Sperma jako antidepresivum?
Na Svatého Valentýna chtěl být Dr. Lazar Greenfield, president American College of Surgeons [ACS] a současně editor odborného časopisu chirurgů „Surgery News“ vtipný a pronesl památný výrok o tom, že muži mají pro své nejmilejší lepší dárek, než je tabulka čokolády. Měl na mysli sperma, které ženám zlepšuje náladu. Američankám se tím nezavděčil a kampaň vedená pod feministickým praporem nekorektnosti proti jeho osobě nakonec zajistila, že byl z obou funkcí odejít. Nic naplat, že jeho výrok byl pronesen spolu s citací ze studie Gordona G. Gallupy, která skutečně tento úsměvný poznatek dokládá. Gallupovi se před deseti lety na jeho mateřském pracovišti State University of New York at Albany podařilo přesvědčit 293 studentek, aby se mu anonymně svěřovaly se svým sexuálním životem. Z této studie kromě jiného statisticky průkazně vyplynulo, že studentky, které se svými partnery provozovaly nechráněný pohlavní styk, ve srovnání s těmi, které souložily přes kondom, méně bolela hlava a neměly tolik depresí. Gallupa se svými kolegy to připisoval příznivému účinku látek ve spermatu a publikovaca pod názvem „Does Semen Have Antidepressant Properties?“ vyšla v seriózním vědeckém periodiku Archives of Sexual Behavior. Studie jednak už dost zapadala prachem, nikdo to nezopakoval a navíc jí nutno vytknout, že má své mouchy. Na “blahodárném” účinku mužské živé vody na ženskou mysl se mohlo totiž podepsat ještě něco a sice fakt, že děvčata, která provozovala sex “bez” mohla mít trvalejší vztah než ta, která kvůli příležitosným hrátkám bazírovala na čepičce. A to Gallupova studie nemůže vyloučit, stejně jako účinek antikoncepce. Nicméně novější objevy nepřímo naznačují, že by na jeho závěrech přece jen něco být mohlo.
Peptid, kterým muší samci obalují svoje spermie dělá z mušek divošky
Když drozofily odháníme od kazícího se ovoce, můžeme si všimnout, že obě pohlaví dodržují charakteristický denní režim. Jsou aktivní za ranního rozbřesku a pak až za večerního šera. Okolo poledne podřimují. Dělají to proto, že jim hrozí nebezpečí vyschnutí jejich křehkého tělíčka, sluníčko by z nich snadno a rychle mohlo udělat mumii. Angličan Elwyn Isaac z University of Leeds se v pozorování mušího sexu vyžívá a na zvyklostech muších pannen, které porovnával s chováním vrstevnic, si něčeho zajímavého všimnul. Po aktu lásky mušky v noci dál klidně v noci spí, ale sex je připravil o jejich oblíbené odpolední lenošení. Vydrží jim to asi tak osm dnů. Změna v jejich chování není náhodná. Pokud měly muší partnerky sex s mušákem, jehož spermie nebyly obaleny látkou, kterou nazývá „sex peptid“, mušky lenošily tak, jak byly zvyklé za dob svého panenství. Odpolední režim jim nabouralo až to, pokud při sexu došlo k přenosu zmíněného „sex peptidu“. Jde tedy o změnu v chování navozenou chemicky a na vině je muší samec. Za vším tím zvláštním muším počínáním je třeba vidět prospěšnost, chcete-li sobeckost, kde každý způsob k dosažení cíle (předat své geny dál) je dobrý a na riziko jednotlivce se v této hře nehledí.
Protein z ejakulátu mění fungování savčích samičích mozků
Při ejakulaci se sekrety přídatných pohlavních žláz označované jako semenná plazma mísí se spermiemi a tekutinou nadvarlete a vytváří semeno. V semenné plazmě je velké množství látek, vytváří spermiím vhodné prostředí pro přežití. Obsahuje elektrolyty, je bohatá na kyselinu askorbovou a další vitamíny a i když se u jednotlivých druhů liší, jednu věc mají společnou – obsahují fruktózu. Ta slouží jako energetická složka. Místo glukózy je tam proto, protože s příjmem fruktózy nemají buňky tolik práce, vstupuje přes membránu pasivně. Z dalších látek stojí za zmínku prostaglandiny. Ty přispívají k početí dvěma způsoby. Jednak reagují s hlenem v děložním krčku a zprůchodňují ho a jiné zase přivodí zpětné kontrakce hladkého svalstva. Vyvolané nasávání vejcovodů jde na ruku cestovatelským choutkám spermií.
V plazmě by měla asistovat ještě jedna látka, která přemlouvá samičí mozek aby spustil ovulaci. A právě její prověření si vzal do hlavy tým vědců pod vedením Gregga Adamse z University of Saskatchewan. Aby s ní mohli Kanaďané pokusničit, museli si jí nejprve zaopatřit. Jako dárci spermatu se jim přihlásilo jedenáct dobrovolníků - pět lam a šest býků plemene hereford. Lamáci byli k masturbaci na veřejnosti hodně ostýchaví a tak jim sperma odebírali elektroejakulací. Spojení slov „elektro“ a „ejakulace“ svádí k představě vibrátoru. V několika detailech se tato technika přece jen liší. Na penis se nic nenavléká. Elektroda se strká do zadku. Při zapnutí se místo předehry dostaví elektrošok a vše co je v dosahu periprostatického nervstva se stáhne, včetně prostaty, semenných váčků i ampulí chámovodů. Míra navozené rozkoše zhruba odpovídá orgastickému požitku při znásilnění. Možná z radosti, že se to obešlo bez popálení rektální sliznice, vydá účastník všechno co má, takže „výtěžnost“ je excelentní. Býci tak stydliví nejsou, ale zase jim trvá dlouho než se vzruší a odhodlají ke skoku a protože čas jsou peníze i pro vědce, dostalo se elektrosexu i jim.
Spermie tentokrát byly na škodu a tak laborantky dostaly za úkol je odstranit. Ejakulát centrifugovaly ale i tak zůstalo v plazmě hodně nepatřičného a následovaly kolonová chromatografie, gelová filtrace,... až se nakonec přítomné proteiny od sebe oddělily. S čistými substancemi už bylo jednodušší zjistit jejich vlastnosti, účinky. Zkoušelo se tak dlouho, až přišli na protein, jehož aplikace měla u lam za následek spuštění luteinizačního hormonu (LH) a ovulaci. Z celé škály seminálních proteinů to uměla jen frakce charakteristická proteinem o molekulové hmotnosti 13221 Daltonů. Později došlo i na porovnávání velikosti a tvaru této molekuly s tisíci dalšími proteiny, které už známe odjinud. A právě při tom potkalo vědce překvapení, kterému se říká objev. Molekula ze spermatu nazývaná „ovulaci provokující faktor“ a jíž se dostalo zkratky OIF (označení faktor fyziologové volí tam, kde přesně neví o co jde), se ukázala být něčím co už delší dobu známe, ale pod jiným jménem - nervový růstový faktor (NGF). Bez něj se neobejdou nervové buňky a používají ho všechny neurony - od hlavy až k patě.
Protein, který ovlivňuje chování samic i nervové buňky a kterého je v seminální plazmě poměrně hodně, vzbuzuje celou řadu otázek. Jak je možné, že tak snadno přechází do krve a do mozku, jakou měrou asi dokáže ovlivnit plodnost, člověka nevyjímaje. Jeho význam podtrhuje fakt, že jej našli u všech savců, které zatím prověřovali - skot, lamu, koalu, prase, králíka, myš i člověka. Sekvenční homologie molekul najdete zde. Pokusy na dvou tak odlišných druzích, jako je lama a skot vědci vybrali záměrně. Lamy mají ovulaci provokovanou (dochází k ní až po kopulaci se samcem). Krávy se v tomto směru zase podobají ženám, ovulují spontánně a to v cyklech řízených hromaděním a úbytkem hormonů v krvi.
I když se může stát, že stejný faktor nebude u různých zvířat účinkovat stejně, zcela určitě hraje důležitou roli v reprodukci všech savců. Jinak řečeno: Nejen spermie, ale nově i ejakulát hraje výraznou roli v plodnosti respektive neplodnosti. Asi teď nějakou dobu bude v označování zmatek a nebude jasné, jak protein nazývat, zda mu říkat postaru OIF nebo staronovu NGF. Po vzoru vědců i my volíme zlatou střední cestu a tudíž obojí. Takže protein OIF/NGF ve spermatu působí jako hormonální signál, který prostřednictvím hypothalamu řídí hypofýzu. Ta na povel spouští kaskádu hormonálních dějů na jejímž konci je kromě jiného, signál pro vaječníky upozorňující je, že nastal příhodný čas k uvolnění vajíčka.
Na základě poznatku, že OIF a NGF vyvolávají stejný efekt u celé řady druhů a jde-li o tak „stejnou“ molekulu, že se vzájemně mohou mezidruhově zastupovat (neuronální růstový faktor izolovaný z podčelistních žláz myši zařídí ovulaci u lamy,...), můžeme s klidným svědomím tvrdit, že semenná plazma dění v savčím mozku ovlivňuje. Biologové proto již spekulují o novém přístupu léčby neplodnosti i syntetickém proteinu, který by se užíval jako podpůrný prostředek početí a k vylepšení nálady když bolí hlava.
Prameny: “The nerve of ovulation-inducing factor in semen," by Marcelo H. Ratto et al. PNAS. Journal reference: Proceedings of the National Academy of Sciences Provided by University of Saskatchevan
Gallup, G. G., Burch, R. L., Platek, S. M.: Does Semen Have Antidepressant Properties? Arch.Sex.Behav. 31/3: 289 – 293, 2002
Diskuze:
