Americký astronom Michael Brown z California Institute of Technology odhalil prostřednictvím Spitzerova teleskopu v Kuiperově pásu těleso, které může mít průměr větší než 2000 km. Těleso dostalo jméno Sedna podle eskymácké bohyně oceánu a je největším tělesem sluneční soustavy odhaleným od roku 1930. Podle některých astronomů by mohla být Sedna větší než Pluto s průměrem 2 250 km. Přítomnost tohoto překvapivě velkého tělesa v Kuiperově pásu potvrdilo i pozorování z Hubbleova vesmírného teleskopu. Sedna tak aspiruje na zařazení do seznamu planet sluneční soustavy. Obíhá Slunce ve vzdálenosti 10 miliard km a je jednou z posledních na seznamu zhruba 400 objektů objevených v Kuiperově pásu. Většina z nich jsou jen malé kusy ledu a kamení. Větší objekty jako Quaoar nebo Varuna byly nalezeny jen díky tomu, že se dostaly mimo dráhy typické pro objekty Kuiperova pásu. Sedna je největším známým „plnokrevným“ objektem z této „periférie“ sluneční soustavy.
Podrobnosti o Sedně má oznámit NASA pozdě odpoledne 15. března 2004.
Spitzerův teleskop pomohl možná odhalit desátou planetu sluneční soustavy.
Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
Diskuze:
Sedna
Leopold Kyslinger,2004-06-25 15:01:30
Článek není zcela přesný ani úplný. Snad nejúplnějším dostupným materiálem je http://www.gps.caltech.edu/~mbrown/sedna/, čili to co píšu dále je vlastně cizí peří.
Především Sedna není součástí Kuiperova pásu a ani při největším přiblížení se do něj nedostane. V přísluní je vzdálena od slunce 76 a.j. a Kuiperův pás - transneptunický pás asteroidů má svůj vnější okraj ve vzdálenosti 50 a.j. Dráha Sedny je relativně dobře známá, protože od objevu v roce 2003 se jí podařilo vystopovat na archivních snímcích oblasti až do roku 2001. Samozřejmě, že je nutné zpřesnění, protože oběžná doba je cca 10 500 let. Je to první pozdrav dosud nikdy neviděného, ač dobře zdůvodněného, Oortova oblaku. Z toho důvod, ale také z dalších je Sedna hodna zvláštní pozornosti. Pro toho, kdo nezvládá angličtinu jenom stručný výčet. Její dráha je excentričtější známá elipsa, která v odsluní dosahuje vzdálenosti > než 800 a.j. Sedna je rudá (teměř tak, jako Mars) a má přitom nečekaně vysoké albedo. Další pozoruhodností je silné podezření (vyvolané extrémně pomalou rotací), že Sedna má anebo měla měsíc významných rozměrů. I když průměr nebyl zatím stanoven víme, že je mezi 1250 a 1850 km. To je tak ve stručnosti. Skoro se stydím, že to tady interpretuji, ta stránka www.gps.caltech.edu/~mbrown/sedna/ je mnohem lepší.
sedna?
štefan,2004-05-03 10:26:26
Podla Sumerov ich je 12. Počítali k tomu aj Slnko, Mesiac a aj Pluto- takže jedna ešte chýba.
Planet je pořád 8
Vojta Hála,2004-03-25 16:49:47
Sedna není žádná planeta, je to obyčené transneptunické těleso, jakých jsou hromady. Ani Pluto si označení planeta nijak nezaslouží a většina astronomů ho tak i vnímá. Sedna je zajímavá jen tím, že je hodně daleko.
http://aldebaran.cz/bulletin/2004_13_sed.html
Na téhle adrese je kromě jiných podrobností i obrázek pro srovnání velikostí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce