Pozoruhodný elektromagnet nového typu se supravodivými prvky vytvořil magnetické pole o indukci 45,5 tesla. Je to světový rekord pro kontinuální magnetické pole, který padl po dvou desetiletích. Zůstává sice v laboratořích amerického MagLabu, držitel rekordu je teď ale mnohem menší a lehčí, než byl jeho předchůdce.

Všichni tak nějak předpokládáme, že s novými lékařskými postupy se zlepšuje i standard péče o zdraví našich tělesných schránek. Nemusí to ale být pravda, na vině jsou „medical reversals“.

…aneb Představuje se Torvosaurus

Bakterie vylepšené kvantovými tečkami mohou brát energii ze světelného záření a s její pomocí účinně přeměňovat oxid uhličitý a dusík na zajímavé produkty. Podobné technologie by v budoucnu mohly zpracovávat oxid uhličitý z domácností i výrobních zařízení.

Temná hmota je stále velice temná. Slabě interagující masivní částice WIMPy tvrdošíjně odolávají všem možným pokusům o objevení. Fyzici proto přesouvají své naděje do temného sektoru vesmíru. Mohly by temnou hmotou být temné monopóly? Podle nové studie je teoreticky možné je detekovat a snad by to bylo možné s technologií, která není od dnešní fyziky až tak vzdálená.

Hérakleitos, v očích mnohých (zvláště Aristotelových) exemplární pavědec, je sice odpůrcem příliš sebevědomého teoretického formalismu, ale překvapivě rozumně vykládá rozličná napětí (rozdíly) v přírodě a jejich časté střídání v cyklech: denních, ročních, osobních, generačních, civilizačních. Představil myšlení diferencí uvnitř kontinua oproti myšlení diskrétních „jsoucen“, „podstat“ nebo taxonů.

…aneb Představuje se Camarasaurus

Zhruba dvěma třetinám pacientů, kterým z nějakého důvodu náhle selžou ledviny, se v těle nahromadí tolik tekutiny, že jim hrozí poškození dalších orgánů. Kritická situace se na jednotkách intenzivní péče řeší dialýzou. Enormní tlak, který by jinak poškodil plíce, se tím zažehná, nicméně jeho náhlé snížení nesvědčí srdci.

Proton s neutronem tvoří vždy tři kvarky. Pentakvark, jak jeho jméno napovídá, jich obsahuje pět. Jako by to nestačilo, podle nových pozorování na experimentu LHCb je exotická částice uspořádaná jako nějaká částicová molekula. Tvoří ji tříkvarkový baryon slepený se dvoukvarkovým mezonem.

Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

V roce 2018 vzbudila velké pohoršení galaxie NGC1052-DF2, která podle tehdejších měření postrádala temnou hmotu. Něco takového odporuje soudobým představám o evoluci galaxií. Astrofyzici se do toho zakousli a nakonec zjistili, že to celé měla na svědomí jediná chyba. Značně přeceněný odhad vzdálenosti této galaxie.

Kompozitní kovové pěny slibují nové pancíře pro obrněná vozidla, které budou odolné jako ocel, ale přitom dvakrát lehčí. Kromě toho jsou kovové pěny slušně odolné vůči plameni, horku, a také různým typům tvrdého záření. Po takovém materiálu rádi sáhnou vojenští i civilní vývojáři.

…aneb Deinonychus v plné síle

První Godzilla, která se vynořila ze spadu testu vodíkové bomby, měřila 50 metrů. Godzila z roku 2019 je už 120-metrová. Pohání růst metaforického monstra stále větší kolektivní strach lidstva? Anebo mají filmoví producenti prostě raději větší příšery z hlubin?

Když otevřete krabici se Schrödingerovou kočkou, tak dojde ke kvantovému skoku. Ten náhodně určí, jestli je kočka živá anebo mrtvá. Fyzici si v novém experimentu pohráli s kočkou v podobě umělého atomu, ozařovaného mikrovlnami. A povedlo se jim rozebrat, jak kvantový skok vlastně probíhá.

…aneb Opět trocha statistiky

Američtí specialisté na umělé inteligence stvořili GROVER, ultimátní generátor velmi věrohodných fake news. A vypustí ho mezi lidi. Protože GROVER je zároveň nejlepší obranou proti nejlepším fake news, tedy vlastně proti sobě samotnému. To je ironie na druhou!

Když se mořské dno rychle zanoří se svou tektonickou deskou do zemského pláště, tak tam z mořských sedimentů vznikají blyštivé diamanty. Pak není divu, že v diamantech často nacházíme stopy solí, které by tam tak úplně neměly být. Výrobci těch nejdražších šperků používají recykláty mořského dna.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

V Číně zahájily testy za studena prvního referenčního bloku HPR1000 (Hualong One). Budování tohoto reaktoru probíhá v předstihu před plánem a i u ostatních bloků tohoto typu jde zatím výstavba velmi dobře. Zdá se, že by se HPR1000 mohl stát vlajkovou lodí Číny v oblasti reaktorů III. Generace.

Uštěpačný a racionálně myslící satirik a kritik konzumní společnosti, předchůdce geologie a paleontologie. Předjímá koncept, který bude v 18. století nazván „aktualismus“, tedy že k výkladu aktuálního stavu okolní přírody nepotřebujeme v minulosti předpokládat jiné děje než děje podobné těm, které můžeme v současnosti pozorovat. Skeptik, který zesměšnil Pythagoru, se pokusil i o náboženskou reformu – a zavedl prvního metafyzického boha.

Blyštivé přísliby studené fúze, která by mohla proměnit celý svět, zlákaly Google k financování výzkumu tohoto fenoménu. Deset milionů dolarů pro špičkové týmy v prestižních laboratořích ale nepřineslo vůbec nic. Studená fúze stále zůstává pouhým snem.

…aneb Které druhy dinosaurů byly popsány v roce 1919

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Volný přepis přednášky „Block chain trust“ prof. Davida Zaruka z Odisee University College v Belgii prezentované 24. 5. na IUPAC meeting 2019 v Ghentu (s vědomím autora zpracoval Miloslav Pouzar).

Dne 1. dubna 2019 začal třetí běh experimentů LIGO a Virgo. Oba detektorové systémy jsou po vylepšení. To se projevilo zvýšenou frekvencí záznamů gravitačních vln. Mezi dvěma zachycenými případy uplyne průměrně méně než čtyři dny. Kromě dalšího pravděpodobného případu splynutí dvou neutronových hvězd se pravděpodobně pozorovalo i splynutí neutronové hvězdy a černé díry.

o zkouškovém nebrat

Genomový editor CRISPR řádí nejen na Zemi, ale i na oběžné dráze. Astronauti na palubě ISS s tímto ultimátním genetickým nástrojem vůbec poprvé editovali. Tentokrát DNA kvasinek, kvůli experimentu s opravami simulovaného poškození DNA živými buňkami ve vesmíru.

Dnešné liečebné postupy sú založené na výsledkoch výskumu, ktorý prebieha v podobe klinických štúdii. Z nich sa za najhodnotnejšie a najpreukaznejšie považujú randomizované kontrolované štúdie (randomized controled trial - RCT), ktoré sú hlavným argumentom o správnosti liečebných postupov na základe dnes tak veľmi zdôrazňovanej medicíny založenej na dôkazoch (evidence based medicine, EBM). Ale zdá sa, že tieto dôkazy sú vo väčšine kardiologických odborných článkov skreslene interpretované.

…aneb Představuje se Megalania

Naučily by nás vystydlé trosky mimozemské civilizace pokoře a opatrnosti? To jen těžko říct. Ale nějaké zajímavé technologie bychom v takových sutinách vyhrabat mohli. Výzkum sousedního vesmíru by mohl být každopádně přínosný.

Anaximenés prý prohlásil za „základní prvek“ vzduch. Toto (ne)pochopení Anaximena vzniklo ze starší bajky o chladném i teplém vzduchu, který může vycházet z úst, buď když silně foukáme sešpulenými rty, nebo když vydechujeme široce otevřenými ústy. Zajímavější je Anaximenovo pochopení dějů ve vzduchu v závislosti na jeho pohybu a na teplotě, tedy významný příspěvek k racionální meteorologii. A dojde i na plstnatění a čechrání.

Kvantové počítače by mohly využívat jako základní prvek pro práci s informací spin elektronu. Vlastnosti částice kvantového světa jsou ale velmi kluzké a je obtížné je změřit, natož s nimi nějak pracovat. Švýcarští fyzici proto museli kouzlit s kvantovými tečkami, do nichž je možné elektron zavřít jako brouka do lahvičky.

Říká se o nich, že jsou svatým grálem rekonvalescentní medicíny a tak trochu jako věc Makropulos. Umí nahradit opotřebované buňky a prodloužit život. Kmenové buňky jsou nejhledanějším pokladem buněčných biologů. Každou chvíli se z odborné literatury dozvídáme, v jakém že dalším typu tkáně je vědci objevili. Tentokrát je to placenta a mohlo by jít o skutečnou trefu do černého.

…aneb Představuje se Leptoceratops

Studentský tým University of Southern California podle všeho na čtvrtý pokus zvítězil v prestižním závodu světových univerzit o pokoření hranice vesmíru vlastnoručně postavenou a vypuštěnou raketou. Raketa Traveler IV vzlétla ze Spaceportu America a doletěla do výšky 103 kilometrů. Překonala tím formální Kármánovu hranici vesmírného prostoru.

Stačí tyč, dostatek času a důvtipu – a můžete změřit úhel sklonu ekliptiky. Co si s ním ale počít v geocentrickém modelu a nad placatou Zemí? To chce ještě víc důvtipu! Objev role 3D otevřel problém. Většinou si myslíme, že máme správný výkladový model, ale potřebujeme zpřesnit měření. Anaximandrův příklad ukazuje, že někdy je to naopak. Při tom rozmachu důvtipnosti založí taky tradici psaní naučné prózy, meteorologii a prý i filosofii.

Mysteriózní terestrické gama záblesky se rodí v pozemských bouřích. Z oběžné dráhy je pozoruje důmyslný senzor MXGS na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Díky němu teď máme úplně první snímek takového domácího gama záblesku.

Každý dron US Navy má svůj ovladač. Je v tom zmatek a ovládací systémy zabírají cenný prostor na lodích. Co kdyby ale na všechny drony mohli námořníci použít jediný dálkový ovladač, univerzální řídící systém pro hladinové, podvodní, letecké i pozemní drony?

…aneb Představuje se Liaoningosaurus

Jméno Thaléta z Mílétu je možná známé i mimo úzký okruh adeptů filosofie. Prý při pozorování hvězd někam ošklivě spadnul, někdo si dokonce vybaví, že prý za „pralátku“ (těžko říct, co by to bylo) považoval vodu. Od těchto zábavných nesmyslů se radši obraťme k jeho vkladu do začátků geometrie a astronomie, tedy alespoň v evropské tradici: Věta o podobnosti trojúhelníků a určení nebeského pólu.

Když do tenoučkého proudu vody o šířce pár mikronů vší silou napálíte výkonným rentgenovým laserem, tak se v proudu vody rozjedou série rázových vln, jako přízračné vláčky. A vytvoří ultimátní řev o síle 270 decibelů.

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Astronomové vystopovali velmi podezřelý průstřel ve hvězdném proudu GD-1. Jakoby tam proletěl gigantický objekt o hmotě milionů Sluncí. Jenomže žádný takový objekt není široko daleko vidět. Buď to bylo něco známého v neobvyklé situaci anebo jsme přišli na stopu shluků temné hmoty, které se jen tak potulují po Mléčné dráze. To by byl temný galaktický horor!

V dobré víře, že si tím snížíme riziko infarktu, si ho dnes sám ordinuje kde kdo. Miliony lidí ho na zažehnání zvýšeného rizika kardiovaskulárních problémů dostávají na předpis. Výsledky nových studií ale dávají tušit, že u mnohých osob převládají jeho negativa nad pozitivy.

Concorde je už dlouho minulostí. Stále více společností ale usiluje o to, aby se komerční nadzvuková doprava vrátila na scénu. Novým hráčem se teď stal americký startup Hermeus, který chce postavit extrémně rychlý letoun se soudobými technologiemi.

…aneb Představují se skanzoriopterygidi

Kdo by si nechtěl přečíst Vojničův rukopis a konečně zjistit, co v něm vlastně stojí? Brit Gerard Cheshire to prý dokáže, alespoň podle jeho vlastních slov. Odborníci na lingvistiku a středověké texty se mu ale vysmáli.

Podmořští roboti a další autonomní stroje v oceánu potřebují ke svému provozu zdroj energie. Ten by měl být schopen dodávat energii po dlouhou dobu, ale také zvládat nárazové velké požadavky na výkon. Nové zařízení čínského týmu to dokáže.