S trochou nadsázky se tvrdí, že když vypadne server Wikipedie, klesne IQ postižené populace v průměru o dvacet bodů. Imunní jsou prý jen Jarawové z Andamanského souostroví nebo Ayoreové z bolivijské Amazonie, popřípadě další etnika, kmeny a tlupy agresivně odmítající kontakt s civilizací 21. století.
My všichni zbývající vesele „googlujeme“ na internetu a ten nám zhusta nabízí jako první ze všech zdrojů právě elektronickou otevřenou encyklopedii Wikipedia. Často se o ní tvrdí, že je plná omylů, nesmyslů a vyložených lží, což je jistě pravda. Na druhé straně ale rozsáhlé srovnání ukázalo, že ve Wikipedii je stejně chyb jako v největší tištěné světové encyklopedii Encyclopaedia Britannica. Těžko říct, zda je to polehčující okolnost pro Wikipedii nebo přitěžující okolnost pro Britanniku.
Anglicky psaná „wikina“ je ve většině hesel nejrozsáhlejší a nejpropracovanější. Ti, kdo nevládnou jazykem Shakespearovým, tak o mnoho přicházejí, neboť musí čerpat z vydání encyklopedie v jiných, jim dostupných jazycích nebo jsou nuceni se uchýlit k verzi ve své mateřštině. Ta se mnohdy omezuje na větší či menší lépe či hůře přeložené fragmenty z „wikiny“ anglické. Česká verze je toho zářným příkladem.
Zatímco „wikina“ či „wiki“ již stačila vejít do obecného povědomí, jiné otevřené elektronické encyklopedie si své místo na výsluní přízně věděníchtivých čtenářů teprve hledají.
Pro české hloubavé a přemýšlivé povahy můžou být zdrojem poznání i inspirace encyklopedie vytvářené kolektivem kolem antropologa Prof. PhDr. Jaroslava Maliny, DrSc. z přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně. Na svět už přišly tři.
Služebně nejstarší je Encyklopedie antropologie , která je pokračováním a rozpracováním již dříve vydaného a posléze on-line zpřístupněného Antropologického slovníku.
Encyklopedií víceméně antropologických si lze v dobrých knihkupectvích koupit celé libry, kila či pudy. Jasnou výhodou otevřeného elektronického projektu je jeho neustálé doplňování a aktualizace předními experty mezinárodního významu. Díky tomu jsou díla, jako je Encyklopedie antropologie, v pravém slova smyslu živá. „Papírové“ knihy jsou zcela zákonitě zastaralé už v okamžiku, kdy jsou zpřístupněny veřejnosti. Jestli dojde v den jejich vytištění ke klíčovému objevu, nikdo už tuto převratnou událost na stránky knihy nedostane.
Druhým nesporným kladem Encyklopedie antropologie je velmi široké, na dnešní dobu „renesanční“ pojetí samotného oboru antropologie. To otevírá toto dílo nejen samotné obci antropologů a vědcům příbuzných oborů, ale i odborníkům z odvětví, která se zdají antropologii na hony vzdálena. Jako solidní zdroj informací se nabízí i novinářům a redaktorům nejrůznějších sdělovacích prostředků. A tak může Encyklopedie antropologie významně přispět ke zvýšení úrovně informací, které jsou sdělovacími prostředky šířeny.
Mladším sourozencem Encyklopedie antropologie je Člověk-Auto-Encyklopedie
V literatuře naší i zahraniční jistě najdeme dost a dost technicky orientovaných publikací. Elektronická otevřená encyklopedie autorů kolem profesora Maliny reaguje na fakt, že kolo, dopravní prostředky, které principu kola využívají, a automobil zvláště představují symbol současné doby. Ačkoli je pro geologickou současnost prosazováno označení antropocén, lze ji celkem bez přehánění označit i jako „dobu kolovou“, popřípadě „dobu automobilovou“.
Automobil přerostl z pouhého dopravního prostředku v jeden z ústředních symbolů současné lidské společnosti. Dílo ČLOVĚK-AUTO-ENCYKLOPEDIE se snaží o komplexní přístup k „době automobilové“ v širokém záběru – od aspektů věd technických přes vědy přírodní až po vědy společenské.
Benjamínkem v elektronicko-encyklopedickém „maliní“ Jaroslava Maliny a spol. je Encyklopedie sexuality, erotiky a lásky všech kultur světa
Dá se předpokládat, že z dosavadního „malinového“ encyklopedického tria najde nejširší uplatnění. Zatímco automobilismu holduje jen část populace a antropologie je pohříchu oblastí s ještě užší zájmovou skupinou, sexualita, erotika a láska se týká nás všech.
Těžko, odhadovat, co dalšího vyraší z utěšeně se rozrůstajícího elektronicko-encyklopedického „maliní“. Důstojným završením celého snažení Maliny a kol. může být jednou v daleké budoucnosti třeba Elektronická encyklopedie elektronických encyklopedií.
http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/index.html
http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/clovek-auto/index.html
http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encykl-sexuality/index.html
Diskuze:
Nerozumím tomu.
Poiu Ytre,2012-09-08 01:39:28
[OMFG! Tady je nějaké automatické odhlašování po určitém čase? Probůh vypněte to prosím, měl jsem příspěvek rozepsaný delší dobu a po odeslání mi to řeklo uživatel nepřihlášen. Bohužel jsem to psal ve FF, a ne v Chrome, kde by se k tomu šlo vrátit. Myslel jsem, že tuhle "funkcionalita" člověk potká jen na amatérských webech.]
Chápu správně, že autor je členem vědeckých rad dvou ze zmiňovaných encyklopedií (možná i tří, u první tato informace na úvodní stránce není), takže lze doufat ve fundovanou reakci téměř přímo "z kuchyně" projektů, nebo jde jen o shodu jmen?
Musím přiznat, že naprosto nechápu účel zmiňovaných projektů, zejména v tom smyslu, proč autoři neobohacují Wikipedii, ale tvoří další, zhusta redundantní informační zdroje. Je opravdu žádoucí mít místo jedné všeobecné encyklopedie (kde ovšem, v době elektronických médií oproti době papírové už tato všeobecnost neomezuje "hloubku" pro jednotlivé obory) pro každý obor samostatnou encyklopedii? Bude dalším stupněm takového přístupu tvorba vlastních encyklopedií pro jednotlivé obory na každé vysoké škole (protože přece to chceme dělat jinak a lépe, než kdesi v nějakém Brně)? To je doufám zjevně absurdní myšlenka, ale snad o to lépe zvýrazní otázku, proč tedy autoři chtějí zmiňované encyklopedie dělat jinak než Wikipedii. Je to snad proto, že na hesla ve Wikipedii nelze získat ISBN a případně i bodíky do kafemlejnku, případně že se těžko podává grantová žádost na rozšiřování Wikipedie? To by sice pěkně dokládalo tragičnost financování české vědy, ale i tak by byla otázka, proč hesla nejsou do Wikipedie alespoň nějak zrcadlena, pochopitelně s odkazem na zdroj, tedy reklamou encyklopediím.
Vrátím-li se k těm samostatným encyklopediím pro každý obor a podobor, zcela mi uniká smysl Encyklopedie sexuality. Pokud vezmu první heslo společné s Encyklopedií antropologie, tedy Adam, a podívám se, jak se liší pohled Encyklopedie antropologie od pohledu Encyklopedie sexuality, zjistím, že hesla jsou zcela totožná, liší se jen barvou odkazů: http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/encyklopedie.html http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encykl-sexuality/encyklopedie.html Lze jít ještě dál, z jedenácti odkazovaných hesel pět (význam, zahrada, Eden, podobenství, úděl) řekne "Bohužel tento pojem není v této encyklopedii obsažen. Můžeme jej ale zkusit zobrazit v Encyklopedii Antropologie. Chcete pojem zobrazit v Encyklopedii Antropologie?", zatímco zbylých šest (Genesis, bůh, ráj, stvoření, život, Eva) se zobrazí, ovšem opět se zcela totožným obsahem jako v Encyklopedii antropologie (velké A je samozřejmě nenáležité). Opravdu by mě zajímala použitá vědecká metoda, jejímž výstupem bylo, že heslo ráj je potřeba zkopírovat, zatímco u hesla Eden by to bylo nadbytečné, ten by měl být jen odkázán. Nebo to snad dělali od ruky a výsledek jen ilustruje autorem článku zmiňované >>„renesanční“ pojetí
Nerozumím tomu. [zbytek]
Ytre Poiu,2012-09-08 01:53:41
[Aha, dokonce musím pro vložení zbytku udělat novou registraci. Ach jo.]
Nerozumím tomu. [zbytek]
Ytre Poiu,2012-09-08 02:39:15
[Ach tak, problém nebyl v délce, ale v <, tak to tedy pardon za zmatky. Škoda, že tu člověk po sobě omyl nemůže smazat.]
<<? Nevím, jestli by nebylo lepší trochu modernější pojetí využívající dostupných technologií, které umožňují místo kopírování odkazovat, když už teda se má jednat o internetové encyklopedie. Nemluvě o tom, že spíše než uvedených šest (s Adamem sedm) hesel bych v Encyklopedii sexuality očekával například heslo asexualita, abychom zůstali u písmene a, která ovšem autorům přišla méně "k tématu" než třeba Adam. Samozřejmě se člověku opět vkrádá na mysl, že motivací k takto podivnému jednání byla jednoduchá skutečnost, že se výrazně lépe získá grant na zcela novou, originální, mezinárodní a interaktivní encyklopedii než na rozšíření existující encyklopedie o hesla vztahující se k sexualitě: to vážně nezní jako průlomový projekt, který GA ČR určitě musí podpořit.
Vrátím-li se k Wikipedii: abych byl úplně spravedlivý, některé informace, zdá se, přece jen jsou i na Wikipedii. Konkrétní forma je pro mě ale natolik zarážející, že mě to donutilo napsat (dokonce už podruhé, grrr) tuto reakci, což běžně vážně nedělám. Hledal jsem heslo společné všem třem encyklopediím, ale na prvních pár stránkách rejstříku Člověk-auto nic nebylo, tak jsem náhodně klikl na Bugatti, Ettore: http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/clovek-auto/encyklopedie.html , že zkusím heslo porovnat s Wikipedií, abych viděl, v čem má "specializovaná" encyklopedie navrch: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ettore_Bugatti . Jenže ouha, hesla jsou opět (téměř) totožná, rozhodně je nemožné, aby vznikla nezávisle, ovšem žádné z hesel neuvádí to druhé jako zdroj. Přitom text na Wikipedii je tam v této podobě v podstatě od roku 2006, zatímco Člověk-auto má vročení 2011-2012 (u jednotlivých hesel bohužel datum poslední změny chybí, to by si mohli vzít příklad třeba z http://prirucka.ujc.cas.cz, když chtějí být aktuální a aktualizovaní). Pod heslem v encyklopedii je v závorkách uvedeno jméno prof. Maliny, šéfa všech tří projektů. Závěr nechť si laskavý čtenář udělá sám. Ten, co napadá mě, je trošilinku horší než vykrádaní své vlastní starší encyklopedie novou encyklopedií, jako je tomu u Encyklopedie sexuality. A pokud se snad mýlím a přispěvatel Wikipedie přecejen před lety nějak opsal text prof. Maliny, je to jen další důvod pro snahu zrcadlit texty hesel do Wikipedie, ovšem se správně uvedenými zdroji, tedy reklamou na tyto encyklopedie.
Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek. Snad byl můj první rychlý pohled příliš povrchní a dostane se mi zde vysvětlení, co všechno jsem přehlédl a v čem jsem se zmýlil a že zmiňovaná díla zasluhují i druhý, detailnější pohled. Zatím mi ale připadá, že je zde ze společných grantových peněz podporována zcela zbytečná fragmentace vědění, o podezření na plagiátorství nemluvě.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
