Zvětšit obrázek

Většina houbovců má vakovité tělo (Kredit: Karakal cs.wikipedia)

Houbovci jsou primitivními organismy, nemají vytvořeny tkáně ani orgány a jejich buňky se vyznačují značným stupněm autonomie. Yato se vyznačují vysokou schopností regenerace. Většina z nich jsou baculky a povrch mají poset póry, jimiž nasávají vodu, která pak odchází větším otvorem v jejich horní části. Z hlediska získávání potravy jsou tyto houby, jak se jim také říká, mikrofágové neboli filtrátoři s intracelulárním trávením. 
 

Zvětšit obrázek

Některí mořští houbovci připomínají metrové kyje. (Kredit: Nhobgood (talk) Nick Hobgood)

Houbovci s houbami, které sbíráme v lese, nemají nic společného. Jsou to sice podle názvu také houby (Porifera) ale tyto patří k houbovcům. Příkladem je křemitá houba zvaná také venušin košíček, vápenatá houba, houba mycí – tu známe i ze Středozemního moře (po vydrolení připomíná nekvalitní molitan s velkými dírami, dodnes se používá k mytí). Jediná podobnost s hřiby a pýchavkami je, že jsou také nepohyblivé, jsou to ale živočichové. Zmatek pro nás laiky v tom dělá latinské slovo spongia, které má v základě celá řada houbovců. Spongia = houba (viz též angl. sponge, slovensky špongia). Někdy se přidává označení "mořské" houby, ale ani to moc nesedí, protože pak je problém jak říkat těm, které si libují ve vodách „sladkých“....

Kvůli hloubce ve které se tvarem i chováním zvláštní houbovec vyskytuje, museli oceánologové k jeho studiu využít podmořského robota. Z kamerových záběrů je patré, že v přirozeném stavu skutečně připomíná hudební nástroj s řadou strun opatřených na horním konci kuličkou.

Zvětšit obrázek

Sladkovodní „houba“ - houbovec Sppongilla lacustris je doma v řekách státu Washington. (Kredit: Kirt L. Onthank, en. wikipedia)

Tyto struny mají na povrchu háčky podobné těm na suchém zipu. Slouží jim k chytání „kolemjdoucích“ bezobratlých, které si následně vtáhují dovnitř, obklopí jejich těla membránou čímž si vytvoří žaludek a v něm pak svou oběť trávicími enzymy rozloží. Vrcholové kuličky mají ale jinou funkci, tvoří se v nich pakety spermatoforů. Ty po uvolnění cestují a pokud mají štěstí a  proud je zanese k sousedovi, kterému se je podaří chytit svým rybářským náčiním v domění, že jde o kořist, oplodní ho.  
Ke dnu se houbovci přichycují rhizoidy - horizontálně rostoucími „kořínky“, z nich pak vyrůstají vertikální vlákna - „struny“. Ty časem vytvoří strukturu, která se nám z odstupu jeví jako listy, nebo spíš křídla. Může jich být až šest. Pokud si houba chytí spermatozoid, začne v polovině svého vlákna tvořit ztluštěninu. V té se vyvíjejí vajíčka, která  dají vznik novým jedincům. Ti odplují, až někde klesnou přichytí se, vytvoří pakořínek pak síť a začnou „rybařit“. I když jejich „křídla“ vypadají andělsky, jejich filigránská struktura je pro bezobratlé smrtící pastí.  

Chondrocladia Lyra
:

Pramen:

Lee, W. L., Reiswig, H. M., Austin, W. C. and Lundsten, L. (2012), An extraordinary new carnivorous sponge, Chondrocladia lyra, in the new subgenus Symmetrocladia (Demospongiae, Cladorhizidae), from off of northern California, USA. Invertebrate Biology. doi: 10.1111/ivb.12001
 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ivb.12001/abstract