Zvětšit obrázek

Terminátor na Venuši z paluby sondy Venus Express. Kredit: ESA/MPS, Katlenburg-Lindau.

Zvětšit obrázek

Teplota v horních vrstvách atmosféry Venuše. Kredit: ESA/AOES.

Venuše je terestrická planeta, v lecčem překvapivě podobná Zemi. Asi proto ji vnímáme jako zosobněné planetární peklo, i když podmínky na jiných planetách rozličných hvězdných systémů bývají ještě mnohem extrémnější. Do hodnocení Venuše se možná promítá náš zármutek nad tím, že se na tak blízké kamenné planetě nedá ani přistát s lidskou posádkou, natož tam nějak rozumně žít. Budoucnost je sice otevřená a není úplně vyloučeno, že naši potomci budou bravurně zvládat teraformování planet, prozatím je pro nás ale Venuše uzavřenou záležitostí. Hustá atmosféra Venuše je totiž z 96,5 procent tvořená oxidem uhličitým a pak malou příměsí dusíku, kyslíku, vodních par i dalších plynů. To je zaručený recept na skleníkový efekt, který rozpaluje povrch Venuše o 400 až 500 stupňů Celsia. Jakoby nestačilo, že se tu atmosférický tlak pohybuje kolem 8 MPa, čili mnohonásobně výše, než na povrchu Země. Přesto je ale na Venuši místo, kde panuje docela citelný mráz.

Nová analýza pěti let pozorování evropské planetární sondy Venus Express, kterou vyslala k Venuši Evropská kosmická agentura ESA, nedávno objevila oblast vysoko v atmosféře Venuše, kde je tak zima, že by tam měl oxid uhličitý zmrznout a vytvářet sníh. Už jsme si zvykli na to, že opečené dvojče Země je zvláštní místo, ale tohle je opravdu pozoruhodné. Venuše je mnohem blíž Slunci, než naše planeta a přesto by v její atmosféře mělo ve výšce 125 kilometrů být kolem mínus 175 °C, tedy mrazivěji, než je kde v atmosféře Země.

Zvětšit obrázek

Venus Express. První evropský průzkumník Venuše. Kredit: ESA.

Zvětšit obrázek

Tři impaktové krátery v rozpáleném pekle. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

K objevu došlo v důsledku pozorování průchodu slunečního záření atmosférou Venuše kolem terminátoru, tedy rozhraní mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou částí planety, spektrometrem s vysokým rozlišením SOIR. Z nich vědci následně odvozovali koncentraci oxidu uhličitého v jednotlivých vrstvách atmosféry Venuše. Když pak tyhle údaje dali dohromady s daty o atmosférickém tlaku, získali informaci o teplotách v jednotlivých oblastech dotyčné atmosféry. Pak bylo jasné, že ve výškách kolem 125 kilometrů od rozžhaveného povrchu může sněžit oxid uhličitý. Nad i pod vrstvou mrazu pak jsou naopak vrstvy poměrně teplé.

Pokud to tak opravdu je, mohou být vysoko v atmosféře Venuše celá mračna zmrzlého oxidu uhličitého, která bychom snad mohli pozorovat jako velmi světlé skvrny. Vedoucí výzkumu Arnaud Mahieux z Belgického institutu kosmické aeronomie přitakává, že Venus Express opravdu již několikrát podobná místa v atmosféře Venuše pozoroval, ale zároveň nabádá k jisté opatrnosti, protože takové jevy mohou být vyvolány i jiným způsobem. Modelování pochodů v atmosféře Venuše zatím vypadá příznivě a nevylučuje existenci takové vrstvy. Na druhou stranu, ještě zbývá doladit poznání role dalších sloučenin. V horních vrstvách atmosféry se totiž na Venuši více prosazují i dusík, kyslík a také oxid uhelnatý. Prozatím se zdá, že Venuše je v tomto ohledu velmi speciální, neboť na terminátorech Země anebo Marsu podobné teplotní profily nepozorujeme.

Zvětšit obrázek

Atmosféra Venuše. Dnes již zastaralá představa. Kredit: Alexparent, Wikimedia Commons.

Prameny:

ESA News 1.10. 2012, Wikipedia (Venus, Venus Express).