Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) je instituce která byla založena z popudu OSN v roce 1988. Má vyhodnocovat rizika změny klimatu. U jejího zrodu tehdy stály: Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Slavným se IPCC stal v prosinci 2007, kdy získal za svou práci Nobelovu cenu míru (spolu s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem). O jak významnou instituci jde vypovídá fakt, že podle jejích závěrů se odvíjí politika OSN, její zprávy jsou podkladem pro rámcové smlouvy OSN,...
IPCC se presentuje především svými komplexními zprávami. První hodnotící zpráva spatřila světlo světa v roce 1990. O dva roky později byla doplněna. Druhá hodnotící zpráva (second assessment report, SAR) byla vydána v roce 1995. Třetí zpráva (TAR) vyšla v roce 2001 a ta zatím poslední zatím zveřejněná nese označení AR4. Je z roku 2007. Podle ní řídí svou politiku OSN a má vliv na toky peněz a směrování investic. Jedním z klíčových tvrzení tohoto dokumentu je, že za globální sucha (která jsou navíc delší) a stejně tak za klimatickými extrémy, stojí globální oteplování.
Z Ameriky do Švýcarska (sídla IPCC) míří nemilé upozornění: Pro své výpočty zvolili vaši experti špatný základ. Kritická studie vyšla v prestižním časopise Nature a týká se prognóz postavených na parametru Palmer Drought Severity Index, nebo zkráceně PDSI. Právě ten sloužil jako základ při formování závěrů čtvrté hodnotící zprávy IPCC. Právě tento dokument (4. hodnotící zpráva) vyvolala ve světě hodně paniky, stála za řadou nesmyslných investičních záměrů a dodnes v myšlení mnoha lidí vyvolává strach. Oleje do ohně přilil kodaňský summit (2009) , který na základě 4. hodnotící zprávy IPCC opakoval, že "intenzivnější a delší sucha" jsou pozorována "na širších oblastech od roku 1970“. Tohoto „faktu“ se média stále drží a velká část populace nabyla dojmu, že tak tomu prostě být musí...
Ze studie kolektivu, který vede Justin Sheffield z Princeton University ale vyplývá, že PDSI je jen účelový a tupý nástroj, který klimatologové měli už dávno zahodit. Vyvinut byl v roce 1960 a prakticky jen proto, aby na jeho základě mohla být postiženým zemědělcům v USA poskytnuta pomoc. Je sice pravdou, že zmíněný přístup vypočítává riziko sucha na základě rostoucích teplot, ale zcela opomíjí jiné důležité faktory, které ovlivňují například odpařování vody z půdy. PDSI je natolik zjednodušující přístup, že ho lze znevážit třeba jen změnou osevního postupu. Podle vědců z Pricetonu, nevhodně volený přístup pracovníků IPCC vedl k tomu, že ohlášovaný nárůst globální sucha je nadhodnocený.
Vědci klimatologům doporučují, aby se při svých prognózách drželi „realističtějších výpočtů, založených na základních fyzikálních principech, které berou v úvahu změny v disponibilní energii, vlhkost, rychlost větru,...“. Když totiž tyto faktory princetonští vzali do hry, tak na rozdíl od katastrofických závěrů IPCC dospěli k závěru, že co se sucha týče, došlo „v posledních 60 letech jen ke zcela nepatrným změnám.“
Pro experty IPCC to je další nemilá zpráva, kteří na základě upozornění na jiné chyby nedávno museli ze svých závěrů slevit a prognózy z roku 2007 opravovat letos vydanou zprávou označenou SREX Report. Ta již jen poněkud suše konstatuje: „stále existují velké nejistoty ohledně pozorovaných v globálním měřítku trendy v období sucha." Aféra familierně označovaná jako „Climagate“ vedla v roce 2010 k rozhodnutí přepracovat materiály IPCC do takové podoby, aby se připravované 5. hodnotící zprávě (má být zveřejněna v roce 2014) nedalo nic vytknout, aby jí nečekaly revize jako její přechůdkyni. Je totiž nemilé dodatečně přiznávat, že v jižní Evropě a zápaní Africe to na nástup such vypadalo, ale že Severní Amerika, sever a západ Austrálie zase dospěl ke zcela opačným problémům.
To, nad čím se vědci z Pricetonu pozastavují nyní se týká tvrdošíjnosti s jakou IPCC ve svých kalkulacích využívá metodu PDSI, i když se ví, že představuje riziko v nadhodnocování dopadů změny klimatu.
Prameny:
Seneviratne, S.I. et al.:Managing the Risks of Extreme Events and Disasters to Advance Climate Change Adaptation, Cambridge Univ. Press, 2012.
Nature 491: 338-339, 2012, doi: 10.1038/491338a
Sheffield, J. a kol.: Nature 491, 435–438 , 2012
Rupp, D. E. et al. in Explaining Extreme Events of 2011 From a Climate Perspective. Bull. Am. Meteorol. Soc. 93, 1052–1054 , 2012.
NOAA Global Warming FAQs
Konsensus klimatologů na špatném základě?
Autor: Josef Pazdera (28.08.2017)
Klimatologický hokej v Ekolistu
Autor: Redakce (10.03.2011)
Spor o hokejku uzavřen
Autor: Vítězslav Kremlík (05.08.2010)
Šéf IPCC: „Od médií zachovejte odstup“
Autor: Dagmar Gregorová (19.07.2010)
Diskuze:
Nevím jak počítají a s čím,
Jiří Oto,2012-11-16 15:01:40
miluji matematiku a její velkolepé možnosti. Tím spíš obdivuji lidský mozek pro jeho schopnost kalkulovat se smyslovými a paměťovými údaji na bázi kvantifikačních vzorců tvořených zkušeností.
Jediné čeho jsem schopen je můj(možná) výplod mozku. Celé dlouhé věky je Země pod vlivem slunečního záření a ještě nějakých dalších drobných zdrojů. Poté přijde člověk se svou schopností uvolnit energii jádra a prastarou energii fosilní. Kvantifikuji, že tyto zdroje mají nezanedbatelný vliv na biosférické cykly, přidávají více entropie do vyváženého celku. Např. pára má vyšší neuspořádanou energii(entropii) než voda. Kolik jí denodenně vyrobí JE pro své chlazení a funkci? Elektřina se nakonec stejně promění v teplo, často jako odpadní teplo. Hodnota energie, která nedopadá ze Slunce na Zemi, je nezanedbatelná z hlediska biosférických cyklů založených na teplotních rozdílech. Tudíž ona sucha nebo záplavy. Sledujme CO2 stopu, můžeme jí i obchodovat. Pralesy mají rády CO2 a vyrábějí kyslík za přispění Slunečního záření. Kdo sleduje tepelnou stopu a její vliv na teplotní toky? Všiml si někdo jemného náznaku souvislosti mezi velkým nástupem JE v 60 letech a vzrůstajícími suchy? Kdo přemýšlí o realitě a kdo o tabulkách? ETC.
Jak vas tak ctu,
František Houžňák,2012-11-16 20:00:33
ze vy jste takovy univerzalni myslitel jednadvacateho stoleti? Vyplodu mozku schopen asi jste, ale na qualite jeste musite zapracovat. Zacnete s tim, ze si ujasnite, co je to entropie. Hlavne pri tom nezapomente sledovat tu CO2 stopu.
Jsem rád
Jiří Oto,2012-11-16 22:04:04
že kritiku namířenou k mým výplodům jsem schopen zpracovat. Skutečně, pojem entropie jsem si vyhledal a prozkoumal hned z několika zdrojů. Vzhledem k tomu, že jsem bez předchozího důkladného přezkoumání použil tento výraz, jsem ještě více potěšen jeho intuitivním použitím, které se kriticky blíží přesnosti toho co se snažím vyjádřit. Hezká poučka je třeba zde:tzb-info.cz/925-co-to-je-entropie K tomu CO2 a potažmo samotnému teplu se budu ještě věnovat. Děkuji.
Ještě v kostce..
Jiří Oto,2012-11-16 22:30:54
.. sázejte stromy, hospodařte "zeleně", pralesy nechte být tam kde jsou, užívejte energií podle přírodích pravzorů a přírodní nanotechnologie, izolujte domy, nevětrejte "pánubohu do oken", naučte se žít stejně účinně jako kosmonauti na ISS :) A dejte mi šanci dělat to co jsem právě napsal ;)
realita
Tomaš Petřek,2012-11-17 00:45:38
Váš omyl pane Oto je v tom , že klima je přirozeně stabilní systém. Naopak, je to systém dynamický, neustále se přirozeně měnící. Významně působí na naši planetu(klima) vlivy okolního vesmíru (i vzdálenějšího) viz práce Svensmarka, Veizera, Archibalda. Co se týče té entropie, tak její nárust(v čase) je vlastností každého systému. Energii fosilních paliv využíváme, ale taky je dobré zamyslet se odkud se "vzala". Také ta fosilní paliva vlastně umožnila průmyslovou revoluci - přechod ze středověku do novověku, nebyla by bez nich žádná ISS.
Marek Fucila,2012-11-17 01:13:57
Pán Oto, ako odporujúcu krčmovú teóriu si viem predstaviť ako sa teplo produkované ľudstvom spoľahlivo ukladá do chemických väzieb mne neznámych zlúčenín, a raz sa nám to môže otočiť prebytkom/nedostatkom niečoho, čo v konečnom dôsledku spôsobí ochladzovanie. Ale bez kvantifikovania všetkých dejov je to rovnaké mlátenie prázdnej slamy ako vo vašom prípade.
Druhý prístup môže byť odsledovať si, že je dosť pravdepodobné, že niekedy nastane bez ľudského zásahu doba ľadová, a tak si aspoň vďaka entropii z JE od 60-tych rokov trochu kúrime.:-)
Hospodské povídačky
Jiří Oto,2012-11-17 05:04:02
asi to ke mě tak trochu patří. Jako snaživý laik si to zkrátka dovolím. Souhlasím s dynamikou a přizpůsobivostí přírodních systémů. Lidé a jejich činnost lze považovat za přirozenou, třeba také nikoliv. To je tajemství člověka na Zemi. Vypadá to, že s příchodem lidstva a jeho vlivu bude mnoho věcí zase jinak, podobně jako tomu bylo i bez lidstva. Snaha o přizpůsobení lidstva svému okolí se mi jeví stejně důležitá jako snaha lidstva přizpůsobit si přírodu. Někde mezi těmito zdánlivě protichůdnými procesy lze najít cestu výrazně a všeobecně obohacující. Nějaká překvapení ze stran zatím neznámého je třeba očekávat. Osobně se mi zamlouvá postup neinvazivní s rozvahou nad poznanými skutečnostmi. A to je zatím v rozporu s dosavadní lidskou minulostí. Uvidíme.
Barak Obava,2012-11-17 16:25:00
"vyváženého celku" - kdyže to tady alepoň připomínalo vyvážený celek? Já ten moment v historii Země nějak nemohu najít. Ale jinak kecy kvalitní, to uznávám.
Otovy vyplody mi pripominaji zname rceni
František Houžňák,2012-11-17 17:05:45
"Uvidíme, řekl slepý hluchému".
Není ohromné jako ohromné
Milan Štětina,2012-11-19 08:50:31
A zkoušel jste to srovnat s energií ze Slunce, jak píšete? Ono když se napíše, že generátor v Temelíně má výkon 1000MW a takových (nebo jen o málo menších - počítejme jen větší než 100MW) je jen v ČR několik desítek a celosvětově mnoho tisíc, tak to vypadá jako ohromná síla, že? Ale nezapomínejte, že ze slunce přichází na každý čtvereční metr dopadá ze slunce 1.3kW. Na celou zeměkouli tedy 3.14*6370*6370*1.3GW = 166 051 204 488 MW. V ČR spotřeba elektrické energie kolísá mezi 4GW a 12GW. Uvažujme průměrně 10GW (reálně to bude spíše méně), takže 1kW na obyvatele; krát 3 (protože účinnost elektráren), ještě krát 2 (protože ještě máme topení a dopravu), krát 7 miliard obyvatel zeměkoule (pravda v USA to bude více, ale v Číně zase méně a číňanů je víc) a výsledek je 42 000 000 MW (vzhledem ke zjednodušujícím předpokladům to může jsem ochoten připustit 10x více nebo 10x méně, ale rozhodně ne 100x na kteroukoliv stranu). Pořád Vám to připadá ohromné množství oproti těm 160 000 000 000 MW ze slunce? Mně to vychází na 0.25promile. Nedaří se mi teď nikde najít, jak kolísá výkon Slunce, ale myslím, že několik promile v horizontu 1000let je reálné. Takže celé to "ohromné" množství energie pumované do atmosféry lidmi je na hranici šumu nebo pod ní.
Tolik tedy k teplu. Co se týče CO2, tak tam to mi to vychází podobně.
Dále je fascinující, jak se při zvýšené teplotě (která tedy nemůže být způsobena lidmi - viz výše, ale budiž) očekává sucho a když přijdou záplavy (což je podle mě spíše očekávaný dúsledek, protože se odpařuje více vody z oceánů), tak se to svede taky na oteplování. Je pravda, že atmosféra je složitý systém a může se stát obojí, nicméně předpověď přijde sucho nebo záplavy nebo jiná katastrofa a zachránit Vás může jedině obětovat bohu (teda pardon zakoupit si povolenku na CO2) není věda ale náboženství popřípadě výběr výpalného.
Tak jo
Mojmir Kosco,2012-11-16 17:03:03
tvrzení v tomto článku je směšné .Ve zprávě je zapracováno více modelů z různých zemí a jedná se kolektivní práce a obsahuje i různe vývody a možnosti .To že je třeba je na základě skutečností dopracovávat nikdo nepochybuje .Je zajímavé že data tj. zvyšení suchých oblastí není zpochybňováno stačí se podívat na celkově dostupnou ornou půdu celosvětově nebo i za jednotlivé země .
Asi ne
Tomaš Petřek,2012-11-17 00:16:54
Pane Kosco. Klimatologové pomocí modelů dělají i dlouhodobé předpovědi na cca 100 let dopředu. Jak to chcete konfrontovat(dopracovávat) se skutečností. Zpochybnění v tom článku máte, použité metodiky pro výpočet rizika sucha. Stačí jen pozorně číst.
Těžko to
Mojmir Kosco,2012-11-19 08:28:48
mohu dopracovávat nebuť k tomu nemám předpoklady.Musím se opřít lépe řečeno vybrat skutečnost která líp odpovídá mé skutečnosti . když někdo napadne model protože je špatný za prvé si musím říct zda navrhl jiný lepší model tak učiněno nebylo .Běžne a standartně se pro výpočet sucha v zemědělství používa v Evropě a pokud vím i v ASII a Africe metoda ANES (Accumulation of consecutive negative SEP) tyto data byla použita do modelu vím například že pro celkovou modelaci klimatu pro EVropu byl použit klimatický model ARPÉGE-Climat (CNRM-CM5) z Francie a to byla součast hodnotící 3 zprávy i tento model se však zlepšuje .Pro ilustraci jaký vývoj tyto modely udělali doporučuji Příspěvek Pracovní skupiny I ke Čtvrté hodnotící zprávě
Mezivládního Panelu změny klimatu (IPCC) kde je rovněž konstatovano že lidský vliv je v současnosti rozhodující ...
No, pane Kosco,
František Houžňák,2012-11-19 22:50:21
bodejt ze ti politicti klimatologove konstatovali, "že lidský vliv je v současnosti rozhodující". Kdyby konstatovali, ze neni, prisli by o tucne koryto, a to jiste i vy uznate, ze nemuzou. Verohodnost techto tvrzeni je ovsem, jak znamo, nulova a veri jim jenom ekobiozemedelci, kteri veri asi vubec vsemu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
