Zlatoočky se do našich obydlí rády tlačí před zimou. Jsou jich různé druhy a patří k velmi užitečnému hmyzu. Na keřích s koloniemi mšic, které neochraňují mkravenci je najdeme jako podivná stvoření se zahnutými kusadly obalená mšicemi. Larvy zlatoočky mšice chytají, ale nepolykají je. Vypouští do nich trávicí enzymy a pak je vysávají. Aby zůstaly stranou pozornosti a také aby je sluníčko tolik nevysušovalo, z vysátých obětí si na svém těle vytváří jakousi kamufláž. (Kredit: James K. Lindsey, Ecology of Commanster

Pěstování transgenních plodin doznalo v uplynulých 16 letech v některých zemích velkého rozmachu. Především se to týká rostlin, které si syntetizují vlastní insekticid δ-endotoxins (Cry) protein okopírovaný z bakterie Bacillus thuringiensis. Vžilo se pro ně označení Bt plodiny. Nejznámějšími jsou Bt kukuřice a Bt bavlník. Optimisté na nich spatřují snížení potřeby jedovatých postřiků, pesimisté se obávají, že se spolu se škodlivým hmyzem, živícíjm se na Bt plodinách, se začne  Bt-toxin hromadit i v tělech jejich predátorů a postihne i je. Rozšiřování Bt plodin má vést k omezí hmyzí biodiverzity s výhledem negativního dopadu na okolní oblasti. U nás v Evropě se pravdy nedopátráme. Pěstitelé geneticky modifikovaných plodin se musejí potýkat s oblíbenou zábavou aktivistů ničících jejich výpěstky a výzkumníci od svých zničených pokusných políček buďto ocházejí do zahraničí, nebo se přeorientovávají na zkoumání změn klimatu. Nezbývá nám tedy než věřit tomu, co vyzkoumali v zahraničí. Nejnovější z poznatků pochází ze země, která skupuje krachující evropské podniky, začíná dobývat vesmír a jejíž ekonomové jednají o půjčkách eurozóně. Vědci z Ústavu ochrany rostlin Čínské akademie zemědělských věd spolu s praktiky z jejich Národní agrotechnické služby vyrazili do terénu a posvítili si na lokality, kde mají pěstitelé velké plochy Bt plodin. Nezajímali se ani tak o to, zda jejich produkty jsou správně označeny nálepkami, ale co se děje s tamním hmyzem.  A to jak na plantážích vlastníků Bt plodin, tak u jejich sousedů.   

Zvětšit obrázek

Pěstování Bt plodin v konečném důsledku prospívá i sluníčkám a ty zase prospívají farmářům, bez ohledu na zaměření jejich podniku i co pěstují. (Kredit: Pisturus, Wikipedia)

Yanhui Lu se svými kolegy pro nás s těžko vyslovitelnými jsou prvními, kteří něco podobného sledovali tak dlouho a na tak rozsáhlém území, jak nikdo doposud. Protože v tamních oblastech hlavní škody mají na triku mšice, zajímali se především o ně a jejich predátory – sluníčka, zlatoočky, pavouky,... Jejich pokus není žádným troškařením, týkal se 36 lokalit v šesti provinciích (Henan, Hebei, Shandong, Shanxi, Anhui a Jiangsu). Výskyt škůdců a jejich nepřátel podrobně mapovali v rozmezí let 1990 - 2010. Pro severní oblasti Číny jsou charakteristické plantáže bavlníku, pěstují je zde na 2,6 milionech hektarů. V jejich sousedství má políčka deset milionů farmářů s celkovou rozlohou 33 milionů hektarů. Na těch se starají především o kukuřici, podzemnici olejnou a luštěniny, hlavně sóju.

Počítání mšic a jejich predátorů
Porovnáním výskytu hmyzu na polích s bavlníkem modifikovaným a nemodifikovaným, kde uplatňovali stejné pěstitelské postupy a pěstitelé nestříkali insekticidy, zjišťovali na vybraných lokalitách deset let. Ukázalo se, že mšic na polích s Bt plodinami výrazně ubylo, ale rozdíl v počtu jejich predátorů hladiny významnosti nedosáhl (P = 0.341).
Na polích, kde farmáři pěstovali jenom klasický bavlník a chránili ho postřiky insekticidy, se navzdory aplikacím jedovým koktejlů vyskytovalo více mšic, ale zároveň méně jejich predátorů.

Zvětšit obrázek

Oblast severní Číny v níž vědci zaznamenávali výskyt škůdců a jejich predátorů. Zajímaly je jak lokality v nichž se ve velkém pěstují geneticky modifikované rostliny, tak políčka s geneticky neupravenými plodinami.

Vědci z toho vyvozují následující závěr: Tím, že na pozemcích s Bt plodinami je mšic méně, není třeba aplikovat insekticidy. Nejdůležitějším zjištěním pak je, že i když pozemky s Bt plodinou mají méně mšic, počty jejich predátorů to významně neredukuje. Právě tento stav přispívá k „samoochraně“ a nedovoluje škůdcům se přemnožit. Hladoví predátoři se navíc „přelévají“ i do okolních oblastí, kde geneticky modifikované plodiny nepěstují. Tím se zvyšuje „samoochrana“ na mnohem větším území, než jaké představují pozemky s Bt plodinami a jejich nejbližší okolí. Svědčí o tom dlouhodobý pokles chemizace v oblasti při zachování výnosů. Chemicky méně ošetřované plochy se odvděčují nárůstem hmyzí biodiverzity. Prospěch tohoto procesu se projevil jak u klasické kukuřice, podzemnice olejné i luskovinách pěstovaných v širším okolí ploch s Bt plodinami. 
Všem farmařícím subjektům se sousedství s nestříkanými plantážemi Bt bavlníku vyplácí prosperitou, dosahují stejných výnosů s nižšími náklady. Výběr sledovaných míst byl náhodný a pokud vědci volili lokality správně, potom jejich dvacetilety pokus s desetiletým sledováním Bt bavlníku znamená, že na ploše větší než je Evropa se z pěstování Bt plodin "radovaly" všechny hlavní hmyzí druhy, které jsou pro danou oblast typické. Zvláště pak brouci z čeledi slunéčkovití - Propylea japonica Thunberg, Harmonia axyridis Pallas, Coccinella septempunctata L. a Adonia variegata Goeze. Ze zástupců síťokřídlích to zase byly zlatoočky druhůChrysopa septempunctata Wesmael, Chrysoperla sinica Tjeder, Chrysopa formosa Brauer. Prospěch zaznamenal i řád pavouků svými druhy Erigonidium graminicolum Sundevall, Misumenopos tricuspidata Fahricius a Pardosa t-insignita Boes. Nezbývá než doufat, že ti, co v EU lobují za restriktivní opatření směřujícími proti výzkumu a pěstování geneticky modifikovaných plodin, si článek o zkušenostech z Číny v časopisu Nature pozorně přečtou.

Pramen: Yanhui Lu a kol., Widespread adoption of Bt cotton and insecticide decrease promotes biocontrol services, Nature, 2012.  doi:10.1038/nature11153