Necílové organismy jsou velmi populární. Dostaly výraznou značku NTO podle anglického Non Target Organisms. Hodně se o nich mluví, píše a jsou pilně studovány a inventarizovány. Musíme se totiž starat, abychom nedopadli jako ve známé písničce „Střelil na lišku, trefil Maryšku...“ Maryška je totiž typický NTO.
Jenže NTO se také staly strašidlem a nástrojem demagogů. Začalo to nevinně: Trojice vědců (John E. Losey, Linda S. Rayor a Maureen E. Carter) z Cornell University v Ithace (stát New York) chovala v laboratoři housenky motýla Danaus plexippus (danaus stěhovavý) a přidávala jim do potravy pyl z Bt kukuřice a to odrůdy, která v pylu hromadí vyšší koncentrace toxinu Cry-1Ab.
Tento peptid původem z bakterie je zaveden transgenezí do tzv. Bt plodin. Napadá buňky střevní trubice hmyzu skupiny Lepidoptera, tedy motýlů, můr a molů a tím chrání plodiny před škůdci této skupiny – u kukuřice konkrétně před zavíječem Ostrinia nubilalis. Jak se dalo očekávat, housenkám motýla danaus nuceným konzumovat pyl s tímto toxinem to nesvědčilo a hynuly.
Danaus plexippus
Práce byla korektně provedena a v roce 1999 uveřejněna v prestižním časopise Nature (Transgenic pollen harms monarch larvae. Nature 399, 214). Jenže volba modelu (a také titul práce) pro důkaz toxinu v pylu nasvědčovala o poněkud nevědeckém záměru. Autoři mohli – pro vědecké cíle - zvolit libovolného motýla, mola či můru. Jenže zvolili – pro veřejnost - motýla, který pro svou krásu a úžasné hromadné stěhování do zimovišť je v Americe takřka kultovním, jak už svědčí i jeho lidové jméno Monarch butterfly.
Volba nezklamala. Monarch se stal druhým posvátným symbolem, tentokráte ekologistů šířících svou víru o zhoubnosti transgeneze a také pohrobků „Obránců míru“ a jim podobných, kteří symbol GMO používají jako kopí k zničení saně mezinárodního kapitálu a vykořisťovatelů drobných zemědělců.
Tažení proti Bt kukuřici mělo i kladný význam: zejména zemědělcům odhalilo pravou tvář těchto „ochránců přírody“. Nejen zemědělci vědí, že největším ničitelem hmyzu jsou postřiky chemickými insekticidy. Mizí křepelky, ubývá koroptví, včelaři mohou dodat názorná videa, co takový postřik dokáže (viz video)
Zemědělec také ví, že pokud mu zavíječ působí ztráty úrody a nemůže použít Bt kukuřici (třeba ji zakázal prezident nebo ministr na nátlak ekologistů), použije postřik insekticidem. Takové hromadné neselektivní ničení hmyzu, tedy NTO, je projevem toho, jak ekologisté šíří svou víru ohněm a mečem.
Ti z nich, kteří mají špetku úsudku, to obře vědí. Jednoho jsme se ptali, když se jednalo o povolení Bt kukuřice v ČR: „co má zemědělec pěstující kukuřici v oblasti s významným tlakem zavíječe dělat?“ Chvíli mlčel a pak kápl ekologickou: “Kukuřice by se u nás neměla pěstovat, je to zavlečená rostlina.“
Zneužití laboratorní studie Cornell University pro dezinformační propagandu nenechalo vědce v klidu. Vznikla řada seriózních prací ukazujících, že v přírodě takové nebezpečí nehrozí. Je omezen časový překryv období prášení kukuřice a vývoje housenek monarcha. Současně pěstované odrůdy mají v pylu méně Cry toxinu a množství pylu kukuřice na listech pryšce, kterým se housenky monarcha živí, zdaleka nedosahuje nebezpečného počtu ani u rostlin těsně na hranici pole.
Totéž bylo potvrzeno pro kopřivy a housenky babočky. Také čeští vědci dlouhodobým pokusem a pečlivou inventarizací NTO žádný negativní vliv Bt kukuřice nezjistili - viz Život v kukuřičném poli.
Takové objektivní ověřování v reálu ovšem ohrožuje misionářskou aktivitu ekologistů, a proto u nás sestavili mezinárodní úderku a u Branišovic šli takový pokus zničit. Naštěstí prvně a naposled. Tam, kde použití Bt plodin nestojí legislativní bariéry a předsudky dezinformované veřejnosti, nese tato technologie chránící NTO své ovoce. Mezi NTO totiž patří také hmyz likvidující jiné škůdce – například mšice. Je prokázáno, že opakované použití Bt kukuřice (a tudíž nepoužití postřiku insekticidem) způsobuje prokazatelný úbytek mšic. Děkujeme za to těm, kdo mšice požírají a které asi neničíme chemií. Snad i křepelek by mohlo být více.
Mohlo by se stát, že někomu se nelíbí označení „ekologisté“ použité v předchozím příspěvku. Pokud nečte časopis Vesmír, přetiskujeme následující poznámku:
Kdo je ekolog
Jaroslav Drobník, Vesmír 90, 473, 2011/9, Jiří Novák (Vesmír 90, 313, 2011/6) poukazují na dlouhodobou profanaci ekologů. Pro žurnalisty je ekolog každý, kdo vylepil plakát proti Temelínu. Kdo je vinen?
Kupodivu nedostatek Jungmannů a Purkyňů, kteří by dovedli vytvořit české názvosloví. Termín environment se přeložil dle Velkého bratra (žizněnnaja sreda) jako životní prostředí. Od toho se odvozené tvary dělají nesnadno. Pro označení environmentalist se české „životní prostředník“ jaksi nehodí, jakož nemáme ani životně prostřední ministerstvo. Jelikož životní prostředníci se stále ohánějí ekologií (o které mají většinou jen matné představy), žurnalisté si vypomohli označením ekolog.
Problém jde dál. Směr environmentalism se nedá nazývat životní prostřednictví, a tedy nezbývá než ekologismus a jeho zastánci ekologisté. Proti tomu se ozvaly námitky, že je to pejorativní označení.
Možná ano, ale opět – čí vinou? Kdo zastává pacifismus, je pacifista, nacionalismus vyznávají nacionalisté a marxismus marxisté. Jestli je některé z těchto označení vnímáno nelibě, není to vina názvu, ale nelibé činnosti některých jeho zastánců.
V červnovém čísle Světa biotechnologií se dále dočtete
O právu informovat zákazníky
Celé číso je ke stažení ZDE
Politika EU a biotechnologie
Autor: (04.06.2012)
Vážná choroba evropské biotechnologie
Autor: Jaroslav Drobník (12.05.2012)
Proč nesmějí myši do Británie?
Autor: Jaroslav Petr (31.03.2012)
Aby dobytku nebylo nevolno
Autor: Jaroslav Drobník (14.09.2011)
Čeští vědci píší bruselskému Dimasovi
Autor: Jaroslav Petr (07.06.2009)
Diskuze:
Smutný a demagogický článek
Mojmir Kosco,2012-07-13 17:40:41
Nejprve bych poukázal na několik faktů , především je třeba připomenout že EU
Kukuřice je zavlečená rostlina
Jiří Kocurek,2012-07-09 23:14:57
Pšenice, ječmen a žito taky, pocházejí z blízkého východu. Česnek zase z mongolska. Slepice jsou také zavlečené a o bramborách netřeba mluvit. A len pro výrobu ošacení? Ten taky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce