Zvětšit obrázek

NK603, geneticky modifikovaná kukuřice vyvinutá firmou Monsanto se ukázala být v celém sporu jaksi nevinně.

Do konce rku 2007 byla vlajkovou lodí reklamy proti GMO  studie G. E. Seraliniho z níž vyplývalo, že GM kukuřice může mít negativní efekty na játra a ledviny. Aktivisté připuštěnou možnost využívali jako vědecký důkaz škodlivosti GM plodin. Poté, co vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika zřízený rozhodnutím Komise EU Seraliniho pokusy prověřil, formuloval závěr z něhož je patrné, že Seraliniho analýza žádné důkazy, že by kukuřice MON863 měla negativní vliv na potkany v devadesátidenní studii, nepřinesla. Statistické rozdíly uváděné Monsantem a Seralinim a spol. nesouvisely s konzumací kukuřice MON 863 a nebo neměly biologický či klinický význam, protože nevykazovaly závislost na dávce, opakovatelnost v čase, spojitost s dalšími relevantními změnami (např. histopatologií), výskyt u obou pohlaví, hodnoty mimo obvyklou variabilitu nebo biologickou hodnověrnost s ohledem na efekt a jeho příčinu. Zkrátka, Seraliniho naznačování, že MON863 má nepříznivý efekt na potkany a možnou škodlivost GM kukuřice, tým evropských expertů vyvrátil.

Seralini se s takovým verdiktem nespokojil. Spojil síly s podobně anti modifikačně naladěnou Italkou Manuelou Malatestovou a společně provedli pokus v němž krmili jednu skupinu laboratorních potkanů modifikovanou kukuřicí, druhou skupinu zvířat rovněž GM kukuřicí ale s přídavkem herbicidu Roundap. Jako kontrola jim sloužili hlodavci krmení klasickou kukuřicí bez herbicidu. Úmrtnost potkanů ve skupině zvířat krmených geneticky modifikovanou kukuřicí byla třikrát vyšší než u potkanů krmených neupravenou kukuřicí. 
Výsledky této studie otiskl časopis Food and Chemical Toxicology pod názvem „Long term toxicity of Roundup herbicide and a Roundup-tolerant genetically modified maize“. Svět oběhly obrázky hlodavců se zhoubnými nádory. Zpráva veřejnost vylekala a do ulic vyšli  farmáři zaměření na bioprodukci a část veřejnosti.  

Výsledky Seraliniho výzkumného týmu na univerzitě francouzské Caen se poté začali zabývat v šesti zemích EU. Verdikt je prostý: Metodika pokusu Seraliniho je zpochybněna, získané výsledky rovněž, stejně jako formulované závěry dopadu na člověka. Práce Seraliniho kolektivu nesplňuje vědecké standardy, kterými by se měla vědecká práce řídit. Komise (EFSA) vyzvala Seraliniho, aby ke studii poskytl doplňující informace. To ale autoři publikace odmítli. Místo toho jen poskytli seznam téměř 200 vědců z více než 30 zemí, kteří údajně jejich studii podporují.

EFSA ve svém odmítnutí Seraliniho závěrů vyšla z výsledků podrobně provedených testů  v  Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Itálii a Nizozemsku, které nic takového neprokázaly. Vedle nich pokus Seraliniho týmu vychází jako šlendriánství, které nedává důvod aby se tak masivní a nákladné a dlouhotrvající prověřování kukuřice NK603 provádělo znovu. Samotná plodina je v tomto sporu zřejmě až to poslední o co v něm jde. Ostatně, stejnou kukuřici již na americkém kontinentu miliony obyvatel již léta konzumují a podobný nárůst nádorů u nich nikdo nesignalizuje. Fáma vypuštěná z francouzského pracoviště již ale stačila vykonat své a řada evropských odběratelů začala požadovat certifikát potvrzující, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GM plodinami.

Prameny:EFSA ,  Final review of the Séralini et al. (2012a) publication ,  Doplňkové informace k Seraliniho studii