Přes často se opakující nedůvěru ve fosilní záznam předků našeho vlastního druhu toho ve skutečnosti víme o vlastní historii poměrně hodně. Dílem zásluhou lačné touhy vědět, kde jsme se na této planetě vzali a dílem šťastnou souhrou okolností máme k dispozici celou řadu pozoruhodných nálezů, kterým sice ne vždy úplně rozumíme, ale i tak nám předestírají napínavý rodokmen lidoopů, kteří se postupně dostali k rozdělávání ohně a pilotování raketoplánu. V poslední době se objevují nálezy, které nám umožňují stopovat osudy naší vývojové linie desítky miliónů let hluboko do minulosti, na počátek linie všech opic (Simiiformes).
Právě to se povedlo mezinárodnímu týmu paleontologů, který vedl francouzský badatel Jean-Jacques Jaeger z University of Poitiers. Po šesti letech prosévání tun sedimentů o stáří 37 miliónů let na lokalitě Nyaungpinle v centrálním Myanmaru odhalili celkem 4 zuby starobylého primáta z počátků vývojové line opic, posléze nazvaného Afrasia djijidae. Nálezy pocházejí z vrstev formace Pondaung ze středního eocénu, v kterých tentýž tým v roce 2009 popsal jinou vlivnou fosilii z počátků linie opic jménem Ganlea megacanina. Nově objevená afrázie nápadně připomíná jinou rannou opici, která byla jako Afrotarsius libycus popsána z velmi podobně starých vrstev v libyjské poušti, tedy v Africe. Jejich blízká podobnost a zřejmě i příbuznost vede Jaegera a spol. k závěru, že prastaré opice osídlily Afriku jen těsně před tím, než žily afrázie a afrotarsiové. Kolonizace Afriky předky linie opic byla jednou z naprosto klíčových událostí v historii lidského druhu, protože právě v Africe se pak odehrály další osudné kroky evoluce pokročilých primátů.
Odborníci si dlouhou dobu mysleli, že celá evoluční linie opic, zahrnující opice novosvětské ploskonosé a starosvětské úzkonosé (včetně lidoopů), pochází z Afriky. Postupně se ale ukazuje, že dávní a ještě velmi opičí průkopníci lidské evoluce vzešli v Asii. Tento obrázek podporuje i afrázie z Myanmaru, milovník hmyzu o velikosti dnešního nártouna. Její objev je nanejvýš důležitý i v tom, že nám napovídá, kdy vlastně předci lidské linie dorazili do Afriky. Určitě si zaslouží respekt, protože jejich putování podle všeho nebylo nic jednoduchého.
Možná by to byl zajímavý námět pro další řadu rozverných animovaných filmů, tentokrát okořeněných souvislostí s naší vlastní historií. Blízcí příbuzní afrázií, kteří podnikli onu legendární cestu z Asie do severní Afriky, museli nějak překonat moře Tethys, rozlehlejší verzi dnešního Středozemního moře, oddělujícího tehdy Afriku od Eurasie. Samotný objev afrázie v Myanmaru nám příliš nepomůže osvětlit, kudy že to vlastně dávné opičky přešly do Afriky, pro načasování těchto událostí je ale její nález skoro neocenitelný.
K celému příběhu se jistě hodí podotknout, že se celý týká několika maličkých zubů a leckomu se jistě může zdát, do jisté míry oprávněně, že se rozjásaní paleontologové snad až příliš nechávají unést svými objevy, jejichž interpretace nemusí být až tak bezproblémová, jak se někdy tváří. Ale paleontologové jsou už prostě takoví. Zároveň se ukazuje, že muzejní výzkumné týmy ještě nepatří do starého železa. V objevu afrázie totiž hráli významnou úlohu lidé z Carnegie Museum of Natural History.
Prameny:
Carnegie Museum of Natural History News (4. 6. 2012), PNAS 109: 10293-10297, Wikipedia (Afrasia djijidae, Afrotarsius).
Diskuze:
Pane Skramusky
Dominica Dicosmo,2012-06-30 03:49:28
Rozhodne neznalost z me strany jelikoz to neni muj obor specializace. Ma otazka byla proc v takovem kratkem (vyvojovem) rozmezi se pojednou vyvinula technicka civilizace s tim co vidime dnes - jako cesta k Marsu?
Až tak krátké rozmezí to nebylo.
Lukáš Klazar,2012-06-30 14:09:20
Vývoj Homo sapiens nějaký čas trval (pokud nepředpokládáme, že lidstvo vzniklo z incestu Adama a jeho žebra). Ale i když už byl Homo sapiens na vysoké intelektuální úrovni, zdaleka netvořil tak vyspělé civilizace, jako je ta současná. Zásadním vlivem pro rozvoj takto vyspělé civilizace je vysoká vzdělanost celé populace a schopnost efektivně předávat nabyté znalosti dalším generacím, které jsou schopny je kriticky přehodnocovat (narozdíl např. od náboženských dogmat) a dále rozvíjet. A v tom se se současnou civilizací nemůže žádná předchozí měřit.
A o jakem obdobi mluvite
Josef Skramusky,2012-07-03 21:27:05
Abych pravdu rekl, nevim ted jake obdobi vas mate a pripada vam tak kratke. Kde vydite onen ostry zlom. Jinak, nekterym pak naopak muze pripadat podivne, proc se ten vyvoj tak tahne :) Napriklad myslim, ze v dobach cest na Mesic, mnozi ocekavali, ze na konci minuleho stoleti, jiz budou cesty po slunecni soustave s lidskou posadnou beznou realitou.
2-3 tisice?
Josef Skramusky,2012-06-29 20:46:54
Tak nevim jestli je to neznalost, preklep, nebo se umyslne snazite mast mene znale ctenare, ale pred 3mi tisici lety jiz na nasi planete par tisic let existuji civilizace pouzivajici pismo. Sem tedy vznik druhu Homo sapiens rozhodne nepatri. Podle poslednich dat to vypada na vznik cca pred 280000 lety. Rodo homo je pak dle odhadu odborniku cca 2,3 milionu let stary. (wiki)
Chaoticka mutace versus geneticka manipulace
Dominica Dicosmo,2012-06-29 07:28:44
Prevazne - temer veskere - zmeny v genech maji za nasledek chronicke choroby zvane dedicne (geny vystavujici nosice diabetu, cardiovaskularnim nemocem, degeneracnim arthrosam kloubu a patere, ocnim nemocem, urcitym psychiatrickym porucham etc. etc.) Priroda zde strelila vedle a zpusobila negativni progres?
Zijeme na prahu doby kdy geneticka mutace v rukou lekaru pracuji proti temto prirodnimu chaotickym zmenam v genovem profilu jedincu.
Jak uvadi predesly prispivatel je mozne vyloucit genetickou manipulaci [Kym?] pred dvema ci tremi tisiciletimi kdy vznikl homo sapiens jako takovy? V teto souvislosti byla vedena zajimava diskuse snazici se rozlustit zahadu proc bylo takove nazhromazdeni genialnich hudebniku v druhe polovine 18-teho stoleti (case) v jednom miste (stredni Evropa) jako Beethoven, Mozart etc. - Nahoda? Hricka prirody? Vliv spolecenske doby? Ale to zdesnad nepatri - Just a thought!
Že by?
Petr Vrána,2012-06-28 14:29:59
Pokud si vzpomínám, tak příkladně kvazikrystaly přinesli svému objeviteli vyhazov z práce a odmítání publikování výsledků. Třeba to funguje podobně jako u šimpanzů a sláva z nového objevu záleží především na postavení v tlupě.
Pozoruhodna teorie
Dominica Dicosmo,2012-06-28 07:55:33
Vsechna cest vyzkumnikum kteri po tak dlouhem a namahavem vyzkumu objevili ctyri miniaturni zoubecky a z tohoto nalezu vyrvorili novou (a kolikaterou uz?) teorii o vyvoji lidi z opic ["Podil prace na polidsteni opic" od Engelse nebyl vyjimkou].
Nejsem odbornikem v jejich oboru ale ta uzasna doba vyvoje opic a minimalni cas kdy clovek se stal clovekem mne zarazi. Kde je mozne nalezt seriozni praci k vysvetleni tohoto dilema?
Rovnez je mi znamo ze kazda nova teorie (jako ze prapocatek hominoid je v Asii a ne v Africe) prinese vzdy slavu a financni fondy pro ty kdo prijdou z necim co se muze v case prokazat jako nafoukla bublina ktera praskne.
Ako to je...
Milan Závodný,2012-06-29 04:13:41
No, viete, pred 2000-3000 rokmi sme dostali do vienka úplné znenie príbehu, ako vznikol človek, a ja neviem, prečo práve v dobe vedy musíme prichádzať s novými pravdami... Bude to asi tým, že vtedy dávno sme mali bližšie k tej opici. A taká opica, však to sa ani podpísať nevie. Mať pravdu, to je veľké umenie. Nemať ju tisíce rokov, to už je choroba!
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
