Začíná to jako obyčejná chřipka se zvýšenou teplotou či horečkou, bolestmi hlavy, únavou. Mohou se přidávat deprese, bolest svalů či kloubů s komplikacemi v důsledku spuštěných imunitních a autoimunitních reakcí může vše končit postižením nervové soustavy i srdce. Řeč je o borelióze, infekčním onemocnění jehož původcem je bakterie rodu Borrelia. Většinou jí říkáme lymská (nebo lymeská), podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut. Zatímco v Americe má většinu nemocných na svém kontě druh Borrelia burgdorferi, v Evropě převažují druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii. Před dvěma lety ale ruští vědci jako první zaregistrovali infekce jejichž příčinou byla bakterie Borrelia miyamotoi. Nejnovější zprávy potvrzují, že tímto druhem infekce je ohroženo i několik oblastí Spojených států.
Na nový problém v souvislosti klíšťaty upozoňuje Victor Berardi a jeho slova není radno brát na lehkou váhu. Je to bývalý vedoucí pracovník na Massachusetts State Laboratory Institute, pro kterého byla a je práce s původcem lymské boreliozy denním chlebem. Jako profík na diagnózu se zkušenostmi s rekombinantními vakcínami byl zvolen presidentem Asociace klinických mikrobiologů. V současné době pracuje pro firmu Imugen. To nejdůležitější na jeho slovech o novém druhu infekčního agens je zmínka o tom, že uniká rutinním testům a že odhalení prvních nemocných dává tušit, že nemocných na boreliózu bude zřejmě více, než se soudilo.
Jako příklad uvádí dobře zdokumentovaný případ ženy z farmy v New Jersey. Ta, jak se později ukázalo, se nakazila bakterií Borrelia miyamotoi. Spolu s jejím oslabeným imunitním systémem se u ní začaly projevovat příznaky demence. Naštěstí dostala antibiotika po nichž demence ustoupila. Lékaře to přivedlo na stopu do té doby prakticky neznámého původce – nového druhu bakterie. Ta byla příčinou zánětu a otoku mozku s projevy demence. Podle vědců může jít o špičku ledovce. Podobných případů, které vedou až k poškození mozku a za nimiž je bakteriální infekce, může být hodně a zvláště ohroženou skupinou jsou senioři, neboť u nich lékaři bolesti hlavy a popletenost berou mnohdy na lehkou váhu a jako průvodní jev stáří.
Za nejrizikovější lokality z pohledu možného výskytu nové infekce v USA vědci označili státy Wisconsin, Minnesotu, a severní Kalifornii. Peter Krause, výzkumník z Connecticatu pracující na Yale School of Public Health v New Haven předpokládá, že se jí ve Státech ročně nakazí okolo pěti tisíc osob. Ve srovnání s tím, čemu nyní říkáme lymská borelióza, by to bylo šestkrát méně. Skutečná čísla by se ale od nynějšího odhadu mohla výrazně lišit. Testy, které by byly s to infekci zachytit se totiž neprovádějí. Rutinní test se sice již připravuje, jeho vadou krásy ale zcela jistě bude, že vyšetření přijde na 100 dolarů.
Jisté uklidnění dává statistika starších pramenů z nichž se dá vyčíst, že u pacientů z New Yorku a státu New England lečených v letech 1990 až 2010 antibiotiky penicilinové nebo tetracyklinové řady, navzdory později u nich zjištěné borelióze, neměly vážnější následky. Což nepřímo lékařům naznačuje, že dokud nebudou mít k dispozici drahý test na Borrelii miyamotoi, bude lepší dávat preventivně na každou „chřipku“ antibiotika.
Odpověď na to, zda se problém přenosu nového typu infekce klíšťaty týká i naší domoviny asi v tuto chvíli není schopen dát nikdo. Bylo by ale s podivem, pokud by se bakterie zabydlela jen v Rusku a Americe a Evropě, která se s minimálně s dalšími dvěma různými druhy borélií již dlouho potýká, se vyhnula. Jak to s námi v tomto směru je se asi dozvíme brzo. Evropští mikrobiologové se nyní zcela jistěnovou borelií začnou intenzivně zabývat a stejně tak entomologové, budou pátrat po jejích možných přenašečích.
S novým hrozícím nebezpečím od klíšťat vzrostl význam nedávného objevu českých výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university a Biologického centra AVČR. Českobudějovičtí se rovněž zabývají šířením patogenů klíšťaty a jejich výsledky se nedávno objevily v prestižním vědeckém časopisu americké Akademie věd (Proceedings of the National Academy of Sciences USA). Jejich práce se točí okolo jednostranného klíštěcího jídelníčku. Ten jim přináší jisté komplikace neboť krev obsahuje hodně železa. Je ho v ní tolik, že se i pro klíšťě stává toxickým a tak se ho zbavují. Připravit se o všechno železo by se jim ale také vymstilo a tak si ho část v těle schovávají v proteinové struktuře nazvané feritin 2. Bez tohoto feritinu jsou rozmrzelá a bez chuti do života, samičky nejsou schopny klást plnohodnotná vajíčka.
Vědce napadlo, že protein s železem (feritin 2) by se mohl dát využít k novému způsobu boje s klíšťaty. Nabízí se totiž možnost očkování. Feritin 2 je savčímu tělu cizí a tak by se imunitní aparát měl nechat snadno vyprovokovat k odezvě a tvorbě protilátek. Pokud by se pak klíště na do očkovaného zvířete, nebo člověka zakouslo, spolu s krví by nasálo i protilátky namířené proti jeho feritinu. Předpokládá se, že krátce nato by se klíštěti neudělalo dobře a nedostatek feritinu 2 by postihl vaječníky samiček, což by jim zamezilo plodit malá klíšťátka.
Dospělí trapiči nepřenáší jen boreliózu, ale protože se většina z nich napila krve asi ze třech zdrojů, kromě bakterií často ve svém těle poskytují úkryt virům způsobujícím encefalitidu, prvokům vyvolávajícím babesiózu a další asi šestici infekcí. Kousanec klíštěte nás tedy může přijít hodně draho. Následovat totiž může rozpad krve, problémy s klouby, záněty všeho druhu. Jak se nyní ukázalo, ty malé krvežíznivé zrůdy nás umí zbavit jak radosti ze života, tak i příčetnosti.
Promořeností se již tradičně vyznačuje Středočeský kraj a okolí Prahy. Držme Budějovičákům palce ať jim to se zamýšlenou vakcínou brzo vyjde. Klíšťata totiž systematicky stahují smyčku a úspěšně se zabydlují v samotném centru metropole.
Prameny:
Victor Berardi, et al.,: Jan. 17, 2013, New England Journal of Medicine
Yale School of Public Health http://publichealth.yale.edu/index.aspx
Diskuze:
