V souhvězdí Raka (Cancer) na nás poblikává roztomilá otevřená hvězdokupa Jesličky (někdy také Včelí roj nebo Praesepe, anglicky Beehive a odborně nejčastěji M44). Ve vzdálenosti 520-610 světelných let je to jedna z nejbližších otevřených hvězdokup a za příznivých podmínek v ní lze vidět pár hvězd i pouhým okem. Zároveň patří mezi těmi blízkými k největším a mezi astronomy proto docela oblíbená. Podle nejnovějších odhadů obsahuje něco přes 1000 hvězd navzájem podobného chemického složení o celkové hmotnosti 500 až 600 Sluncí, které pravděpodobně vznikly najednou, jak je to ostatně u otevřených hvězdokup obvyklé, a to přibližně před 625 miliony let. Podle astrofyzikálního vnímání reality je to tedy dost mladá záležitost. 68 procent hvězd Jesliček jsou červení trpaslíci třídy M, 30 procent hvězdy víceméně podobné Slunci (spektrálních tříd F, G a K) a 2 procenta jasné hvězdy spektrální třídy A. Spolu s nimi je tam ještě 5 žlutých a 5 oranžových obrů. Teď se potvrdilo, že v Jesličkách jsou i planety.
Pro bytosti z pustých končin Mléčné dráhy jako jsme my, je poněkud obtížné si představit, jak fungují planetární systémy ve hvězdokupách. Teď si můžeme být přinejmenším poměrně jistí, že tam nějaké planety u hvězd podobných Slunci jsou, alespoň ve hvězdokupách otevřených. Student astronomie Sam Quinn z Georgijské státní univerzity v Atlantě a jeho spolupracovníci nedávno právě v Jesličkách odhalili dvě planety, označené jako Pr0201b a Pr0211b. Stačila jim k tomu pozemní technologie, konkrétně 1,5 metrový teleskop Tillinghast na Observatoři Freda Lawrence Whippleho v Arizoně. Je to vůbec poprvé, co jsme ve hvězdokupě našli planety u hvězd podobných Slunci. V několika málo předešlých případech šlo o planety větších hvězd.
Quinn a spol. sice nalezli horké jupitery, tedy prakticky jistě neobyvatelné plynné obry rozžhavené na určitě nepříjemnou teplotu, i tak je ale jejich objev nesmírně zajímavý. Až doposud jsme totiž u planet hvězd ve hvězdokupách jenom tápali. Osud planet ve hvězdokupách bude nejspíš hodně divoký a nevyzpytatelný, ale očividně s nimi musíme počítat.
Nově objevené planety Jesliček zaujaly i odborníky na vznik planet. Jak už bylo řečeno, hvězdy Jesliček jsou nejspíš všechny hodně mladé a spolu s nimi i jejich planety. Pokud to tak opravdu je, pak jsou planety Pr0201b a Pr0211b jedněmi z nejmladších známých horkých jupiterů, což z nich dělá pěkný model pro studium vzniku těchto démonických planet. Převládající představa o vzniku horkých jupiterů praví, že ve se skutečnosti formují mnohem dál od mateřské hvězdy a pak migrují do její těsné blízkosti, ještě před vstupem hvězdy do bouřlivé fáze hvězdných batolat T Tauri.
Autoři studie vlastně v Jesličkách planety vcelku očekávali, protože místní hvězdy mají poměrně vysokou metalicitu, čili obsah těžších chemických prvků, očividně vyšší než naše Slunce. A to by podle nich mělo zaručovat bohatou sklizeň planet, pochopitelně nejen v Jesličkách. Objevení dalších planet z hvězdokupy je určitě jenom otázkou času, možná jich tam jsou spousty. Tady na Zemi si při té příležitosti můžeme jen povzdechnout, že na takových planetách mají mnohem barvitější nebe než my.
Pramen:
Jet Propulsion Laboratory News 14.9. 2012, Wikipedia (Beehive cluster)
Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu
Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?
Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Diskuze: