Texas letos postihla velká sucha. Klimatolog Kevin Trenberth zvedl varovně prst: „Vidíte, právě tohle jsme předpovídali.” Vidíte, takhle prý vypadá globální oteplování. Sucha. Velká sucha. Podle alarmistů může oteplování ohrozit naši civilizaci.
Seth Borenstein. This US Summer is What Global Warming Looks Like (Time 3 July 2012)
Autoři klimatologických cirkulačních modelů ani novináři však zpravidla nejsou odborníky na lidské dějiny. Historici zase zpravidla nevěnují pozornost klimatologii a oba obory spolu moc nekomunikují. To je škoda. Historická zkušenost nám totiž říká, že k velkým suchům a rozvratu civilizací zpravidla vede ochlazování, nikoli oteplování.
Lidé sice většinou intuitivně usuzují, že sucha patří k vysokým teplotám. Jenže to není tak jednoduché. Ve kterém zeměpisném pásu je nejsušší klima? V chladné Arktidě. Naopak v horkých tropech je v ovzduší vodní páry nejvíce.
Ukázkovým příkladem je kdysi zelená Sahara. Kdy se z ní stala poušť? Když skončilo holocéní optimum (altithermal) a ochladilo se. Saharská jezera vyschla. Lidé museli Saharu opustit. Skalní kresby v Tasíli osiřely. Přišly migrace. Někteří se usadili v Egyptě, kde pak vznikla první velká civilizace. Touto migrací se zabývali například Rudolph Kuper a Stefan Kröpelin.
Exodus From Drying Sahara Gave Rise to Pharaohs, Study Says (National Geographic 2006)
Jiným příkladem jsou Heinrichovy oscilace (Heinrich event) v době kamenné. Při těchto stadiálech (ochlazeních) se ochladilo během pouhých desítek let o celé stupně Celsia. Například ochlazení H1 před 15 000-18 000 lety přineslo obrovská sucha, kdy vyschlo i Viktoriino jezero v Africe. Je pravděpodobné, že právě tato změna klimatu vedla k zániku paleolitické kultury Solutréen a k nástupu poslední kultury paleolitu zvané Magdalenién (cca před 17-11 tisíci lety). Ta pak končí po dalším chladném a suchém výkyvu zvaném Mladší Dryas (který se někdy počítá k Heinrichovým oscilacím jako H0).
Podíváte-li se na rekonstrukci teplot podle grónského vrtu GISP2, tak velké vlny stěhování národů často přicházejí, když skončí teplé období a ochladí se.
Například kolem roku 1200 př.n.l. kdy skončilo minojské teplé období, , postihl Blízký východ naprostý kolaps. Egypt zasáhly vpády cizích kmenů přezdívaných v literatuře „mořské národy“. Do té doby spadá příběh o Mojžíšovi, sedmi ranách egyptských a odchodu Izraelitů z „egyptského zajetí.“ Zhroutila se chetitská říše. Zanikly Mykény. Do těchto událostí spadá i legendární trojská válka. Do Řecka přicházejí Dórové. Etruskové migrují do Itálie. Působivě toto stěhování národů popsal Eberhard Zangger v knize „Nový boj o Troju“.
A pád říše římské? Skončilo římské klimatické optimum a ochladilo se. Největší chladno & sucho v letech cca 200 – 300 n.l. se shoduje s nejhlubším úpadkem římské říše. Propad ekonomiky ilustruje devalvace měny. Denár v prvním století n.l. obsahoval 90% stříbra, koncem druhého století už to bylo méně než 70%. O dalších sto let později tato „stříbrná“ mince už obsahovala jen 5% stříbra. (zdroj)
J.R.Peden. Inflation and the fall of Roman Empire. (Mises, 1984)
Stát se pokusil o regulaci cen, čímž situaci ještě zhoršil. Aby byly zajištěny potřebné služby, císař připoutal lidi k půdě a zavedl nevolnictví (glebae adscripti). Ve snaze zabránit chaosu Řím opustil poslední republikánské svobody. Císař otevřeně převzal zvyky orientálních despotů – poddaný před ním musel padnout na kolena. Císaře Diokleciána (284-305 n.l.) můžeme svým způsobem pokládat za prvního vládce středověku.
Z vysychajících asijských zemí se pak vyhrnuli Hunové, což odstartovalo hlavní fázi stěhování národů. Klimatickým důvodům pádu Říma se věnovala například studie Ulfa Buentgena z roku 2011. Klimatickou změnu jako možný důvod stěhování národů asi jako první před sto lety uvedl Ellsworth Huntington, známý klimatický determinista.
Climate a factor in Rome"s rise and fall –study (Reuters 30. ledna 2011)
A co malá doba ledová? Třeba v 17.století, kdy jsme zažili Třicetiletou válku? Studie Davida Zhanga a kol. ukazuje, jak pokles teplot vedl k nižším úrodám a nárůstu konfliktů ve společnosti. Autor použil rozsáhlý katalog čínských válek zpracovaný vojenskou akademií v Nanjingu. Pacifisté zalapají po dechu. V letech 1000 až 1911 je v Číně zaznamenáno celkem 1672 válek v Číně – viz příloha.
„Analyzovali jsme také dějiny válek v Číně až do roku 1000 n.l…. Vidíme, že všechna válečná období vrcholila (více než 25 válek za deset let) v chladném klimatu… Korelace válek a teplot je statisticky významná… D.J.Krus a kolektiv také zjistili, že Čína měna více válek, když v ní dominovaly nekunfuciánské etické systémy. Tato období však často byla chladná a suchá. Takové změny klimatu vedly severní a západní kmeny ke vpádům do Číny. A právě to přinášelo do Číny nekonfuciánské filosofie.“
http://www.wired.com/wiredscience/2011/10/climate-change-war/
Podle jiné studie týchž autorů kolaps agrárních dynastií Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.), Tang (681-906), Sung (960-1279) a Ming (1368-1643) byl spojen spíše s nízkými teplotami. „Tato období mohou souviset s cyklickými variacemi sluneční aktivity či cyklickými změnami polohy Země vůči Slunci,“ uvádějí autoři s odkazem na solární cykly 87 a 210 let.
Cooling caused wars and drought in China – study (Reuters 14. July 2010)
Další info: http://www.climatewiki.org/index.php/War_and_Social_Unrest
Píše se rok 2012 a tak se hodí na závěr připomenout zánik mayské civilizace. Co bylo příčinou? Podle současných poznatků důvodem bylo dlouhé období sucha 800 –1000 n.l., které bylo v daném regionu způsobeno výrazným ochlazením. Upozornil na to v roce 2003 výzkum Richardsona B. Gilla. (zdroj)
„Příčiny kolapsu mayské civilizace vždy byly předmětem kontroverze,“ říká bio-geograf Philip Stott. „Ale zdá se, že tím kritickým faktorem bylo sucho. Přestože Mayové žili v části světa, kterou pokládáme za horkou a vlhkou… Tyto výkyvy ukazují, že tou pravou kalamitou jsou chladná období. Což naznačuje, že bojíme-li se globálního oteplení, bojíme se toho nesprávného.“ (zdroj)
Autor vystudoval anglistiku a historii. Je autorem portálu Klimaskeptik.cz
Globální oteplování přináší více… totiž méně válek
Autor: Vítězslav Kremlík (08.10.2011)
Diskuze:
Teplo a srážky
Mojmir Kosco,2012-07-25 14:16:12
Automatický předpokládat že teplo zvyšuje srážky a tudíž i zmenšení pouští je problematické neboť z největších období rozdílů teplot trias známe i největší pouště celý střed kontinentu Gondwanaa obráceně prvohory močály . Takže Je si třeba ríct o které sahaře v kterém období mluvíme . Takže když to vezmu k článku a řekneme si že poslední období vzedmutí zemědělského využití sahary došlo ke konci římského období 3 - 5 stol n.l. a v tomto období končila malá doba ledová a došlo k oteplení vrcholícímu ve středověku můžu říct že dnes by pomohlo kdyby mírné pásmo bylo zavaleno ledovcem a potom by Sahara byla a i střed Austrálie a planiny Mongolska mnohem zelenější.Otázka zní v jaké míře nesprávné a drancující využití zmenšujících se zdrojů na Sahaře spolu s neschopnosti centra je nahradit vedlo ke kolapsu římské říše zejména vzhledem k tomu že Egypt od 1 p.n.l v podstatě živil Řím.
Poucme se z dejin
Vitezslav Kremlik,2012-07-24 20:18:58
Tak jsem rad, ze jsme se o Sahare nejak shodli... Vzdy budou regionalni rozdily, vzdy se nejaka poust nekde bude zvestovat ci zmensovat. To je normalni. Tj "extremita" narusta vzdy at se globalne otepluje nebo ochlazuje... Ani ten Sahel na tom neni tak hrozne, jak se rika: http://www.eoearth.org/article/Greening_of_the_Sahel Kazdopadne velke zname civilizace zanikaly spise v obdobi ochlazeni, ne otepleni, to je historicka zkusenost. Kombinace teplo+sucho se zrejme da prezit snaze.
Sucho, teplo, potraviny
Stanislav Kaštánek,2012-07-24 19:38:37
Pane Kremlíku, žijeme ve 21. století a trendy s určitou mírou nepřesností předvídat lze na základě dat a modelů. Historická fakta nám budiž nápomocna, ale ne jako dogma.
Jestliže před 1000 až 100 lety byl základním prvkem obdělávání půdy v Evropě kůň, tak nemůžeme vyvodit, že konec tažných koní = konec obdělávání půdy. Čili jsem pro to aplikovat historii s rozumem.
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=91%3Akdy-na-sahae-jet-prelo&Itemid=42
Já jsem o sahelu nepsal nic, když už tak je tu informace, že za 20 let 1965-1985 postoupil sahel o 200 km na jih, tedy 10 km/rok. Postup Sahary na jih jsem uvedl 1 km/rok.
V tomto článku je také jasně napsané, že vznik velké Sahary, která zasahovala asi 400-500 km jižněji, než dnes byl v době ledové a za sucha. Tedy souhlas s Vámi- velká Sahara v době ledové. Větrné spraše, dnešní úrodná půda v mírném pásmu nutná k obživě lidstva, vznikla v době ledové, kdy bylo málo vegetace. Holocém s teplotním vlhkým optimem kolem doby před 8500 lety - rozšíření deštných pralesů na sever až k řece Benue ( fr. Bénoué) , největšímu přítoku Nigeru. Tedy holocénní optimum = více srážek a menší Sahara, jeskynní malby atd. I dnes satelitní mapa Google z roku 2012 ukazuje jakousi zeleň u Benue. Písky jsou hodně dál na sever.
Jsem rád, že jste prokázal, že OSN se mýlí, když : http://relax.lidovky.cz/jak-zabranit-rozsirovani-sahary-vystavbou-giganticke-zdi-pn3-/ln-zajimavosti.asp?c=A090725_165549_ln-zajimavosti_mev
"Rozšiřování pouští označila OSN již v roce 2007 za jedno z největších ohrožení životního prostředí naší doby. Jeho obětí se podle studie OSN může stát třetina lidstva, což jsou dvě miliardy lidí."
Můj názor : jestli bude postupovat Sahara nebo ustupovat sahel je pro lidí, které to ohrožuje jedno. Podstatné je, že nyní tomu tak je a souvisí to s globálním oteplováním. Čili oteplování není zdroj pohody pro lidstvo, ale zdroj problémů včetně migrace a nedostatku potravin a hlavně vody. Co se dělo před 8500 roky a před 12 000 roky je zajímavé, ale i méně přesně doložitelné a má nepřímý dopad. Povrch a vodní režim Evropy a Severní Ameriky před vlivem člověka s kácením lesů byl jiný. Měnily se dlouhodobě srážky a Milankovičův nejkraší cyklus. Ani vliv Golfského proudu nebyl konstantní, měl velký výkyv v mladším dryasu. To všechno ANO. Ale Vy stále děláte klimatologický účet bez hostinského, což je vliv člověka.
Mohl byste už konečně reagovat na idex FAO a teploty NOAA, které obojí rostou v trendu od 1990? Nebo zase máte v záloze nějakou vlnku v grafu ve středověku?
Kastanek
Vitezslav Kremlik,2012-07-24 15:41:38
Dovolte abych vas upozornil, ze Sahel neni na Sahare. Na Sahare v dobe oteplovani srazek pribyva. Podivejte se na mapy PDSI... Pokud byste ovsem chtel upozornit, ze existuje regionalni variabilita a ze různe regiony se vyvijeji ruzne, tak to bych vam dal za pravdu... Nejznamejsi civilizace v dejinach ale zabila kombinace sucho+chladno nikoli sucho+teplo. Takze zastavenim globalniho oteplovani si nezbytne nepomuzeme.
Sahara roste za tepla i za chladu?
Stanislav Kaštánek,2012-07-23 17:23:29
Pane Kremlíku, ono to s tím zelenáním Sahary nebude tak horké, a hlavně to nebude z horka.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/93530-postup-sahary-ma-zastavit-zelena-zed/
http://relax.lidovky.cz/jak-zabranit-rozsirovani-sahary-vystavbou-giganticke-zdi-pn3-/ln-zajimavosti.asp?c=A090725_165549_ln-zajimavosti_mev
Rozšiřování pouští označila OSN již v roce 2007 za jedno z největších ohrožení životního prostředí naší doby. Jeho obětí se podle studie OSN může stát třetina lidstva, což jsou dvě miliardy lidí.
Šíření pouští vyhání lidi z jejich domovů a ohrožuje i přírodní zdroje. K problematickým oblastem patří bývalé sovětské republiky ve Střední Asii, Čína a subsaharská Afrika.
"Týká se to 140 zemí," upřesnil na konferenci Larsson.
Larssonův projekt je založen na stabilizaci pohyblivého písku tím, že se do něj injektují půdní bakterie druhu Bacillus pasteurii. Tyto bakterie totiž stimulují ukládání uhličitanu vápenatého (vápence) kolem zrn písku, čímž je doslova "cementují". Zeď vznikne tím, že se "zmrazí" pohyblivé písečné duny.
Sahara
Vitezslav Kremlik,2012-07-23 12:24:29
Sahara se stala pousti v dobe, kdy se tam ochladilo a ubylo srazek. To netvrdim ja. To je proste fakt. Stejne tomu bylo se zanikem Mayů. Stejne to maji v Cine. Mate-li stiznost, obratte se na Ghilla, Zhanga a dalsi... Kdyz se ochladi, klesne na planete vypar vody a obecne jaksi muze ubyt srazek. Jsou samozrejme regionalni rozdily. A vy pisete, ze "vysusovani Sahary ochlazenim" nerozumite? Cemu na tom nerozumite?... Dnes je sice tepleji, ale neni tak teplo jako v holocenimu optimu (hokejka, haha, hokejka). Chcete-li, aby se Sahara zase zazelenala, je treba jeste vyssiho otepleni. To uz jsem tady v diskusi uvadel, nevim proc to mam zase opakovat... A jestli vas prekvapuje, ze v Arktide, kde je pod nulou tehy i nyni, je mensi vypar nez v tropech, tak to vam uz vubec nerozumim. To se divite? Nebo to snad nekdo popiral?
Milankovic, Sahara, srážky
Stanislav Kaštánek,2012-07-22 21:48:47
Pane Kremlíku, jestli se ani teď nezobrazí odpověď ve správném okně, tak na takovou diskuzi kašlu.
Píšete."Stejne tak neni rozpor mezi tim, ze Saharu vysusil ubytek srazek a ze ji vysusilo ochlazeni. Proste kdyz se ochladilo, mene se vyparovala voda a bylo mene srazek."
Naposled : zvýšení teploty o 1°C znamená o 6% více vodních par V ROVNOVÁZE ve vzduchu. Ke kondenzaci tedy dochází až při vyšších množstvích vodních par za té vyšší teploty. Za vyšší teploty je ovšem větší výpar, takže takřka stejné srážky a větší výpar. Obecně oteplení se projeví vysušením středních šířek a zvýšením srážek v polárních a subpolárních oblastech, což se už děje.
Tak se nedivte, že vysušování Sahary ochlazením jaksi nerozumím. Vy mokré gumovky chladíte? Srážky na Sahaře jsou i nyní a větší ročně, než v třeskuté Antarktidě, takže jde hodně o výpar.
Hlavně odpovězte, proč je tu Sahra nyní, když chladné 1000 let dlouhé období mladšího dryasu asi od doby před 12 000 roky je 11 000 let pryč, je proti tomu tepleji a Sahara postupuje ročně o 1 km jižně. No a u Čadského jezera, které už takřka v 80. letech zaniklo , došlo ke změně k lepšímu a normálnějšímu a trochu se zelená.
Jejda, Metelka a jirovec
Eman Vanek,2012-07-22 18:49:43
Ja mit maslo na hlave s UPCC, jako pan Metelka, tak nekam zalezu, tise beru plat a nevystrkuju nos, ani do neviditelnyho psa.
Přesně tak jsem si to myslel, ze to je s tou jejich hokejkou. jj. hezky napsano, myslim tohle:
http://kremlik.blog.idnes.cz/c/250815/O-kolik-se-otepli-ve-21stoleti.html
http://kremlik.blog.idnes.cz/c/253287/Je-nejtepleji-za-10-tisic-let.html
Milankovičův cyklus precese s srážky
Stanislav Kaštánek,2012-07-22 15:31:24
Pane Kremlíku,
http://zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/milankovicovy-cykly.htm
graf ukazuje, že od doby před 12 000 roky k dnešku klesá E (excentricita) i T(tilt) sklon osy rotace k ekliptice- obojí by vedlo k ochlazování,. P ( precese) jediná roste a stabilizuje patrně teplotu.
http://www.vesmir.cz/clanek/milankovicovy-cykly
"Třetí cyklická variace – precese – se odehrává v cyklech přibližně 19 a 21 tisíc let. Důležité je, že každá světová šířka reaguje poněkud odlišně na každý ze tří základních Milankovičových parametrů. Např. hladiny jezer na Sahaře nejvíc reagují na precesní cyklus přibližně 21 tisíc let, zatímco severský ledovec je řízen nejdelším cyklem. Výsledkem je mnohoúrovňové předivo skládajících se či vylučujících se reakcí zemského systému. Pokud do klimatického systému navíc zavedeme pozorovaný megacyklus 250 tisíc let a kratší cykly o délce trvání 12, 7, 3 a 1 tisíc let, získáváme soustavu, která je bez hierarchické analýzy naprosto nepřehledná".
Závěr: zatímco teploty mají základní cyklus zhruba 100 000 let doby ledové a 30 000 doby meziledové, jezera na Sahaře mají cyklus 21 000 let.
Kromě toho změnou teploty dochází k posunu dešťového pásu
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2011060004
"Meziobratníková konvergenční zóna (červená v zde uvedeném obrázku podle NG) obíhající Zemi je tvořena protichůdnými pasáty, které vytvářejí nízký tlak nad rovníkovými vodami zahřívanými sluncem. Voda se vypařuje, stoupá a kondenzuje ve velké míře jako déšť. Nízký tlak také vytváří přilehlé, masivní, vysokotlaké buňky, které rozvádějí atmosférické teplo do vyšších zeměpisných šířek, kde řídí klimatické systémy. "
Vznik Sahary nemá žádnou souvislost s Vaším připodobněním k zásahu kulkou a zástavě srdce. Sahara nevznikla naráz před 12 000 roky. Postupné změny srážek ( podstatné po holocénním optimu) vedly k rozšíření pouští v Arábii a Mezopotamii, kde v době před 4 000 roky byly podmínky pro zemědelství. V dnešní poušti široko podél levého břehu Nilu byly ještě před 9 000 lety pastviny, kde se patrně jako první domestifikovaly kozy a ovce.
Srážky se v této oblasti měnily podstatně, teploty jsou relativně stálé 10 000 let od výkyvu v mladším dryasu. Asi od doby před 12 000 roky bylo asi 1000 let chladné období, oteplení z tohoto chladu vedlo ke vzniku Sahary nebo alespoň k jejímu podstatnému rozvoji. Nebo snad chcete tvrdit, že celá Sahara vznikla během jednoho tisíce let chladnějšího období? Je tu ještě holocenní optimum ( 6500-4800 př.n.l) s velkým množstvím srážek ( atlantikum), kdy teplota v Evropě byla vyšší, než dnes.
Podle Vašeho odkazu z NG se Sahara začíná zelenat kolem Čadu. Dobře.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cadsk%C3%A9_jezero
"Historie
Současné jezero je pozůstatkem starého vnitrozemského moře. Nejedenkrát se zvětšilo (před 5 až 6 tisíci lety až na 400 000 km²), což je srovnatelné s Kaspickým mořem) a poté znovu zmenšilo. Vzhledem ke klimatickým změnám a neustále rostoucí spotřebě vody z jezera i jeho přítoků jezero v současné době rychle vysychá (z více než 26 000 km² v roce 1960 se zmenšilo na současných méně než 1 500 km². Na druhé straně, jezero bylo vždy pověstné svou nestálou hladinou (zcela či téměř zcela vyschlo v letních obdobích let 1908 a 1984), takže existuje určitá naděje, že se situace postupem času zase zlepší, byť nadměrnost současné spotřeby vody je evidentní."
Takže jezero bylo 100 x větší a teplota globálně nad průměrem.
http://ossfoundation.us/projects/environment/global-warming/myths/images/temperature-records/Holocene_Temperature_Variations_Rev.png
Když Sahara vznikla v době chladu, proč tam dnes v době tepla je? Že by přece jen ty srážky?
Milankovic
Vitezslav Kremlik,2012-07-22 21:00:19
Pane Kastanku, vy jste to nepochopil. Hadat se, jestli pacienta zabila kulka nebo zastava srdce je hloupost. Oboji je pravda. Oboji. Neni v tom rozpor. Stejne tak neni rozpor mezi tim, ze Saharu vysusil ubytek srazek a ze ji vysusilo ochlazeni. Proste kdyz se ochladilo, mene se vyparovala voda a bylo mene srazek. Opravdu opravdu v tom neni rozpor. Nevim, o cem se hadate.
teploty a potraviny FAO
Stanislav Kaštánek,2012-07-22 12:08:06
Souhlasím s panem Houzarem. Sucho v obilnicích světa ( jih USA, jih Austrálie, část Indie Číny, Argentiny) je hrozbou a bude hůř- schéma podle NG do 2070
http://zmeny-klima.ic.cz/zmeny-srazek/index.htm
souhlasím. Sahara nevznikla ochlazováním, ale změnou proudění a srážek, což plyne z nejkratšího Milankovičova cyklu, jak píše pedolog prof. Kutílek v knize Racionálně o globálním otelování. Kutílek je ovšem vědec mírný klimaskeptik, takže nic pro zdejší klimaskaptický bulvár.
FAO 1990- 2012, trend ceny potravin roste.
http://gnosis9.net/index-fao.php
NOAA od 1880 trend teploty roste.
1. svět. válka následuje po teplotním absolutním minimu této křivky minimu kolem 1910.
2.světová válka a celé období 1935-1947 je v období výrazného lokálního maxima. Teploty Klementina jsou v letech 1940-1942 ve výrazném minimu.
Závěr: teploty a ceny potravin mají vzestupný trend. Války souvisí především s politickou situací. Mongolská říše po Čingischánovi nezanikla kvůli suchu a teplu ( kdy a jestli bylo středověké tepelné optimum v Mongolsku?), ale kvůli moru, který se rozšířil z Číny obchodními karavanami po Asii a pak i do Evropy.
Vitezslav Kremlik,2012-07-22 13:42:53
"Sahara nevznikla ochlazováním, ale změnou proudění a srážek, což plyne z nejkratšího Milankovičova cyklu..." To je jakobyste napsal, ze nekoho nezabila kulka, ale zastava srdce. Procpak se na Sahare asi zmenilo proudeni a srazky? A k čemu vedou Milankovičovy cykly, kdyz ne ke zmenam teplot?
Petr Houzar,2012-07-22 14:20:02
Ti Mongolové mne taky zaujali. Ti se taky vyhrnuli z asijských stepí, mnohem ničivěji než Hunové, ale nelze na to naroubovat žádnou klimatickou událost (ba dokonce to bylo v době, kdy prý probíhala MWP!), takže to Kremlík raději ignoruje. Stejně jako všechny podobné události, které se nehodí.
k letošnímu suchu
Petr Houzar,2012-07-22 01:18:15
Sucha nepostihla jenom Texas, ale celkem asi 80% rozlohy US. Současně je posledních 12 měsíců nejteplejším rokem za dobu existence USA (to už se do článku nevešlo). Úroda tím je samozřejmě výrazně ovlivněna, takže nosná myšlenka článku, že teplo = dobro nyní jaksi výrazně selhává.
Postupně vysychá u nás i jižní Morava, kde vzrostly teploty víc než o stupeň za posledních 30-40 let, ale srážky stouply jen řádově o milimetry - což je málo, na zachování stejné půdní vlhkosti je při růstu teploty o stupeň zapotřebí 100mm ročně navíc.
Sahara vznikla ne přímo ochlazením, ale změnou rozložení tlakových výší a tedy změnou větrů přinášejících vláhu. Pokud teplo=zeleň a dobro, nezbývá než se zeptat, proč je tam poušť, když je tam přeci tepleji než u nás.
Sahara zelenejsi
Vitezslav Kremlik,2012-07-22 13:45:25
Tady si pan Houzar nabehl na vidle. Na Sahare je stale jeste poust, protoze se stale neoteplilo dostatecne. Uz dnes jsou ale znamky ozeleneni Sahary. http://news.nationalgeographic.com/news/2009/07/090731-green-sahara.html
Vrtěti psem ala Kremlík
Lukáš Klazar,2012-07-21 20:45:34
Graf z GISP2 je asi tak vypovídající jako borovice "paní Gregorové".
Když dva vrtají totéž, nemusí to být totiž zdaleka totéž.
http://www.geus.dk/viden_om/voii/ilulissat-uk/voii03-uk.html
http://www.geus.dk/viden_om/voii/ilulissat-uk/voii03_climate_uk.jpg
A názor druhé strany třeba zde:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/tiskni.asp?r=p_klima&c=A120314_232917_p_klima_wag
Metelka ?
Jan Kanka,2012-07-22 10:16:38
Argumentovat Metelkou, to myslite vazne? Jako zastupce v IPCC prece musi hajit jejich hokejku i Pacauriho. Tady lidi vedi, jak to s celym tim spolkem v němž kvete korupce je:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3315
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4808
A?
Lukáš Klazar,2012-07-22 11:27:01
Mám asi problém v tom, že se snažím posuzovat jednotlivé argumenty bez ohledu na jejich autora. I proto ono vrtění psem ala Kremlík. Jak jinak nazvat argumentaci opřenou o výsledky z pouhopouhého jednoho vrtu? Co jiného, než manipulace s lidmi, to je? Manipulace, která podle mne na Osla nepatří. Ale to ať si odůvodní samotní autoři Osla, zda chtějí "vzdělávat" čtenářskou obec stejně, jako někteří jejich kritizovaní oponenti. A že je pan Metelka zástupcem ČR u IPPC? A ten článek jste si četl? Nějaká věcná by nebyla?
Metelka?
Vitezslav Kremlik,2012-07-22 13:49:47
Mozna byste si mel take precist, co jsem na vami vyzdvihovany Metelkuv clanek napsal ja na svem blogu. Pak byste videl, ze Metelka byl vyvracen. Znovu. http://kremlik.blog.idnes.cz/c/250815/O-kolik-se-otepli-ve-21stoleti.html a zde http://kremlik.blog.idnes.cz/c/253287/Je-nejtepleji-za-10-tisic-let.html Pan Metelka prece neni skutecny odbornik na klimatologii.
Cim hure tim lepe
Vitezslav Kremlik,2012-07-19 22:20:35
Ono je to vsechno slozitejsi. Pro evoluci (civilizace) je ochlazeni bajecna vec, protoze takova pohroma rozbije stare struktury a donuti lidi, aby se adaptovali a stehovali, poznavali daleke kraje, vymysleli nove techniky atd.
To Vladimír Němec
Štěpán Kyjovský,2012-07-19 12:48:36
A to ještě není nic proti fíkům, které se pěstovaly přímo v Praze. Ale jinak jsou tyhle agroklimatolologické analogie dosti přitažené za vlasy. Pokud Vám totiž soudnost nedovolí předpokládat, že Praha měla klima Istrie nebo Lago di Garda (cca o 3-4°C více než dnes) budete se muset spokojit s vysvětlením,že to byl jediný způsob, jak si dané, značně kazivé plodiny opatřit stovky a tisíce km mimo jejich hlavní areál. Ujišťuji Vás, že kdyby Vám ekonomická rentabilita a dopravní dostupnost vycházela tak, jako lidem v 15. stol., nevycházel byste z údivu, co všechno se dá v Polabí pěstovat i dnes. Kolik dnes vidíte v supermarketech melounů, broskví nebo paprik ze Slovenska ve srovnání s těmi španělskými, marockými, tureckými atd. Myslíte si, že je to proto, že se na Žitném ostrově tolik ochladilo?
Jan Zapletal,2012-07-19 09:08:36
A vy zase používáte data pouze od roku 1990. Rád bych Vás upozornil na skutečnost, že mezi středověkem a koncem 20. století došlo k poměrně revoluční změně v zemědělství. Ještě v 19. století bylo hnojení umělými hnojivy neznámé. Autor textu naprosto správě popsal dějinnou zkušenost, že dramatické změny přináší spíše zima než teplo.
korelace teplot a potravin
Stanislav Kaštánek,2012-07-19 23:12:55
Pane Zapletale.
Závěr článku pana Kremlíka : "Tyto výkyvy ukazují, že tou pravou kalamitou jsou chladná období. Což naznačuje, že bojíme-li se globálního oteplení, bojíme se toho nesprávného".
Komentář : pan Kremlík zobecňuje na celý svět tedy globálně. Já píšu, že sklizeň obilí a teploty u nás spolu mají slabou souvislost. Což je nezpochybnitelné.
Uvedu číselně, abyste mohl případně vést spor o něčem konkrétním. Po pravě řečeno, není o čem, korelační koeficient mezi sklizní a teplotou u nás je záporný ( -0,14). Tedy vyšší teplotě odpovídá mírně nižší sklizeň.
Data pro roky 2000-2010.
rok °C mil. tun
2000 11,8 6,45
2001 10,6 7,3
2002 11,4 6,8
2003 11,2 5,8
2004 10,9 8,8
2005 10,9 7,7
2006 11,3 6,4
2007 12,1 7,15
2008 11,7 8,4
2009 11,4 7,8
2010 10,0 7,3
Pro celý svět si souvislosti teploty a situace s potravinami najděte sám, index cen potravin FAO od 1990-2012 je dole na
http://gnosis9.net/index-fao.php
Připomínám, že globálně nejteplejší roky byly rok 2010 spolu s 2005 a dále pak 1998, což jsou roky, které jsou zcela mimo období nejvyšších cen potravin.
Prostě ve středověku v Číně panu Kremlíkovi cosi v grafech funguje ( chladno = zdroj problémů, teplo = OK) a terazky tomu tak není. Chladné roky nejsou příčinou problému s potravinami a nejteplejší roky nejsou obdobím s nejlepší potravinovou situací..
Samozřejmě máme nové technologie sklizně- prozradím, že jsou to kombajny místo cepů, lepší orbu, hnojiva , nové odrůdy, pesticidy, GMO. Tím více bije do očí pochybnost srovnávání problémů s chladem ve středověku s dneškem. Zhruba řečeno, že v Číně ve středověku bylo za chladného období špatně k žití, pokud autor článku chtěl toto sdělit, tak jistě souhlasím a chválím grafy k tomu.
Neznamená pro dnešek ve vztahu k potravinám v podstatě nic, rozhodně ne to, že za tepla bude líp. Pokud na to montuje autor článku globální oteplování, tak mě to už ani nepřekvapuje.
Vitezslav Kremlik,2012-07-22 13:56:39
Pokud by nekdo chtel tvrdit, ze kazda negativni vec v dejinach (treba valka, neuroda, sucho) prisla vzdy jen v chladnych obdobich, tezko by to mohl prokazat. A on to snad nekdo tvrdi? Ovsem statisticka cetnost jistych udalosti s ochlazenim patrne narusta. Nic vic.
sklizeň obilí a teploty ČR
Stanislav Kaštánek,2012-07-18 23:32:21
Pane Kremlíku, mám přesná data z naší republiky, Vy máte grafíky ze středověku v Číně.
http://www.adw.cz/user_files/0_magazin_13%20kone%C4%8Dn%C3%A1%20verze.pdf
graf produkce obilí ČR 1990-2009.
Maximální produkce je rok 2005 ( přes 8 mil.tun), minimální je rok 2004 (pod 6 mil.tun), průměrné teploty Klementina jsou pro oba roky stejné- 10,9°C. Roky s nejvyšší teplotou ( období 1990-2009) jsou rok 2007 s 12,1°C a podprůměrnou úrodou asi 6 mil.tun, a rok 2000 ( 11,8°C a průměrná sklizeň asi 7 mil tun.)
Závěr dnešní úroda s průměrnou teplotou u nás souvisí slabě. Problémy s neúrodou za chladu ve středověku : letní chladné a deštivé počasí způsobilo špatnou ani ne tak úrodu, jako sklizeň. Obilí vzroste za dešťů v mandlících a taky zplesniví ( = mykotoxiny). Skladovat se dá jen obilí suché. Co Vy na to jako historik a klimatolog amatér?
Teploty Klementina
http://zmeny-klima.ic.cz/klementinum-data/klementinum-teploty-1770-2011-graf-data.xlsx
Zemědělci v Česku (http://www.zscr.cz/aktuality/sklizen-obili-bude-letos-minimalne-o-10-pct-nizsi-a2348769) v roce 2011 ( teplota Klemetina 11,6°C) sklidili 8,285 milionu tun obilí, což bylo o 20,5 % meziročně více. Loňský rok tak byl z hlediska úrody čtvrtým nejúspěšnějším rokem za 20 let.
Upřesnění
Lukáš Florner,2012-07-19 16:14:21
Jen pro upřesnění. Dopouštíte se stejné chyby, kterou kritizujete na panu Kremlíkovi, tj. uvádíte data geograficky a časově pouze velmi omezené oblasti. I když Vámi kritizovaný "klimatolog amatér" toto omezení roztáhl na o něco větší Čínu a o něco širší časové období 1000 let...
linearna extrapolacia je nebezpecna pan Kremilek.
Bender Offender,2012-07-18 21:22:47
Mozno toho viete viac o historii ale celkom nechapete linearnu extrapolaciu a jej temnu stranku. Uvediem Vam priklad: Do vane si nalejem vodu o teplote 1 stupen. Ak v nej budem sediet aspon 5 minut tak zomriem na hypotermiu. Do vane si nalejem vodu o teplote 15 stupnov. Ak v nej budem sediet 5 minut najskor prechladnem. Do vane si nalejem vodu o teplote 30 stupnov. Nebude to take zle :). Do vane si nalejem vodu o teplote 40 stupnov. Budem krochkat blahom. Do vane si najelem vodu na 90 stupnov. Aky trend bude mat moja spokojnost? Linearny?
Takze ste objavili ze ked sa ochladzuje ma to zaporny vplyv na hospodarsku produkciu. Cize ked tu bude 300 stupnov budem mat z kvetinaca kazdy den jedla pre celu rodinu?
asi neumím číst
Vladimír Němec,2012-07-19 10:06:59
ale kde pan kremlík píše něco o 300 st. celsia?
Nebo z čeho soudíte, že nám hrozí teploty výrazně převyšující "historickou zkušenost" (pěstování melounů v okolí Prahy)?
lineární extrapolace
Lukáš Florner,2012-07-19 16:04:09
lineární extrapolace není nebezpečná, nebezpeční jsou ti, kteří ignorují meze, do kterých má smysl ji používat. Ve Vašem příkladě s vanou jste použitím lineární extrapolace nebezpečný zejména sám sobě, protože jste si dopředu neodhadl, že extrapolovat Vaši spokojenost má smysl do oněch 40 C, kdy si při maximalizaci spokojenostní funkce chrochtáte blahem ;o). Při 300 C už ze zřejmých důvodů nebude funkce Vaší spokojenosti velice záhy definovatelná...tedy pokud do té vany v záchvatu šílenství skutečně skočíte.
Bender Offedner,2012-07-19 21:37:34
Mozno je to prehnne ale nazorne. Skor je problem v naznacovani clanku ze ochladzovanie je zakenou hrozbou o ktorej nikto nevie. Problemom je akakolek zmena. Ci je to oteplovanie alebo ochladzovanie. Cela nasa infrastruktura a zdroje potravin su od zaciatku optimalizovane na stavajuce klimaticke podmienky. V momete ked sa klimaticke podmienky zmenia infrastruktura nepracuje na plny vykon. V napatych casoch to moze znamenat kolaps danej spolocnosti. Nasa civilizacia vznikla v dobe abnormalnej klimatickej stability, a preto by sme sa ju mali snazit udrzat bez nasich zasahov.
Snad
Mojmir Kosco,2012-07-18 20:55:13
Snad záleží na tom kde v danem období ma civilizace střed ?
ani ne
Lukáš Florner,2012-07-19 15:55:30
civilizace se nehroutí postupně, tj. není krásně pomalý náběh do maxima a pak stejně pomalý sešup k minimu. Zvrat nastává rychle s tejně rychlý je pak i jeho průběh. Příkladem může být současná finančně-dluhová krize. Kulminaci předcházelo poměrně dlouhé a stabilní období růstu (financí, inflace a drzosti), zlom přišel s pádem několika finančních ústavů, který spustil dominový efekt pádů i toho, co za běžných okolností padnout nemuselo. Kolaps se tedy odehrál, narozdíl od období růstu, v relativně krátkém časovém úseku. A stejné je to se všemi krizemi a válkami, protože napětí se zřídkakdy uvolňuje postupně. A důvodů k růstu napětí je v odbobích sucha a hladu sakra hodně.
Střed
Mojmir Kosco,2012-07-19 20:25:27
Nemyslel jsem to tak že by se civilizace hroutili okamžitě i když i tyto příklady (nastup mořských národů) .Spíš jsem to myslel tak že z minulosti hodnotíme ty civilazace o kterých máme záznamy což čím dále jdem tím méně těchto záznámu máme .Ovšem nejprv bychom měli říct co se pod pojmem civilizace skrývá.Mluvím o jasně identifikavaném státním utvaru s centrálně řízeným uzemím .Nemyslím třeba ranně zemědělskou kulturu o které víme z hrobových nálezů....
K rozvoji civilizace prospiva zmena
Zdenek Sekera,2012-07-18 16:57:45
Ale kdepak. Teple podnebi zpusobuje ze civilizace degraduje. Kdyz je teplo a vse roste zakonite ludi zlenivi a nenapreduji. Prikladem severni-jizni europa.
Pokud to mnel byt dalsi z clanku na objednavku kteri mnel zpochybit GO tak je mimo.
změna k horšímu civilizaci neprospěje
Tomáš Kohout,2012-07-18 17:22:52
Pokud se ochladí a tím pádem se neurodí, tak civilizace nepůjde kupředu, jelikož se bude starat o holé přežití a všechno navíc půjde stranou. Navíc, to co se dneska dělá ve jménu boje proti GO je jedna velká zlodějina.
degradace
Vladimír Němec,2012-07-19 10:02:18
Pokud teplé podnebí způsobuje degradaci civilizace, tak se nemůžeme divit, že to s EU vypadá tak, jak to vypadá...
záleží na technické vyspělosti civilizace
Jiří Vyhnalík,2012-07-19 13:12:11
Není náhodou, že všechny velké starověké civilizace vznikaly v oblastech neznajících skutečnou zimu a umožňujících zemědělskou produkci prakticky po celý rok.
Tato výhoda se s rozvojem technologií snižovala, ale i ve středověku dominovaly světu státy rozkládající se teplém pásmu.
Na druhou stranu drsnější podmínky postupně donutily obyvatele těch méně úživných oblastí k větší spolupráci a intenzivnějšímu využívání nových technologií.
K definitivnímu převážení historické rovnováhy došlo ovšem až s koncem středověku. Jednak díky rozvoji průmyslu a také díky "bramborové revoluci". Pěstování brambor umožnilo zemím jako byly například země koruny české znásobit populaci a začít využívat i podhorské a horské oblasti.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
