Co je kolem Mléčné dráhy? Odpověď na jednoduchou otázku není úplně snadná. Postupně se ukazuje, galaxie nejsou jenom spirály a elipsoidy rozseté po jinak prázdném vesmíru. V jádru Mléčné dráhy ospale zívá supermasivní černá díra. Z jádra vystupuje galaktická příčka a z ní vycházejí spirální ramena, která spolu s jádrem galaxie vytvářejí výrazně ohraničený galaktický disk o průměru přibližně 100 tisíc světelných let. Disk Mléčné dráhy obklopuje galaktické halo, které má snad tvar elipsoidu. Halo je pozůstatkem z dětství Mléčné dráhy a dnes ho tvoří především staré hvězdy a kulové hvězdokupy, přičemž 90 procent z nich se nalézá do vzdálenosti 100 tisíc světelných let od galaktického jádra. V halo se někdy popisuje také galaktická korona, horký ionizovaný plyn, který ji vyplňuje. A pak už by měl být prakticky pustý kosmický prostor a tu a tam nějaká trpasličí galaxie. Jenže teď se ukazuje, že okolí Mléčné je možná velkolepější, než jsme si mysleli.
Vypadá to, že Mléčnou dráhu a rodinku malých galaxií v těsném sousedství, včetně obou Magellanových oblaků, obklopuje vskutku obrovitý oblak horkého plynu, který se rozprostírá na stovky tisíc světelných let daleko. Je to vlastně halo kolem galaktického halo, to ale zní poněkud zmateně. Pompézní oblak prostupující blízký vesmír objevili vědci týmu Anjali Gupta z Ohijské státní univerzity při analýze dat z rentgenových observatoří Chandra (NASA), XMM Newton (ESA) a Suzaku (Japonsko). Satelit Chandra v tomto případě pozoroval 8 jasných rentgenových zdrojů ve vzdálenosti stovek milionů světelných let. Ze získaných dat vyplývá, že rentgenové paprsky těchto vzdálených zdrojů v blízkosti Mléčné dráhy selektivně vychytávají ionty kyslíku. Teplotu absorbujícího plynu přitom odhadli na 1 až 2,5 milionu kelvinů, což je pořádná výheň.
Když se badatelé dozvěděli, jak horký je oblak plynu kolem Mléčné dráhy, hned je zajímalo, jak je velký a kolik hmoty obsahuje. K tomu posloužila pozorování observatoří XMM Newton a Suzaku, které sledovaly množství emitovaného rentgenového záření. Konečný odhad hmoty plynu kolem Mléčné dráhy činí více než 10 miliard Sluncí a možná až 60 miliard Sluncí. V každém případě jde o velice impozantní strukturu, která až doposud unikala naší pozornosti. Hustota horkého plynu je tu tak nízká, že ji šlo snadno přehlédnout u Mléčné dráhy i u jiných pozorovaných galaxií, kde lze očekávat něco velice podobného.
Přesnější hmotnost objeveného vesmírného oblaku plynu záleží na věcech, jako je poměr v něm obsaženého kyslíku vůči vodíku, je ale asi hodně velká. Pokud se tohle všechno potvrdí dalším pozorováním, tak jsme možná vyřešili problém s nepozorovanou hmotou. Ne sice tak exoticky, jak jsme mnozí doufali, ale takový je život. Právě doposud skrytá hmota obrovského a oblaku řídkého žhavého plynu kolem Mléčné dráhy a nejspíš i ostatních galaxií by mohla vysvětlit nejasností. Prý jde zatím o nejlepší doklad údajně scházející baryonové hmoty, která podle všeho vlastně neschází.
Prameny:
Chandra X-ray Observatory News 24.9. 2012, Wikipedia (Milky Way).
Poznámka: Článek byl opraven ve smyslu připomínek, poznámka vztahující se k temné hmotě se v něm již nevyskytuje.
Podivuhodná Radcliffova vlna v Mléčné dráze se vlní jako živá
Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2024)
Jak vypadá Mléčná dráha?
Autor: Dagmar Gregorová (27.05.2023)
Staré srdce Mléčné dráhy
Autor: Dagmar Gregorová (03.10.2022)
Hvězdné proudy – naporcovaná galaktická sousta
Autor: Dagmar Gregorová (29.01.2022)
Centrum Mléčné dráhy je obklopeno záhadnou bariérou proti kosmickému záření
Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2021)
Diskuze:
Karel Rabl,2012-09-30 16:17:37
Já mám St. Mihulku rád
Johanka Zparku,2012-09-28 14:49:46
i rád čtu články od něj, je pravda, že asi nejvíc na Oslu, po Vl. Wagnerovi, popř. mlocích Josefa Pazdery :-), děkuji všem, St. Mihulkovi za senzace, Vl. Wagnerovi za bezskrupulosni korektnost, J. Pazderovi za všechny zajímavosti, všem, které jsem nejmenoval, a kteří tu přispívají, ještě jednou velký dík, již čtyři roky.
Díky Pane Wagnere za vyčerpávající odpověď.
Karel Rabl,2012-09-27 12:31:32
To Víte jadérko pochybností hlodá a hlodá.
Jestli si nespletli náš bilión s Americkou
Karel Rabl,2012-09-26 21:31:06
miliardou, kdy bilión je miliarda a naopak.
Jak je to s americkým bilionem a českou miliardou
Vladimír Wagner,2012-09-26 23:13:42
Vážený pane Rabl, tady to asi trochu motáte Vy. Správně je americký bilion (to je jednotka uvedena v originálním článku) českou (evropskou) miliardou (jak správně napsali oba autoři překladu (Stanislav Mihulka a František Martínek). Jinak, v článku se píše, že hmotnost nově pozorovaného plynu, který se rozkládá na rozloze zhruba galaktického halo, může být až 60 miliard hmotností Slunce (používám české označení jednotky). Hmotnost samotného galaktického hala je okolo 200 miliard slunečních hmotností. Takže ten plyn má skoro srovnatelnou hmotnost. Pokud by se předpokládalo, že se táhne ještě do větších vzdáleností, mohla by jeho hmotnost být násobně větší i řádově a mohla by být ža skoro stejná jako je hmotnost celé viditelné hmoty Galaxie. A to je přesně odhad chybějící baryonové hmotnosti v Galaxii.
Oprava
Vladimír Wagner,2012-09-26 19:06:30
Díky Stanislavu Mihulkovi a jeho rychlému překladu novinek si může čtenář Osla udržet přehled, co zahraniční populárně vědní servery publikují a jen díky němu je Osel tak dobrý jak je.
V tomto případě zapletení do věci temné hmoty je dezinterpretace. Jak už poznamenali čtenáři přede mnou, tak pozorovaný plyn by byl jen zlomek množství, které by bylo k vysvětlení temné hmoty potřeba. Jeho rozložení je jiné, než by k vysvětlení potřeba. Také hierarchie výskytu temné hmoty je taková, že čím větší struktury, tak je její podíl větší. To nemůže vysvětlit plyn koncentrovaný kolem galaxií. Navíc je plno důkazu, že musí jít o hmotu nebaryonové úpovahy. Viz evoluce galaxií, pozorování srážek kup galaxií (podrobně zde http://www.osel.cz/index.php?clanek=5789) a pozorování přesného průběhu fluktuací reliktního záření.
Také v původním článku je uvedeno, že pozorování by mohlo vysvětlit původ nepozorované !! baryonové !!! hmoty. Pozoruje se totíž, hlavně pří pozorování ranných fází vesmíru, že tam byl větší podíl viditelné baryonové hmoty, než je nyní (zhruba dvakrát více). Tuto hmotu jsme zatím v naší galaxii a současném vesmíru neviděli, ale víme o ní, víme, že existuje, je baryonová a do modelů chování galaxie se započítává její podíl na množství baryonové hmoty. A hlavně je jí mnohonásobně méně než temné hmoty. A právě popsané pozorování plynu by přesně odpovídalo předpokládaným vlastnostem a množství této tušené baryonové hmoty.
Nemá to tak opravdu nic společného s temnou hmotou a opravdu to ani malým zlomkem nemůže vysvětlit "nejasnosti, kvůli kterým byla vynalezena temná hmota". Že by to tak mohlo být, je opravdu výmysl, který v původním překládaném populárním článku není a vznikl totálním nepochopením a hlavně tendencí, která alespoň podle mě dost devastuje i populárněvědní media. Tedy honba za tím, aby každý týden byla nová senzace na úrovní aspirace na Nobelovu cenu. Tedy jeden týden se už už prokáže, že temná hmota je, a druhý týden, že určitě není, třetí zase, že už žu je a tak dále. Každý týden nová senzace. Bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení, které by vedlo k porozumění věci. Předpokládá se, že čtenáři jde o vzrušení ze senzací a absolutně neaspiruje o získání poznání a pochopení problematiky. Tato tendence se mi zdá velice neblahá, ale, že jsem se o ní rozepsal zrovna pod tímto článkem, je dost náhoda, protože si myslím, že je to bohužel obecný tlak a trend.
Velice pěkný převod
Vladimír Wagner,2012-09-26 20:40:09
původního článku udělal František Martínek, který přesně a s porozuměním popsal, o co v původním článku šlo. Že vůbec nejde o temnou hmotu, ale o dohledání části nebaryonové hmoty, kterou jsme zatím neviděli. Viz: http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/mlecna-draha-je-zahalena-do-oblaku-horkeho-plynu.html .
horuci plyn
Alexandra Zahradnikova,2012-09-27 09:58:40
dakujem pan Wagner za objasnenie aj za link. Zaujimalo by ma ale, ako je mozne, ze ten plyn ma taku vysoku teplotu (dokonca vyssiu ako je na povrchu Slnka). Musim sa priznat ze o fyzike viem toho relativne malo, ale cakala by som, ze plyn takej nizkej hustoty by mal byt skor chladny...
Opraveno
Admin stránky,2012-09-27 13:04:48
Nesprávná formulace, která naznačovala souvislost s temnou hmotou byla z článku odstraněna.
Pro paní Zahradníkovou
Vladimír Wagner,2012-09-27 17:17:44
Teplota plynu je dána rozložením rychlosti chaotického pohybu molekul a tedy vůbec nemusí znamenat, že malá hustota znamená malé rychlosti chatického pohybu a nízká teplota. Pokud vím tak přesné procesy, které vedou k tak extrémně vysokým teplotám tohoto plynu, myslím ještě nejsou známy. Ale třeba mě někdo doplní.
Sloučením obou prvků máme vodu...
Jaroslav Mrázek,2012-09-26 10:41:18
...a srážkou planet s tu a tam se vyskytujícím gravitačně vytaženým "chobotem vody" následně potopu světa a pověsti u všech národů na Zemi...???
Slaviboj Ošćěpić,2012-09-26 22:15:41
Nikoliv. Voda v prostoru se nacházející se tam nachází značně rozptýlena praktickým vakuem. Bájné potopy vznikly do jedné v důsledku jevů zcela pozemských, přikořeněných lehce lidskou imaginací, čehož nejlepším důkazem jest, že dnes tu přebytečnou vodu tamtéž tedy zde poněkud postrádáme.
Že by nobelovka?
Milan Závodný,2012-09-26 05:55:59
Dnes je objaviteľov "temnej hmoty" toľko, ako pisateľov kuchárskych kníh.
opravdu to muze resit problem temne hmoty?
Vojtěch Sokol,2012-09-25 23:28:02
Nejak mi nejde do hlavy, jak takovyhle objem hmoty muze vyresit problem s temnou hmotou. Pokud kolem Mlecne drahy je jeste dalsi halo o hmotnosti 10^10 M_Sol a samotna Mlecna draha ma hmotnost 10^12 M_Sol, je pomer hmot Mlecne drahy vs. hala cca 100:1. Pokud budeme stejny pomer predpokladat i u ostatnich galaxii, tak se toho s prozatim uznavanym rozlozenim hmoty ve vesmiru moc zasadniho nestane (5% pozorovatelna hmota, 23% temna hmota, 72% temna energie). Nebo nekde v uvaze delam chybu?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
