Zvětšit obrázek

Stav letargie dovoluje svalovým kmenovým buňkám zůstat živými mnoho dnů po smrti svého hostitele. Na obrázku je myotuba, která vznikla pomnožením a propojením několika kmenových buněk – ty byly odebrány ze svalu člověka, který byl již 17 dnů mrtvý. (Kredit: Fabrice Chrétien, Institut Pasteur)

Kmenové buňky s nimiž se pro jejich univerzálnost počítá jako se zdrojem „náhradních dílů“  k opravě poškozených tkání  podrobně zkoumáme celé desetiletí. Umíme je získat nejen z embryí ale i z plodové vody, placenty a dokonce i tkáně tukové. Zdálo by se, že nás už jejich vlastnosti ani zdroje nemohou ničím překvapit. Výsledky publikované v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications, odhalily další z netušených schopností těchto buněk. Kolektivu výzkumníků vedeném Fabrice Chrétienem z ​​Pasteurova institutu se podařilo zjistit, že kmenové buňky přítomné v kosterním svalu jsou schopny v nepříznivých podmínkách snížit svůj metabolismus a přepnout se do klidového režimu s nepatrnou spotřebou nergie. Tato letargie jim dovoluje přežívat i v mrvém těle relativně dlouhou dobu, zvláště když teplota těla se přiblíží 4 stupňům Celsia. V takových případech přežívají smrt člověka 17 dní a v případě myší mrtvolky 16 dní. Jeden až dva dny po smrti jsou v tak dobré kondici, že jsou schopny se okamžitě začít množit a dát vznik dokonale fungujícím svalovým buňkám. Tento objev by nás mohl přivést na stopu nových způsobů uchovávání a konzervace kmenových buněk a nejen to. Pokud se zbavíme předsudků, pak bychom mohli začít využívat i nový zdroj těchto žádaných buněk pro rekonstrukce poškozených orgánů, ať už nemocí, nebo úrazem.

Zvětšit obrázek

Fabrice Chrétien „Pokus s mrtvolami nás přivedl k poznání, že dosavadní snaha, uchovávat kmenové buňky v optimálních podmínkách s dostatkem živin a kyslíku, co možná nejvěrněji imitující jejich přirozené prostředí ve svalu a kostní dřeni, je kontraproduktivní. Když je přidusíme a nedopřejeme jim ani trošinku se nadechnout, vypořádají se s nepřízní osudu tak bravurně, jak nikdo nečekal.“ (Kredit: Institut Pasteur)

Kromě svalů kmenových buněk dávajících vznik myoblastům si vědci posvítili i na stav kmenových buněk v dlouhých dutých kostech. Tamním kmenovým buňkám z kostní dřeně vděčíme za obnovu krvinek. I když tento pokus zatím vědci neprovedli na lidech, ale jen na mrtvých myších. Výsledky jsou stejně šokující. Čtyři dny po smrti byly kmenové buňky kostní dřeně v tak provozu schopném  stavu, že po jejich transplantaci byly schopny rekonstruovat krevní buňky v ozářených myších, kterým by jejich vlastní kostní dřeň nebyla schopna vyprodukovat vůbec nic. A to je pro nemocné s leukemií hodně velká naděje. Je proto trošku překvapivé, že u tak jednoznačných  výsledků autoři  publikace ještě požadují, aby se před praktickou aplikací v léčbě nemocných provedly další testy a vše se pořádně ověřilo. Nakolik je to opravdu nutné a jak velkou roli v opatrnosti hraje snaha získat další grant, to ví asi jen oni sami. Možná ale Francouzi ještě hodlají vylepšit svůj objev o to, na co upozornili jejich američtí kolegové. Tým vědců z University of Illinois pod vedením Carmen Valerové zjistil, že kmenové buňky nacházející se ve svalech (kmenové mezenchymální), nejsou schopny regenerovat sval jen tak, ale že  hodně záleží na tom, z jak namáhaného svalu buňky pocházejí. Svaly těch, kteří těžce pracují, nebo si hindrují tělo dobrovolně, se po úraze regenerují mnohem rychleji. Vše nasvědčuje tomu, že buňky od sportovců a manuelně pracujících budou žádanější, než třeba ty od politiků (podrobnosti ZDE)
Ať tak či tak, výsledky jsou natolik nadějné, že bychom si na nový typ dárcovství měli začít zvykat. Stanou se totiž běžnějšími, než tomu je dnes u srdce a ledvin. U těch je velkým hendikepem spěch. K odběru buněk ze svalů a kostní dřeně by nemuselo docházet bezprostředně po smutné události a   vhodné adepty by šlo brát i z márnice. Komplikací by mohly být pocity pozůstalých, pokud by měli problém s tím, že z drahého zesnulého, nad kterým se naposledy sklánějí, toho moc nezůstalo. Možná by je ale mohlo těšit, že se tak dá někomu prospět a že tím zabrání kšeftování. V mnoha případech jsou kmenové buňky tou poslední nadějí a za tu jsme asi každý ochoten dát cokoliv. A tam, kde je poptávka...

 Pramen: : Skeletal muscle stem cells adopt a dormant cell state post mortem and retain regenerative capacity, Nat. Commun. 3:903 doi: 10.1038/ncomms1890 (2012)