Na první pohled vcelku nenápadný červený trpaslík spektrální třídy M3V, známý jako Gliese 581 anebo také HO Librae, se u nás na Zemi těší nesmírnému zájmu. Hostí totiž nanejvýš pozoruhodný planetární systém s několika planetami a zároveň je tak blízko, že mučí naši rozvířenou představivost. Ve skutečnosti je to ve vzdálenosti 20,3 světelných let 89. nejbližší známá hvězda, takže je jenom otázkou času, kdy ji začneme považovat za své zájmové území. A není to jenom otázka prestiže, postupně vychází najevo, že planety Gliese 581 budou pro život našeho typu určitě zajímavé. Nejvíc mediálních vírů a vědeckých strkanic se v současné době točí kolem planety označené jako Gliese 581 g.
Objev 5. a také 6. planety systému Gliese 581, tedy Gliese 581 g a Gliese 581 f ohlásil na konci září 2010 tým programu Lick-Carnegie Exoplanet Survey, který vedl Steven Vogt z University of California, Santa Cruz. Využili k tomu zkombinovaných měření radiálních rychlostí hvězdy ze zařízení HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer ) a HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher). Planeta označená písmenem g dostala kromě nepříliš osobního písmena i neoficiální libozvučné jméno podle Vogtovy manželky „Zarmina“. A nešlo jenom o další planetu z mnoha. Podle dostupných informací by planeta Gliese 581 g měla být zatím nejpodobnější Zemi v případné obyvatelnosti lidmi a tudíž primární cíl mezihvězdných výprav, pokud se na ně ovšem někdy zmůžeme.
Bohužel, planeta Zarmina byla hvězdou astronomických večírků pouhé dva týdny. Pak se ozvali lidé týmu HARPS z Ženevské observatoře s tím, že podle jejich výpočtů 5. a 6. planeta v systému Gliese 581 nejsou. Z obrovského úspěchu se velice rychle stala veliká blamáž, kterou další studie ještě prohloubily. Jenže, když lidé nemohou létat ke hvězdným systémům a bojovat s nehostinným vesmírným prostorem, zůstává jim kolbiště hlubokých domněnek a břitkých hypotéz. O systém Gliese 581 právě zuří bitva mezi vědeckými týmy, ve které sice obvykle nepřicházejí ke slovu světelné meče, ale o fanatický zápal, oddanost a prohnané lsti tu není nouze.
I když to už čekal skutečně málokdo, Steven Vogt po téměř dvou letech defenzívy zázračně vrací úder a vcelku razantně oživuje možnou existenci planety známé jako Gliese 581 g. Spolu s Paulem Butlerem z Carniegie Institution a Naderem Haghighipourem z NASA představili novou analýzu s rozšířeným souborem dat z HARPS, která vypadá pro zmíněnou planetu velmi slibně. Vyšli přitom z předpokladu, že planety systému Gliese 581 obíhají po víceméně kruhových oběžných drahách a nikoliv po výrazně eliptických, jak se až doposud myslelo.
Podle této nové analýzy by planeta Gliese 581 g měla mít poloměr asi 1,5krát větší než Země a také by měla být zhruba 2,2krát těžší než Země. Je sice mnohem blíž ke své hvězdě, nežli je Země ke Slunci, ale červený trpaslík Gliese 581 je zase mnohem slabší. Ve skutečnosti by tahle planeta měla dostávat obdobnou porci hvězdného svitu jako Země. Obíhá v obyvatelné zóně a je tudíž pravděpodobné, že je na jejím povrchu kapalná voda. Když si to všechno dali dohromady v Laboratoři obyvatelnosti planet (Planetary Habitability Laboratory), která funguje na Univerzitě Portoriko v Arecibu, ohodnotili planetu Gliese 581 g Indexem podobnosti Zemi (Earth Similarity Index, nabývá hodnot 0 až 1) 0,92. Tím se donedávna zcela zatracená planeta vrací na samotný vrchol seznamu potvrzených obyvatelných exoplanet. Je jich pravda zatím dohromady jenom pět, ale i tak je to hezké. Kromě toho je v této pětici ještě další planeta zmíněného systému – Gliese 581 d, z okraje místní obyvatelné zóny. V tomto indexu předstihuje planetu Gliese 581 g, o jednu desetinku, zatím jedno nepotvrzené těleso, objevené Keplerem pod označením KOI-1686.01.
Po fiasku na podzim 2010 jsou odborníci i komentátoři v případě planety Zarmina velmi opatrní. Všichni teď budou čekat na další přesvědčivé důkazy, které by vyléčily všeobjímající skepsi a konkurenční týmy zároveň vynaloží dvojnásobné úsilí na to, aby Vogtovy výsledky zase pohřbily do zapomnění. Prozatím to vypadá, že nedaleko od nás krouží planety pestrého hvězdného systému, z nichž jedna se v některých ohledech hodně podobá Zemi, mnohem víc než třeba promrzlá hrouda Marsu. Není tím samozřejmě řečeno, že nás tam čekají šmejdící bakterie, natož přívětiví skřítci s blikajícími prsty, ale není to zase úplně špatný pocit.
Pramen:
Planetary Habitability Laboratory News 19.7. 2012, Wikipedia (Gliese 581 g, List of potential habitable exoplanets).
Diskuze:
