Zvětšit obrázek

Nebeský drahokam SN 1006. Kredit: X-ray: NASA/ CXC/ Rutgers/ G.Cassam-Chenaï, J.Hughes et al.; Radio: NRAO/ AUI/ NSF/ GBT/ VLA/ Dyer, Maddalena and Cornwell; Optical: Middlebury College/ F.Winkler, NOAO/ AURA/ NSF/ CTIO Schmidt and DSS.

V divoké noci Beltainu před prvním májem 1006, tedy v době, kdy v českých zemích momentálně vládl nešťastný Přemyslovec Jaromír, se v souhvězdí Vlka rozzářila nová hvězda, kterou opravdu nešlo přehlédnout. Tehdejší odborníci ji interpretovali různě, převládaly ale spíše negativní až hrůzostrašné předpovědi, které se točily kolem válek a hladu. V tehdejší době by ostatně bylo dost zvláštní, kdyby jim podobná proroctví nevyšla.

Zvětšit obrázek

Klasický model supernovy Ia. Kredit: NASA, ESA and A. Feild (STScI), chris.

Středověké učence, kteří si právě lámali hlavy nad fungováním nebes a všehomíra, musela taková hvězda, podle některých zpráv strašidelně nažloutlá, pořádně rozhodit. Postupně se ukázalo, že to byla pro pozorovatele ze Země nejjasnější supernovou našeho letopočtu, jejíž zdánlivá hvězdná velikost možná dosáhla až mínus 8. magnitudy, čili dvojnásobku toho, co na naší obloze umí Venuše.

Dneska jí říkáme SN 1006 a víme, že se odpálila ve vzdálenosti 7 200 světelných let. Astrofyzici ji považují za supernovu typu Ia, tedy za něco trochu jiného, než je zhroucení přerostlé hvězdy. Tahle supernova je vlastně oslnivá termojaderná exploze uhlíko-kyslíkového bílého trpaslíka, který ujídal hmotu hvězdnému partnerovi v těsné dvojhvězdě, a když dosáhl hmotnosti přibližně 1,4 Slunce, tedy takzvané Chandrasekharovy meze, tak nezřízeně vybuchl jako supernova. Supernovy typu Ia jsou mezi odborníky oblíbené jako takzvané standardní svíčky (standard candles). Jsou nejvíce energetické ze všech typů supernov a bývají tudíž vidět z hodně velké dálky. Dle teorie explodují vždy po dosažení stejné limitní hmotnosti, vyskytují se všude možně a jejich hvězdná velikost v první řadě závisí na vzdálenosti takové supernovy, což z nich dělá lahodnou pomůcku pro mapování vesmíru. Podle našich představ se bílý trpaslík v takovém výbuchu úplně vymaže a nezůstane po něm žádná neutronová hvězda, natož černá díra, tak jako u jiných supernov. Naopak by po explozi supernovy Ia měl zůstat osiřelý partner, tedy hvězda, která poskytla hmotu trpaslíkovi a ten ji pak svým výbuchem odkopl.

Jenže, žádná taková osiřelá hvězda v krásném pozůstatku supernovy SN 1006 asi není. V časopisu The Astrophysical Journal to s dalšími spolupracovníky tvrdí Wolfgang Kerzendorf z australské observatoře Mount Stromlo a také Torontské univerzity. Badatelé podle svých slov se spektrografem s vysokým rozlišením FLAMES (Fibre Large Array Multi Element Spectrograph) na observatoři ESO - Paranal detailně prozkoumali 79 hvězd ve středu dotyčného pozůstatku supernovy a na klasický koncept supernovy Ia, s bílým trpaslíkem a hvězdným partnerem prý žádná z nich nesedí.

Zvětšit obrázek

Další šperk noční oblohy SNR 0509-67.5. Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI/AURA), J. Hughes.

Zvětšit obrázek

Spektrograf FLAMES. Kredit: ESO.

Co je ještě horší, nedávno se něco podobného přihodilo se Velkém Magellanově oblaku se supernovou stejného typu SNR 0509-67.5, která tam explodovala asi před 400 lety. Taky tam není žádný hvězdný ex-partner v dohledu. Co se mohlo stát? Buď proběhla exploze obou zmíněných supernov nějak zvláštně a jejich hvězdní partneři opravdu zmizeli, což se zdá být nepříliš pravděpodobné, anebo se tam odehrálo ohromující drama. Tím by byla zničující nehoda dvou bílých trpaslíků, jejichž celková hmotnost při srážce v různé míře přesáhla onen limit 1,4 násobku hmotnosti Slunce. Odborníci až doposud považovali takové srážky dvou bílých trpaslíků za sice teoreticky možné, ale jinak za extrémně vzácné. Teď se možná náš pohled na povahu supernov typu Ia změní, protože u vzdálenějších explozí si nebudeme jistí, jak se vlastně odehrály. A proč by to mělo vadit? Jasnost exploze supernovy po srážce dvojice bílých trpaslíků může zlobit. Souvisí totiž nejen se vzdáleností supernovy, ale i s celkovou hmotností sražených trpaslíků.

Prameny:  ScienceNow 17.8. 2012, Wikipedia (SN 1006, Type Ia supernova, SNR 0509-67.5).