Do embryí motýla injikovali vědci z týmu Antonie Monteirové gen pro tzv. zelený fluoreskující protein (GFP), který pochází z mořské medúzy Victoria aequorea. Jak napovídá název, bílkovina vyráběná podle tohoto genu pod ultrafialovým světlem zeleně fluoreskuje. Molekulární genetici proto používají gen pro GFP jako marker. Při přenosu tohoto genu snadno zjistí, jestli uspěli nebo ne. Přenos funkčního genu se prozradí zeleným svitem. Monteirová získala celkem sedm geneticky modifikovaných motýlů, kterým díky přenosu genu zeleně světélkují oči. Její tým také uspěl při přenosu genů pomocí tzv. transposonů, které jsou „skákajícími geny“ schopnými se zabudovat v dědičné informaci prakticky kamkoli. Monteirová doufá, že se jí podaří proniknout do tajů genů, které řídí vznik vzorů na motýlích křídlech a tyto vzory cíleně ovlivňovat.
Máme se rozhodně na co těšit. Možná se chovatelé motýlů vydají ve stopách akvaristů a vytvoří genetickou modifikací „dekorativního“ motýla. Při troše snahy by se mohli tito motýli prosadit třeba v reklamě. Představte si, že vám na záhonu květin přistane motýl v barvách koncernu Coca-Cola nebo že vám na okno dotírá můra s předvolební agitkou na křídlech. Pracháči by si mohli nechat vyrobit motýla s vlastní podobiznou. Konečně by si mohly podat ruce dvě velké komunity sběratelů – sběratelé motýlů a známek. Modrým mauriciem entomologie by se mohl stát třeba bělásek s portrétem Václava Klause…
První geneticky modifikovaný motýl získal díky genu medúzy zeleně fluoreskující „kočičí oči“.
„Mokrá“ varianta motýla Bicyclus anynana z housenek vyvíjecích se v období dešťů.
„Suchá“ varianta motýla Bicyclus anynana.
Pramen: Proceedings of the Royal Society: Biological Sciences.
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
