Autonomní přistávací systém německého výzkumného týmu TUM má inteligenci, která rozpoznává ranveje stejně jako lidští piloti – zrakem. Nepotřebuje k tomu GPS ani ILS ani nic podobného. Prostě letí, najde si dráhu a přistane na ní. Létání už nebude, co bývalo.

Jak udělat ze světla hmotu? Jednou z možností je donutit fotony, aby mezi sebou interagovaly podobně, jako kvantové částice hmoty. Mohou to zajistit tzv. Floquetovy polaritony, hybridní kvazičástice, které jsou svým způsobem ze světla i ze hmoty a přitom spolu interagují ostošest.

Tento osvícenec v době řecké rané klasiky vymyslel první předlohu Kant-Laplaceovy hypotézy o prachoplynovém protoplanetárním disku, zatím ještě geocentrickou. K tomu další novinky: Slunce je rychle se pohybující žhavý objekt, z nebe mohou padat zbylé kameny – a některá nebeská tělesa mohou být obydlená!

Na palubě speciální hlubokomořské jaderné ponorky Lošarik došlo k incidentu, při němž zemřelo 14 členů posádky. Lošarik má zřejmě řadu úprav pro operace ve velkých hloubkách. Podle expertů by tato ponorka mohla být zbraní proti podmořským komunikačním kabelům.

Anaxagorovi prý v Athénách přezdívali Rozum. Je první, kdo popisuje infinitezimální veličinu, tedy takovou, která se může neomezeně zmenšovat, a jejichž počet v jakkoliv malé nebo velké krabičce je stejný, totiž bezmezný. Také představil nejstarší známou poznávací redukci, na poprvé ovšem poněkud zvláštní, totiž redukci na kvality. K tomu zapsal řadu dalších pozoruhodností, např. že nemyslí pouze lidé, ba že ani lidé nemyslí všichni a pořád.

…aneb Představuje se jediný známý sauropod z Chorvatska

Temná energie je ještě temnější než temná hmota. Hypotetické částice, které by ji mohly tvořit, připomínají přízraky. Platí to i pro solární chameleony, kteří by měli měnit svou hmotnost podle hustoty prostředí, v němž se právě nacházejí. Experiment KWISP v CERNu se tahle strašidla snaží ulovit.

Dvě družice s velmi významnou českou účastí budou vyneseny v pátek spolu s meteorologickým satelitem a další téměř čtyřicítkou malých zařízení na oběžnou dráhu okolo Země. První z nich je cubesat s názvem Lucky-7 pražské firmy SkyFox Labs a druhý pak cubesat Socrat, který nese unikátní české zařízení pro studium kosmického záření.

V redakci Osla se nám v poslední době poroučelo jedno Lenovo za druhým. Naše žádosti na výrobce zůstaly nevyslyšeny, stejně jako prosby k tomu Nejvyššímu. Chápeme, že na prkotiny nemají čas, a tak nás napadlo, jestli by náš problém nešel řešit někým z níže postavených. Stačilo by nám totiž, kdyby výrobní prostředek (tentokrát už je to HP) držel v pantech i jinde, alespoň dva roky.

Detailní výzkum radioaktivity dávných hornin prozradil, že Země možná měla kontinenty již před 4 miliardami let. Tehdejší kontinentální kůra ale nejspíš zmizela téměř beze stopy, kvůli obsahu radioaktivních látek, které ji zahřívaly.

…aneb Aktuální výsledky dinosauřích počtů v polovině roku

Jedním z ikonických exponátů muzea Louvre je socha Mélské Venuše, která se stala přímo symbolem ženství. Ne každý ale ví, že původně prý vypadala o dost jinak, a že ta symbolicky exponovaná podoba vznikla až díky dost zásadnímu ubírání z antického nálezu. Z tuctové pozdně helénistické sochy povstalo v raném 19. století emotivně fungující torzo. Může to být i metafora evolučních dějů.

Nová technologie vytváří stabilní proudy plazmatu za běžné teploty a tlaku. Takové plazmatického proudu je možné se dotknout prstem, a přesto zabíjí mikroby nebo podporuje srážení krve.

Kdo někdy kvasil rybízák v darovaném demižónu, i po letech zjistí, že v něm původní majitel měl benzín. Stejně tak hospodyňky dobře vědí, že jahodovým jam ve sklenici po kyselém zelí, to pravé ořechové není, protože sklo je pórovité. Ze zprávy britských vědátorů nyní vyplynulo, že škodit nám mohou i nádoby, do nichž se dává stále to samé a jichž se lidská ruka ani nedotkla.

Je to skvělý úspěch, i když ne úplné vítězství. Teď už víme, že jednorázový rychlý rádiový záblesk může přiletět z okrajové části velké spirální galaxie. V případě detekovaného záblesku FRB 180924 šlo o galaxii ve vzdálenosti 3,6 miliardy světelných let. O podstatě vzniku takového záblesku ale stále nevíme prakticky nic.

Zénóna z Eleje si vybaví snad každý, a to díky veselé představě honění želvy. Už méně lidí ví, že měl taky stojící šíp, a že byl nejspíš první, kdo pracoval s představou nekonečného počtu bodů na konečné úsečce. Celé je to ovšem ve velké míře schválnost, byť objevná.

V diamantu bývají defekty, které způsobuje nahrazení uhlíku v krystalové mřížce diamantu atomy dusíku. Takové defekty mohou fungovat jako nanomagnety. Vědci toho dovedou využít k teleportaci kvantové informace v diamantu. Taková technologie by se mohla stát základem pro kvantovou komunikaci a kvantové distribuované výpočty.

Nález femuru opeřence v jeskyni Taurida podal svědectví o tom, že v pleistocénu se i náš kontinent chlubil dvounohými monstry velikosti ledního medvěda. Vědci jim dali jméno Pachystruthio dmanisensis.

Nie je až také zriedkavé, že sa u starého, dlho známeho lieku nakoniec nájde ďalšie použitie. Asi najznámejšie je použitie acetylsalicylovej kyseliny (Aspirin, Acylpyrin) ako účinného antitrombotika pre liečbu ischemickej choroby srdca. Ale aby sa liek uplatnil v troch úplne odlišných indikáciach, je nezvyčajné.

Model vesmíru D3M s umělou inteligencí šokoval své tvůrce. Ani ne tak svoji velmi slušnou rychlostí a přesností, ale tím, že velmi dobře simuluje vesmíry v situacích, jaké tahle inteligence vůbec netrénovala. Vědci netuší, jak to D3M dokáže. Umělá inteligence se směje pod fousy.

…aneb Malé ohlédnutí za cestou do Montany

Voda se stává stále vzácnější a národohospodáři ji řadí mezi strategické suroviny. Většina snah omezit její spotřebu se točí okolo našich domácností. Vylepšují se pračky, podporuje se využívání dešťové vody, budují se recyklační stanice a samostatné okruhy pro toalety,… To vše je chvályhodné, nicméně v porovnání s potřebou hlavního konzumenta to představuje jen příslovečnou kapku v moři. Devadesát procent spotřeby vody a tím i úbytek zásob sladkovodní vody, včetně dopadu na zintenzivnění sucha, má na triku zemědělství.

Mnozí se domnívají, že život alespoň v hrubých rysech podobný našemu by mohl existovat jen ve 3D+1 vesmíru. James Scargill tvrdí, že by ve 2D vesmíru mohla fungovat gravitace, a že by tam mohly vznikat komplexní struktury. To by znamenalo, že by život, velmi teoreticky, mohl být i 2D.

Nanočástice o velikosti 1,4 nanometru, na které je napojených pár řetězců DNA, proplouvají koloidními krystaly z větších částic, jako by to byly elektrony v kovu. Nečekané chování nanočástice by se teď mohlo stát základem nových materiálů s podivuhodnými vlastnostmi.

…aneb Představuje se Tianyulong

Na potvoru Hérakleitovi se soustředí na to, co trvá a nemění se. Předpokládá stabilní povahu astronomických objektů, asi objevil, jak je to s fázemi Měsíce a s cykly Venuše. Neměnnost ale povýšil natolik, že raději mudruje o věčném Jednu. Učenci se přou, zda klíčem k němu je tato metafyzika, nebo náhled totožnosti astronomických objektů v jejich novém cyklu, nebo šamanská anabáze – protože to vše mu prý po zvláštním výstupu zjevila na prahu nebe bohyně.

Ve Skotsku říkají tuleňům selkie. Je to ze staroskotštiny a kromě zvířete znamená i bytost žijící jako tuleň v moři, ale když si svlékne kůži, stává se člověkem. Britští výzkumníci nyní zjistili, že na tom možná něco je.

Tým programu Breakthrough Listen prohledal rádiové vlny kolem 1327 blízkých hvězd. Hledali tam technosignatury mimozemských civilizací a žádné takové signály nenašli. Zároveň ale získali 1 PB unikátních dat, které jsou teď k dispozici pro všechny, kdo mají zájem.

Kvantové komunikační sítě v dnešní době buď používají pozemní optická vlákna anebo satelity na oběžné dráze. V prostoru mezi nimi by mohly fungovat dronové kvantové sítě s malými komerčními drony anebo s velkými drony, které by létaly ve vysokých nadmořských výškách a pokrývaly stovky kilometrů čtevrečních.

Chcete změnit, co někdo říká na videu? S novou deepfake technologií je to snadné jako facka. Prostě jenom napíšete na klávesnici, co by měl řečník na videu pronést, a je to. Deepfake inteligence si pohrávají s realitou jako kočka s myší.

Výpočetně náročné počítačové simulace kvantových fyziků ukázaly, že kvazičástice jsou jako fénixové kvantového světa. Když shoří rozpadem, tak vzápětí povstanou z popela v původní podobě. Vše nasvědčuje tomu, že kvazičástice ve kvantových systémech mohou být věčné.

Jednou z řady kuriozit, vystavovaných v Archeologickém muzeu v Herakliu na Krétě, je sada opticky broušených čoček z doby bronzové. Nejsou samy, mají sestřičky z jiných míst a v jiných muzeích, ale tyhle jsou nejhezčí. Jak to mohli udělat a k čemu jim to bylo? Měli dalekohled? Spíš lupu, i když většina těch nejstarších čoček byla prostě na ozdobu. A co pozdější optické prvky? Skončíme v řecké antice, protože tam obvyklé dějiny optiky začínají.

…aneb Představení obřího čínského teropoda

Některá antidepresiva zastavují množení intracelulárních parazitů závislých na cholesterolu tak efektivně, že by jimi bylo možné, alespoň podle prvotních závěrů, nahradit antibiotika.

Donedávna jsme aktivní galaktická jádra považovali za smrtící zářiče, které sterilizují vesmír široko daleko. Podle nových počítačových modelů by ale kolem supermasivních černých děr mohly existovat pohostinné zóny, kde by záření aktivního galaktického jádra ve skutečnosti mohlo napomáhat vzniku života a dokonce pohánět fotosyntézu, především na potulných světech, které nemají vlastní hvězdu.

Bude řeč o ochraně spíše zdobné, symbolické až magické, přesto hlavně o ochraně penisu, byť funerální. Dýka bude reálná, i když zatím z meteoritického železa. V každém případě jde o kuriozity v muzejních sbírkách, tentokrát ve Varně a v Ankaře.

Postupující globální oteplování přináší velké výzvy. Naštěstí už se před námi rýsují technologie, s nimiž by bylo možné ohřívání planety přinejmenším zpomalit. Jsou to mocné nástroje, se kterými jistě nebude na škodu zacházet s rozmyslem a opatrně. Je to ale lepší, než kdybychom v otepleném světě měli jen oči pro pláč.

Zpracování obsidiánu bylo jedním z významných stupňů po cestě od pazourku k bronzu a dalo také vznik řadě pozoruhodných kulturních forem. Příkladem je poměrně nedávný objev mezolitických obsidiánových nástrojů v egejské oblasti a pozdější rozvoj kamenných technologií. Skončíme nespolehlivou úvahou o materiálních předpokladech civilizací.

…aneb Nedostižný rekordman nebo pouhá chiméra?

Sucho v televizi, v rádiu, v tisku, odborníci všech profesí upozorňují na vysychání české krajiny, kupodivu klimatologové v TV mluví o tom, jak mají zemědělci hospodařit a zemědělci upozorňují na to, že nastává sucho agronomické. Prostě vše nějak opačně, celková hysterie, všichni mluví, jak by to mělo být, ale kdo právě teď v praxi realizuje nějaká zásadní opatření, mimo projektovou přípravu? A proč zemědělci upozorňují po pěti letech na sucho? Dotace? Nezaspal někdo? A kdo?

V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.

Hypersonické zbraně se stávají kriticky významnými prvky výzbroje moderních armád. US Air Force vyvíjí střelu AGM-183A Air Launched Rapid Response Weapon (ARRW), kterou by chtěli mít ve výzbroji kolem roku 2022. Teď má za sebou historicky první let vzduchem, i když jen pasivní, bez motoru a bez paliva.

V řecké archaické době se lidé nepovažovali za nějak zvlášť rozumné, rozhodně ne z vlastních sil. Vše smrtelné přece často trpí nouzí, a to nejen potravní; i v poznání jsme odkázaní na to, jak k nám skutečnost přichází z okolí, skrze smysly, dýchání a potravu. Hned na začátku klasické doby se však objeví představa, že my lidé se od ostatních smrtelníků lišíme tím, že nejen vnímáme, ale také chápeme. Lékař Alkmaión s ní nějakou dobu zůstane osamocen, i když ji dal do souvislosti s mozkem, ale časem se to ujme málem jako samozřejmost.

Pozoruhodný elektromagnet nového typu se supravodivými prvky vytvořil magnetické pole o indukci 45,5 tesla. Je to světový rekord pro kontinuální magnetické pole, který padl po dvou desetiletích. Zůstává sice v laboratořích amerického MagLabu, držitel rekordu je teď ale mnohem menší a lehčí, než byl jeho předchůdce.

Všichni tak nějak předpokládáme, že s novými lékařskými postupy se zlepšuje i standard péče o zdraví našich tělesných schránek. Nemusí to ale být pravda, na vině jsou „medical reversals“.

…aneb Představuje se Torvosaurus

Bakterie vylepšené kvantovými tečkami mohou brát energii ze světelného záření a s její pomocí účinně přeměňovat oxid uhličitý a dusík na zajímavé produkty. Podobné technologie by v budoucnu mohly zpracovávat oxid uhličitý z domácností i výrobních zařízení.

Temná hmota je stále velice temná. Slabě interagující masivní částice WIMPy tvrdošíjně odolávají všem možným pokusům o objevení. Fyzici proto přesouvají své naděje do temného sektoru vesmíru. Mohly by temnou hmotou být temné monopóly? Podle nové studie je teoreticky možné je detekovat a snad by to bylo možné s technologií, která není od dnešní fyziky až tak vzdálená.

Hérakleitos, v očích mnohých (zvláště Aristotelových) exemplární pavědec, je sice odpůrcem příliš sebevědomého teoretického formalismu, ale překvapivě rozumně vykládá rozličná napětí (rozdíly) v přírodě a jejich časté střídání v cyklech: denních, ročních, osobních, generačních, civilizačních. Představil myšlení diferencí uvnitř kontinua oproti myšlení diskrétních „jsoucen“, „podstat“ nebo taxonů.

…aneb Představuje se Camarasaurus