Zvětšit obrázek

Blíží se konec vlády závislosti na nikotinu? Kredit: Tomasz Sienicki, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Nikotin. Kredit: Benjah-bmm27, Wikimedia Commons.

Indiánští šamani by se jistě váleli smíchy, kdyby věděli, jakou paseku natropí jejich oblíbená magická a léčivá rostlina tabák v globálním světě moderní doby. Anebo ji sami vytvořili v předtuše budoucích věcí, aby tak rafinovaně vrátili úder rozpínavé civilizaci? Spíš asi ne, ale nahrával by tomu vznik pěstovaného tabáku (Nicotiana tabacum), který je stále tak trochu obestřen tajemstvím. Podle všeho je to hybrid planě rostoucích druhů N. sylvestris, N. tomentosiformis a snad i N. otophora, ale kdo ví. Dneska tu každopádně máme spoustu hysterie kolem tabáku, zle zkoušené rozpočty zdravotnictví a celou řadu výzkumných projektů, které se snaží nalézt pro lidstvo cestu z téhle slepé uličky. Problém s tabákem samozřejmě není jenom černobílý, i nikotin má na své uživatele celou řadu více či méně pozitivních efektů a svaté tažení proti kouření mnohdy nezná míru. Na druhou stranu, je nepopiratelné, že kouření tabáku rychle vyvolává tvrdou závislost a zároveň bohužel přináší závažné zdravotní komplikace, včetně strmého nárůstu šance na rakovinné bujení. To je očividně smrtící kruh, který není vůbec snadné rozetnout. Není ani divu, že se tabák tak rychle dostane kuřákům pod kůži, protože si jeho ústřední alkaloid nikotin nestydatě pohrává s mozkovou chemií. Především zvedá hladinu neurotransmiteru dopaminu v limbickém systému, což je takřka dokonalý recept na katastrofu. Co s tím?

Jak kuřáci jistě dobře vědí, přestat, to není jen tak. Záleží na individuální osobnosti, motivacích a spoustě dalších věcí, a lidé ve snaze přestat s tabákem dost často neuspějí. Ani legendární nikotinové náplasti nebývají zdaleka vždy úspěšné. Vzhledem k síle závislosti na tabáku a drsným důsledkům jeho pravidelného užívání se odborníci snaží vyvinout vakcíny, které by kuřákům umožnily rázně se svým koníčkem přestat. Jenže, ani tohle není vůbec jednoduché. Náš imunitní systém totiž dost obtížně rozeznává poměrně malé a jednoduché molekuly a moc nezvládá vyrábět protilátky, které by nikotin úspěšně pochytaly. Doktoři sice mohou vpichovat uměle vytvořené protilátky proti nikotinu přímo do krve kuřáků, ale taková terapie se velmi rychle prodraží, protože dotyčné protilátky nevydrží v těle moc dlouho. Současná medicína ale naštěstí nabízí ještě další možnosti.

Zvětšit obrázek

Ronald Crystal jde po krku nikotinu. Kredit: Weill Corner Medical College.

Ronald Crystal z newyorské Weill Cornell Medical College a jeho kolegové vyvinuli úplně jiný typ vakcíny, která využívá sílu magie genetických technologií. Vymysleli to tak, že obejdou problémy s fungováním imunitního systému a vloží gen pro protilátku vůči nikotinu přímo do těla pacienta. Nepracovali zatím ještě s lidmi, ale s laboratorními myškami, které sice nemívají takové problémy se závislostí na tabáku, ale také si neplatí právníky, kteří by badatelům ztrpčovali život, pomineme-li teroristy bojující za práva hlodavců. Badatelé si nejprve vybrali údajně nejsilnější protilátku proti nikotinu u myší (monoklonální protilátku NIC9D9) a získali gen, který ji vyrábí. Poté tento gen umístili do prověřeného nosiče, kterým se stal odzbrojený virus AAV (Adeno-Associated Virus), běžně využívaný pro podobné účely.

Zvětšit obrázek

Ani hlodavci to nemají s nikotinem snadné. Kredit: Poppypetunia.blogspot.

Po vstříknutí do myších dobrovolníků se jim geneticky vylepšený virus s cenným nákladem uchytil v jaterních buňkách a začal tam pumpovat do krevního oběhu množství molekul požadované protilátky. Když pak Crystal a spol. takto připraveným myškám vpíchli nikotin v dávce odpovídající dvěma cigaretám, tak molekuly protilátky dokázaly vychytat 83 procent nikotinu předtím, než se dostal do mozku. Na myších bylo vidět, že se chovají jinak, než když dostanou nikotin běžným způsobem. Obvykle po něm „vytuhnou“, kdežto myši s genovou terapií zůstaly po podání nikotinu aktivní a srdce jim i nadálo tlouklo normálně. Je pozoruhodné, že genovou terapií proměněné myši si v játrech vyráběly protilátky ještě 18 týdnů po vpíchnutí virů. Pokud by to takhle fungovalo i u lidí, mají se kuřáci na co těšit.

Na druhou stranu, ani genová terapie není v dnešní době bez rizika. Sekvence vložená virem AAV na nevhodné místo může napáchat spoustu škody. Bude potřeba ještě hodně testů, aby se badatelům povedlo zlomit opodstatněné i neopodstatněné strachy z takové léčby závislosti. Podle Crystala jsou pokusy na lidech ještě pár let vzdálené. Zatím prý přijdou na řadu jiní primáti a vedle nich i vývoj podobných terapií pro závislosti na pervitinu či kokainu. Crystal také poněkud provokativně koketuje s tím, že by jejich vakcínu bylo možné aplikovat i jako prevenci kouření. Co kdyby kupříkladu obezřetní rodiče mohli naočkovat své děti, aby jim nezachutnaly cigarety? To je hodně elektrizující představa. Copak jim na to děti asi řeknou?

Prameny:

NewScientist 27.6. 2012, Science Translational Medicine online 27.6. 2012, Wikipedia (Nicotiana tabacum, Nicotine).