Jako lidé jsme vcelku jasní primáti, přesto ale máme některé speciálnosti, které sdílíme s docela nečekanými druhy živočichů. Jednou takovou speciální dovedností je, že naše ženy zastavují výrobu vlastních dětí obvykle dlouhou dobu před tím, než samy umírají. Jinými slovy, menopauza. Ženám se obvykle mezi 45. a 55. rokem života utlumí vaječníky, poklesne hladina hormonů estrogenu a progesteronu a vyhasne menstruace. Teoreticky sice mohou i nadále otěhotnět, nejde to ale už přirozenou technologií.
Pokud jde o ostatní živočichy, jsou naše znalosti v tomto směru zatím poměrně kusé. Něco jako menopauza se občas vyskytne u jiných primátů, slonů, kytovců, akvarijních rybek, papoušků anebo laboratorních hlodavců, skoro ve všech případech jde ale o jedince žijící v zajetí, což samozřejmě komplikuje jejich výpovědní hodnotu. Pozoruhodnou výjimku představují roztomilý kytovec kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus), připomínající delfína zkříženého s melounem a spolu s ním kosatka dravá (Orcinus orca), jejichž samice mají menopauzu v divočině. Menopauza, čili vlastně rezignace na množení, je v pragmatickém evolučním světě na první pohled velice podivná a žádá si vysvětlení. Proč vlastně existuje?
V poslední době velmi prestižní plátek Ecology Letters právě uveřejnil zajímavou studii, kterou s kolegy sepsala ekoložka Mirkka Lahdenperä z finské Univerzity Turku. V rámci svého výzkumu analyzovali záznamy luteránské církve ve Finsku z let 1702 až 1908, které zahrnovaly data o narozeních, úmrtích a svatbách. Z těchto údajů se jim povedlo vytěžit pozoruhodné zjištění o soužití matek dvou generací. Pokud se tchýni a snaše zhruba ve stejnou dobu narodí děti, významně se to podepíše na jejich pravděpodobnosti přežití. Šance dítěte tchýně na přežití se v takovém případě sníží o polovinu, u dítěte snachy dokonce více než o tři pětiny. Při současném porodu matky a její dcery se ale nic podobného neděje.
Autoři studie jsou nadšeni, že jim to vyšlo tak zřetelně. Zdá se, že tchýně a snachy si jdou v případě současného otěhotnění těžce po krku. Metody této války nemusely být ani ve Finsku minulých století příliš okatě brutální, jejich důsledky jsou ale hezky čitelné. Lahdenperä a spol. naznačují, že by v tom snad mohl mít prsty nedostatek jídla. Matky se s dcerami rozdělí, tchýně se snachou už asi méně ochotně. Jsou to ale jenom dohady. Pokud jde o serióznější čísla, badatelé si propočítali, že výsledkem dramatického soužití tchýní a snach vzniká silný selekční tlak v neprospěch plodnosti žen po 51. roce života.
Ponecháme-li stranou řevnivost mezi tchýněmi a snachami, evoluci menopauzy vysvětluje ještě hypotéza matek, podle níž u stárnoucí ženy mohou snadněji přijít o dítě a hypotéza babiček, která blahořečí přínos babiček k výchově vnoučat. Lahdenperä s kolegy považují konflikt tchýní se snachami a hypotézu babiček za zhruba stejně evolučně významné tlaky, zatímco hypotéze matek příliš velké šance nedávají. Evoluční biolog Michael Cant z Exterské univerzity, který ještě s Rufusem Johnstonem z Cambridge v roce 2008 koncept konfliktu matek různých generací původně vymyslel, nejspíš jen špatně skrýval dojetí. Koho by nepotěšil přesvědčivý doklad vlastní hypotézy?
Samozřejmě ještě není všem dnům konec. Určitě by bylo fajn prozkoumat několik dalších podobných souborů dat, pokud se takové najdou. Navíc, kolem menopauzy stále zůstává spousta zajímavých otázek. Například, proč je menopauza u žen tak nápadně natvrdo zadrátovaná? Nebylo by jistě těžké si představit pružnější mechanismus. Každopádně, jestli mají Cant s Johnstonem a Lahdenperä s kolegy pravdu, měli bychom v blízké budoucnosti důkladně zvážit opětovné rozběhnutí menstruace u starších žen, pokud po něm bude společenská poptávka. Mnohé rodiny by se mohly rychle změnit v živoucí peklo na Zemi.
Prameny: Nature News 23.8. 2012, Ecology Letters online 22.8. 2012, Wikipedia (Menopause).
Hormonálna liečba žien po menopauze: na druhý pokus áno?
Autor: Matej Čiernik (30.10.2012)
Riziko hormonální léčby žen po menopauze potvrzeno
Autor: Josef Pazdera (19.02.2010)
Sexuální uspokojení starších žen a jejich kardiovaskulární zdraví
Autor: Anna Marcinková (02.04.2008)
Hormonální léčba klimakteria přispívá k recidivě rakoviny
Autor: Anna Marcinková (29.03.2008)
Vibrátor
Autor: Josef Pazdera (31.03.2003)
Diskuze:
Babicky jsou uzitecne
Markéta Baňková,2012-09-02 14:39:19
V knize Frantiska Koukolika jsem cetla o studii, ktera dokazuje vetsi sance na preziti deti, pokud maji babicku. Ale pozor, pouze babicku z matciny strany. Babicka z otcovy strany sance na preziti deti nejenom nezvysuje, ale dokonce lehce snizuje! Takze asi neco bude na tom, ze menapauza se mohla vyvinout kvuli mozne pomoci babicky matce s detmI. Treba slonice take obvykle pomaha sve dceri s mladaty.
A take je videt, ze pritomnost tchyne casto nedela v rodine dobrotu.
Pravnouče v padesáti
Vojtěch Kocián,2012-08-28 13:43:54
Moc se mi to vysvětlení nezdá. Docela dobře funguje v případě, kdy ženy mají děti kolem 25 let věku, ale v době kamenné (a dříve) ženy začaly rodit mnohem dříve, takže už v 45 až 50 (pokud se toho věku dožily) mohly pomýšlet ne na vnoučata, ale už na pravnoučata. Přitom stále ještě mohly být plodné a je tedy pravděpodobné, že některé děti porodily zároveň se svými snachami (s popsanými následky).
Spíš mi připadá logičtější, že děti starších žen mají více vývojových vad a takový jedinec je pro společnost spíš přítěží než přínosem.
Tomáš Hluska,2012-08-29 17:34:38
a proc myslite, ze praveke zeny mely pauzu zrovna v 45 az 50 letech? Proc ji nemohly mit driv, kdyz i driv rodily?
Pro pana Hlusku
Vojtěch Kocián,2012-08-30 06:58:55
Nemusíme chodit do pravěku, stačí pár tisíciletí nebo dokonce jen století zpět. V některých kulturách jsou patnáctileté matky běžné i dnes (a biologicky jsou toho schopné ženy všech kultur). Pozdější rození dětí nemá moc co dělat s biologií jako spíš s kulturou.
Důsledek středověku se stále projevuje
Jan Turoň,2012-08-28 00:59:07
Po tisíciletí křesťanské teokracie byla evropská filosofie znásilněna potřebou najít ve všem boží záměr, opak byl podroben tvrdé oponentuře na hranici.
Východní filosofie tím netrpí, nikdo tam nemá potřebu vysvětlovat akupunkturní body jako "Krišnovy doteky", systémy kung-fu popisují energii "čchi" a nikdo nepátrá po jejím účelu, pouze se zkoumá její působení a ovlivňování.
Kdybychom my Evropani nebyli dodnes zakomplexovaní, prostě konstatujeme "narození dětí snaše a tchýni zároveň výrazně zvyšuje úmrtnost těch dětí". Tečka. "Ženská menopauza přichází dlouho před úmrtím". Tečka. Dodatečná snaha tento výsledek okořenit nějakou úvahou o účelnosti nijak nerozmnožuje naše znalosti, jen v nás vytváří nové předsudky. Je neopodstatněné předpokládat, že se evoluce řídí pravidly, které si nedávno spatra stanovil homo sapiens.
Takové úvahy patří do kostela nebo na venkov coby kulturní folklór, ale ne na univerzitu.
miesto pre úvahy
Marek Fucila,2012-08-28 01:41:31
Kostol je to posledné miesto, kde sa uvažuje. O čomkoľvek. Nedajbože o božom zámere. Božechráň!
Nemám dojem, že by nejaká východná flozofia bola niekedy prispela k nejakému rozumnému zisteniu. Tak ako tie západné náboženstvá stoja na vymyslených dogmách, tie východné sa vyžívajú v nepoznatelnosti reality. Na čo je to dobré?
V princípe má zmysel hľadať odpoveď na akúkoľvek otázku, ktorá nie je a priori nezodpovedateľná. Ak tu čítate články, zrejme ani vám konštatovania "nezakomplexovaných" nestačia.
funkčná logika
Marek Fucila,2012-08-27 10:34:30
Myslím, že je argument pána Pilařa rozumný, a menej pochybný ako tu nastolená hypotéza. V článku pán Mihulka pripúšťa, že výpovedná hodnota zvierat pozorovaných v zajatí je menšia. Rovnako tak bude menšia výpovedná hodnota schopnosti prežiť vo fínskej rodine v 18.-20.storočí pri pokuse vysvetliť evolučnú výhodu menopauzy. Zvlášť keď zoberieme do úvahy fakt, že že by sa tým mala vysvetliť menopauza u žien žijúcich niekde pod stromom v afrike a nie v európskej jaskyni. Skrátka možno hľadáme neexistujúcu príčinu. Ktovie, či sa raz neukáže, že okolo 120.-140. roku života sa napríklad mužom prestanú tvoriť spermije. Navyše nejako som nepochopil logiku altruistického vzdania sa potomstva v prospech nevestiných detí, keď ani nie je zaručené, že sú to vlastné vnúčata...
Slaviboj Ošćěpić,2012-08-28 00:01:51
Zkuste se na to podívat raději od konce. Že se něco jeví rozumně totiž neznamená, že to má ultimátní nárok na rozhodování pravdivosti. V takových dejme tomu 80% (abych si taky dopřál nějaké to nyrkkisääntö) případů to její vnoučata prostě jsou. Nedůvěru (vzhledem k poměrně slušnému poměru docela iracionální) má však zakódovanou zrovna jako vy. Zbývá dosadit právě to ratio, které naměřili Finové, tedy tchýní vražednost (v horších podmínkách nezbytně horší a tedy snižující ekvilibrium věku plodnostního důchodu), a voilá - máme model. I kdyby baba rodila do stovky sedmerčata rok co rok, bude jí to prd platný, pokud se nedočká vnoučat. A produkce vnoučat, obzvláště přes syny, má vždy větší potenciál v šíření genů, než když si to musí všechno porodit sama. Také vám zjevně dělá problém pochopit, že udávané dožití u pravěkých žen 25 let neznamená, že ty, které nedopatřením přežily dětství a první porod (kde by jinak úplně vypadly ze soutěže), se nemohly dožít třeba 60 let.
Marek Fucila,2012-08-28 01:30:02
Ja netvrdím, že tá hypotéza je nutne nesprávna. Už vôbec nie, že sa najstaršie ženy v praveku nedožívali menopauzy. Len sa mi zdá prisilné veriť, že podmienky, v ktorých sa vyvinul homo sapiens sapiens tak korelujú s fískym novovekom, že môžeme kričať "heuréka" ako Archimedes. Predpokladám, že ani nie je preukázané, či mali/nemali menopauzu druhy predchádzajúce dnešnému človeku. Sám som zvedavý, či niekto potvrdí schopnosť prežidia 1/2 resp. 2/5 v inom prostredí/dobe.
Slaviboj Ošćěpić,2012-08-28 09:59:58
Vaše požadavky jsou vesměs nesplnitelné. Neexistovaly žádné JEDNY podmínky, ve kterých by se h. sap. sap. v poklidu vyvinul. Ti opičáci, kteří to zkusili s adaptací na nějaké momentální podmínky, ti už tu nejsou nebo jsou na vymření. Preukázané tamto nebude určitě, když zatím nepanuje shoda ani ve věci menopauzy ostatních šimpanzů. Konstantní poměry přežití jsou nesmysl z principu. Nevěřte si tomu, ale tahle hypotéza je zatím to nejlepší, co máme k dispozici.
Možná odpověď na špatně položenou otázku
Tomáš Pilař,2012-08-25 12:41:55
Nevím jestli je správné pro každý jev hledat "funkční" logiku. Příroda je plná konstrukcí , které jsou špatné (ve smyslu "šly by udělat líp"), ale celou dobu evoluce byly nejlepší nebo ten horší výsledek moc nevadil. Příkladem budiž konstrukce oka obratlovců, které je funkčně naruby (čípky i tyčinky mají světlocitlivou část buněk až po tou servisní, takže se kus světla ztrácí a navíc máme slepou skvrnu). Chobotnice to mají konstrukčně správně, ale asi nikdy si natolik nekonkurovaly s obratlovci, aby to lepší oko rozhodlo. Další podrobnosti a příklady třeba R. Dawkins: Slepý hodinář.
Tipnul bych si, že menopauza žen je produktem podobného efektu. Menoupauza nastává někde v době, která je na hranici očekávaného dožití "pračlověka Janečka", takže do selekce nijak podstatně nezasáhne. Spíš bych jí viděl jako nechtěný (ale nevadící ) důsledek neobvyklého počtu ovulací za rok, takže prostě ty vajíčka dojdou. A protože to ničemu nevadí (odehraje se to na konci průměrné délky života), tak to nepodléhá evoluční selekci.
Obecně hledat evoluční kauzality mimo prostředí kde probíhala evoluce (v moderní době, kde máme písemné záznamy místo v pravěku nebo alespoň u přírodních národů) mi přijde jako nerozum (ne-věda) vhodný pouze k získávání grantů. Teď ze mě možná mluví závist, protože granty nedostávám (dělám něco jiného).
Slaviboj Ošćěpić,2012-08-25 21:31:18
O tom, že by došla vajíčka, nemůže být řeč. Vzhledem k obrovským kvantům příslušných buněk se jedná o řízený odpis během plodného života a jistě by nebyl problém zařídit, aby byla k dispozici neustále. Co problém je, zda-li se vyplatí riskovat ve stavu schátralosti, který u nás kvůli krátké životnosti prajanečků nutně se stářím nastává, život kvůli spíše hypotetické možnosti splodit potomka. Babičkování v modelech nebylo dostatečným přínosem, aby se nevyplatilo to risknout třeba v sedmdesáti. Toto zjištění tedy zbytečné rozhodně není.
pro Slaviboje:
Tomáš Pilař,2012-08-25 21:58:25
Nevím, jestli jsem Vám neskočil na pokus rozpoutat "flame diskusi", pokud ano, vyhrál jste. V opačném případě bylo meritum mého příspěvku v tom, že hledat adaptaci ("funkční logiku") ve znaku, který se neměl šanci projevit (protože se toho projevu skoro nikdo nedožil) je zbytečné. To, že si jdou snachy a tchyně po krku se tuší a je zajímavé mít pro to nějaký důkaz. Spekulaci, že právě proto existuje menopauza považuju furt za nerozumnou.
pane Pilaři
Tomáš Hluska,2012-08-26 10:31:09
Ale ono to je celkem dosti významné, že je vajíček nadbytek. Protože pak odpadáten Váš důsledek dojití vajíček a pro menopauzu tak není vůbec žádný důvod. A pokud je dostatek vajíček, pak by samozřejmě z evolučního hlediska bylo lepší se dále rozmnožovat i s rizikem vlastního nepřežití, obzvláště v tlupě, která by se nejspíš o Vašeho potomka postarala.
A dohadovat se tady, zda se menopauza projevovala už v pravěku asi nemá smysl. Jenom proto, že dnes nastává kolem 50. roku, nemusí znamenat, že tak nastávala/by nastávala i v pravěku, přeci jen tehdy žili lidi trochu později. A, i když se Vám to zřejmě nelíbí, lidé byli pod selekčním tlakem i ve starověku a středověku, kdy o nějakém dostatku jídla často nemohla být řeč.
Slaviboj Ošćěpić,2012-08-26 13:05:08
Ženy dnes žijí déle než muži a v technologicky chudších oblastech světa to na ně přichází kolem 44. roku. To, že pralidé ve 40 letech byli vesměs pod drnem, neznamená ještě, že někteří z nich nežili o dost déle. Obzvláště věštebné stařeny potom nejspíš měly moc snachám pořádně zavařit. Mám také podezření, že zabezpečení porodu (největší kámen úrazu pro dobu dožití žen kdysi) třímaly v ochablých rukách právě ony. Je to všechno spíše z říše domněnek než důkazů, ale kde v tom sakra vidíte flame?
ještě jednou pro p. Slaviboje
Tomáš Pilař,2012-08-28 12:57:06
Pocit asi "že sakra vidím flame" mě přepadnul z tónu Vašeho prvního příspěvku a vlastně mě neopustil doteď. Je možné, že každý máme "flame" jinak definované (:-)
Jinak můj původní příspěvek Vás měl navést na řetěz úvah:
- vajíčka (samic Homo sap. sap.) se netvoří nová (je jich konečný počet)
- ženy ovulují řádově častěji než srovnatelní obratlovci, takže se zásoba může vyčerpat (pokud ovulují méně často - těhotenství, kojení, tak se vyčerpá matka a matka potácející se mezi životem a smrtí neovuluje, pravděpodobně zemře)
- vajíčka dojdou (nebo skončí produkce hormonů, které spouští ovulaci) až v době za očekávaným dožitím (nebo očekávatelnou vychovatelností potomka), takže ukončení ovulace nepodléhá selekčnímu tlaku. Historicky asi spíš vajíčka nedošly, ale "došla matka"
- pokud to nepodléhá selekčnímu tlaku, tak hledáme "funkční závislost" zbytečně (je to evoluční vyšlismus)
Mrzí mě, že Vás můj příspěvek na tenhle řetěz úvah nenavedl, asi nejsem dost dobrý pedagog.
Ještě reakce na příspěvek jiného vlákna: Pokud vím, šimpanzice menopauzu nemají, mají estrus i v babičkovském věku a pro samce jsou přitažlivé bez ohledu na věk (fascinace mládím je ryze lidská). Trochu hůř zabřezávají, ale odchovají prakticky stejně potomků jako mladší samice (ty mají víc nehod..)
Tomáš Hluska,2012-08-29 17:39:35
vajicek mozna je omezene mnozstvi, ale porad jich je vic nez dost ;)
Proc by mela skoncit produkce hormonu v dobe za ocekavanym dozitim? Co by k tomu vedlo? Proc proste ta produkce nepokracuje dal, pokud zena zije? Pokud zije, tak se pro ni zjevne nic moc nezmenilo, takze neni duvod pro zmenu bez nejakeho duvodu.
Jenze prave argument, ze menopauza ma blahodarny vliv na preziti vnoucat, je SELEKCNI TLAK.
Slaviboj Ošćěpić,2012-08-29 22:15:44
Tón? A to běžně slýcháte zvuky v hlavě vyvolané čtením? To možná uslyšíte někdy teď ránu, jak nad váma lámu hůl. S reverzním trollingem to na starýho praktika nezkoušejte. Vajíček je hafo, ergo nemůžou jen tak dojít, k tomu tvrdošíjně podceňujete dožití. Výsledkem evoluce vždy je jen nějaký vyšlismus. Vezmeme-li to naruby, dle vás, pak diskutér již příliš natvrdlý než aby se nadále rozmnožoval bude selektován buď na nepřímé prospívání šíření svých genů a nebo na urychlený odchod.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
