Zvětšit obrázek

Fialová data NuSTARu proložená do snímku galaxie IC 342 ve viditelném světle. Kredit: NASA/JPL-Caltech/DSS.

Zvětšit obrázek

Pozůstatek supernovy Cassiopeia A. Modře vysokoenergetické rentgenové záření (10-25 keV), NuSTARem tady poprvé v detailu zobrazené. Kredit: NASA/JPL-Caltech/DSS.

Rentgenový orbitální teleskop NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) vyslala loni v létě NASA jako svého specialistu na pozorování vysokoenergetického rentgenového záření. Od té doby zkoumá blízký i hluboký vesmír v pásmu energií 6 až 79 kiloelektronvoltů, za poměrně velkého zájmu natěšených odborníků i veřejnosti. Svým záběrem se sice částečně překrývá se staršími orbitálními rentgenovými observatořemi – americkým satelitem Chandra a evropským XMM-Newton, i přesto se ale od NuSTARu očekávají velké věci. Zatím jsme viděli jen pár snímků, byť samozřejmě velmi zajímavých, a všichni byli zvědaví, co bude dál. Tým NuSTAR se předvedl na právě probíhajícím mítinku Americké astronomické společnosti v Long Beach, kde jeho vědecká šéfová, takřka domácí Fiona Harrison z Caltechu v kalifornské Pasadeně, představila dva nové pozoruhodné snímky vysokoenergetického vesmíru.

První z nich zachycuje dění ve spirální galaxii IC 342 (též známé jako Caldwell 5), která leží  v souhvězdí Žirafy (Camelopardalis), ve vzdálenosti 7 milionů světelných let. Je jednou z blízkých galaxií, přesto je ale její pozorování obtížné, protože ji vidíme v blízkosti galaktického rovníku, kde nám ve výhledu obvykle brání množství kosmického prachu. Tvrdé rentgenové záření ale projde. Rentgenová observatoř Chandra v galaxii IC 342 již před časem našla dva ultrasvítivé zdroje rentgenového záření (ULX, UltraLuminous X-ray sources) – v pásmu rentgenového záření o nižších energiích, než jak to teď zvládl NuSTAR. S takovými objekty mají zatím astrofyzici docela problém. Buď v nich vidí černé díry střední velikosti, jejichž hmotnost se rovná několika stům a až několika tisícům Sluncí anebo objekty velikostí srovnatelné se Sluncem, které jsou zcela extravagantně oslnivé – tak, že si s nimi mainstreamová astrofyzika moc neví rady. To by se mohlo změnit. Před NuSTARem by totiž na snímku této galaxie v pásmu vysokoenergetického rentgenového záření byl vidět jen neurčitý pixel. Teď si můžeme prohlédnout elegantní obrázek IC 342 z NuSTARu, na němž jsou oba extrémně svítivé rentgenové zdroje velmi zřetelné.

Zvětšit obrázek

Fiona Harrison v řídícím centru mise NuSTAR. Kredit: Sheraz Sadiq/ QUEST, UC Berkeley.

Zvětšit obrázek

Rentgenová observatoř NuSTAR. Kredit: NASA.

Druhý zveřejněný snímek NuSTARu zobrazuje slavný pozůstatek supernovy, jejíž výbuch k nám ze vzdálenosti zhruba 11 tisíc světelných let dorazil před pouhými 300 lety. Pozorujeme ji v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) a dnes je známá jako Cassiopeia A (Cas A). Je to mimo jiné nejsilnější rádiový zdroj na naší obloze, který nepochází ze Sluneční soustavy. Na snímku je patrná struktura gigantické exploze, která z vesmíru vymazala červeného veleobra, jako jsou například Antares anebo Betelgeuse. Astrofyzici se s pomocí NuSTARu chystají zjistit, jak podobné výbuchy hvězd vlastně probíhají a jak se při nich urychlují nesmírně energetické částice. Rentgenovou observatoř podle všeho čeká ještě hodně práce.

Prameny:

NASA JPL News & Features 7.1. 2012, Nature News Blog 8.1. 2012, Wikipedia (NuSTAR, Ultraluminous X-ray source, Cassiopeia A).