Komerční pěstování Bt plodin v ČR
V roce 2005 byla v ČR poprvé komerčně pěstována kukuřice MON810. Následující rok dosáhla osetá plocha 1 290 ha, v roce 2007 stoupla na 5 000 ha, v roce 2008 se dále zvýšila na 8 380 ha, ale poté došlo k poklesu na 6 480 ha, který pokračoval i v r. 2010, kdy byla MON810 vyseta na 4680 ha. V roce 2011 byl zaznamenán mírný nárůst na 5 090 ha. Rok 2012 přinesl výrazný pokles ploch osetých GM kukuřicí až na 3050 ha.
ČR se stala jednou ze tří zemí, kde byly v r. 2010 po schválení pro uvedení do oběhu v EU pěstovány GM brambory Amflora, a to na ploše 150 ha, což představovalo větší rozlohu než plochy v Německu a ve Švédsku, kde je připravována sadba. Hlízy sklizené v ČR byly v testovacím provozu zpracovány na technický škrob. V následujícím roce vzhledem k nedostatku sadby Amflora v ČR pěstována nebyla. Počátkem roku 2012 společnost BASF tento projekt ukončila.

Polní pokusy s GM rostlinami
Negativní postoj většiny evropských zemíke GM plodinám dopadá na zemědělce i na vědecké projekty. Povolení k polním pokusům s GM rostlinami v určitých členských státech EU není možné získat (např. Rakousko, Itálie, Řecko), v jiných (Francie, Německo, Británie, Belgie) je většina pokusných polí zničena tzv. aktivisty, a to i přes nákladná bezpečnostní opatření, jako je obehnání pozemků vysokým plotem a nepřetržitá strážní služba. Genetický výzkum a následné ověřování potenciálních vlivů GMO na životní prostředí lze bez větších problémů provádět pouze v zemích jako je Španělsko, Rumunsko, Švédsko nebo ČR.

Od roku 2009 počet polních pokusů s GM rostlinami v Evropě klesá. Mnohé nadnárodní firmy, ale i výzkumné instituce přemísťují své aktivity do Ameriky. Typickým příkladem dopadu politiky EU je přesun společnosti BASF Plant Science z Evropy do USA. BASF oznámil počátkem roku 2012, že ukončuje své biotechnologické projekty, zaměřené výhradně na evropský trh, tj. komercializaci GM brambor Amflora, Amadea, Modena a Fortuna. Společnost se zaměří na vývoj GM plodin s uplatněním v Severní a Jižní Americe a v Asii.

V České republice se výzkumem GM rostlin zabývá několik institucí. Polní pokusy s různými GM rostlinami (nyní především s kukuřicí, cukrovkou a bramborami, pokusy s řepkou byly ukončeny v roce 2002) probíhají v ČR od konce 90. let minulého století. Cílem těchto projektů je kromě ověřování agrotechnických parametrů i zjišťování možných rizik pro životní prostředí. Testována je kukuřice odolná vůči různým hmyzím škůdcům, kukuřice tolerantní k širokospektrým herbicidům a v souladu se světovými trendy i nové hybridy s kombinací uvedených vlastností. U brambor se jednalo o různé modifikace způsobující změny ve složení cukrů (škrobu) a zvýšenou odolností vůči plísni bramborové, pokusy však již byly zastaveny, mj. v důsledku odchodu společnosti BASF Plant Science z Evropy. V roce 2010 byly povoleny pokusy s řepou cukrovkou tolerantní k herbicidu a odolnou vůči chorobě rhizománii, ani tento projekt však již nepokračuje. V posledních třech letech došlo ke značnému poklesu nově zahajovaných agronomických pokusů, kromě toho zahraniční společnosti některé pokusy pozastavily nebo předčasně ukončily, patrně z důvodů obecného odmítavého postoje EU vůči GM plodinám. Stále probíhá několik vědeckých projektů s GM rostlinami: slivoní, lnem, hrachem a tabákem – v těchto případech jde o pokusy na malých plochách. Výzkum orientovaný na budoucí komerční využití nových GM plodin však přestává být u nás perspektivní.

S uvedeným trendem kontrastují výsledky několika dlouhodobých nezávislých vědeckých studií, realizovaných v ČR, se zaměřením na sledování rizik a přínosů pěstování Bt kukuřice. Například vědci z Entomologického ústavu (Biologické centrum AV v Českých Budějovicích), nezjistili během několikaletých polních pokusů žádný negativní vliv Bt kukuřice na necílové organismy.

Podle závěrů projektů Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku a České zemědělské university je Bt technologie proti cílovým škůdcům vysoce účinná a sklizené zrno vykazuje nižší obsah mykotoxinů v porovnání s konvenčními odrůdami. Vyšší kvalitu zrna Bt odrůd potvrzuje i Státní zdravotní ústav. (viz například prezentace ze semináře České společnosti rostlinolékařské „Pohled přes hranice“, březen 2011, Dolní Dunajovice, nebo prezentace výsledků EntÚ na studentské vědecké konferenci Biomania, květen 2012, Brno). Místa provádění polních pokusů v ČR jsou zveřejněna v rámci publikování kompletního textu příslušného povolení na webových stránkách MŽP. Lokality jsou vyznačeny i v terénu výstražnými cedulemi, pouze některé jsou i oploceny, např. pokud se jedná o dlouhodobě užívaná pokusná políčka. Naštěstí zatím jediný případ zničení pokusného porostu v ČR se odehrál v roce 2002 (kukuřice firmy Monsanto v Branišovicích). Zdroj: Ing. Zuzana Doubková, odbor nvironmentálních rizik a ekologických škod, MŽP ČR

Stahuj

SVĚT BIOTECHNOLOGIÍ v pdf formě ke stažení zde

Argentina zvyšuje vývoz kukuřice
Argentina je druhým největším vývozcem kukuřice na světě. Zemědělská politika Argentiny je otevřená transgenním plodinám. Např. v loňském roce povolila novou varietu geneticky modifikované kukuřice resistentní vůči hmyzu a herbicidům, produktu švýcarské firmy Syngenta (SYNN.VX).
Generální ředitel FAO José Graziano da Silva a ministr zemědělství Argentiny
Norberto Yauhar se sešli 14. září 2012 v Římě. Řešili důležitost růstu exportu kukuřice kvůli hrozbě globální potravinové krize a vrtkavosti cen na mezinárodním trhu. Argentina přislíbila dodatečné dodávky kukuřice z letošní sklizně, čímž zvýší svůj export celkem na 16,45 milionů tun kukuřice. V minulých 3 letech pokrýval argentinský vývoz kukuřice cca 15% světového vývozu. Pánové Graciano a Yauhar také diskutovali tvorbu regionálních i mezinárodních strategických rezerv. Zároveň zdůraznili důležitost informačního systému Agricultural Market Information Systém (AMIS), který přispívá k růstu transparentnosti trhu a redukci výkyvů cen s těmito komoditami.
Argentina skladuje reservy ve výši 1 mil. tun kukuřice a 1 mil. tun pšenice, řekl ministr Yauhar.

EuropaBio: 37 let zpoždění při povolování genetických modifikací (GM) v EU

EUROPABIO (Evropské sdružení pro bioprůmysl) uvádí, že EK při přijímání rozhodnutí o povolení GM produktů má de facto 37 let zpoždění. Typické je nedodržování termínů stanovených EU legislativou k přijetí rozhodnutí o povolení či nepovolení GMO. Pravidelné překračování časových limitů, zpožďování rozhodnutí o jednotlivých GM produktech vede ke kontinuálně rostoucímu počtu let prodlení. V Evropské Komisi se hromadí nevyřízené žádosti, zatímco rozvojové země už přijaly GM produkty a exportují je i do EU.  Zdroj.

Další informace o biotechnologiích najdete na www.biotrin.cz .  Kontaktní osoba: Ing. Helena Štěpánková, e-mail