Zvětšit obrázek

Civilní Global Hawk vyráží na lov bouře. Kredit: NASA.

Zvětšit obrázek

Trasa dronu AV-6 nad bouří Nadine. Kredit: NASA.

Pokud jde o drony, trvalo to opravdu jenom velice krátce a čerstvé vojenské technologie už prosakují do civilní vědy. V tomhle případě lze pochválit NASA, která se činí nejenom na Marsu, ale i ve sféře vlivu pozemské přitažlivosti. Společnost Northrop Grumman, která kromě obřích letadlových lodí, strategických bombardérů či satelitů vyrábí i bezpilotní drony, je zároveň partnerem NASA.

V roce 2007 přesunula na Drydenovo letecké výzkumné středisko NASA při Edwardsově letecké základně v Kalifornii dva průzkumné drony Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk, aby se podíleli na vědeckých misích. V létě 2010 byl jeden Global Hawk přidělen k programu GRIP (Genesis and Rapid Intensification Program), který monitoruje vznik a chování hurikánů v Atlantickém oceánu. Tak začala spolupráce moderních bezpilotních dronů na výzkumu hurikánů.

Drony Global Hawk byly původně vyvinuty jako špičkově vybavené bezpilotní průzkumné stroje, v mnoha ohledech podobné legendárnímu průzkumnému letadlu Lockheed U-2 „Dragon Lady“, které několikrát dramaticky vstoupilo do světových dějin. Global Hawky na tak velkolepý záznam do historie stále ještě čekají, teď se jim ale povedlo významně ovlivnit výzkum hurikánů. Po omezeném využití v roce 2010 se Global Hawky NASA následně přesunuly na Východní pobřeží, odkud to mají jenom zhruba 6 hodin letu k pobřeží Afriky, kde atlantické bouře vznikají. Ze základny NASA Wallops Flight Center na ostrově Wallops se tak mohou každé podezřelé bouři věnovat s větším nasazení a sklízet pro nadšené vědce více dat.

Zvětšit obrázek

Global Hawk, vojenská verze. Kredit: U.S. Air Force, Bobbi Zapka, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Pozemní personál připravuje vojenský Global Hawk k letovým testům. Kredit: U.S. Air Force, Stacey Knott, Wikimedia Commons.

Doslova žeň pozoruhodných informací přinesly Global Hawky svým zaměstnavatelům letos v září (2012). 12. září dron Global Hawk s označením AV-6 po celý den sledoval atlantickou bouři Nadine a bylo to přitom od začátku září už po třetí. Během mise nesl vybavení navržené k získávání dat z velké plochy, aby pokryl celou bouři. Kromě zařízení LIDAR (Light Detection And Ranging) ke snímání trojrozměrné struktury mraků měl na palubě i radiosondy s padákem pro měření teploty, vlhkosti, rychlosti větru a tlaku vzduchu, které vypouštěl do bouře z výšky 18 kilometrů.

Druhý dron AV-1 nesl odlišné přístroje, sloužící k pozorování vývoje vnitřní zóny bouře, například k detailnímu měření větru, intenzity deště či obsahu vody v mracích.

Vědci zkoumající hurikány se za minulá desetiletí dozvěděli spoustu věcí o chování hurikánů v jejich vrcholné fázi. Ale předpovědi osudu hurikánů v jejich ranné fázi jim už tak dobře nejdou. Podle Scotta Brauna z programu NASA Hurricane and Severe Storm Sentinel (HS3) by bylo fajn dozvědět se víc například o roli mas suchého a prašného vzduchu ze Sahary v rozdmýchávání intenzity hurikánů, která stále není příliš jasná. Global Hawky jsou pro tenhle účel výtečně vhodné. Pilotovaná letadla mívají na pozorování bouří a sběr dat jen pár hodin.

Zvětšit obrázek

Lockheed U-2C ve službách NASA. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Satelity nejsou špatné, ale obvykle mohou nabídnout jen pár snímků za den a nezvládají přímá měření v reálném čase. Drony NASA mohou nad bouří létat celý den a pokud by se střídaly po jednom, tak by mohly sledovat bouři vlastně nepřetržitě a získat tím data o celém životním cyklu hurikánu. Global Hawky budou špehovat bouře z ostrova Wallop až do konce letošní sezóny hurikánů. Příští rok a pak i v roce 2014 se zase vrátí, aby zase dál pracovaly na odhalování tajemství ničivých bouří Atlantiku.

Prameny:

Wired 21.9. 2012, Wikipedia (Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk).