Nepodstatná poznámka, jen pro p. Santnera

Josef Pazdera,2013-01-07 15:11:24

Máte pravdu, na vojně jsem to daleko nedotáhl. Jen na velitele motostřelecké čety (tedy moderních pěšáků). S nášlapnými minami jsem se ale měl možnost seznámit. Pochopitelně jen teoreticky. Taktiku nás tehdy učil podplukovník Paroulek. Byl to „fronťák“, neměl žádné školy a po válce zůstal jako voják z povolání. Říkal skromně „prošel sem Duklou“ (neříkal bojoval jsem na Dukle). Byl to prostý člověk a až moc pravdomluvný a jeho verze válčení se značně lišila od oficiálních zpráv a tak měl zaracha ve služebním postupu a byl uklizen do brněnských Pisárek na katedru, kde učil tehdy takzvané „absíky“. Dodnes nezapomenu, jak nás nechal zalehnout a proti všem předpisům asi deset metrů před sebe hodil útočný granát. Jen proto, aby nás zbavil strachu a zdokladoval, že se ho nemusíme bát. Chtěl nám ukázat, jak to bude psychologicky působit na protivníka a jakou nám to dá výhodu, když si to uvědomíme až někam budeme muset strkat nos. Prohlašoval tehdy, že největší nebezpečí nám hrozí, pokud má člověk smůlu a dostane tím kouskem kování, které na granátu zůstává po vytažení závlačky....
Nás si tou frajeřinou, při které sám zůstal stát, jen si dal před obličej pouzdro na náboje, zcela získal.... Podobně se s despektem vyjadřoval o účinnosti střelby. Bohužel jsme mu po tristním pohledu na zásahy v terčích na ostrých střelbách také museli dát za pravdu (a to jsme byli kilidní a měli čas na střelbu a ne jako v boji). To, před čím nás varoval, na co jsem si vlastně vzpoměl až po tolika letech.... a co nám podle něj jako pěšákům nejvíce hrozilo, byly nášlapné systémy a mýty, které okolo nich kolují. Proto jsem si dovolil v diskusi historku se stádem zvířat komentova tak trochu jako on.

Za to, že vím něco o ovcích a jak se chovají, ale vděčím tomu, že jsem s nimi pracoval za svého působení v Ústavu fyziologie a genetiky, ČSAV (ovčí krvinky se používaly k imunologickým studiím a testům). A to, že mám přehled kde se ve světě která plemena chovají nemám z Wikiny, jak píšete, za to vděčím dlouholetému osobnímu přátelství s předsedou Svazu chovatelů ovcí panem Ing. Vítem Marešem. Tyto věci ale do diskuse nepatří a všem ostatníém čtenářům se za ně omlouvám. Nepovažuji se za odborníka na odminování, ani na chov ovcí. Jen se snažím svými články zprostředkovávat informace mnohem chytřejších lidiček, ale pak tak nějak cítím povinnost je také bránit, pokud si myslím, že jim někdo křivdí. V článku mého vlastního toho moc není, i ten kritizovaný obrázek na svých akcích bratři Massoud a Mahmud Hassaniové použili. Někde na jednom z jejich videí najdete i obrázek záznamenaného cestování jejich výtvoru, jak GPSka pohyb zaznamenala. Zřejmě to je z doby, kdy pampelišku testovali v Maroku. Na statistiku také nejsem odborník a netroufám si to komentovat, ale pokud promítaný obrázek připomínající docela slušně „propletené nudle“ není podvrhem, nějakou naději na zlepšení situace v Afghanistánu by jejich nápad dávattamním lidem mohl. Vyzkoušet to v praxi na ostro hodlají bratři již letos. Na Vaší otázku - jak dlouho se ta magořina bude koulet, než skončí v Pakistánu, odpovědět nedovedu. Ale ty koule přijdou jen o něco dráž, než zhotovování výstražných tabulí, budou plnit stejnou funkci a kdo do takového prostoru bude z nějakého důvodu vlézt, třeba pro zatoulanou ovci, nebo pro dřevo, může jí před sebou postrčit a pak udělat v jejích stopách pár kroků a zase do ní strčit. Pokud se časem dostanu k dalším informacím, pokusím se článek doplnit. O totéž bych rád požádal i Vás. Už proto, že to není tak úplně moje ostře sledovaná oblast,a tak se dostanete možná k novým informacím dříve než já. Právě k tomu by měl Osel sloužit – dělit se o informace, ke kterým se kdokoliv z nás dostane.

Odpovědět

Mě šlo opravdu jen o účinnost

Jaroslav Santner,2013-01-08 21:57:39

Té jsme se bohužel nedobrali. Pokud se shodneme na tom, že ta území budou i po invazi pampelišek dosti riziková a v civilizované zemi by je určitě bylo nutné výstražnými tabulkami vybavit, nic proti kopretinám nemám. Musím je ale i nadále považovat za laciné šidítko, protože cena za bezpečné odminování je opravdu mimořádně vysoká. Nevím kdo a jakými prostředky ta minová pole zřídil. Asi to bude kombinace několika pachatelů a typů min a způsobů zaminováí. Afghánci si s tím ale určitě časem poradí, pokud dostanou šanci. Pokud se to tam někdy usadí natolik, že se tam odváží i evropský turista, mohl by z toho být pěkně adrenalinový výlet pro dobrovolníky na odminování s vlastní technikou a na vlastní riziko. Možná bychom byli oba překvapeni, kolik by se jich našlo a ještě by za to byli ochotni zaplatit.
Pro zájemce přidávám link na poslednívýkřik v oboru odminovací techniky naší armády http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/pozemni-technika/technika-druhu-vojsk/odminovaci-komplet-bozena-5-10808. Ve skladech se utčitě válí stovky vyřazených starších typů, které bychom jim mohli darovat.

Odpovědět

Magořina?

Josef Pazdera,2013-01-05 16:38:50

Netroufám si to označit za takovou hloupost. Třeba proto, že na většině území, kterého se to týká, ti chudáci jatka nemají a prakticky ani nemají šanci takové stádo ovcí dát dohromady. A i kdyby se jim to z území velkého zhruba jako kraj Vysočina podařilo, vznikl by problém zvířata potřebným územím přehnat a pak je zase vrátit přes hřebeny hor majitelům zpět. Je také dobré při svých úvahách se podívatna to, jakou plochou ostré spárky ovce se při chůzi dotýkají země a pokud dělají zhruba půlmetrové kroky, jak nízká je účinnost takového „čištění“, ve srovnání s plochou talířů „pampelišky“. Myslím, že Afghánci by raději, než aby šli za stádem ovcí, dali pampelišce přednost. Myslím, že kouzlo nápadu tkví v tom, že to prakticky nic nestojí a trvanlivost zařízení je desítky let. Za tu dobu se přece jen čas od času může krajinou účinkem větru prohnat. Ale i kdyby to nefungovalo jak má, jako turista bych byl za přítomnost takových koulí v krajině také vděčný. Pokud bych rizikovým územím potřeboval projít, asi bych jí pro sichr před sebou strkal také. Vycházel bych z úvahy, že je lepší riskovat zásah šrapnelem, než mít smůlu a mít utrženou celou nohu. Tak velké koule by měly být v krajině dobře vidět... Možná existují i lepší finančně a materiálově nenáročné způsoby, ale já je neznám.

Odpovědět

Já jsem tak příkrý jako vy nebyl

Jaroslav Santner,2013-01-06 14:32:18

Já jsem k tomu tak příkrý jako Vy nebyl. Srovnával jsem pouze účinnost. Navrhoval jsem klasický a dvěma světovými válkami osvědčený postup, přehnat stádo dobytka (zpravidla se tím myslí krávy a koně). Nepamatuji se, že by čeští sedláci někdy říkali ovcím dobytek. Vůbec mi ty ovce ale nevadí, protože specifický tlak na podložku budou mít stejný jako noha člověka. Abychom k té "magořině" mohli přistoupit trochu exaktněji, zbývá pouze dohodnout se, jak budeme definovat stádo. Já navrhuji 100 kusů zvířat. Jatek nám netřeba, protože místní jsou ještě tak nezkažení civilizací, že mrtvé zvíře dokážou vyvrhnout a stáhnout již v útlém věku přímo na pastvě. Plochu kopýtka vzrostlé ovce (trochu nadsazuji) stanovme na 10 cm čtverečních. Krát 4 krát 100 a vyjde mi 4 000 cm čtverečních. Koule toho vynálezce má styčné talíře asi takového průměru, jako je hlava vynálezce. Omlouvám se za to, že jsem vzal jako model svoji hlavu, ale r mi vyšlo 9,39 cm. Vynálezce má nárok na větší hlavu a proto zaokrouhluji na 10 cm. Z toho mi vychází plocha talíře 314 cm čtverečních. Protože mezery mezi talíři jsou plochou asi tak dvojnásobné, jako je plocha talíře, bude se koule musit překulit po stejné přímce (nebo křivce) alespoň 3x. U stáda mi postačí, když je nechám jít za beranem a nezůstane tam ploška, na kterou by ovce nešlápla (to je ykušenost y Tater). Pokud tam bude dost pastvy, tak je každý den dokonale odminovaný nejméně hektar pozemku, zatímco kouli už prohání převládající západní vítr po Pákistánu. Bambus v Afghánistánu nejspíš neroste, plasty se tam určitě nevyrábí a všichni tři zruční kováři jsou zaměstnaní lukrativní výrobou bomb pro Talibán. Naproti tomu ovcí je tam určitě dostatek. To jsou všechno ale pouze hravé spekulace. Kardinální otázkou zůstává, jak dlouho se tam ta koule bude muset náhodně pokulovat, než bude statisticky průkazné, že pokryla všechny body jakéhokoliv zvoleného prostor? Touto odpovědí je třeba začít a ne se ji vyhýbat. Podle mého skromného laického odhadu to bude tak dlouho, že miny už budou: 1. dávno zničené korozí, 2. aktivované hrajícími si dětmi nebo pracujícími zemědělci (a jejich stády), 3. odnesené turisty jako suvenýr. Až já pojedu jako turista do Afghánistánu, tak na tuto kouli určitě místním podvodníkům neskočím. Ještě zkusím někde najít, kolik se tam chová ovcí, kolik hektarů je osázeno bambusem a kolik tun plastu vyrábí místní průmysl. Těm vynálezcům přesto fandím, alespoň nekradou - a v tom je největší přínos toho "vynálezu".

Odpovědět

Pár posledních poznámek

Josef Pazdera,2013-01-06 19:11:45

Zaminované oblasti v Aghanistánu jsou z velké části oblasti polopouští až pouští. Jednak tam miny moc nereznou a hlavně tam mnoho skotu neseženete. Dokonce ani koz tam moc nemají. Nejsnazší by to bylo s ovcemi (karakulskými). Jde o zvláštní zvířata s typickými velkými zadky v nichž mají velkou zásobu tuku, proto se jim říká ovce tlustoocasé. Ten tuk mají, podobně jako velbloudi. Jejich těla je mají v těchto drsných oblastech jako zásobárnu vody. Tato zvířata jsou pro Afghanistán typická a proto jsem předpokládal, že máte na mysli je. Dát dohromady v Afghanistánu stádo skotu by byl mnohem větší problém. Uskupení zvířat z různých chovů , která na sebe nejsou zvyklá, bych ale stádem raději nenazýval. Tento konglomerát jedinců by se nechoval, jak předpokládáte. Zvířata by se při první příležitosti rozutekla už byste jich nedohledal. O jejich pochodu žádoucím směrem nemůže být řeč. Obávám se, že ani cvičený pes by Vám v tomto případě nebyl moc platný. Ať už v případě skotu ovcí, nebo velbloudů, které tam také chovají. Pes je totiž to nejcennější co pastevec má a jeho výchova trvá léta. V případě nahánění zvířat toho musí naběhat mnohem více než kterýkoliv kus ve stádě a tak by vyletěl do povětří s velkou pravděpodobností jako první. I kdybyste jim tam dovezl stádo krav na sebe zvyklých, žádný z pastevců by s Vámi do takového podniku nešel. Chudá země toho na výběr moc nemá a i když v případě pampelišky nejde o vědu, pořadatelé TED udělali výjimku a autora do pořadu přizvali i když je vyhrazen většinou jen těm nejvýznačnějším osobnostem výzkumu.

Odpovědět

Nevhodný?

Josef Pazdera,2013-01-05 13:23:42

Pokud se na obrázek ještě jednou podíváte, tak v popředí si protipěchotní miny možná také všimnete. Je tam v poloze ležmo, ale i tak si nemyslím, že by chodec dopadl dobře, pokud by uvažoval stejně jako Vy a nález považoval jen za cluster bomb, který s nášlapným nástražným zařízením nemá nic společného. Právě proto jsem obrázek k článku vybral, aby mi pomohl dokumentovat, proč náklady profesionálního odminování jsou odhadovány okolo 1200 dolarů na jednu protipěchotní minu.

Odpovědět