Zvětšit obrázek

Carnobacterium pleistocenium z Aljašky. Živé buňky zeleně. Kredit: University of Alabama at Birmingham, A. Bej.

Americký robotický průzkumník Curiosity se už nějakou dobu potlouká po Marsu a možnost, že by našel nějaký fungující marťanský život, se jeví jako stále méně a méně pravděpodobná. Je to samozřejmě velká škoda a rozhodně není vyloučeno, že Curiosity ještě objeví převratné věci, přesto se ale zdá reálnější přemýšlet o úspěchu pozemských organismů na Marsu, než o samotných (mikro)Marťanech. Jak by si asi pozemští mikrobi vedli? A kteří by si v pustinách Rudé planety vedli nejlépe?

Zvětšit obrázek

Andrew Schuerger. Kredit: University of Florida.

Astrobiolog Andrew Schuerger z Floridské univerzity a jeho američtí a ruští kolegové se po takových mikroorganismech pídili na Sibiři. Vypravili se k řece Kolymě v severovýchodní části Sibiře a z permafrostu u jejích břehů izolovali spoustu rozličných bakterií. Vzhledem ke klimatickým poměrům, které tam obvykle panují, mohli už předem odhadnout, že místní bakterie budou pěkně drsná sebranka. Badatelé odebrali vzorky z hloubky 12 až 20 metrů, kde se průměrná teplota pohybuje kolem mínus 7 stupňů Celsia.

Schuerger a spol. se s ulovenými bakteriemi posléze vrátili do laboratoře a vystavili je podmínkám, jaké bývají na Marsu – atmosféra téměř bez kyslíku, mráz a také velmi nízký atmosférický tlak. Experiment běžel 30 dní a za tu dobu prakticky všechny izoláty bakterií, kterých bylo celkem 10 tisíc, spolehlivě pomřely. Přežilo jich jen šest. Dokonce se zdá, že se těmhle šesti izolátům v podmínkách planety Mars vedlo výtečně. Všech šest přitom podle klasické analýzy 16S ribozomální DNA patří mezi karnobakterie, grampozitivní bakterie ze skupiny laktobacilů. Není to zase tak zvláštní, o karnobakteriích se už nějakou dobu ví, že bývají drsné a libují si v extrémně chladném prostředí. Carnobacterium pleistocenium bylo před pár lety vykopáno z aljašského permafrostu a pak i obživeno,ačkoliv v něm podle geologů zmrzlo na 32 tisíc let.

Zvětšit obrázek

Kolyma u města Debin. Kredit: Oxonhutch, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Vozí si nějaké mikroby? Curiosity, Mars. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS.

Pokud by ovšem někdo čekal, že v NASA budou mít z podobných výsledků radost a že hned začnou plánovat, jak takové bakterie využít k průzkumu a časem i terraformování Marsu, byl by hluboce zklamán. V NASA tyhle informace vyvolávají paniku, podobnou chorobné úzkosti ze špinavých rukou. S tím drobným rozdílem, že si kosmičtí inženýři nedrhnou ruce, ale meziplanetární sondy. Samotní autoři studie začali spřádat hororové představy, jak by se karnobakterie mohly dostat na Mars a tam spáchat něco odporného, například zlikvidovat místní život. Jeden typ karnobakterií se přidává do vakuovaných masných výrobků, takže si strážci čistoty vesmírných sond mohou fantazírovat, jak zástupy mikrobů pronikají na palubu strojů připravovaných ke startu.

Protože asi ještě dlouho nebudeme schopni spolehlivě prokázat, že na Marsu žádný původní život není, tak nás nejspíš čeká dlouhé utrpení, při němž budou zástupy odborníků věnovat drahocennou energii a prostředky přepečlivé sterilizaci meziplanetárních technologií. Konstrukce nových sond, napínavé lety kosmickým prostorem a samotný průzkum kosmických těles jsou podle všeho vedlejší. Případný mimozemský život by si pochopitelně zasloužil naši veškerou možnou pozornost a respekt, ale pouhá nepatrná možnost jeho existence by neměla umrtvovat nadšení a zásadně komplikovat meziplanetární lety. Možná by bylo opravdu nejlepší, kdyby průzkum vesmíru převzaly soukromé společnosti.

Prameny:

PNAS online 24.12. 2012, io9 26.12. 2012, Wikipedia (Carnobacterium).