Vlastní dům na štěstí nepřidá  
Snad všude na světě znají přísloví: Chceš-li být šťasten jeden den, opij se. Chceš-li být šťasten jeden rok, ožeň se. Chceš-li být šťasten celý život, zajisti si vlastní bydlení (dům, srub, byt, jurtu,...). Z rozsáhlé australské studie ale vyplývá, že tomu tak není.


 

Emma Bakerová je uznávanou vědkyní. Vede několik výzkumných kolektivů, má na triku sedm grantů a během pár let vyprodukovala deset publikací a přitom se stihla účastnit snad bezpočtu konferencí. (Kredit: UA)

Emma Bakerová a její kolegové z Centra pro bytovou výstavbu a regionální plánování (CHURP) na University of Adelaide pátrali po tom, jaká je souvislost mezi pocitem spokojenosti, štěstí a vlastnictvím hmotných statků, vzděláním, bytovými poměry,..., zkrátka se zajímali o sociální realitu obyvatel Austrálie. Za šest let sociologického průzkumu se týmu podařilo vytáhnout potřebné informace z více než deseti tisíc lidí. Byli mezi nimi jak majitelé domů a bytů, tak nájemci. Ukázalo se, že vlastníci nemovitostí nejsou na tom z pohledu duševního zdraví a pocitu štěstí o nic lépe, než nevlastnící zbytek populace. Je to tak trochu překvapení, protože jiné studie svědčí o značných rozdílech mezi skupinami vlastníků a nájemců, pokud jde o jejich pocity spokojenosti a zdravé vztahy s okolím.

Zvětšit obrázek
Věhlasná socioložka mohla ušetřit šest let práce sobě i svým kolegům, kdyby si přečetla Fráňu Šrámka: „Štěstí nespočívá na kráse, ani na bohatství, ale v harmonii dvou srdcí, která patří k sobě.“ (Autorem Šrámkovy karikatury je Karel Čapek)


Bakerová tvrdí, že vlastnictví samo o sobě štěstí nikomu nepřináší, ale že šťastnější a psychicky vyrovnanější jsou ti, kteří si mohou dovolit hypotéku a její splácení jim nečiní problém. I když s pronájmem bydlení pocit štěstí nemá nic společného, pravdou je, že vyšší podíl nespokojených lidí nakonec v pronájmu přece jen končí.

 


Austrálie patří k zemím, v nichž panuje obecné přesvědčení, že vlastnit dům se tak nějak patří. Proto většina lidí se o vlastní bydlení snaží a využívá vládní podpory bydlení i podnikatelských subjektů, jako jsou banky a investiční společnosti, které formou půjček a hypoték „vlastnický cíl“ umožňují realizovat. Ne ale všichni, kdož to zkouší, na vlastní bydlení dosáhnou. Příjmy některých domácností jsou nízké a hypotéka je pro ně velkou zátěží. Osoby z nízkopříjmových skupin bývají šťastnější a mají zdravější vztahy, pokud si dům (bydlení) jen pronajímají, než když volí hypoteční úvěr.

 

Zvětšit obrázek
Stačilo by i jen zajít do rokerského klubu: „Zbavit se zbytečných starostí, neuhánět světem zběsile, s ambicí, že to všem nandám a ukážu. Nehnat se za mamonem, odolat lákadlům, to je štěstí. Dokázat si najít chvíli na lenošení, umět se zastavit, nadechnout, odpočinout, v tom se podle mne skrývá pravý pocit štěstí.“ Vratislav Brabenec, The Plastic People of the Universe. (Foto: Aloysius, Creative Commons 3.0)


V Evropě je situace poněkud jiná. Řešení bytové otázky formou pronájmu je tu daleko běžnější a sociálně-ekonomická skladba nájemců je mnohem rozmanitější než v Austrálii. Zatímco tam nemít vlastní střechu nad hlavou představuje společenské stigma, zde je docela běžné, že v bytových domech spolu sousedí student, profesor, podnikatel, prodavačka... Paneláková kultura je nám mnohem bližší, a proto australská studie v některých směrech vyznívá poněkud jinak, než ty evropské. Australský a americký sen „můj dům, můj hrad“, je u protinožců motivačně mnohem silnější. Přes rozdíly dané národním naturelem lze se závěrem nové studie bezvýhradně souhlasit: Bydlet v pronájmu pocit štěstí neovlivňuje, a tedy ani nezhoršuje. Zato vlastnictví domu, resp. bytu, který si sice dovolit můžeme, ale hodně nás to finančně zatíží a omezí, jednoznačně ano. Dalo by se to celé zkrátit na jednu větu: Pachtit se za majetkem za každou cenu, nemá cenu.
 
Pramen: Urban Studies, University of Adelaide

 

 


 

Datum: 21.06.2012 07:58
Tisk článku


Diskuze:

Statistika neni korektni

Jiri Hasek,2012-06-25 20:52:00

To by museli vzit sto lidi a dat jim dum a druhe stovce lidi dum nedat a sledovat co to s nimi udela. Take neni jasne jak by to bylo se skupinou vlastniku domu kdyby jim domy sebrali. V tom smeru jsou pro vedu neobycejne cenne zkusenosti z padesatych let.

Odpovědět

Štěsťometr.

Jan Kment,2012-06-21 23:35:12

S filosofickou osou článku v podstatě souhlasím a také vím z vlastní zkušenosti, že pohybovat se na hraně totálního bankrotu může přinášet větší pocit štěstí než mít zajištěné živobytí na několik let. Možná za to může i "kompenzační funkce nevědomí" o které psal Jung. (reálný srab naše psychika kompenzuje velkolepými sny a ost. výplody nevědomí (dodávám jen proto, že jste to určitě nečetli)).
Čím ovšem věhlasná psycholožka poměřuje pocit štěstí u zmiňovaných 10 tisíců lidí? Určitě ten přístroj nemůže být složitější než lékařský teploměr nebo přístroj na měření krevního tlaku, jinak by to prostě nemohla stihnout.
Také mám rád Vráťu Brabence a možná víc než vy, pane Pazdera. Byl úžasný, jste ale stoprocentně přesvědčen, že byl v životě šťastný? Možná? Jak se to vezme... Ukažte mi někoho opravdu šťastného a já vám pošlu láhev fernetu!

Odpovědět


Co je štěstí, muška jenom....

Josef Pazdera,2012-06-24 08:58:44

Přiznám se, že nejsem velký příznivec sociologických studií. Jsou podle mne málo „rukolapné“. Proto jsem si také vypůjčil citace těch, kteří podle mne k tomu mají co dodat - pánů Šrámka a Brabence. Mně totiž nepřísluší kritizovat vědkyni, která to dotáhla mnohem dál a jejíž publikace vycházejí v renomovaných periodikách. Můj počin v celé této kauze je jen snaha ukázat na to, čím vším se dnes zabývá věda a na čem se dá vybudovat kariera a sjezdit celý svět.
P.S. S tou sázkou o lahev fernetu jste ale neudělal dobře. Znám zařízení v němž jsou někteří lidé opravdu šťastní. Ale přesvědčíte se sám, až ukážu :)

Odpovědět

Palo Priezvisko,2012-06-21 14:58:11

peniaze generuju extremne stastie, aspon pre tych co ich nemaju a ich nedostatkom velmi trpia. mat vlastny dom bez zatazenia hypotekou je rozhodne jedno z velkych zivotnych stasti

Odpovědět

Ladislav Lang,2012-06-21 09:31:33

Co znamená vlastnění domu? Pokud vlastním dům, ale zároveň vlastním několikamiliónovou hypotéku, tak na tom můžu být psychicky opravdu stejně nebo spíše hůř než v podnájmu. Ale ve chvíli, kdy mám tu nemovitost zaplacennou, tak je to něco zcela jiného a ke spokojenosti to určitě přispívá, to mi nikdo nevymluví.

Odpovědět


Ono je to jinak, pane Langu

Alois Havlát,2012-06-21 09:42:46

Na stavbu domu se bere hypoteka na mnoho let. Pak uz treba po takovych triceti nebo ctyriceti letech splaceni je vas. Ale znamena to nejezdit na dovolenou zit ve stresu, zda neprijdu o zamestnani a na konci zivota je dum vas, ale nemate nic nasetreno pro pripad, ze budete potrebovat drahe zdravotni osetreni. Myslite ze kdyz mate dum, a nemate na nove zuby, ze jste stastny?

Odpovědět


majetek a štěstí

Jiřina Vilínová,2012-06-21 10:21:54

Dům máme, pane Langu. Nikde jsem nebyla, nic jsem neviděla a stydím se chodit do společnosti. Rozvádíme se, protože si muž našel právě takovou, která nic nemá, jen si celý život užívala, měla čas sportovat, číst si, chodit do přírody...

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-06-21 10:39:57

Alois Havlát: Máte pravdu, jediné dvě možnosti v životě člověka jsou dům a nebo zuby, když si zvolíte jednu, tak automaticky přicházíte o tu druhou ... achjo

Jiřina Vilínová: A kdybys ten dům neměla, tak by tvůj život vypadal jinak? Nebo by vypadal stejně - jen bez toho domu?

Odpovědět


to Alois, Jiřina

Marek Fucila,2012-06-21 13:15:49

Žasnem nad tým, ako sa dá jeden jasný príspevok v diskusii nepochopiť. :-)

Tiež si myslím, že mohli tie peniaze využiť inak a potvrdiť/vyvrátiť zaujímavejšiu otázku: či sú šťastnejší ľudia, ktorí majú dosť peňazí na to, aby nemuseli riešiť otázku bývania. Ale na to už asi celkom rozumne odpovedal Maslow: http://en.wikipedia.org/wiki/Maslow's_hierarchy_of_needs
prípadne Jakubisko: http://www.csfd.cz/film/4721-lepsie-byt-bohaty-a-zdravy-ako-chudobny-a-chory/

Odpovědět


Marekovi Fucilovi:

Rudolf Dovičín,2012-06-21 14:50:20

Treba čítať poriadne ;-)
http://en.WikiPedia.org/wiki/Maslow%27s_hierarchy_of_needs#Criticisms
In their extensive review of research based on Maslow's theory, Wahba and Brudwell found little evidence for the ranking of needs Maslow described, or even for the existence of a definite hierarchy at all.

Odpovědět

To ví,

Karel Frauknecht,2012-06-21 08:37:09

nebo alespoň tuší, každej. Jenom bohužel společenský hodnoty uměle nastavený všeobepínajícím konzumem nás strkají jinam. A u nás (v ČR) je vše umocněno tím, že jsme do světa konzumu vlítli rovnýma nohama po revoluci a hltáme jej plnými doušky.
Vzhlížejme ke skutečným hodnotám, naše děti si to zaslouží.
Ať žije oslík!! :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz