Když si někdo vypálí běžný datový disk, nejspíš nepočítá s tím, že by mu vydržel déle než pár let a pokud ano, tak bude velmi zklamaný. Myšlenka vyrobit trvanlivé datové médium je ale svůdná a láká nejednu laboratoř. Nejstarší egyptské písmo a klínové písmo Sumerů nastavily laťku hodně vysoko. Kdyby tehdejší písaři tušili, že jejich zápisky budeme číst po tisících let, nejspíš by se dmuli pýchou. V současné době se je vícero výzkumných týmů snaží předhonit, není to ale úplně jednoduché. Co kdybychom ale z nějakého důvodu chtěli datové médium, které vydrží stovky milionů let?
Kupodivu právě na tomhle teď pracují vývojáři Hitachi. Před pár dny představili médiím technologii zápisu dat na plátky křemenného skla, které jsou natolik odolné vůči veškerým možným nepravostem okolního prostředí, že nejspíš vydrží navěky. Přesněji řečeno do první dramatičtější kosmické nehody, která tuhle planetu potká anebo prvního velkorysejšího konfliktu s nasazením destruktivních zbraní velkého dosahu. Na první pohled to zní bláhově, ale soudobá média jsou tak křehká, že dotek věčnosti vůbec nebude na škodu. Žijeme v době překotného nárůstů objemu zapisovaných dat, která je nutné nějak ukládat. Zároveň se tak rychle rozvíjejí technologie zápisu a čtení dat, že nejeden z nás už prožil explozi stresu ve chvíli, kdy pohřbíval nečitelná data. Technologie Hitachi tenhle problém řeší s nečekanou elegancí. Jejich zařízení zapisuje informace na křemenné sklo tak, že v něm femtosekundovým laserem vytváří body podle prostinkého binární kódu, které pak lze přečíst i obyčejným světelným mikroskopem.
Prototyp datového média Hitachi je čirá destička 2 x 2 centimetry, jejíž tloušťka je pouhé 2 milimetry. Křemenné sklo, čili prakticky čistý oxid křemičitý, představuje naprosto fantastický materiál. Vyrábí se energeticky poměrně náročným tavením toho nejčistšího křemene v elektrické peci při teplotě 2000 stupňů Celsia, protože jeho teplota tání je 1610 °C. Vzhledem k tomu není právě levné a využívá spíš jenom při zvláštních příležitostech. Je k vidění ve speciálních halogenových žárovkách, rozličných chemických aparaturách anebo optických vláknech. Křemenné sklo zdatně odolává vysokým teplotním šokům, velmi dobře propouští krátkovlnné záření, výborně izoluje a je značně chemicky odolné vůči vodě, vodným roztokům a kyselinám.
Samotný záznam v křemenném skle přežije působení mnoha agresivních chemikálií, zvládne rádiové vlny a může být minimálně dvě hodiny žhaven v plamenech o teplotě 1000 °C, aniž by ho to vážněji poznamenalo. O magnetismu, který je dnes podstatou mnohých záznamů dat ani nemluvě. Je samozřejmě zcela vodovzdorný a může tudíž čelit většině běžných přírodních katastrof, které ho mohou postihnout. Vývojáři Hitachi jsou si prakticky jistí, že by jejich záznam zůstal čitelný, i když by se skleněné médium nějakým způsobem rozbilo. V současné době dovedou ukládat data ve čtyřech vrstvách mikroskopických bodů, čímž dosahují hustoty záznamu několika desítek megabajtů na jedno médium. Do budoucna prý nebude problém přidat další vrstvy.
V Hitachi zatím nevědí, kdy a v jaké podobě pustí křemenné médium do světa, ale už teď vidí jeho možné využití pro vládní agentury, muzea anebo snad náboženské organizace, které by chtěli oslovit věčnost moudry počátku jednadvacátého století. Schválně, jestli je bude za pár set milionů let opravdu někdo číst a jestli bude anebo nebude mít čelo, aby si na něj poklepal.
Prameny:
AFP 24.9. 2012, Wired UK 25.9. 2012.
Diskuze:
bulvarny článok
Miro Macko,2012-10-02 15:06:06
toto mi pripadá ako nejaký bulvárny článok, na tomto serveri by som skôr očakával vedecké informácie, ako úvahy typu:"Kdyby tehdejší písaři tušili, že jejich zápisky budeme číst po tisících let, nejspíš by se dmuli pýchou."... ved to teraz keď Fero z Horného Hrčkova vezme dosku mramoru a vytesá tam majzlíkom nápis "Marienka ľúbim Ťa", tak náš Fero tiež môže "dmout pýchou", že tento nápis bude s najväčšou pravdepodobnosťou čitatelný aj po niekolkých desaťtisícročiach.
Len ste akosi pozabudli spočítať dátovú hustotu toho sumerského záznamu. Na to aby zaznamenali rodokmeň jednej dynastie, museli popísať steny celého chrámu. A to je v dnešnej dobe asi dosť nepraktické, preto Hitachi do skla netesá majzlíkom a kladivom, ale robí tam bodky laserom. Podobných princípov existuje viac, ja mám doma elektrónovou litografiou do kovovej fólie nakreslenú celú cestnú mapu ČR s tým že Praha má ešte aj názvy ulíc a celá tato mapa je na platničke 2x2cm.
Podla mňa, skutočnou výzvou pre vývoj, je dátové médium minimálne terabajtovej veťkosti, ktoré je možné odoslať kamsi do budúcnosti, alebo na druý koniec galaxie a bude tam čitateľné aj o milión rokov cudzou civilizáciou.
Ale Miro, to se musite jeste vic ucit,
František Houžňák,2012-10-03 07:10:46
abyste Ferovi neradil takove blbosti. On by vam pak dal po papuli a to by byla skoda. Mramor se na dlouhodobejsi napisy eminentne nehodi, je vam jasne proc ? Pokud ne (a vypada to tak), tak si to nastudujte. Az si to nastudujete, tak se s nami tady o sve poznatky rozdelte.
Jo a s temi Sumery a jejich klinovym pismem,
František Houžňák,2012-10-03 07:14:27
prosim vas, videl jste nekdy klinove pismo ? Asi ne, ono je totiz znacne kompaktni a ta dynastie se vejde na par hlinenych desticek velkych jako mala dlazdicka, vime ? Tak si to taky nastudujte, jedte do Parize, do Louvru, nebo se zastavte v Praze u sumero- a babylonologu, oni vam to ukazou a vysvetli.
Mne to až tak bulvárne nepripadá…
Roman Horváth,2012-10-06 14:16:11
Osobne sa rád z chuti zasmejem presne na vyjadreniach tohto typu (že by sa dmuli pýchou). :-) Mne to prišlo vtipné a zvyšok článku by som za bulvár nepokladal…
Pár desítek let
Petr Ba,2012-10-10 09:42:48
>> František Houžňák : Pár desítek let by to mohlo vydržet - pravděpodobněji déle než životnost partnerů nebo jejich vztahu. Mramor nebo pískovec sice nejsou z hlediska dlouhověkosti záznamu vhodné materiály, zato byly po staletí oblíbené pro jejich snadnou opracovatelnost.
Čtecí zařízení
Martin Kovář,2012-10-02 08:20:48
Je hezké, že vědci vyvinuli trvanlivé datové médium. Jenže toto je jen část skládačky. Tou druhou je to, že by jsme to měli mít kde přečíst. To zahrnuje jak trvanlivost takového zařízení a také kompatibilitu s novějšími zařízeními. Zamysleli se vědci i na tímto?
A co odolnost proti lidem?
Jan Turoň,2012-10-02 00:19:15
Z historie plyne, že největším ničitelem informací je člověk pod vlivem nějaké ideologie. Je otázka času, kdy dojde k dalšímu pálení Alexandrijské knihovny. Představa, že bez kopírování bude většina lidského vědění ztracena, je skličující. Už jen proto by měl být považován zákaz kopírování jakýchkoli dat za zločin proti lidskosti.
Hm, plati to i pro kopirovani vasich osobnich dat,
František Houžňák,2012-10-03 07:20:41
vasi obcanky, pasu, vaseho rodneho listu, vasich lekarskych zaznamu, vsech moznych telefonnich cisel, adresy, bankovni a kreditni historie, atd. ? Jste ochoten tohle vsechno vystavit verejne na internetu ? Pokud ano, tak do toho, a dejte nam vedet.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
