Poprask kolem hledání matky pro neandrtálce  
Věhlasný průkopník syntetické biologie George Church upadl kvůli rozhovoru o své provokativní knize do tenat bulváru. Náhradní matku pro neandrtálce sice zatím nehledá, budoucím neandrtálcům ale předpovídá politický úspěch.

 

Zvětšit obrázek
George Church vystupuje na konferenci TED 2010. Kredit: Steve Jurvetson, Wikimedia Commons.



 

Zvětšit obrázek
Článek MailOnline o plánech s matkou pro neandrtálce. Kredit: DMGT.

Téměř šedesátiletý molekulární genetik George Church z Harvard není jen řadový geniální vědec. Je to celebrita. Podle mnohých je průkopníkem na poli personální genomiky a syntetické biologie, což ho vlastně předurčuje k neustálým střetům s odpůrci vědy, i celou škálou obav doprovázejících technologický pokrok. Je zvyklý pracovat s médii, která lační po věcech, kterým se Church věnuje, aby z nich ždímala kontroverzní témata se šťavnatými titulky. Nedávno poskytl rozhovor známému německému týdeník Der Spiegel, který se točil kolem jeho nové pozoruhodné knihy, sepsané s vědeckým žurnalistou Edem Regisem „Regenesis: How Synthetic Biology Will Reinvent Nature and Ourselves“. Řeč přišla i na vypěstování neandrtálce podle přečtené DNA. A pak na internetu vypukla vřava.

 

MailOnline, internetová verze britského bulvárního plátku Daily Mail, splácala to, co zaslechla, do oznámení, že „Profesor z Harvardu hledá matku pro klonované jeskynní mimino.“ Vtip je v tom, že MailOnline jsou jedny z nejčtenějších internetových novin na světě. V říjnu 2012 byly s více než 50 miliony unikátních návštěvníků za měsíc vůbec nejnavštěvovanější ze všech. Jakmile MailOnline své výplody o matce pro neandrtálce před pár dny zveřejnil, ihned se to zvěděl celý svět. George Church od té doby v podstatě jenom do zbláznění opakuje, že náhradní matku neandrtálců neshání, že na vzkříšení neandrtálců nemá granty, a že takový projekt ani neexistuje. Jeho slova prý byla špatně pochopena. Anebo spíš překroucena. Bulvár si zase jednou vytvořil lechtivý příběh na úkor pozoruhodné vědy, kterou i tak mnozí lidé vnímají jako hodně kontroverzní.

 

 

Zvětšit obrázek
Regenesis od Churche a Regise. Kredit: Basic Books.

 

Zvětšit obrázek
Neandrtálci v německém Düsseldorfu se už nemohou dočkat. Kredit: UNiesert & Frank Vincentz, Wikimedia Commons.

Na druhou stranu, stačí se podívat na původní Churchův rozhovor pro Der Spiegel a také na obsah zmíněné knihy a hned je jasné, že v tom vědec nebyl úplně nevinně. Church je sice velmi uměřený a poplatný společenským náladám, nikoho ale nenechává na pochybách, že by rozhodně chtěl nechat odvymřít neandrtálce. Sám pro to používá kouzelný termín „de-extinct“. Church ale není žádný bačkora, ve skutečnosti před sebou máme smělého vizionáře, který se nebojí jít proti proudu ustrašené doby. V inkriminovaném rozhovoru nemluví jen o narození malého neandrtálce, k němuž bude takřka nevyhnutelně nutná lidská matka, ale dokonce o neoneandrtálské kultuře, z níž se stane relevantní politická síla. Jako hlavní cíl takového snažení uvádí zvýšení diverzity, k čemuž by se znovuzrozením neandrtálců nepochybně došlo. Jako genetik se Church očividně shlédl v tom, že by už nebyl jen jeden osamělý druh člověka, ale že bychom opět měli partnery, z nichž bychom mohli dolovat zajímavé geny i mnoho dalších informací.

 


Odvážný vědec se sice v knize i v rozhovorech vyjadřuje opatrně a vždy klade důraz na úřední dohled a společenský konsenzus jako nezbytné předpoklady podobných experimentů, jistě by si ale i on rád vychutnal pohoršení všelijakých strážců biologické morálky, kterých se už teď, po rozkřiknutí zvěstí o matce pro neandrtálce, ozvala pěkná řádka. V knize samotné se Church zmiňuje i o mnoha dalších věcech, od rafinovaných počítačů založených na DNA anebo znovuoživování celých vymřelých ekosystémů, až po výrobu biopaliv geneticky vylepšenými mikroby či zásahy do lidského genomu kvůli odolnosti vůči virům a dosažení extrémní dlouhověkosti. Jistě by si zasloužila brzký český překlad, neboť i u nás zaručeně namíchne hodně lidí. Němečtí novináři Philip Bethge a Johann Grolle, tedy lidé ze země s velmi vyhraněným názorem na jakékoliv genetické úpravy, kteří Churche vyzpovídali pro Der Spiegel, z něj museli mít oči navrch hlavy.

 

 

Zvětšit obrázek
Profil G. Churche na Twitteru. Kredit: G. Church.

Pikantní je, že sám Church, navzdory svému příjmení horoucně věřící ve vědu, vcelku naplňuje populární archetyp profesora, od jakého je k neandrtálci jen krůček, což přidává celé záležitost bizarní nádech. Mimochodem, pokud někdy v dohledné opravdu dojde na zmrtvýchvstání neandrtálce, tak u toho Church určitě nebude chybět. Bude to totiž parádní dobrodružství.



Literatura

Associated Press 22.1. 2013, Spiegel Online 18.1. 2013, Wikipedia (George Church)


 

Datum: 25.01.2013 16:05
Tisk článku


Diskuze:

Vzhledem k tomu,

Jan Šimůnek,2013-01-26 14:14:13

že naše novodobá historie zná jednoho profesionálně pobožného a silně nábožensko - etického, co zplodil dítě akorát proto, aby byl pro něj k dospozici dárce kostní dřeně, tak bych ty etické námitky jako relevantní moc nebral.
Navíc se dá předpokládat, že by se těch neandrtálců udělalo víc, takže by zde mohla být skupina rovnocenných jedinců.

Zajímavé by bylo, zda by se potvrdila teorie některých antropologů, že neandrtálec byl fyzicky zdatnjší a inteligentnější, ale nezvládl takovou úroveň spolupráce (a hlavně specializace) uvnitř skupiny, jakou zvládli naši předkové (kteří pak měli neandrtálce vytlačit svou vyšší organizovaností. Asi jako na začátku WW2 vítězili němečtí tankisté nad sovětskými hlavně proto, že v německých byla ve všech vysílačka a velitel skupiny tanků měl oboustaranné spojení se všemi podřízenými (a později komunikovaly tanky i mezi sebou).

Odpovědět


To mi nejak uslo,

František Houžňák,2013-01-26 15:49:13

ktery on to byl, pane docente ?

Odpovědět

Boty

Mojmir Kosco,2013-01-26 11:59:03

Mne by například zajímalo když se tak neadrtalec v dobách ledových honil za chlupatým mastodontem po zimní krajině byl bos (jak byl chráněn proti chladu )měl chlupy jako třeba hobit ? nebo používal nějaký druh obuvi ? Rovněž to ukazuje jak málo rozumíme genetice, A v případě že bychom genetice rozuměli nepotřebovali bychom živí model neboť bychom to v genech vyčetli..

Odpovědět


Re:boty

Jiří Novák,2013-01-26 12:35:39

Určitě bych si nepředstavoval primitivy v odrbaných kožešinách a la ilustrace Zdeňka Buriana. Doba ledová si nepochybně žádala arktický oděv, něco ve stylu Inuitů, nebo třeba kanadských Indiánů. Nepochybně taky boty.

Odpovědět


Mojmir Kosco,2013-01-26 13:01:47

něco takového si představuji i já ale to rovněž ukazuje na jejich inteligenci společenskou strukturu a pod.

Odpovědět

Kto brzdí pokrok

Milan Závodný,2013-01-26 07:07:39

Ktovie, ako by to fungovalo, keby "strážcovia biologickej morálky" nesídlili vo Vatikáne, čiže prenesene v hlavách väčšiny obyvateľov tzv. vyspelého sveta.

Odpovědět


Ach, Závodný,

František Houžňák,2013-01-26 15:57:55

to ovsem vite, ze "strazcove biologicke moralky" nenavidi katoliky stejne jako vy, a vyjadruji se obdobne sproste a pohrdave o jinych jako vy (Citaty Závodný: "To som si myslel, že zas nejaký čecháček neudrží svoje inštinkty na reťazi." "Chovajte si svojich bastardov v miniatúrnych klietkach" "Pani Krejči, reagujete ako ženská, vlastne vo vašom prípade..."). Tak si tak nehonte triko, mene urazek a vice vědění by vam neuskodilo. Zopakuji otazku pani Krejci: do jakých obchodů chodíte nakupovat masné výrobky?

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2013-01-26 21:38:27

Jenže p. Houžňáku, on to napsal naprosto jasně a nemyslím si, že urážlivě. Zato Vám někdo šlápl na kuří oko. Není Vám rozumět, protože se (kromě něj) hádáte s hlasy ve své hlavě. Třeba takový hlas katecheze (K.?), pak protichůdný hlas Bible... Tak to svalíme tady na kritika zpátečnictví.

Odpovědět


Ale pane Jindro,

František Houžňák,2013-01-27 01:37:46

Závodný to napsal jasne, v tom mate pravdu, ovsem urazlive (= se zjevnym umyslem urazit), a v tom zase pravdu nemate. Ze mi nerozumite, za to ja nemuzu, rada jinych lidi mi rozumi docela dobre. Precetl jste si ten seznam jeho urazek, ktere vyplodil u nekolika poslednich oslích clanku ? Tak vidite. Diskutovat se ma vecne a bez urazek, a kdo se zastava hulvatu, dela vsem medvedi sluzbu. To bylo mineno na vas. Nazdar.

Odpovědět


Ešte k tým strážcom.

Milan Závodný,2013-01-27 06:12:46

Mnoho ľudí má výhrady voči genetickým povedzme pokusom. Ich hlavným a všeobecne známym predstaviteľom je katolícka cirkev. Tá má obrovský vplyv, ten ďaleko presahuje vlastnú komunitu, veď baštou konzervatizmu sú USA, a tam pokiaľ viem, nemá Vatikán až tak veľa ovečiek. No a názor Bieleho domu je aspoň tak svätý ako ten vatikánsky. A keď dodnes prisahá prezident na staroveký text s bezcenným obsahom a Bush ako prezident verejne povie, že verí v doslovný výklad biblie, tak sa musíme zamyslieť, kto ovláda myslenie ľudí, aká "inteligencia" rozhoduje o povoľovaní genetických manipulácii a kto sú tie masy, čo tak vehementne broja proti vede v biológii. Tým masám ani na sekundu nedôjde, že denne porušujú tie staroveké božie príkazy, keďže bez problémov chodia k lekárovi, a ten predsa postupuje tak, aby sväté ľudské telo stvorené bohom sústavne opravoval, lebo tá božia práca je poriadna fušerina.
Strážcovia šarapatia v hlavách ľudí aj ďaleko mimo komunitu katolíkov.

Odpovědět


Ešte k pani Krejčí:

Milan Závodný,2013-01-27 07:09:50

Ak som ju urazil, ospravedlňujem sa. Priznávam, že nemám k ženskej logike práve úctu, no čo už mám robiť. Tiež sa niekedy nechám strhnúť konštatovaním: No jasne, ženská... Ženy totiž v prípade slovného konfliktu reagujú útokom, a to za každú cenu. Preto sú z nich také zlé političky. Pani Krejčí tiež tak zareagovala: Vraj čo teda jem. Mám to tam napísané, ona to ignorovala. Nemusíme byť Sherlockom, aby sme z tvrdenia: "Spôsob chovu je zrejmý...", vytušili, že v prvom rade CHCEM jesť mäso zvierat chovaných v "ľudských" podmienkach, aby ich život nebol utrpením a ich mäso bolo zdravé. Ale keďže zisky boháčov sú prvoradé a mäso sa dováža z Nemecka, špeciálne produkované na náš trh, zásadne sa vyhýbam konzumácii kuraciny (kurací teror, počuli ste ten výraz?), bravčové jem málo, lebo je samá voda (o rybách škoda hovoriť) a predovšetkým jem hovädzie, lebo na trhu nie je býčie, to sa vyváža na papkanie Nemcom a Talianom, ale jem mäso dojníc, lebo tie nemôžu naládovať antibiotikami a hormónmi a ich život v kravínoch nie je až tak brutálny, ako v prípade sliepok. VEĽMI rád by som prešiel na vlastný chov svojich zvierat, ale pozemky a nehnuteľnosti poskupovali boháči, takže našinec už nemá nič svoje, jedine pár metrov štvorcových a dlhy. (Ale ja dlhy nemám, lebo som nikdy nenaletel na veľkohubé sľuby o prosperite v kapitalizme.)

Odpovědět


Nejlepsi bude, Závodný,

František Houžňák,2013-01-28 15:46:08

kdyz budete pit jenom biovodu a lizat k tomu biosul. To nikoho neposkodite a rychle zhebnete. Nakonec je na Zemi lidi az moc, jak porad pisou takovi jako jste vy, tak pro lidstvo a kurata aspon neco uzitecneho udelate.

Odpovědět


Žiť s vami

Milan Závodný,2013-01-29 05:38:39

Hožňák, na jednej planéte, je utrpenie. Zbaviť sa vás nejde inak, než ako mi radíte. Asi vás poslúchnem.

Odpovědět

Nechapu, proc by melo platit

František Houžňák,2013-01-25 21:25:57

"Zplození neadertálce by bylo v podstatě záměrné vypěstování méněcenného jedince." - no, no, pomalu s tou pýchou. Vsadil bych se, ze by byl chytrejsi nez jistý Výmola. Nebojí on se konkurence ?

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-01-25 21:48:43

Hele, Houžňák, ty kdybys nepindnul pod každý druhý článek aspoň nějaký canc, tak snad ani neusneš.

Odpovědět


Nechapu, proc by melo platit

Miroslav Stuchlík,2013-01-25 22:48:44

Přesně to samé mne na adresu VV napadlo :-)

Odpovědět


No, Víte Výmolo,

František Houžňák,2013-01-26 13:56:48

vy byste se vsadil, ze byste byl chytrejsi ? Tak si nejakeho neandrtalce vypestujte a pak prijdte. Uvidime. Jinak jestli vam moje vyplody vadi, zalozte si vlastni blog nebo stranky nebo jak tomu budete rikat, a ja vam svatosvate na pupek slibuju, ze tam ani nepachnu.

Odpovědět

A co když

Jana Krejci,2013-01-25 19:59:18

Co když takový jedinec bude nositelem zajímavých genů, například odolnosti proti AIDS, TBC, cukrovce,...?

Odpovědět


To je vysoký přínos, ale

Michal Verner7,2013-01-25 20:07:11

1) jestliže máme genom, lze to zkomat in vitro
2) jak to zkoumat na živém organismu, jediném exemláři, jaké by to přineslo výhody?

Odpovědět


Kdyz se podari jeden,

František Houžňák,2013-01-26 13:59:19

podari se jich cely houf. To je snad jasne, ne ?

Odpovědět

etické argumenty?

Pavel Foltán,2013-01-25 18:57:32

Můžete prosím některé z těch "představitelných, především etických argumentů proti" vypsat?

Odpovědět


napr.

Pavel Ondrejovic,2013-01-25 19:07:54

prve co mna napadlo pri pohlade na nadpis, ze co chudak neandrtalec by mal za zivot.
To nie je ameba, ktoru mozte po uspesnom pokuse splachnut v umyvadle.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-01-25 19:18:00

Zplození neadertálce by bylo v podstatě záměrné vypěstování méněcenného jedince. Jak by mu asi bylo? Jaké by měl práva? Co by se s ním dělo? Jak napsal Pavel, není to améba.

Odpovědět


jistě

Michal Verner7,2013-01-25 19:29:23

Domnívám se, že neandrtálec je lidská bytost.
Je přípustné "povolat ne svět" tuto jen za učelem experimentu? Znamená to totiž extra-lidské životní podmínky: pozorování, mimořádný zájem, otázky po smyslu vlastní existence...
Lidská bytost uvržená do takové existence bude trpět. Ne vlastním přičiněním, ale už jen rozhodnutím těch, kteří ji přivedli na svět.

Odpovědět

Proč?

Michal Verner7,2013-01-25 16:54:11

Napadá mě otázka proč vlastně znovuoživit neandrtálce?
Jediný jistý přínos je možnost přesvědčit se, že to dokážem.
Na druhé straně stojí mnoho představitelných, především etických argumentů proti.
Proč bychom tedy měli? máněkdo odpověď?

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-01-25 19:15:52

Z neadrtálců nám zbylo pár kostí. A najednou by byl k dispozici živý jedinec. Dá se zkoumat jeho anatomie, psychologie, IQ... Je tak těžké si to představit?

Odpovědět


Anatomie jistě

Michal Verner7,2013-01-25 19:37:40

Jak chcete zkoumat psychologii na jediném jedinci, který je vystaven zcela mimořádnému a nepřirozenému prostředí laboratoře. Navíc bude nutně indoktrinován lidskou psychologií. Takový jedinec za těchto podmínek nemůže být ani ve smyslu statistické normy normální.

Odpovědět


Inteligence

Vojtěch Kocián,2013-01-25 21:24:21

Myslím, že nejzajímavější by bylo asi studium inteligence neandrtálce. Samotného by mě zajímalo, jak by si vedl v porovnání s dnešním člověkem. Vzhledem k velikosti mozkovny je možné, že by v tomto ohledu nemusel být nijak méněcenný, ale to se dopředu říct nedá. Stejně tak se nedá předem říct, jak by se takovému jedinci jedinému svého druhu mezi námi líbilo. Tady je variabilita mnohem větší. Mohl by většinu života prožít v depresích, ale mohl by si to i užívat jako celebrita. I to by bylo zajímavé zjistit, i když máte pravdu v tom, že jedinec není reprezentativním vzorkem a vytvoření skupiny (pokud na to vůbec seženeme dost genetického materiálu) by mohlo budit ještě větší obavy.

Etické otázky jsou samozřejmě na místě. Nepovést se toho může moc. Nicméně něčemu podobnému se asi těžko vyhneme. Jednou určitě někdo zkusí vytvořit člověka s nějakou výraznou uměle vytvořenou genetickou mutací a výsledek bude z hlediska jeho postavení ve společnosti podobný tomu neandrtálci.

Odpovědět


Jak by se mu mezi námi líbilo?

Michal Verner7,2013-01-25 21:50:54

Já se domnívám, že to říci lze. Takový jedinec by byl bílou vránou a té se v kolektivu žije těžko, navíc bílou vránou pečlivě sledovanou. Horší podmínky si lye jen těžko představit, leda izolaci v laboratoři.
Byl by to deprivant, nevím jak tomu zabránit.

Odpovědět


To je jednoduche, pane Vernere

František Houžňák,2013-01-26 16:04:11

proste jich znovuozivit vic, takovych padesat by do zacatku stacilo. Ale abysme pak nedopadli jako sedlaci u Chlumce a neandrtalci nas nesezrali. Tam bych videl jiste nebezpeci, protoze oni byli nejspis v mnoha ohledech zdatnejsi nez jsme my.

Odpovědět


Na inteligenci toho taky moc nevyzkoumáte

Jenda Krynický,2013-01-28 14:44:35

Jak poznáte jestli jste naklonoval neandrtálského Einsteina nebo Pepka Vyskoče? Variabilita inteligence je dost vysoká u Homo Sapiens Sapiens, není důvod věřit, že tomu bylo jinak u Homo Sapiens Neanderthalensis.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz