Třicátý srpen začal s jasnou oblohou a končil zachmuřeným nebem. Dění na obloze tak trochu symbolicky odráželo to, co s odehrálo na zemi. Ještě ráno byl profesor Jaroslav Drobník plný elánu a vyrazil na ryby. Z téhle výpravy už se nevrátil. Ze světa odešla legenda českých biotechnologií.
Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., se narodil v roce 1929. Vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze, kde působil až do roku 1971. V roce 1957 se tu stal vedoucím izotopové laboratoře a v roce 1959 vedoucím oddělení biofyziky. Ve výzkumu se soustředil na efekty záření na dědičnou informaci a na inkorporaci radioizotopů do DNA. V letech 1968–1969 byl proděkanem Přírodovědecké fakulty UK. S nástupem normalizace musel univerzitu opustit. Nastoupil do Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, kde založil laboratoř biochemie polymerů. V Akademii věd pracoval až do roku 1990, kdy se vrátil na Karlovu univerzitu. Působil zde jako ředitel Biotechnologického ústavu a v roce 1991 byl jmenován profesorem biofyziky. Jeden z jeho nejvýznamnějších pracovních úspěchů se váže k pobytu na Michiganské státní univerzitě v roce 1961, kde byl členem týmu, jenž objevil cytostatické účinky komplexních sloučenin platiny. Jaroslav Drobník tak stál u zrodu nové kategorie léků proti nádorovým onemocněním.
Profesor Drobník za sebou nechal významnou stopu jako pedagog. Odchoval spoustu žáků, kteří se k němu i po mnoha letech rádi hlásili a on je vždycky rád vídal. Asi jen málokoho minulo během studia biotechnologií setkání s knihou „Transgenose rostlin“, kterou napsal profesor Drobník společně s docentem Milošem Ondřejem.
V posledních letech byl profesor Drobník znám jako neúnavný propagátor biotechnologií a především geneticky modifikovaných organismů. Tak jej znali i čtenáři Osla. Stál například u zrodu českého zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, který musela naše republika přijmout před vstupem do Evropské unie. Byl jedním ze zakládajících členů České komise pro GMO a později jejím neúnavným externím spolupracovníkem. Spolu s profesorem Františkem Sehnalem se přičinil o vznik „Bílé knihy GMO“, která v roce 2009 shrnula poznatky o vlivu geneticky modifikovaných organismů na lidské zdraví a životní prostředí. Přednášel, psal články, účastnil se diskusí s oponenty GMO i laickou veřejností. Jeho odborně fundované, nekompromisní a často i silně ironické projevy dokázaly skalní odpůrce GMO rozzuřit k nepříčetnosti nebo je přiváděly k zoufalství.
Na někoho možná působil jako Don Quijote bojující s větrnými mlýny lidské hlouposti a předsudků. Ale takový prostě byl. Nemohl si pomoct. Když se střetl s ignorancí a omezeností, která pohrdá vědecky doloženými fakty a zakládá své názory a rozhodnutí na dohadech, emocích a zdeformovaném pojetí „principu předběžné opatrnosti“, nešetřil kritikou, argumenty a objasňujícími informacemi. Pral se za vědeckou pravdu se zápalem, který jsme mu my – o jednu či dvě generace mladší – jen tiše záviděli. Obávám se, že nejen v tom ho v dohledné době nikdo z nás nenahradí.
Poslední rozloučení s prof. Drobníkem se koná v pátek dne 7. 9. 2012 v 11,00 hod. ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice, Praha 10, Vinohradská 214
Diskuze:
