Miliony černých děr a hot DOGy  
Data orbitálního infradalekohledu WISE ukrývaly spoustu nových supermasivních černých děr a také extrémní hot DOGy, horké a prašné galaxie z dávných časů. Vděk infračervené oblasti spektra nelze snad ani vyjádřit.

 

Zvětšit obrázek
Žlutě kvasary odhalené WISE, plus jeden Hot DOG ve fialovém kroužku. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA.

 

Zvětšit obrázek
Daniel Stern. Kredit: NASA/Paul E. Alers.

Představte si teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), čili infračervenou orbitální observatoř NASA s teleskopem o průměru 40 centimetrů, zkoumající prakticky celou oblohu ve vlnových délkách 3, 5, 12 a 22 mikrometrů. Co asi uvidí takový infradalekohled, když systematicky hledí do hodně vzdálených hlubin vesmíru? WISE to udělal a teď tu máme velmi zajímavou sklizeň objevů.

 

Daniel Stern z legendární Laboratoře tryskových pohonů (Jet Propulsion Laboratory) v kalifornské Pasadeně před pár dny na tiskové konference NASA velebil data projektu WISE, z nichž se stal zlatý důl na supermasivní černé díry. Je jich tam prý výrazně víc, než v jakémkoliv jiném srovnatelném průzkumu vesmíru, čili doslova miliony. Jsou to kvasary, freneticky aktivní jádra pravěkých galaxií, povětšinou vzdálené kolem 10 miliard světelných let. To ale ještě není všechno. Projekt WISE zachytil zhruba tisícovku svérázných galaxií, kterým věčně hladoví astrofyzici přezdívají hot DOGy. Jsou to horké a oslnivé galaxie, které před našimi zraky ve viditelném světle halí mračna kosmického prachu, anglicky tedy hot Dust-Obscured Galaxy. Supermasivní černé díry kvasarů i hot DOGy intenzivně zahřívají okolní vesmír a to je pochopitelně prozradí na infračervených vlnových délkách. I tak je ale zachycení jejich záření na hranici možnosti přístrojů WISE.

 

Co jsou hot DOGy zač? V porovnání s jinými galaxiemi jsou opravdu extrémně jasné a samozřejmě taky vzácné. Září i více než 100 bilionkrát silněji, než naše relativně skromné Slunce. Běžné galaxie jsou v podstatě spirální a eliptické. Známé a divácky atraktivní spirální galaxie, jako je třeba naše stará dobrá Mléčná dráha, obsahují chladný mezihvězdný plyn, z něhož mohou hojně vznikat nové hvězdy, které pak obvykle obíhají kolem centrální supermasivní černé díry v rovině galaktického disku, třeba jako planety kolem Slunce.

Zvětšit obrázek
WISE a jeho loviště. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA.

Eliptické galaxie jsou oproti tomu plné starších hvězd, které se pohybují po rozličných drahách, jako když včely létají kolem úlu.

 

Zvětšit obrázek
Hot DOGy na noční obloze. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA.

Hot DOGy by mohly vznikat při srážce dvou spirálních galaxií. Zmatek po takové srážce skryjí mračna mezihvězdného prachu a plynu a hot DOG je na světě. Že by jako hot DOG časem skončila i Mléčná dráha, tedy pokud Galaxie v Andromedě neztratí hlavu a neuhne? Není tajemstvím, že právě k takové srážce by za miliardy let podle všeho mělo dojít. Ať se to už stane anebo ne, podle Rachel Somerville z Rutgers University hot DOGy nejspíš představují klíčové období ve vývoji galaxií, které pozorujeme díky dobrodiní infračervené oblasti spektra.

 

Program WISE si teď zřejmě definitivně vybojoval pověst lovce tajuplných objektů, které se ze všech sil skrývají před pozemskými zraky. Vedle supermasivních černých děr a hot DOGů z hlubokého vesmíru má na svém kontě i komety, asteroidy anebo studené hnědé trpaslíky.

Zvětšit obrázek
Kvasar, monstrum pradávného světa. Kredit: NASA/ESA.

Do dat z WISE se také hned pustili další pozorovatelé – orbitální infradalekohled Spitzer, havajská Keckova observatoř, observatoř Gemini v Chile, kalifornská observatoř Palomar i observatoř MMT (Multiple Mirror Telescope) v Arizoně. Zlatý důl WISE ještě určitě nevydal všechno bohatství.


Prameny

NASA JPL News 29.12. 2012, Wired Science 29.8. 2012, Wikipedia (Wide-field Infrared Survey Explorer).

 

 

 

 

 

Datum: 02.09.2012 15:37
Tisk článku

Související články:

Supermasivní černá díra v raném vesmíru hltá hmotu a překračuje limity     Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2024)
Kvantová mechanika odmítá stvoření černých děr zhroucením samotného záření     Autor: Stanislav Mihulka (27.06.2024)
Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky     Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Záhadné škytání supermasivní černé díry vyvolává obíhající malá černá díra     Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2024)
Vyžírají hvězdy zevnitř parazitické černé díry?     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2023)



Diskuze:

Rozpínání časoprostoru

Pavel Dudr,2012-09-04 10:13:17

řeší Hubbleův vztah, který odvodil G. Lemaitre 2 roky před Hubblem, v = H . D
Podle něj dosahuje rychlost rozpínání už ve vzdál. 4 Gpc rychlosti světla, podle LCD modelu je to až ve vzdál. asi 8 Gpc od nás. Ale dříve se vesmír rozpínal rychleji.

Odpovědět

Objekty vzdálené 10 Gly nemůžeme vidět

Pavel Dudr,2012-09-03 15:32:25

Opět se zde zapomíná na rozpínání vesmíru. Nejvzdálenější objekt, který dnes můžeme pozorovat, byl od nás vzdálen 5,8 Gly v okamžiku vyslání záření,které dnes pozorujeme. A to bylo zhruba před 10 mld. let. Pojednává se o tom zde:
http://dudr.blog.idnes.cz/c/252884/Hubbleovo-ultra-hluboke-pole-bylo-docela-blizko.html

Odpovědět


Len by som sa opýtal

Roman Halaj,2012-09-03 17:28:19

1. nie je rýchlosť svetla invariantná?
2. ako sa časopriestor môže rozpínať rýchlejšie, než rýchlosťou svetla?

Odpovědět


Milan Závodný,2012-09-03 17:37:52

2. Asi sa nemá voči čomu pohybovať. Priestor, čiže voľakedajší éter, sa rozťahuje a unáša so sebou aj informačné dáta /súradnice časopriestoru/.
1. Mne sa zdá, že invariantné sú i zákony fyziky. Pred 7mld rokmi boli iné, odvtedy vládne temná energia.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz