Nikoliv přerostlé ještěrky, ale naštvaní rozčepýření kohouti. Svědkové dob, kdy si všichni mysleli, že dinosauři vypadali jako ti nejplazovitější plazi, budou asi až do konce života nadšení jejich novou vizáží, mnohem veselejší, prohnanější a fantastičtější. Poslední dobou je už dost jasné, že peří není ptačím vynálezem. Bezpochyby vzniklo hluboko v dinosauří linii, předtím, než se odštěpili ptáci. Otázkou je jenom, jak hluboko to bylo. Jak běžné bylo peří mezi dinosaury? Ve světle nových objevů to teď vypadá, že přinejmenším jednoduché peří bylo a je vlastní spoustě dinosaurů, možná prakticky všem. Potvrzuje to i nový úžasný nález mláděte teropodního dinosaura v Bavorsku.

 

Objevil ho tam paleontolog Oliver Rauhut z Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově se svými spolupracovníky. Mládě, které posléze dostalo odborné jméno Sciurumimus albersdoerferi, pochází z vápencového lomu poblíž Paintenu v Dolním Bavorsku, ze svrchnějurských vrstev o stáří zhruba 150 miliónů let. Je docela pikantní, že ne moc daleko a ve zhruba stejně starých vrstvách našli slavné archeopteryxe. Každopádně, vykřičený prapták si už svoje místo na Slunci vydobyl, a teď je řada sciurumimovi, který to rozhodně vzal za správný konec. Je totiž tak výjimečně dobře zachovalý, že na něm lze vidět vláknité proto-peří, intenzivně podobné vláknům objeveným u ptakopánvých dinosaurů psitakosaura a tianyulonga, stejně jako u skromného tyrannosauroida dilonga, bizarního therizinosauroida beipiaosaura a snad i bazálního coelurosaura sinosauropteryxe.

 

Do dnešního dne bylo peří potvrzeno fosilním nálezem anebo nepřímo chemicky, či nálezem struktur bezprostředně souvisejících s opeřením, u zhruba třicítky neptačích dinosaurů. U řady dalších příbuzných druhů se peří více či méně tiše předpokládá. Potíž je v tom, že až doposud bylo peří jakžtakž spolehlivě doloženo jenom v linii célurosarů, vývojově odvozených teropodů, kteří zahrnují děsivé tyranosaury i doposud přežívající ptáky. Doklady peří u dinosaurů mimo tuhle linii jsou vesměs problematické a hodně se o nich diskutuje.

 

 

Teď je ale všechno jinak, protože nově objevený sciurumimus není célurosaurus. Patří mezi megalosauroidy, tedy do dříve odštěpené linie teropodů. Jinými slovy, skupina dinosaurů s doloženým opeřením se teď významně zvětšila. Samozřejmě, pokud se Rauhut a spol. nepletou, s mláďaty je to vždycky tak trochu ošidné. Paleontologové mají ze sciurumima radost nejen proto, že je opeřený, ale zároveň je to i zatím nejúplnější megalosauroid, kterého jsme našli. Paul Barrett z Přírodopisného muzea v Londýně souhlasí se závěrem objevitelů, že sciurumimus měl proto-peří, i když to ještě bude nutné potvrdit geochemickou analýzou. Je prostě docela přesvědčivé. Barrett je ale jedním dechem poněkud skeptický k představě, že by teď všichni dinosauři měli být automaticky považováni za opeřence. Je prý totiž možné, že podobné opeření vzniklo mezi dinosaury několikrát nezávisle. Nakonec, evoluce je nevyzpytatelná dáma a jistě nebude od věci vykopat další opeřené dinosaury, nejen teropody vně linie célurosaurů, jako je právě sciurumimus, ale pokud možno i zástupce dalších velkých skupin dinosaurů. Pak se teprve ukáže, nakolik je peří pro dinosaury charakteristické.

 

Rauhut a spol. jsou i tak přesvědčeni, že ještě objevíme spoustu dinosaurů s peřím. Měli bychom pochopitelně hledat ve vrstvách s hodně jemnozrnnými sedimenty, abychom vůbec nějaké peří mohli najít. Jinak každopádně věří v to, že prakticky všichni dinosauři měli alespoň vláknité opeření a že takový tělní pokryv je starodávným znakem dinosaurů.

>.

Ať už ale byli opeření všichni dinosauři a nebo jejich významná část, lze jen souhlasit, že by se nad vzhledem dinosaurů měli pořádně zamyslet výtvarníci všeho druhu. Přerostlé ještěrky jsou už doopravdy trapné.

 

Prameny:

Nature News 2.7. 2012, PNAS online 2.7. 2012, Wikipedia (Sciurumimus, Feathered dinosaur).