Vodami evropských řek se prohánějí ryby, u kterých není tak jednoduché určit, zda je to „on“ anebo „ona“. Samečci mají ve varlatech nejen spermie, ale také žloutek a nejednou i kompletní jikry. Jsou to tzv. intersexové čili jedinci smíšeného pohlaví. Na vině tohoto "pohlavního znetvoření" je znečištění vod látkami z pestré skupiny tzv. endokrinních disruptorů.
Endokrinní disruptory působí jako „hormonální buldozery“. Jsou to molekuly, které se dostávají do organismu ze životního prostředí. Velmi často je jejich producentem člověk. Tyto látky narušují křehkou hormonální rovnováhu v organismu. Vodní organismy jsou endokrinními disruptory nejzranitelnější i proto, že se ve znečištěné vodě máchají 24 hodin denně. Ale ani my suchozemci před nimi nejsme v bezpečí. Jsou všude kolem nás.
Endokrinní disruptory jsou z mnoha důvodů zrádné. Například tím, že účinkují ve velmi nízkých koncentracích – třeba jen v nanogramech na litr vody. Jejich účinek může být trvalý, i když se s nimi organismus střetl jen na relativně krátkou dobu – v kritickém stádiu vývoje. Nepříjemné je i to, že rodič vystavený účinku endokrinních disruptorů plodí potomky, kteří jsou postiženi, i když se sami nikdy s endokrinním disruptorem nepotkali. Efekt přetrvává několik generací.
K nejslavnějším endokrinním disruptorům patří běžná komponenta hormonální antikoncepce zvaná ethinylestradiol (EED). Ta dokáže vodním organismům jejich hormonální rovnováhu nabourat zcela zásadně. Stačí k tomu 1 nanogram EED v litru vody. Některé řeky obsahují desítky nanogramů EED na litr a naměřeny byly i koncentrace stovek nanogramů na litr. Záleží na tom, kolik žen v povodí řek užívá hormonální antikoncepci. Hormony z tablet se dostávají do moči a s tou putují do odpadních vod. Značná část EED je sice vyloučena z organismu v neúčinné formě, ale při čištění odpadních vod se činností bakterií hormony opět aktivují. Ve Velké Británii zjistili na 51 sledovaných vodních tocích, že intersexové představují mezi samečky rybích populací bezmála 90 %.
Evropská unie se připravovala k přijetí zákona, který by nařizoval držet koncentraci EED v říčních vodách pod hodnotou 0,2 nanogramu na litr. Předběžné studie v Británii odhalily, že by normu nesplňovala prakticky žádná ze současných čističek odpadních vod a že plná polovina z nich vypouští vodu, kde je obsah EED více než třináctinásobný. Toho se politici lekli. Pokud by měly vodní toky odpovídat normě, musely by se za inovaci čističek odpadních vod utratit miliardy euro. A do toho se nikomu nechce. Zákonodárná iniciativa patrně zhyne na úbytě už 28. listopadu 2012, kdy o ní bude hlasovat výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Jak uvádí Natasha Gilbertová v časopise Nature v článku nazvaném případně „Drug-pollution law all washed up“ (Zákon o znečištění léky spláchnut), výsledek hlasování se zdá předem jasný. Mnoho poslanců ve výboru v podstatě akceptovalo argumenty farmaceutického průmyslu a budou proti. Odmítavé jsou i oficiální vyjednávací pozice jednotlivých členských zemí, např. Velké Británie, Nizozemí a dokonce i Rakouska, které je jinak v otázkách životního prostředí velmi nesmlouvavé. Připomeňme si vztah našich jižních sousedů k atomové energetice nebo geneticky modifikovaným plodinám. Rakušané doporučují, aby se nové normy na výskyt farmaceuticky účinných látek ve vodách nepřijímaly dříve než v roce 2027. Do té doby si máme užívat současné "hormonální akvárium".
Pokud návrh nové normy odmítne výbor pro životní prostředí, bude následně „spláchnut“ i v Evropském parlamentu. Někdo kvůli tomu jásá, protože mu konstrukce normy připadá hloupá. Místo abychom omezovali přítok endokrinních distruptorů do řek, budeme řešit až jejich odstraňování z vody. Další však kvůli spláchnutému zákonu pláčou, protože mocná farmaceutická lobby opět vítězí nad zájmy občanů a ochranou přírody. Ekonomické zájmy zase převážily nad ekologickými argumenty. Platit za vyčištění řek se nechce ani státním pokladnám, ani farmaceutickým firmám nebo vodárenským společnostem. A už vůbec ne voličům. A kdo z politiků by si chtěl evropské voliče ještě více namíchnout?
Co k tomu dodat? Snad jen výsledky jedné americké studie, podle které představuje hormonální antikoncepce pouhé procento celkové hormonální zátěže životního prostředí. Lví podíl na ní mají hospodářská zvířata. Jedna březí stračena vyloučí denně s močí asi půl gramu estrogenních hormonů. Jen na území České republiky vyloučí lidé a zvířata ročně do životního prostředí několik metráků těchto hormonů. Pastva skotu na lukách, z kterých můžou být hormony ze zvířecí moči a výkalů spláchnuty do povrchových vod, představuje z hlediska znečištění životního prostředí endokrinními disruptory významný problém. Hormonální antikoncepce je ve srovnání s tím pouhou špičkou ledovce. Naši poslanci v Evropském parlamentu nejsou s to vyřešit ani tu špičku. Jaká je asi šance, že se někdy pokusí popasovat s 99 % „hormonálního ledovce“, skrytého pod hladinami řek, potoků, rybníků a jezer?
Vezmeme krávy na milost?
Autor: Josef Pazdera (07.12.2022)
Geochemici odhalili obrovský zásobník a zdroj metanu - je abiotický
Autor: Josef Pazdera (21.08.2019)
Intenzivní chovatelství znamená více tuberkulózy
Autor: Josef Pazdera (30.11.2015)
Dobytek otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady
Autor: Josef Pazdera (15.07.2014)
K synům se krávy chovají macešsky
Autor: Josef Pazdera (05.02.2014)
Diskuze:
Chi chi chu chu
Mojmir Kosco,2012-11-26 22:42:10
cha cha .Jak jsem psal dříve . Dejte nám čisté lidské exkrementy rádi je použijeme jako hnojivo a problém bude vyřešen jak byl vyřešen v 19 století ....Jo a krav byla v té době ještě více celé krkoneše kvůli nim byly odlesněny .
ne že by na tom sešlo
Pavel Brož,2012-11-26 23:16:10
je to detail nesouvisející s tématem, měl jsem za to, že největší odlesnění v českých zemích souviselo s rozmachem sklářství. Jestli ale specificky Krkonoše kvůli kravám, to netuším.
Důvod
Mojmir Kosco,2012-11-27 06:55:10
průmysl 16-18 stol. v 19 stol kravám až do velké povodně proto bylo rozhodnotu že se musí zalesnit
Pane Kosco
Vojtěch Kocián,2012-11-27 07:52:07
Už jsem Vám psal, co je pro to potřeba udělat. Na vesnici to zvládnutelné je, za cenu poměrně vysokých nákladů a hlavně striktní spolupráce občanů. Ale ve městech, která jsou hlavními producenty v článku zmíněného, je něco podobného jen velmi těžko realizovatelné.
A kde vůbec končí Vaše exkrementy? Pokud je nekompostujete, ale posíláte do ČOV, tak jsou to dost alibistické rady.
Proč
Mojmir Kosco,2012-11-27 15:41:10
vedci identifikovali problém ,inženýři se ho snaží vyřešit politici se snaži kdo ví o co .Problem tohoto článku je v tom že jenom prohlubuje marast .Američeni těm je to jedno ti zlikvidují životní prostředí bez jakéhokoliv ohledu hlavní je momentální ekonomika ..
Je třeba jasně definovat problém:
Jan Šimůnek,2012-11-26 10:29:12
1. Je problém moč žen v plodném věku?
2: Je problém moč žen v plodném věku, beroucích hormonální antikoncepci?
V tom případě by stačilo separátně sbírat moč těchto dvou skupin a bezpečně ji likvidovat (zkrátka by močily do PET lahví a ty se někde odevzdávaly).
3. Jsou problémem léky (které autor jmenuje ve svém diskusním příspěvku) v moči všech lidí?
V tom případě by se musela sbírat separátně moč lidí, léčených těmito léky.
4. Je problémem moč hospodářských zvířat normálních?
5. Je problémem hospodářských zvířat léčených nějakými konkrétními medikamenty?
Tak by se muselo udělat analogické opatření u moče definovaných skupin hospodářských zvířat.
S tím, pochopitelně, souvisejí otázky:
A- Jak jsou tyhle látky citlivé na teplotu?
B- Dají se zlikvidovat kombinací oxidantů a razantní změny pH (jako třeba aflatoxiny)?
C- Dají se nějak biologicky odbourat?
Tohle všechno bychom měli mít vyřešeno předem, než začneme "prostavovat" miliardy za specializované čističky odpadních vod. Protože jinak bychom mohli zjistit, že jsme ty miliardy eur doslova spláchli do ... bez jakéhokoli efektu. A k velkému "nadšení" občanů, kteří už tak platí na "ekologii" jako mourovatí.
interakce endokrinních disruptorů
Jaroslav Petr,2012-11-25 04:59:29
Velmi zajímavou, málo probádanou a o to zákeřnější vlastností endokrinních disruptorů jsou jejich interakce. Většina kalkulací v diskusi nebere tuhle skutečnost na zřetel. Pokud jsou ve vodě jen "přírodní hormony" nebo jenom ethinylestradiol, je výsledek úplně jiný, než když jsou tam oba typy látek. Žijeme v hormonálním koktejlu, jehož složení ani neznáme. To, že do něj příbude další látka nebo se množství jedné zvýší či poklesne, může vyvolat efekty, které se vymykají logice kupeckých počtů. Na našem území nežily před příchodem člověka nikdy populace zvířat srovnatelné s dnešními chovy. A hlavně, k přirozeným hormonům chyběly "přísady", jako je ethinylestradiol, paracetamol, bisfenol A atd. A pokud jde o bizony, můžeme předpokládat že severoamerická prérie byla na přísun hormonů z moči a výkalů milionových stád adaptovaná a dnes tam tyto látky chybí. I to může být problém.
Pavel Brož,2012-11-25 09:32:35
dobře, takže pokud se je problém s jednonohými či naopak mnohonohými žábama způsoben až umělým podáváním přísad, které působí neplechu až svou interakcí s přirozenými hormony, které samy o sobě nezlobí, tak řešením je přestat přidávat tyto přísady? Tzn. že místo pláče nad zlou farmaceutickou lobby vyrábějící hormonální antikoncepce by problém mohl být vyřešen přiblížením pravidel běžných chovů pravidlům pro biochovy, kde je podávání hormonálních přípravků pro synchronizaci říje zakázáno.
Možné je všechno
Jaroslav Santner,2012-11-28 16:47:05
( odpověď pro Jaroslava Petra)
a jak praví materialostičtí dialektici, vše souvisí se vším. Ovšem pouze filozoficky. Asi ani vy nevěříte, že mávnutí motýlích křídel v Amazonii rozpoutává bouře a povodně v Evropě. Pokud nevíte, v jakém poměru a proč spolu jednotlivé složky hormonálního koktejlu spolupůsobí, neuvádějte to jako argument na obhajobu toho, proč by se mělo investovat do čističek. Je to maximálně argument pro obhájení nutnosti výzkumu v tomto směru. Až to bude objasněno, možná místo miliartových investic bude stačit posadit k výtoku z čističky babku s pytlem testosteronu a každou půlhodinu tam vhodí lopatku. Nějak podobně postupují lékaři při léčení hormonálních poruchách u lidí.
Závěry autora jsou v naprostém protikladu
Jaroslav Santner,2012-11-24 20:53:48
s realitou. Popisovaný případ krávy by znamenal, že hormonální akvárium zde bylo hodně dlouho před příchodem člověka na svět. Nevím jestli Peter Mak viděl v Tatrách, co dělá kráva na volné pastvě, když se jde napojit k potoku nebo řece. Ano, správně, bez filtrování vypustí polovinu toho co vypije druhým koncem zpět do potoka. Takto to všechen hovězí dobytek dělá již pár milionů let při napájení. Pravdou však je, že v akváriu mi letos 150 mečovek ze tří vrhů dospělo ze sta procent v samečky. Někteří se tváří, že jsou březí (mečovky jsou živorodky). Vysvětlení pro to nemám. Vodu beru z vodovodu (zdroj Želivka).
Ale pánové
Ela Matiasova,2012-11-24 23:43:59
Co takhle se zamyslet. Není to tak dávno, co se v České republice choval 3,5 milionu kusů krav. Kolik myslíte, že to bylo za Marie Terezie a nebo nebo v ještě dřívě v Zemích koruny české. No schválně tipněte si desetkrát méně? Stokrát? Vícekrát?....
Ale dámo!
Ota Beran,2012-11-25 09:57:52
Poučte nás prosím, kdy (podle vás nedávno) bylo v České republice třiapůl miliónu krav a z jakého zdroje vycházíte. V oficiálních statistikách žádné číslo, které by se blížilo tomu, co tvrdíte není. Takže si dovolím tvrdit, že v samostatné České republice ani v české části bývalého Československa se nikdy 3,5 milionu krav nechovalo. (Pokud ovšem termínem kráva myslíme to samé, tedy dospělého jedince Bos taurus samiččího pohlaví porodivšímu potomka.)
Stavy dobytka
Jiří Novák,2012-11-27 15:20:53
jsou k nahlédnutí například zde:
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDwQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.czso.cz%2Fxb%2Fredakce.nsf%2Fi%2Fzemedelstvi_jihomoravskeho_kraje_stav_hospodarskych_zvirat_v_dlouhodobem_pohledu%2F%24File%2FZemedelstvi_JMK_ZV.pdf&ei=ucq0UM2fFsSo4gTy7IGgAw&usg=AFQjCNHOrphBXyphadHveJLwtdjR7cl6oA&cad=rja
stavy dobytka
Jiří Novák,2012-11-27 15:24:05
pardon, znova odkaz.
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zemedelstvi_jihomoravskeho_kraje_stav_hospodarskych_zvirat_v_dlouhodobem_pohledu/$File/Zemedelstvi_JMK_ZV.pdf
Děkuji pane Nováku za doplnění,
Ota Beran,2012-11-28 12:44:47
které naprosto jednoznačně ukazuje, že výrok paní nebo slečny Ely Matiasové: "Není to tak dávno, co se v České republice choval 3,5 milionu kusů krav." je minimálně pro období od roku 1961 NAPROSTO MYLNÝ. Statistická data sice ukazují, že v ČR se například v roce 1984 chovalo 3,55 milionu kusů SKOTU. Ale mohu Vás i Elu Matiasovou ujistit, že KRAV z tohoto celkového počtu nebyla nikdy ani polovina. Zbytek tvořili býci, jalovice, telata a voli. Omyl by to byl naprosto stejný jako, kdyby někdo na základě sčítání obyvatel, které ukáže, že v ČR žije 10 milionů lidí tvrdil, že v ČR žije 10 milionů žen v plodném věku. (a zapomněl na dívky, muže a děti obojího pohlaví) Předem se omlouvám všem ženám za uvedení tohoto příkladu, jež ovšem podle mého názoru dobře vystihuje hrubou nepřesnost, na kterou jsem v mylném výroku Ely Matiasové upozorňoval.
Petr Skůpa,2012-12-02 13:36:39
Nicméně rozlišovat již mezi Jalovicemi a Kravami nemá mnoho smyslu. Leda za předpokladu, že veškeré jalovice patří ještě mezi neplodná telata.
Po shrnutí podstaty: Je zřejmé v době nedávné jsme tu neměli 3,5 mil. estrogeny vylučujících "skotek" (omlouvám se "Skotkám") ;-). To číslo bylo někde pod půlkou.
Podstatou sdělení předřečnice však jistě bylo upozornit, že toto číslo je zlomkem toho počtu, který v našich zemích byl např. v 19. století.
Ikdyž... určitě to nebudou nějaký stonásobky, nevěřím ani desetinásobkům - tady nikdy nebyl divoký západ s kovboji a stohlavými stády.... přesto, ... počet krav byl i u nás pravděpodobně vyšší než v posledních desetiletích.
Petr Skůpa,2012-12-02 13:43:44
Přehlédl jsem popisek "BŽEZÍ" stračena. V tom případě se omlouvám. Není možné započítávat jalovice. Není však možno ani kalkulovat s počtem krav obecně.
Dá se akorát uvažovat o případném nárůstu počtu skotu obecně a s rozumným předpokladem, že procento březích krav bude víceméně podobné jako za starých dob - očekávat změnu počtu těchto březích stračen....
Pane Skůpo,
Ota Beran,2012-12-03 13:20:12
rozlišovat mezi kravami a jalovicemi samozřejmě má smysl. Z hormonálního hlediska je mezi těmito dvěma kategoriemi rozdíl podstatně větší než mezi počtem krav a skotu. (i když jsme se shodli, že v "nedávné minulosti" minimálně posledních šedesáti let v České republice nikdy nebyla ani polovina toho, co tvrdila Ela Matiasová. Mně osobně šedesát let připadá docela dávná milulost, ale připouštím, že člověku podstatně staršímu, než jsem já to může připadat nedávno) Ve světle jejích tvrzení mi spekulace o deseti a stonásobcích stavů v dobách, které předpokládám nepamatuje ani ona, připadá jako přitažená za vlasy. On i ten termín březí stračena, který znalému člověku ledaccos napoví, není až tak docela správný, březí múže být i kráva, která vůbec nemusí být strakatá. ;o) Nezapuštěné jalovice, býci a voli březí být nemohou, na tom se doufám shodneme.
Co bylo podstatou sdělení předřečnice se dá jen odhadovat, ale rozhodně budu tvrdit, že její spekulace vycházejí z chybných čísel stejně, jako budu tvrdit, že mezi krávou a skotem je významový rozdíl a z hlediska vylučování hormonů do prostředí je rozdíl i mezi krávou a jalovicí. Toť vše.
Jiří Kocurek,2012-11-24 18:05:44
Také mě to napadlo, zda krávy ten hormon tvoří přirozeně nebo je jim dodáván.
Nicméně limit 0,2 ng/l = 0,2 ug/m3 = 0,2 mg/1000m3 = 0,2 g/1.000.000m3 = 0,2 kg/km3. Tedy asi 400 krav na 1 km3 vody. Což by znamenalo v povodí Labe od Děčína nahoru (tedy vč. Ohře a Vltavy) následovné:
Současný průtok je okolo 150 m3/s což je denní průtok vody 0,013 km3/den. Dostatečné zředění by bylo pro 400*0,013 = 5 březích krav.
Průměrný roční průtok je 300 m/3, čemuž by odpovídlao ředění pro 10 březích krav. Tady něco nehraje.
Předpokládejme, že zacházení s kejdou (není náhodou využívána v bioplynových elektrárnách?) se podobá tomu, co bylo před 50 lety. A neliší se příliš od doby před 200 lety - končí na poli. Jedo zda dovezena cisternou nebo "umístěna" přímo tam.
Perlička: Průtok stoleté vody na Labi v Děčíně je udáván 4290 m3/s, denní průtok odpovídá 3,7 km3/den, což je dostatečné naředění asi pro 1500 březích krav.
PS: Pokud chci zmenšit znečištění, tak je hloupost začít u zdroje, který se na něm podílí jedním procentem. Logické je začít u zdroje, který se podílí největším procentem.
Peter Mak,2012-11-24 18:39:50
Nemá zmysel vypočítavať, koľko kráv je schopné znečistiť Labe pri prietoku 4290 m3/s. Nikto kravský moč priamo do rieky neleje. Samozrejme, určitá časť a po určitej dobe sa z polí do riek dostane ale bude to len zlomok.
Naproti tomu ľudský moč prechádza kanalizáciou do čističky a odtiaľ priamo do rieky. Ak čistička EED neodstráni, uplatní sa pri znečistení rieky v plnom rozsahu.
Čiže: Pokud chci zmenšit znečištění, tak je hloupost začít u zdroje, který se na něm podílí jedním procentem. Logické je začít u zdroje, který se podílí největším procentem.
ad hospodářská zvířata
Pavel Brož,2012-11-24 15:21:14
Trochu mi vrtá hlavou, jak je možné, že problém s hormonálním znečištěním životního prostředí je tak mladý, když hospodářská zvířata se zde chovala po dlouhé generace. Jedná se o přirozeně se produkující estrogeny březích stračen, anebo o estragony uměle podávané pro zvýšení pravděpodobnosti zabřeznutí? Pokud se jedná o estrogeny, které si zvíře samo přirozeně produkuje, tak potom jak je možné, že jednonohé anebo naopak mnohonohé žáby nevznikaly už před mnoha generacemi? Anebo to opravdu takovou měrou narostl v posledních několika málo generacích počet hospodářských zvířat? A pokud se jedná o estrogeny uměle podávané, tak pak naopak problém řešení hormonálního znečištění má velice levné řešení, žádné miliardy eur?
Pavel Hudecek,2012-11-24 15:56:42
Vzhledem k větě "Jedna březí stračena vyloučí denně s močí asi půl gramu estrogenních hormonů." mi přijde, že to určitě nebudou léky dodávané pro snadnější zabřeznutí. Takže tipuji, že podobné hodnoty "znečištění" by se našly i ve vodních tocích ve volné přírodě.
Mimochodem ta 1 kráva vlastně zvládne za 1 den "zamořit" z 0 na navrhovaný limit 2,5 km3 vody, tedy cca řádově víc, než je objem největší české přehrady.
Myslím si to samé
Pavel A1,2012-11-24 16:10:33
Přesně to mě také při čtení napadlo. A nedá se to svádět ani na počet dobytka, mnohasettisícová stáda existují i přirozeně (vzpomeňme na bizony, než byli vybiti). Takže buď je to celé nesmysl, nebo je problém ve snížené účinnosti přirozeného odbourávání těchto látek, což samozřejmě žádné čističky nespraví.
A pokud je to částečně způsobeno reaktivaci těch EED v čističkách, nebylo by levnější, než přestavovat čističky, vyšlechtit bakterie (máme před GM), které ty EED nereaktivují, případně je zcela zlikvidují?
Tomáš Hluska,2012-11-24 18:02:14
Martin Smatana by mohl mít částečně pravdu v tom, že dřív dobytek, i kdyby byl ve stotisícových stádech, tak byl někde na prérii, kde se moč asi nedostane tak snadno do spodní vody a nějaké bakterie nejspíš ty hormony rozloží. To by bylo, aby si na nich někdo nesmlsnul.
Je to
Mojmir Kosco,2012-11-27 15:37:07
proto že léky ve skutečnosti obsahují přirodně identické látky dále je rozdíl v koncentraci prostě hormony krávy a lidské jsou rozdílné rovněž je rozdílna jejich cesta k degradaci rovneř je rozdílný jejich vliv na ostatní tvory .Proč je tak je spíš otázka na epigenetiku
suché záchody
Martin Smatana,2012-11-24 15:02:02
Keby išlo čisto len o únik hormónov z odpadových vôd z domácností, možno by do istej miery pomohli ekologické suché záchody bez splachovania, využívané v ekodomoch. Pri tlení biologckého odpadu by v nich mala vznikať vyššia teplota likvidujúca niektoré choroboplodné baktérie. Možno by sa takto zdenaturovali aj hormóny a stratili by účinnosť.
Možno niekto bude vediť napísať na túto tému viac a presnejšie.
Zelené uvažování
Andrzej Kowalski,2012-11-24 14:02:29
Kromě toho řeči o "mocných farmaceutických lobby" svědčí o zeleném mozku autora. Ne ve smyslu vojenství, ale strany zelených a ekologismu. Snaží se vzbudit dojem, že opatření by zaplatili "ti bohatí a proto zlí", jenže pravda je taková, že by se jen promítlo do zdražení léků, případně všeho ostatního. A to by zaplatil běžný daňový poplatník, žádný naducaný farmaceutický boss. Ten článek je vůbec hlavně politická agitka.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
