Tuto asymetrii ve výběru partnerů lze do určité míry vysvětlovat sociálním statusem, ale existují doklady, že zde jsou i určité asymetrie ve výběru podmíněném atraktivitou. Např. mnozí Američané afrického původu s nižším sociálním statusem mohou sňatkem s Američankou evropského původu získat sociální status vyšší, ale současně se skutečně tmavě pigmentovaným Američanům ty „bledé“ Američanky mnohdy líbí a naopak Američankám-běloškám se často líbí Američané-černoši.

Zvětšit obrázek

John Lennon a Yoko Ono (Wikipedia)

Michael B. Lewis z Univerzity v Cardiffu ve Velké Británii se zaměřil na utváření „mezirasových“ manželství ve své zemi, kde existuje významná část obyvatelstva s původem z různých částí světa. Z bohužel trochu starších demografických dat, o která se opírá, vyplývá např., že ve Velké Británii vzniká 132 manželství, kde je muž afrického původu a žena Britka, na 100 manželství, kde je tomu naopak. V USA je tento poměr dokonce 232 na 100. Manželství, kdy muž je běloch a bere si za ženu Číňanku, vzniká v poměru 275 ku 100 s opačným poměrem pohlaví a etnicity. V USA je tento poměr dokonce 303 ku 100. Černoši si častěji vybírají Číňanky než naopak. Autor se pak ve vlastním výzkumu zaměřil na vztah mezi etnicitou předkládaných fotografií mužů a žen a etnicitou a pohlavím hodnotitelů (svobodných ve věku 18 až 30 let).

 

Dánský princ Joachim se svoji první ženou britsko-čínského původu. (Kredit: sovyatnik)

Celkově ženy hodnotily jako nejatraktivnější tváře mužů ze subsaharské Afriky a o něco méně muže z Velké Británie; nejhůře dopadli muži z východní Asie. Při podrobnější analýze však lze pozorovat určité zajímavé rozdíly. Například asijské ženy celkově hodnotily muže méně pozitivně a naopak nejvyšší skóre přisouzené atraktivity mužům dávaly černošky. Vůči etnicitě posuzované tváře však byly rozdíly mezi posuzovatelkami všech tří etnických skupin obdobné. Snad mírně je relativně vyšší preference bělochů asijskými ženami.

Zvětšit obrázek

Grafické vyjádření výsledků výzkumu atraktivity žen a mužů tří etnických skupin.

V očích mužů dohromady uspěly lépe ženy asijské, následovaly ženy britské a poněkud hůře byly hodnoceny ženy subsaharské. Černoši celkově hodnotili obličeje žen jako méně atraktivní oproti kolegům z východní Asie a Velké Británie. Zajímavé je, že poněkud více preferovali muži-běloši asijské ženy než sami muži-Asiaté.

Autor v hodnocení výsledků odkazuje na skutečnost, že ženy mívají světlejší pigmentaci a že je v mnoha společnostech u žen světlejší pigmentace žádaná. (Poznamenávám, že existují teorie, které to vysvětlují podobností světlejší pigmentaci dětí, tedy pohlavním výběrem na juvenilitu u žen.) Podle autora by mohla existovat i opačná, pohlavně selektovaná tendence na tmavší pigmentaci ze strany žen vůči mužům. Vyšší atraktivita asijských žen by pak mohla být podmíněna v očích nás ostatních vyšší celkovou femininitou, kterou M.B. Lewis vysvětluje vyšší kompeticí žen o partnery v Asii. Interpretace autora jde totiž ještě dále: u afrických populací předpokládá vyšší pohlavní selekci na maskulinitu u mužů vzhledem k dostatku zdrojů potravy a tudíž tendenci k polygamii, u asijských populací právě vyšší pohlavní selekci na femininitu žen vzhledem k omezeným zdrojům a tudíž tendenci k monogamii až polyandrii.

Pramen: Lewis MB (2012) A Facial Attractiveness Account of Gender Asymmetries in Interracial Marriage. PLoS ONE 7(2): e31703.