Představte si teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), čili infračervenou orbitální observatoř NASA s teleskopem o průměru 40 centimetrů, zkoumající prakticky celou oblohu ve vlnových délkách 3, 5, 12 a 22 mikrometrů. Co asi uvidí takový infradalekohled, když systematicky hledí do hodně vzdálených hlubin vesmíru? WISE to udělal a teď tu máme velmi zajímavou sklizeň objevů.
Daniel Stern z legendární Laboratoře tryskových pohonů (Jet Propulsion Laboratory) v kalifornské Pasadeně před pár dny na tiskové konference NASA velebil data projektu WISE, z nichž se stal zlatý důl na supermasivní černé díry. Je jich tam prý výrazně víc, než v jakémkoliv jiném srovnatelném průzkumu vesmíru, čili doslova miliony. Jsou to kvasary, freneticky aktivní jádra pravěkých galaxií, povětšinou vzdálené kolem 10 miliard světelných let. To ale ještě není všechno. Projekt WISE zachytil zhruba tisícovku svérázných galaxií, kterým věčně hladoví astrofyzici přezdívají hot DOGy. Jsou to horké a oslnivé galaxie, které před našimi zraky ve viditelném světle halí mračna kosmického prachu, anglicky tedy hot Dust-Obscured Galaxy. Supermasivní černé díry kvasarů i hot DOGy intenzivně zahřívají okolní vesmír a to je pochopitelně prozradí na infračervených vlnových délkách. I tak je ale zachycení jejich záření na hranici možnosti přístrojů WISE.
Co jsou hot DOGy zač? V porovnání s jinými galaxiemi jsou opravdu extrémně jasné a samozřejmě taky vzácné. Září i více než 100 bilionkrát silněji, než naše relativně skromné Slunce. Běžné galaxie jsou v podstatě spirální a eliptické. Známé a divácky atraktivní spirální galaxie, jako je třeba naše stará dobrá Mléčná dráha, obsahují chladný mezihvězdný plyn, z něhož mohou hojně vznikat nové hvězdy, které pak obvykle obíhají kolem centrální supermasivní černé díry v rovině galaktického disku, třeba jako planety kolem Slunce.
Eliptické galaxie jsou oproti tomu plné starších hvězd, které se pohybují po rozličných drahách, jako když včely létají kolem úlu.
Hot DOGy by mohly vznikat při srážce dvou spirálních galaxií. Zmatek po takové srážce skryjí mračna mezihvězdného prachu a plynu a hot DOG je na světě. Že by jako hot DOG časem skončila i Mléčná dráha, tedy pokud Galaxie v Andromedě neztratí hlavu a neuhne? Není tajemstvím, že právě k takové srážce by za miliardy let podle všeho mělo dojít. Ať se to už stane anebo ne, podle Rachel Somerville z Rutgers University hot DOGy nejspíš představují klíčové období ve vývoji galaxií, které pozorujeme díky dobrodiní infračervené oblasti spektra.
Program WISE si teď zřejmě definitivně vybojoval pověst lovce tajuplných objektů, které se ze všech sil skrývají před pozemskými zraky. Vedle supermasivních černých děr a hot DOGů z hlubokého vesmíru má na svém kontě i komety, asteroidy anebo studené hnědé trpaslíky.
Do dat z WISE se také hned pustili další pozorovatelé – orbitální infradalekohled Spitzer, havajská Keckova observatoř, observatoř Gemini v Chile, kalifornská observatoř Palomar i observatoř MMT (Multiple Mirror Telescope) v Arizoně. Zlatý důl WISE ještě určitě nevydal všechno bohatství.
Prameny
NASA JPL News 29.12. 2012, Wired Science 29.8. 2012, Wikipedia (Wide-field Infrared Survey Explorer).
Supermasivní černá díra v raném vesmíru hltá hmotu a překračuje limity
Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2024)
Kvantová mechanika odmítá stvoření černých děr zhroucením samotného záření
Autor: Stanislav Mihulka (27.06.2024)
Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Záhadné škytání supermasivní černé díry vyvolává obíhající malá černá díra
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2024)
Vyžírají hvězdy zevnitř parazitické černé díry?
Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2023)
Diskuze:
Rozpínání časoprostoru
Pavel Dudr,2012-09-04 10:13:17
řeší Hubbleův vztah, který odvodil G. Lemaitre 2 roky před Hubblem, v = H . D
Podle něj dosahuje rychlost rozpínání už ve vzdál. 4 Gpc rychlosti světla, podle LCD modelu je to až ve vzdál. asi 8 Gpc od nás. Ale dříve se vesmír rozpínal rychleji.
Objekty vzdálené 10 Gly nemůžeme vidět
Pavel Dudr,2012-09-03 15:32:25
Opět se zde zapomíná na rozpínání vesmíru. Nejvzdálenější objekt, který dnes můžeme pozorovat, byl od nás vzdálen 5,8 Gly v okamžiku vyslání záření,které dnes pozorujeme. A to bylo zhruba před 10 mld. let. Pojednává se o tom zde:
http://dudr.blog.idnes.cz/c/252884/Hubbleovo-ultra-hluboke-pole-bylo-docela-blizko.html
Len by som sa opýtal
Roman Halaj,2012-09-03 17:28:19
1. nie je rýchlosť svetla invariantná?
2. ako sa časopriestor môže rozpínať rýchlejšie, než rýchlosťou svetla?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce