Po několika savcích (člověk, myš, potkan) a dalších živočiších (např. rybě čtverzubci) byl přečten genom prvního zástupce ptačí říše. Je jím divoký předek dnešních slípek kur bankivský (Gallus gallus). Vědci vedení Richardem Wilsonem z Washington University School of Medicine tak završili roční snahy určit pořadí jedné miliardy písmen genetického kódu, z nichž se dědičná informace kura skládá. Každé „písmeno“ bylo přečteno přinejmenším sedmkrát, což je zárukou solidní spolehlivosti dat, jež byla nejprve uložena do databáze GenBank (www.ncbi.nih.gov/Genbank). Tato databáze pak poskytla získaná data dalším, konkrétně do Nucleotide Sequence Database vedené při European Molecular Biology Laboratory (www.ebi.ac.uk/embl/index.html) a dále pak do DNA Data Bank of Japan, DDBJ (www.ddbj.nig.ac.jp). Tak je zajištěno, že se daty ze slepičího  genomu bude moci prohrabávat každý, kdo to potřebuje. Pro ty, kdo by chtěli hned srovnávat dědičnou informaci kura a člověka byla data o genomu kura umístěna i na Genome Browser na  University of California v Santa Cruz (http://genome.ucsc.edu/cgi-bin/hgGateway), Map Viewer při  National Center for Biotechnology Information (www.ncbi.nlm.nih.gov/mapview) a na Ensembl system při European Bioinformatics Institute (http://www.ensembl.org/).

Celé „čtení slepice“ vyšlo na 13 milionů dolarů, jež zaplatil americký National Human Genome Research Institute. To je hodně laciné ve srovnání s lidským genomem, který obsahuje 3 miliardy písmen genetického kódu a byl přečten za 3 miliardy dolarů. Tady je ale třeba připomenout, že při čtení lidského genomu se teprve vyvíjela celá řada technik, které jsou dnes plně k dispozici. I proto byly peníze utracené za lidský genom velmi dobrou investicí, jež se tímto způsobem vrací. 

Zmíněný počin není zdaleka jedinou iniciativou na genetickém „slepičím dvorku“. Čínský Genomický ústav v Pekingu ve spolupráci s britskou firmou Wellcome Trust záhy zveřejní údaje o tzv. SNP (single nucleotide polymorphism) v genomu kura. Jde o místa, kde se dědičná informace různých jedinců kura domácího liší  v jediném písmeni genetického kódu. Srovnáním dědičné informace amerického brojlera, švédské nosnice a čínské „hedvábné“ slepice jich genetici odhalili na 2 miliony. Data budou brzy na databázi GeneBank a odtud se zase rozběhnou do světa.

Výzkumu dědičné informace kura nasadily ostruhy obavy z „ptačí chřipky“, která nás děsila v uplynulých týdnech a jejíž nebezpečí stále ještě nepominulo. Zcela jistě si databázemi rádi zalistují i genetici z velkých firem, které se zabývají šlechtěním. Zaplesali určitě i evoluční biologové, protože se jim otevírá možnost hloubat v dědičné informaci teplokrevného obratlovce, který nezatají své těsné příbuzenství s plazy.

Kur bankivský (Gallus gallus) je prvním „přečteným“ zástupcem ptačí říše. Data o jeho dědičné informaci jsou veřejně dostupná v řadě databází. Zajímavé bude jistě i srovnání genomu kura a člověka. Zatím se nám nepodařilo zjistit, zda se tímto počinem necítí dotčeny  české feministky.