V lidské nátuře je ukrytá touha obdivovat pestrost, alespoň pokud můžeme soudit podle nadšení, s jakým počítáme jednotlivé druhy organismů na rozličných místech světa. Pochopitelně velmi záleží na tom, na jaké organismy se ptáme.
Druhově nejpočetnější skupinou jsou podle našich informací členovci, často nápadně zbarvení a bizarně tvarovaní, takže jejich pestrost je radost studovat. Kolik by jich asi tak mohlo být v nějakém na první pohled druhově rozmanitém prostředí, dejme tomu v tropickém lese?
Tuhle prostou, ale ve skutečnosti nesmírně ambiciózní otázku nedávno zodpověděl početný a pestrý tým tropických biologů pod vedení Yvese Basseta, shodou okolností z Jihočeské university. Jeho členy jsou i Lukáš Čížek a Vojtěch Novotný, oba dva z Jihočeské univerzity a Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. V rámci projektu IBISCA-Panama, podporovaného proslulým střediskem tropického výzkumu Smithsonian Tropical Research Institute, vtrhli do chráněné oblasti San Lorenzo v Panamě a s maximálním nasazením tam v letech 2003 až 2004 sesbírali veškeré dostupné členovce. Při práci v komplikovaném prostoru pralesa, kde se většina života obvykle odehrává vysoko nad hlavami vědců, přitom využili důmyslná zařízení, jako jeřáby, nafukovací plošiny, horkovzdušné balony, horolezecká lana a v neposlední řadě všemožné rafinované pasti.
Na ploše 0,48 hektaru nefalšovaného tropického lesa nasbírali zhruba 130 tisíc členovců. Během následujících osmi let mravenčí práce se jim je podařilo určit do 6 144 druhů. Po zhodnocení všech dat autoři odhadují, že v celé oblasti San Lorenzo, která se rozkládá na přibližně 6 tisících hektarech, žije okolo 25 tisíc druhů členovců. Jak je vidět, členovců je opravdu hodně. Na jeden místní druh cévnaté rostliny, ptáka a savce jich připadá 20, 83 a 312.
Zároveň je nanejvýš pozoruhodné, že na ploše jediného hektaru takového pralesa najdeme více než 60 procent diverzity členovců ze širokého okolí. To je nepochybně dobrá zpráva, nejen pro badatele, kteří pro určení druhé diverzity tropických lesů nebudou muset vyčerpávajícím způsobem prozkoumávat ohromná území. Chránit takto pestrá území je snazší, než kdybych jejich pestrost na krátkých vzdálenostech dramaticky kolísala. Jiným užitečným zjištěním týmu Yvese Basseta je, že pestrost členovců, jak herbivorních, tak těch ostatních, velmi těsně souvisí s pestrostí rostlin v daném místě. Jinými slovy, když nebude dost entomologů, stačí zavolat pár botaniků a ti dají dohromady odhad místní pestrosti členovců a doporučí, kam nasměrovat případnou ochranu.
Jak zmiňuje Čížek, pro středoevropana, dychtícího po pestrém světě tropů, je asi největším překvapením, že tropický les San Lorenzo je na členovce vlastně jenom dvakrát druhově bohatší, nežli srovnatelně velká oblasti jihomoravských lužních lesů a Pálavy. Tam totiž žije kolem 12 tisíc druhů členovců. Ostudné je, že se v jihomoravských lesích kácí intenzivněji než v Panamě. Podle všeho jsme rezignovali na jejich rozumný management a dřevaři v nich již vykáceli většinu cenných starších porostů.
Prameny:
Science 338: 1481-1484, National Geographic 13.12. 2012, AV ČR Novinky 15.12. 2012.
Diskuze:
