Vědecké žurnály vznikly v druhé polovině 17. století, kdy začaly výsledky výzkumu pravidelně publikovat anglické Philosophical Transactions of the Royal Society nebo francouzský Journal des scavans. Kde že je těm krásným dobám z úsvitu vědecké literatury konec. Dnes zveřejňují výsledky vědeckého bádání tisíce časopisů nejrůznějšího zaměření i kvality. Některé jsou „otevřené“ (tzv. open access) a na internetu se může prohrabat jejich obsahem kdokoli, kdo má přístup k „síti všech sítí“ a vládne příslušným jazykem a oborem. Jiné časopisy jsou však „uzavřené“. Čtenář se k nim dostane třeba tak, že si sám zaplatí individuální předplatné. Vzhledem k tomu, co takové individuální předplatné stojí a kolik běžní smrtelníci vydělávají, není reálné, aby si každý koupil přístup k tomu, co potřebuje a co ho zajímá. Musíme proto najít někoho, kdo nám přístup k vědeckým informacím zprostředkuje zakoupením „skupinového" předplatného. Někdy se této role ujme pro své zaměstnance výzkumná instituce, někdy ji pro studenty a učitele plní universita. Ale největší tíha při zprostředkovávání přístupu k vědeckým informacím padá na bedra institucí, jež jsou pro tento účel zřízeny – tedy veřejných knihoven. Mezi knihovnami patří v tomto ohledu čelní místo knihovnám vědeckým a mezi nimi pak těm, jež se pyšní přízviskem „národní“.
Zatímco neutěšený stav v Národním divadle přivede do varu širokou veřejnost, politiky i sdělovací prostředky, neutěšený stav našich národních vědeckých knihoven přivádí do varu „jenom“ vědce, učitele, studenty a v neposlední řadě knihovníky. Knihovníci chápou lépe než kdo jiný, jak moc toho svět vědeckých informací nabízí. Tito dědicové Krameria a Dobrovského však zhusta nemají prostředky na to, aby „národu“ umožnili z mezinárodní studnice vědomostí čerpat. Někdy to skoro vypadá, že nezbude, než aby po vzoru „modrého abbé“ roznášeli vědecké časopisy a odborné monografie v kapsách po vlastech českých, moravských a slezských.
Pokud si chce užít Národního divadla milovník dramatu, opery či baletu třeba z Kardašovy Řečice, musí si vzít čistou košili, uvázat kravatu a vyrazit do metropole. Vzhledem k počtu premiér na naší „první scéně“ by snad zvládl, aby mu „na prknech, jež znamenají svět“ nic důležitého neuteklo. Milovník vědeckých informací ale nemůže za každou novinkou vážit cestu až do daleké Prahy, Brna, Ostravy či Českých Budějovic. Ne že by se mu nechtělo do saka a kravaty. Knihovny a knihovníci jsou k úboru čtenářů velmi tolerantní. Vědeckých informací je však příliš mnoho a denně k nim přibývají další a další a další … Proto vládnou mnohé knihovny tzv. vzdáleným přístupem. Čtenář pak putuje do knihovny, jen aby uhradil roční čtenářský poplatek, ukázal, že ještě žije, a pozdravil se s knihovníky. A přes internetový "vzdálený přístup" má možnost v kteroukoli denní či noční dobu, v pátek nebo svátek otevřít elektronické vydání příslušného žurnálu a pohrabat se v něm. Stati, které jsou pro něj životně důležité nebo prostě jen zajímavé, získá ve formátu pdf. Může si je vytisknout, může je uložit ve svém počítači, aby se k ním v případě potřeby vrátil.
Nedostatek finančních prostředků vede k tomu, že v našich vědeckých knihovnách pomalu ubývá časopisů, jež leží fyzicky na regálech v čítárnách. Nedržíme krok se světovou vědeckou informační explozí. Ještě horší je to s možností vzdáleného přístupu. Knihovna, jež se pyšní přízviskem „národní“, ale nenabízí široké spektrum časopisů a dalších zdrojů prostřednictvím „vzdáleného přístupu“, redukuje pojem „národ“ na poměrně úzkou skupinu lidí, kteří ještě stíhají dojíždět do knihovny. Student, který by si chtěl počíst ve vědeckém časopise o nejnovějším objevu na poli výzkumu proměnných dvojhvězd nebo lidských embryonálních kmenových buněk ze svého pokojíku v Novém Jičíně, je z tohoto „národa“ prakticky vyloučen.
Fakt, že vědecké informace nejsou široce dostupné, má pro společnost na první pohled možná nepříliš nápadné, ale ve skutečnosti dalekosáhlé, neblahé následky. Informace vzbuzují zájem, informace otevírají oči, informace inspirují. Absence informací vede k letargii a ignoranci. Jak chceme jako národ obstát ve světě stojícím na výsledcích vědy, když k ním systematicky omezujeme přístup a tím potlačujeme zájem o výsledy vědeckého bádání a vytváříme podmínky pro jejich ignorování?
Čekají nás jako národ nejedny volby. V záplavě předvolebních slibů se jistě budou opakovat i ty o investicích do vzdělání a vědy. Však už je dobře známe. Tentokrát bychom si měli pohlídat, aby nezůstalo jen u planých slibů. A měli bychom si také pohlídat, aby případný příděl financí neminul národní vědecké knihovny. Pokud zůstanou ve stavu, v jakém se nacházejí, budeme svět chlemtající z mezinárodní studnice vědění stíhat stále křečovitěji a stále marněji.
AlphaDog: Rozeznávání obrazu umělou inteligencí je nepříjemně zranitelné
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2024)
Brečíš jako čmelák! Stresovaný hmyz je pesimistický a prožívá emoce
Autor: Stanislav Mihulka (09.10.2024)
Zkreslení vnímání: Lidé značně podceňují majetek 1 procenta nejbohatších
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Inteligentní sociální síť SocialAI oživuje konspiraci o Mrtvém internetu
Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2024)
Vyzraje umělá inteligence na vyznavače konspiračních teorií?
Autor: Jaroslav Petr (14.09.2024)
Diskuze:
A teď si vemte, že takový etalon "obyčejného&
Lukáš Klazar,2012-10-05 18:55:28
občana Kowalski nežije jen v Česku a podobné vizionářství je mezinárodní záležitostí. Pan Kowalski do středu imaginární černé díry pohlcující jeho daně umisťuje humanitní obory, ale při své zapálené argumentaci paroubkova "obyčejného" člověka je schopen z humanitních oborů bez velkých problémů přeskočit třeba k medicíně. Přetížen svým všeobecným přehledem je schopen se soustředit jen na okamžitý profit pro svou peněženku, v lepším případě pro peněženku lidu, v jehož jménu tady agituje. Proto třeba nevnímá posun lékařství u HIV jako prospěšný. Pro něj jistě není. On není HIV pozitivní, jeho pozitivita je "obyčejná". Jistě by dokázal svým přehledem a erudicí obsáhnout všechny stránky společnosti. Proč své nadání a z něj vyplývající kritiku omezovat pouze na vědu? Třeba by o tom mohl napsat pojednání pro Osla. Nebo pro nějaký vědecký časopis. Možná by potom byl schopen diskutovat k věci, neoblažoval nás svými "obyčejnými" moudry českého hlupce s doživotními zásluhami daňového poplatníka, který pravděpodobně nikdy nebyl ve vědecké knihovně (možná ho zmátl název a neví, že vědecké knihovny nejsou místem, kde výhradně čeští neproduktivní vědci provozují své rejdy) a skutečnost, že naše civilizace je založena na přístupu k informacím a jejich šíření, mu příjde stejně hloupá, jako mně přišel svou agitací na této diskusi on sám.
No tak dobře...
Tomáš Jelínek,2012-09-30 21:43:57
Fajn pane Kowalski, zrušme dotace na vědu, zrušme všechny mezinárodní vědecké projekty, zakažme soukromníkům využívat poznatků z kvantové teorie, elektromagnetismu, jaderné fyziky a dalších oborů zkoumaných vesměs za peníze daňových poplatníků. Ať si soukromé společnosti ty tokamaky staví sami, sami si staví urychlovače a najmou si vědce, ať jim vyvíjí desítky let nové teorie...
No nevím, jak by to dopadlo.
Pro Tomáše Jelínka
Andrzej Kowalski,2012-09-30 21:55:17
Pro Tomáše Jelínka: Jestli je to váš projekt a vaše vize, jděte si za ní. Ale ne, to vy jen napadáte něco, co jsem nikdy neřekl, a myslíte si, že takové překrucování nikdo neprohlédne. Píšu výhradně o české vědě a ano, myslím, že kdyby se dotace pro ni podstatně omezily, zejména pro humanitní obory, nemělo by to na žádný negativní vliv na život v této zemi. Jen pár lidí by přišlo o pohodlný život a možná ani to ne - šli by prostě dělat něco, o co je zájem. Česká věda zatím neumí ničím přesvědčit daňového poplatníka, že dotace pro ni mu něco přinesou.
Česká věda
Tomáš Jelínek,2012-10-01 10:19:30
Pane Kowalski, omlouvám se, pokud jsem Váš názor špatně pochopil, ale mám zkušenost s lidmi, kteří mají podobné názory a považují jakékoliv dotace včetně těch na vědu za všeobecně špatné.
Čeští vědci často spolupracují na mezinárodních projektech. V Česku například vznikla vakcína, která se používá proti HIV, bohužel si nevzpomenu na jméno vědce, ale nedávno naneštěstí zemřel.
Já osobně Vám názor neberu, myslím, že oba uznáme, že ze státních dotací na vědu vznikly základy dnešní civilizace a poznání a můžeme se jen hádat, jak by to dopadlo v soukromých rukou. V USA taky neruší dotace na vědu jen kvůli tomu, že se najdou vědci, kteří zkoumají rychlost plavání člověka ve vodě.
Co se týče společenských věd, tak jsem toho názoru, že filozofovat se dá i doma, ale rozhodně bych bych je nezatracoval, i ty jsou důležité - třeba i pro soukromníky a zas tak moc peněz nepotřebují, rozhodně daleko méně než přírodní.
Pro Tomáše Jelínka:
Andrzej Kowalski,2012-10-01 10:40:45
Pro Tomáše Jelínka: Mne na celé věci fascinuje hlavně to, jak vratká jsou některé obecně přijímaná tvrzení. Ta tvrzení, která se všeobecně nepovažuje za nutné dokazovat, dokonce se vzedme odpor, když se o to někdo snaží. Jsou to vlastně články víry. Jedním z nich je "věda přináší obecné blaho". Ne ve smyslu "některá věda někdy nějaké blaho někomu přinese" (to by jistě pravda byla) ale ve významu "každá věda přinese univerzální blaho úplně všem". Tak se totiž používá i v této diskuzi. /// Zkuste se střízlivěji zamyslet nad vaším příkladem s léčbou HIV a ptejte se - opravdu to přineslo nějaký zisk pro daňového poplatníka? V čem? Zisk z léku? Ten půjde farmaceutickým firmám v zahraničí. Zisk z objevu? Ten půjde vědcům samotným, ne daňovému poplatníkovi. Zisk ze samotné léčby HIV? Naprostá většina daňových poplatníků léčit HIV nepotřebuje a nikdy potřebovat nebude. Chci říct, že pokud začnete sčítat _skutečné_ zisky, které česká věda přinese průměrnému českému plátci daně, a nebudete do toho započítávat obecná moudra, ale jen to, nač si může sáhnout, nebude toho zdaleka tolik, jak se vám může zpočátku jevit. Může se pak stát, že se ukáže, že česká věda, co se týče návratnosti investic, není vůbec dobrý podnik a bylo by lepší dát tytéž peníze jinam. A za výdělek si pak třeba koupit výsledky jiné vědy, ty, které budou potřeba. /// Že jsou společenské vědy, respektive česká společenská věda, důležité i pro obyčejného daňového poplatníka? Nechci vás trápit, ale zkuste si sám pro sebe najít _konkrétně_ v čem jsou důležité. Já nenašel nic, ale to ještě neznamená, že nic neexistuje. Třeba něco vymyslíte. Napadlo mne, že ti různí sociologové často vystupují v televizi a mají tak jakousi funkci v zábavním průmyslu, ale to taky není nic, co by se mělo hradit z daní.
Ale pane Kowalski,
František Houžňák,2012-10-01 17:05:30
to, ze "věda přináší obecné blaho", neni zadny clanek viry, to je proste tvrdy fakt. Tedy veda v pojeti nasi, euroamericke civilizace. Zamyslete se nad tim a zkuste jenom tak jako cviceni, mezi vydelavanim penez, najit ve svem okoli cloveka, kteremu veda nic neprinesla. Nenajdete ho. Pak si vrazte par facek a opravte si svuj, bohuzel hloupy, nazor.
Pro Františka Houžňáka
Andrzej Kowalski,2012-10-01 17:45:35
Pro Františka Houžňáka: Hehe. Další debata s vámi zjevně postrádá smysl, jen si neodpustím drobnou jízlivost. Vás bych, pane Houžňáku, se vší vaší vytříbenou argumentací a schopností porozumět psanému textu, opravdu nechtěl mít na své straně. Mějte se.
Humanitní vědy...
Vojtěch Kocián,2012-10-01 21:43:34
Pokud Vás, pane Kowalski, nenapadá, k čemu jsou dobří ti, co vystudovali humanitní vědy, tak zkusím něco nadhodit.
Třeba psychologové, pokud se zrovna nevěnují pacientům, obětem nehod a tedy medicínské činnosti, často pomáhají kriminalistům nebo ve vězeňství. Také pomáhají projektovat veřejné stavby a dopravní prostředky zejména s ohledem na bezpečnost a případnou evakuaci.
Bez ekonomů by se nám hůř hospodařilo s většími objemy prostředků, ať už jde o majetné občany nebo firmy či státy. Svou roli zde hraje i psychologie a sociologie.
Historikové a archeologové nám řeknou, jak a proč se co stalo a tak se máme z čeho učit. Nehledě na to, že historie je základem pro kulturu a tu vnímá opravdu každý občan a je v ní i finančně zainteresován.
Pedagogika má také významnou funkci ve společnosti a setkal se s ní každý a lingvistika dává porozumět jazykům třeba pro vývoj strojového rozpoznávání řeči a překladu. Obyčejnému daňovému poplatníkovi dává možnost zapnout si titulky na Youtube nebo u některých programů v televizi (na tom dokonce dělají čeští vědci).
K čemu jsou běžnému člověku právníci, snad víte sám.
Vystudoval jsem techniku, na humanitní vědy se občas dívám s despektem (zejména při představě, kolik lidí je studuje), ale rozhodně jsem daleko od toho, abych řekl, že jsou naprosto k ničemu.
Tomáš Crhonek,2012-10-01 21:50:36
"Naprostá většina daňových poplatníků léčit HIV nepotřebuje a nikdy potřebovat nebude."
Pane Kowalski, tohle snad nemyslíte vážně. S tímto druhem nihilismu bychom se opravdu nedostali ani z té jeskyně. Při tom výzkumu HIV, který má šanci zachránit miliony lidí, se klidně může přijít na lék na chřipku (virus), která kosí stamiliony. To, že VY to nebudete nikdy potřebovat (jak to můžete vědět?) neznamená, že to není důležité.
Výsledky vědy, české vědy, používáte každý den a ani o tom nevíte. Podílíme se na LHC v Cernu, dříve i dnes v Dubně, to jen za částicovou fyziku, přes to, že nemáme vlastní kosmodrom, tak česká družice byla ve vesmíru docela brzo a spousta dalších nese naše přístroje. Máme kryptology světové úrovně a computer science jsme jedni z nejlepších na světě. Tak nekecejte o tom, že to nepoužíváte. NIC je bezpochyby nejlepší správce domén a jeho routovací software používá více než polovina páteřních routerů na světě. Jsme první na světě v implementaci DNSSEC. A v IPv6. Je zde nejvýznamější pobočka nejpoužívanějšího serverového OS na světě. To jen za můj obor, kterému rozumím a co jsem si v rychlosti vzpomněl. V oblasti ukládání a zpracování dat jsme doslova špička. Bohužel, při pohledu na veřejné zakázky to tak nevypadá. A v tom je kámen úrazu. Neschopný a nevzdělaný úředník od stolu přiklepne zakázku nekompetentní firmě (a to nemluvím o korupci) přičemž existuje OpenSource technologie na totéž.
Česká věda a vysoké školství nutně potřebuje podporu z veřejných financií a tato podpora se bohatě vrátí.
Chápu
Jan Kment,2012-09-30 18:58:37
obavy z velkých dotací = velkých daní, ostatně, o jejich spravedlivém rozdělování lze donekonečna diskutovat. Zarážející ovšem je, že české instituce vlastnící monopol na informační kanály jejich využívání mnohonásobně předražují (a stát přihlíží protože díky obrovským ziskům také odvádějí obrovské daně (a nejen daně)). Lidé sice spíše volají po chlebu, ale nesnadný přístup k informacím jednoznačně ubírá společnosti na dynamice. Tady by to za nějakou korunu opravdu stálo, nejen neukradenou, ale i investovanou.
Andrzej Kowalski,2012-09-30 21:36:39
"Zarážející ovšem je, že české instituce vlastnící monopol na informační kanály jejich využívání mnohonásobně předražují" - to mne zajímá, ale nevím přesně, co máte na mysli. Mohl byste to rozvést? Jen zcela bezpečně vím, že pokud to tak je, nebude to kvůli vyššímu výběru daní.
Nestojí za námahu
Petr Sanov,2012-09-30 18:57:35
- kdo umí hledat na netu tak toho najde neskutečně víc - celé publikace jsou třeba na uložto.
Pro Františka Houžňáka
Andrzej Kowalski,2012-09-30 18:03:04
Děkuji, pane Houžňáku, za velmi neotřelý (to je samozřejmě ironie, ve skutečnosti je zcela typický) způsob argumentace vůči daňovému poplatníkovi. "Dej peníze, jen debil by nedal, takže když nebudeš chtít dát, jsi debil a s debily se nikdo nebaví." Víte, já jsem možná hlupák, ale pracuji v soukromém sektoru a platím daně. Nechce se mi dávat z nich lidem, kteří mi nic nepřinášejí. A česká věda se podle mne tomuhle velmi velmi blíží. Ta humanitní jednoznačně, nikdy jsem neviděl jediný její výstup za desítky let, který by mi byl k čemukoli doopravdy dobrý. Snad pro zábavu. A přírodověda a technika? No, asi jednotlivé případy úspěchů by se našly, ale můj život žádný z nich nezměnil. Já doopravdy nevím, proč bych měl českou vědu platit. Inu, jsem už prostě hlupák, že.
.
Jiří Novák,2012-09-30 18:49:04
Ano, samozřejmě že jste. Totiž všechno, co dneska používáte - od kartáčku na zuby po internet, musel někdy někdo vymyslet. A ten někdo byl s největší pravděpodobností placen z daní, buďto vašich, nebo vašich předků, případně z daní nějakých jiných lidí.
A ta "neužitečná" věda, kterou teď platíte vy, z té budou těžit zase vaše děti, nebo vnoučata.
Mimochodem - když už jste se tu rozhodl mávat pětikorunou. Využil jste někdy služeb např. neurochirurga? Hydrogeologa? Leteckého inženýra? Tak to je asi na čase je zrušit, co? :-D
Ne, vážně. Chápu, že pro trolla na vědeckém serveru je nejsnazší nadávat na vědu. Ale už jste se zamyslel, kolik z těch vašich daní jde opravdu do vědy? A kolik jde na státní zloděje, korupčníky, lobisty, církve a podobnou sebranku? Pokud už máte potřebu někde řvát, tak choďte řvát do kostela, nebo na úřady. To je ta černá díra, kam mizí většina našich peněz.
Pro Jiřího Nováka
Andrzej Kowalski,2012-09-30 21:33:30
Pro Jiřího Nováka: Velmi invenční způsob PR, nadávat plátcům hlupáků. Víte, také bych mohl prohodit něco o lidech s omezenými schopnostmi porozumět psanému textu, ale já jsem zvyklý jednat trochu jinak. Takže znovu, pane Nováku. Nepodsouvejte mi, že jsem proti financování vědy jako takové. Ano, je to pro vás laciný pseudoargument, jenže je až moc vidět jak si to překrucujete. Já zpochybňuji smysl nějakých vyšších dotací do _české_ vědy. Nepoužívám nic z toho, co by jinak nevzniklo, kdyby český daňový poplatník dal na vědu méně nebo vůbec nic. Ani vy ne, protože nic takového neexistuje. Vy jste v pozici člověka, kterému někdo v roce 1990 říká, že český stát žádnou armádu nepotřebuje, protože mu nikdy k ničemu doopravdy stejně nebyla. A vidíte - dnes armádu v pravém slova smyslu nemáme (tedy organizaci, která by dokázala účinně vést obranu země proti vnějšímu nepříteli) a nikoho to nebere. Přitom armáda jako princip jistě svůj smysl někde a někdy má, stejně jako věda. Jen ta česká verze tady a teď je dost pochybná. A jestli se mýlím, zkuste mne o tom přesvědčit, stejně jako by čeští vědci měli přesvědčit daňové poplatníky, že další peníze jim (těm poplatníkům) budou k něčemu dobré. Zkuste třeba napsat do novin: "Hlupáci! Jste zabednění hlupáci, jestli se jen odvážíte pochybovat o tom, že vám česká věda něco dá, jste pitomí nevzdělaní debilové, navalte prachy a mlčte!". Určitě vám hned všichni ochotně přisvědčí a peníze dají, i já už mám sto chutí.
Ale prosimvas, pane Kowalski,
František Houžňák,2012-10-01 07:32:37
nerozcilujte se. Ja ty dane platim taky jako vy. Nejste jediny platce dani v tomto state. Vy argumentujete priblizne jako clovek, co chce zrusit zakladni skoly, protoze ty deti tam jenom tak posedavaji, poslouchaji pani ucitelku, jak jim
Ale prosimvas, pane Kowalski,
František Houžňák,2012-10-01 07:34:41
nerozcilujte se. Ja ty dane platim taky jako vy. Nejste jediny platce dani v tomto state. Vy argumentujete priblizne jako clovek, co chce zrusit zakladni skoly, protoze ty deti tam jenom tak posedavaji, poslouchaji pani ucitelku, jak jim neco vyklada, a nic kloudneho neprinesou. Chapete, proc takovou argumentaci nazyvam hloupou ? Bez toho, ze inzenyrum a prirodovedcum a lekarum a i nekterym humanitnim oborum znemoznite dostat se k informacim, dozadujete se odstraneni blahobytu, ve kterem zijete vy a vase rodina, a chcete zavest zaostalost, chudobu, nemoci a ostatni "prijemnosti", kterymi se vyznacoval zivot bezneho lidu pred prumyslovou revoluci. Mate pro takoveho cloveka jine, lepsi, oznaceni nez hlupak ?
Pro Františka Houžňáka
Andrzej Kowalski,2012-10-01 10:56:11
Pro Františka Houžňáka: Pane Houžňáku, jako mnoho lidí před vámi, argumentujete ne proti tomu, co jsem napsal, ale proti jakési vaší fikci, kterou se mi snažíte podsunout. Mám sice spoustu trpělivosti, ale ne už tolik času, abych vám znovu a znovu dokazoval, že se nedržíte věci. Zkusím to naposled. Představte si účet. Na straně "má dáti" budou souhrnné výdaje českého daňového poplatníka na vědu za posledních dvacet let (jen výdaje na vědu ve výzkumných ústavech AV byly v roce 2011 přes 12 mld korun). Vaším úkolem je popsat tu druhou stranu, "dal". A popsat ji čísly, ne pokreslit z bezradnosti vzájemně se střílejícími panáčky jako kluk, co je úplně dutý při písemce.
Re: František Houžňák 01.10.2012 v 07:34
Didi Dusmor,2012-10-01 10:56:49
Nechápu, proč se stále snažíte do diskuze podsouvat, že kolega Kowalski usiluje o zrušení vědy / knihoven / škol. Jediné o co tu jde je, že tyto služby by si měli platit ti, kteří o ně mají zájem, ti kteří je využívají a následně z nich mají zisk.
Tudíž pokud knihovna nedokáže ve stávajícím stavu svým klientům zajistit přístup do placených sekcí vědeckých časopisů, je na čase změnit model financování takovéto knihovny. Třeba tak, že přístup do placených sekcí časopisů bude placenou službou knihovny. Pochopme už konečně, že vzdělání a přístup k informacím není nárok (který danému jedinci musejí zaplatit všichni ostatní), ale investice (daného jedince sám do sebe).
PS: Vycházím z toho, že využívat služeb prostředníka (knihovny) je pro koncového klienta výhodnější (např. knihovna si dokáže s nakladatelstvím vyjednat množstevní slevu) než se obrátit přímo na zdrojové vydavatelství a přístup k požadovaným informacím si zaplatit tam. V opačném případě by používání prostředníka bylo plýtváním vzácnými statky.
Slaviboj Ošćěpić,2012-10-03 10:54:03
Je pravda, že lít někam peníze žádnou návratnost nezaručuje. Otázka návratnosti je však postavena špatně. Ono to prostě trvá dlouho, za to ale není návratnost ničím omezena. Při nezanedbání reálné inflace a možnosti informační singularity se nejeví nemožné, že dnes investovaná koruna do výzkumu přinese nekonečnou návratnost v konečném čase. Zatímco jiní národové svou hrdost staví například na importu litevských básníků, u nás početní převaha špatných literátů nad laskavými čtenáři vedla k velmi prozíravému stavění hrdosti na ostatních dovednostech ducha. Rezignujeme-li na vlastní provozování ultrasofistikovaného šustrování zdrojů na věci bez zjevného užitku, čeká nás nevyhnutelně pád do otroctví, neb za nás budou o tom, co dělat můžeme, co dokážeme, muset rozhodovat jiní. Obvykle se tomu říká ztráta konkurenceschopnosti. V čem vám dám za pravdu, že by to nevedlo k návratu do jeskyně. Ale jenom proto, že není dostatek jeskyní.
Pan Petr ma samozrejme pravdu,
František Houžňák,2012-09-30 17:20:01
predplatne pro online vedecke casopisy by melo byt dneska zakladnim vybavenim kazde knihovny patrici do okruhu "vedeckych" knihoven. Bez toho se k informacim proste nedostanete, protoze papirove casopisy jsou a) daleko drazsi, b) neni na ne v te knihovne misto, c) a pak musite budto 1) do te knihovny zajit, vypujcit a okopirovat, 2) knihovna musi mit kopirovaci sluzbu, ktera taky neco stoji. A to nemluvim o online resersi. U nas (vetsi nemecka univerzita) to funguje tak, ze universitni knihovna ma predplatne na online vsechny mozne a nemozne casopisy, a z tech papirovych (starsich) vam udelaji za 1 euro PDF. Samozrejme z WoS ap. jsou prime linky na casopisy, takze si udelate resersi, online si postahujete PDF z casopisu, vrznete to do Endnote a je to. Zadne behani nekam. Bez toho se dneska veda (a technika) delat neda, a kdo si mysli, ze jsou to vyhozene penize, mel by byt dopraven do panenske prirody na Sibiri nebo tak nejak a ponechan tam, aby si uzival prirodniho zivota. Protoze je to hlupak.
Dotace, dejte mi dotace!
Andrzej Kowalski,2012-09-30 10:04:01
Jinými slovy - dej mi, daňový poplatníku, peníze. Chci je! Sice neumím vyčíslit, co právě tobě přinese, že se budu moci hrabat v časopisech (asi nic), ale to je jedno. Vymyslím pár vzletných frází o informační společnosti -nakonec na to jsi mi to vzdělání zaplatil - a oni to z tebe už naši lidi dostanou.
Těžko říci
Josef Pazdera,2012-09-30 10:49:46
Problém je v tom, že tak jako Osel i každý jiný titul, který chce informovat o novinkách z výzkumu, stojí na tom, zda se autoři dostanou k hrabání se v časopisech a nebo zda jsou odkázáni na zkrácená poněkud komerční tisková prohlášení, která nedělají vědci ale manažéři příslušných universit a ústavů. Často problému nerozumějí a mnohdy napíší hodně velké nepravdy... Z těchto informací mnohdy nelze pochopit jak k daným výsledkům dospěli, jak jsou statisticky významné, na jak velkém souboru se pokus konal.... jinými slovy, zda v té změti nových poznatků má smysl Vám o tom tady referovat a motat hlavy něčím nepodstatným. Přístup k informacím je ta nejlepší kontrola pro společnost. Jinak dochází právě k tomu co naznačujete - "budou si na něčem bádat a nikdo ani nebude tušit na čem". A ani Vy se to nebudete mít šanci dovědět, nebudete moci ani srovnávat výsledky našeho výzkumu s tím zahraničním,... Když už společnost nemá na vlastní výzkum, je ta největší chyba začít šetřit na přístupu k informacím. A to hned ze dvou důvodů a těžko říci, který je ten důležitější. Bez přístupu k informacím bude i ztrácet jak veřejnost, tak i ti, kteří za vaše peníze bádají a častěji budou bádat i na tom, co už jiní jinde udělali.
dotace...
Tomáš Petrásek,2012-09-30 11:30:06
Zaměňujete dvě věci: 1) jestli vůbec dotovat vědu 2) jak zajistit, aby se ty dotace rozumně využily.
Věda evidentně našim daňovým poplatníkům něco přinesla, jelikož nežijí v jeskyních a nepojídají syrové maso (to je myšleno jako nadsázka, pozn. aut.). Skutečnost, že mezi vědci se najdou skutečně neproduktivní individua, nemůže sloužit jako "argument" k tomu, aby se věda přestala podporovat, protože taková individua se najdou v jakékoli organizaci nebo systému, důležité je zbavit se těch individuí, ne nutně těch organizací.
Skutečnost, že "průměrný občan" si o vědcích myslí to či ono, je také irelevantní, už proto, že nic takového jako "průměrný občan" neexistuje (viz různé průzkumy veřejného mínění a jejich věrohodnost), a i kdyby, proč by měl mít nutně čistou, ryzí, nezmanipulovatelnou pravdu?
Pro Josefa Pazderu
Andrzej Kowalski,2012-09-30 11:38:51
Pro Josefa Pazderu: Pokud to správně chápu, pak existují lidé, kteří si řekli, že když nebudou vědecké informace volně přístupné, ale budou jim za to muset vědci platit, bude to docela dobrý byznys. Protože vědci budou skučet a vymámí další dotace z daňového poplatníka, které skončí u vydavatelů těch časopisů. To celé tedy skončí jako tok peněz z daní do soukromé firmy, které daňovému poplatníkovi vlastně ani nic nedává, jen mu něco sebrala a když nezaplatí, nedostane to. Mně se to zdá v principu úplně stejné jako všechny ty ekologicky zaštítěné nesmysly, které mají za účel převést peníze poplatníka na pár soukromníků. Když s tím nakonec daňový poplatník bude souhlasit (upřímně - když si jeho peníze vědečtí aktivisté vyřvou na politicích, skutečný poplatník do toho nemá větší šanci zasáhnout, ten musí pracovat), rozhodně to neskončí. Brzy nějaký další koumák vymyslí podobný způsob, jak se dostat k dalším penězům z daní. Zase bude existovat tisíc nesmírně ušlechtilých důvodů, proč musí peníze řadového zaměstnance s průměrným platem skončit v nějaké té scio-eko-etno- soukromé firmě.
Pro Tomáše Petráska
Andrzej Kowalski,2012-09-30 11:47:47
Pro Tomáše Petráska: Ne, nic takového nezaměňuji, to vy odvádíte téma jinam, tím snadno odhadnutelným směrem, který jsem popsal o několik komentářů níže. Od českého vědce a české vědy a jeho prospěšnosti pro českého daňového poplatníka (protože to je TA otázka) k obecnostem, k Vědě, Pokroku a Obecnému Blahu. Běžte a přesvědčujte české daňové poplatníky, že ten a ten český vědec jim k něčemu je, že jim to stojí dát mu peníze. Jestli ale začnete tím, že názor lidí je pro vás "irelevantní", protože je beztak zmanipulovaný, pak bych vám radil, abyste šel rovnou žebrat jinam. Alespoň já bych člověku, kterého můj názor a priori nezajímá, nedal ani floka. Bohužel jste právě vyjádřil onu povýšenost, pro akademickou obec zcela typickou. "Obyčejní lidé? Jéžiš, tak možná to někde existuje, ale koho by to zajímalo." Málokdo z těch lidí, co tak natahují ruce do peněženek právě těch obyčejných lidí, o nich někdy přemýšlí. Je to jako u malých dětí - maso není z krávy, maso je z obchodu. Peníze nejsou od lidí, co je svou prací vydělali, jsou z dotací.
Pro Andrzeje Kowalského
Martin Saturka,2012-09-30 16:21:02
1) Z hlediska daňových plátců i koncových uživatelů je lepší, když jsou (vědecké) informace přístupné volně (případně za dosažitelnou cenu). O něco takového se (obecně světová) vědecká komunita snaží. Pro fyziku fungují např. arxiv.org a vixra.org, pro life sciences to (zatím?) pokulhává, anžto v aplikacích bio-věd se točí příliš velké peníze.
2) Věda je obecná. Stejně jako český daňový poplatník využívá výsledků vědců ze zahraničí, jsou výsledky zdejších vědců pro dobro lidí i mimo ČR. Aplikace vědy (s daněnými zisky) následují až po základním výzkumu. A bez přístupu k informacím a bez financí z grantů nebo od firem to stejně nejde. Dotaz na výkonnost vědců je nicméně relevantní, i když obtížně zodpověditelný.
3) V každé dostatečně velké skupině lidí jsou jedinci arogantní i vstřícní, zlí i dobří. Předpokládám, že ve své vznětlivosti bojujete nejen proti využívání peněz z daní (ostatně jejich rozkrádání je značné), ale i proti používání webu, elektřiny, léků, ...
Ale prosimvas, pane Kowalski,
František Houžňák,2012-10-01 07:33:50
nerozcilujte se. Ja ty dane platim taky jako vy. Nejste jediny platce dani v tomto state. Vy argumentujete priblizne jako clovek, co chce zrusit zakladni skoly, protoze ty deti tam jenom tak posedavaji, poslouchaji pani ucitelku, jak jim neco vyklada, a nic kloudneho neprinesou. Chapete, proc takovou argumentaci nazyvam hloupou ? Bez toho, ze inzenyrum a prirodovedcum a lekarum a i nekterym humanitnim oborum znemoznite dostat se k informacim, dozadujete se odstraneni blahobytu, ve kterem zijete vy a vase rodina, a chcete zavest zaostalost, chudobu, nemoci a ostatni "prijemnosti", kterymi se vyznacoval zivot bezneho lidu pred prumyslovou revoluci. Mate pro takoveho cloveka jine, lepsi, oznaceni nez hlupak ?
Hnidopisska poznamka,
František Houžňák,2012-09-30 08:38:37
Journal des sçavans, ne scavans, ted se vyslovuje stejne (saván, to "n" je nosovka), ale pise "savants", tedy ucencu. "c" a "ç" pred a, o, u jsou bohuzel dva uplne ruzne zvuky ("k" a "s").
Je to dost jednoduché
Michal Bursík,2012-09-29 17:34:23
Je to dost jednoduché proč se tímto problémem nikdo nezabývá a nejsou na něj peníze.
Podívejte se na Hyde Park s Jiřím Grygarem: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani//10441294653-hyde-park-civilizace/212411058090915/
Nevím kde přesně se o tom zmiňuje, ale říkal, že vědu a výzkum u nás považuje za důležité jen pár procent občanů. S takovým ne-zájmem těžko předpokládat, že někdo bude investovat spousty peněz do vědy.
Je to nanejvýš smutné :-(
Však už
Tomáš Bartoň,2012-09-30 10:20:25
přes 20 let se vlády této země snaží vychovat z občanů tupé, nemyslící, toliko komerci a předložené informace bez jakýchkoli otázek žeroucí ovčany. A daří se jim to. Podporovat vzdělání? Ještě to tak!
Smutné?
Andrzej Kowalski,2012-09-30 10:21:40
Smutné? Ano, především pro ty, kteří si na peníze z kapes těch lidí dělají zálusk. Že by obyčejný český daňový poplatník bůhvíjak trpěl tím, že si průměrný český vědec nebude moct s něčím hrát... Vy tomu věříte? Je zajímavé sledovat, jaké argumenty česká akademická komunita používá k tomu, aby peníze na svou vlastní obživu z kapes lidí vytáhla - takřka vždy se odvolává na obecné principy, na obecné řeči o univerzálním významu Vědy pro Pokrok a tak. Maskuje se tím, že otázka zní úplně jinak - ne jak prospěje Věda Lidstvu, ale jak prospívají čeští vědci českému daňovému poplatníkovi. A to je už docela jiný příběh.
Upřesnění
Andrzej Kowalski,2012-09-30 10:36:57
Ještě přesněji - otázka zní tak, jestli se průměrný český daňový poplatník bude mít líp, když ze svých peněz bude živit průměrného českého vědce. O tom lidi přesvědčujte. Neumíte to? Tak plačte.
Pro Tomáše Bartoně
Andrzej Kowalski,2012-09-30 10:49:13
Pro Tomáše Bartoně: Váš nářek nad tupým davem, který nechápe, proč by měl živit vědce, je u vědecké a kulturní komunity, životně závislé na dotacích, velmi obvyklý. Nabízím trochu jinou interpretaci. V minulých dvaceti letech to byli právě oni "tupí, nemyslící ovčané", kteří byli vhozeni do nekompromisního boje o ekonomické statky. Naučili se to, tu lépe, tu hůře, stálo je to hodně úsilí a někdy i úplně všechno, ale dnes jsou tady a chápou, co je to reálný svět mimo dotační skleník. Chápou, že zadarmo vám nikdo nic nedá, že když chcete peníze, musíte také za ně něco dát. A ti, co zůstali ve starém socialistickém světě, jsou právě někteří akademici, co si pořád myslí, že na peníze těch "ovčanů", jak jim nadávají, mají nezpochybnitelný, svatými principy zaštítěný nárok. Dejte nám, vždyť jsme přece Věda, jsme Kultura, jsme Vzdělání! Dejte a neptejte se co z toho budete mít. Když uznáte, že mantra z Velkých Slov je správná, budete také tak trochu kulturní, ale jestli se ptát budete, jste tupé, nemyslící stádo ovčanů, fuj!
Není nic jednoduššího
Pavel S,2012-09-29 14:17:04
než aby ti co k těm časopisům přístup mají, je naskenovali, hodili na ulozto nebo jiný server a odkaz zvěřejnili na nějakém fóru.
marný pláč
Pavel Foltán,2012-09-30 02:58:09
Domnívám se, že je to jen částečné řešení.
Článek jsem pochopil jako oprávněný pláč nad oficiálním/státním/úředním přístupem ke vzdělání.
A ten je vpravdě katastrofický. Naše (a asi nejenom naše) "vůdčí elita" plánuje jen od voleb k volbám a dlouhodobá budoucnost národa je jí šumafuk.
Takže vlastně asi opravdu zbývá jen to Vaše řešení, či jemu podobná. Prostě "urob si sám". Jak smutné.
Naprosto netuším, proč ty darmožrouty vlastně živíme a přitom to jsou (měli by být) naši zaměstnanci. Jenže oni se domnívají, že národ je tu kvůli nim, pro jejich prospěch a jak se tak dívám kolem sebe, tak i pro jejich zábavu. Jinak si jejich mnohdy arogantní jednání nedokáži vysvětlit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
