Pro zavádění norem EU v potravinářství a zdravotnictví (a pravděpodobně i v ostatních oborech) nám unie hned na samém začátku navrhla pravidlo, že podnikatelé, kteří začnou v oboru pracovat do roku 2004,budou mít na přechod na normy čas do roku 2007 a pouze noví podnikatelé, kteří začnou v roce 2004, by měli nové normy zavádět rovnou. Samotné normy neobsahují nic nerozumného ani nerealizovatelného a často jsou dokonce mírnější než naše domácí normy, důsledně ovšem odstraňují výrobní praxi vzniklou pře padesáti lety. Nutno samozřejmě při zavádění norem počítat se zvýšenou zátěží administrativní (a nenechat zvrtnout spolupráci s nadřízeným úřadem v zastrašování výší pokuty) .
Jiná věc ovšem je, co z přechodu na nové normy udělaly oborové lobby. Ve zdravotnictví je tomu již drahnou dobu, co naší národní vyhláškou byl zrušen delší termín do roku 2007 a zdá se, podle nemírného řevu majoritních výrobců (prostřednictvím Hospodářské komory), že i v potravinářství se něco takového děje nebo již stalo: Tento týden například prostřednictvím zpravodajství ČT ohlásila Státní veterinární zpráva (!), že bude muset některé provozy zavřít, pokud do jednoho měsíce (a dne inspekce EU) nebudou schopny na nové normy kompletně přejít. Ke zkrácení doby na adaptaci na nové normy - jež původně byla navržena Unií do roku 2007 došlo patrně Nařízením či Usnesením vlády minulého roku, podobně jako ve zdravotnictví, kde se to schovává pod velice nenápadným názvem Usnesení o...lécích a ...prostředcích zdravotnické techniky. Od července se uplatńují normy nové a téměř 1000 malých a středních výrobců mlékárenského a masného průmyslu ukončilo svou aktivitu. (Zemědělské noviny leden 2004 - článek o Státní veterinární správě). (Celkový počet podnikatelů, kteří za minulý rok ukončili svou činnost je podle Hospodářské komory 27000). Peklo je, že si za 13 let nedokázali vytvořit rezervy na pražádné investice, že ta hezká - resp. hezky profinancovaná eurocentra rozesetá po republice neslouží podpoře podnikání, právníci, potravináři i překladatelé noprem problém předem znali nebo jeho rozsah tušili. A Evropská unie protestovala proti postupu, jaký zvolila vláda - a ani to sem nedolehlo, natož, aby to bylo co platné. Z dalšího článku v témž čísle Zemědělských novin vyplývá, že Státní veterinární správa, jež se hygienické kontgroly ujala neměla jasno v řadě termínů hygienických norem, přesto je uplatňovala. Příjezd komise EU, která se zajímala, zda se normy uplatńují správně, byl mediálně dezinterpretován jako pohrůžka potravinářům.
Současně s přechodem na evropské normy ztrácí též oprávnění většina tuzemských autorizací, neb jsou nepotřebné. A tak se též úřednická lobby zakopává do vhodných pozic, jak lze posoudit například v sektoru laboratorních analýz. S VŠ titulem v příslušném oboru byste podle loňské vyhlášky Ministerstva zdravotnictví nemohli bez příslušné praxe autorizovaného pracovníka ani odebrat vzorek vody na plovárně. Takže se s rozbory vody, jaké potřebuje například každý penzión a každá provozovna pohostinství, vesele džobaří: běžný rozbor podle dosavadních norem stojí například 1800, za evropský dáte již 7000.
Pokud podle stejného klíče vznikají i výklady ministerstev k jednotlivým detailům a provádění norem (a to lze předpokládat), nezbývá než podnikatelům doporučit, aby se nenechali zastrašit a než se do věci opřou, aby si důkladně přečetli výchozí zákony. Zde na Vinohradech se aktivitě hygienických stanic dostalo označení "Honba za kulatými rohy."
Potřebujeme podepsanou autorizaci pro získání certifikátu k registraci žádosti pro povolení!
Diskuze:
Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
Novy Usvit,2015-03-20 13:23:49
Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 4 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 6 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 5 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 9 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 9 opravdu přínosných uživatelů, kteří úplně každého uživatele do posledního musí upozornit na to, že je směšný. A každého jednotlivce musí na tuto veledůležitou informaci upozornit v samostatném příspěvku.
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.
U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze jen pro rozumné lidi
http://www.racional.eu/
odkaz
Co jsem o věci ještě zjistila
Katka Amiourová,2005-02-07 11:06:41
V půrběhu šetření vyšly na jevo ještě další věci: evropské normy nebyly nai přeloženy celé - jak dokazuje stránka Zemědělské informaci čili Ústavu pro informace v zemědělství, stát se nikterak nepřičinil o informační kampaň, která by vysvětlovala jak se adaptovat, přestože něco zadala VŠCHT, které vytovřilo při MZe střediksko školící ve věci kritických bodů. aneb HCCP, které připomínkovalo vzniklý zákon, připomínky nebyly vůbec zohledněny, materiál jedna firma ukradla a postavila na něm svůj marketingový plán prodeje bezdotykových baterií, takže se všichni domnhívali, že bez velkých investic normy nesplní a vyšlo jim, že musí zavřít. Velkým pohcbením vůbec bylo, že dodržování norem bylo svěřeno veterinářům (velké provozy) a hygienikům (pohostinství), kteří k věci nedokáží ani ceknout - takže pokládat jim otázky jako "chci provozovat luxuxní restauraci v jeskyni, co musím udělat, nebo chci uspořádat trh regionálních specialit a pochutin, co mám udělat, bylo naprosto zbytečné. Na takovou otázku neumějí odpovědětř. Tady na vinohradech se sledování dodoržování norem zvrhlo v "honbu za kulatými rohy" - pod pokutou 50 000.
Když se věc poněkud provalila, usneslo se Ministerstvo zemědělství, že v yčlerní 200 milionů na propagaci velkých producentů schopných vyvážet a některým podnikatelům přeci jenom lhůtu prodlouží. Podle čeho vybíralo, není známo (ale je jasné, že najít prasečí hovno na jatkách je pobuřující), na jejich stránkách o tom také nebylo nic, jen jeden článeček v HN.
Doplněk článku
Katka Kamiourová,2004-03-14 19:13:33
Je to bohužel pasé, ale mohl by se snad ještě někdo pokusit o podání kolektivní žaloby a vrátit do podnikání či alespoň odškodnit tyto podnikatele, kteří znamenali mnoho pracovních míst a bez nichž se drobnějším zemědělcům bude fungovat mnohem hůře. Přišli o tři roky díky faktickému zneužití moci. Ovšem u Ústavního soudu se pracuje velmi rychle a efektivně - téměř všechna podání se odmítají. Tak nějak mne napadá, že právnický termín kolektivní vinny jisté odůvodnění má. Za této situace by bylo velmi rozumné alespoň se pokusit podnikatelům, kteří museli skončit, postavit se znovu na nohy - zorganizovat pro ně nějakou pomoc - seznam subjektů lze vyžádat jistě u Státní veterinární správy - v souladu se zněním zákona o poskytování informací. Zřizuji také mailovou schránku potravinar@quick.cz.
Dovětek: příčin, proč si tato společnost svítí na podstatné problémy jen baterkou nebo vůbec je víc - a nevejdou se do tohoto článku. Evidentní však je, že za posledních 13 let žádná vláda nevypsala rovnou soutěž o intelektuální řešení zásadních problémů, před kterými společnost stojí. Poslední paskvil vzniklý u stolu, o kterém jsem slyšela je, že zemědělci nebudou moci provozovat svou živnost bez maturity. Protože zde není běžné, aby se detaily právního řádu přizpůsobovaly obecným morálním normám a ústavě - resp. aby vznikaly jen takové zákony, které si dokáže společnost plynule osvojit, které znamenají přínos a neškodí a na které je dost času (ovšem přijetí Evropské ústavy se naše vládá brání), dojde k diskriminaci padesátiletých a šedesátiletých hospodářů.
Jiným rizikem zániku masných výrob je, zda je ralizovatelné dostatečné prověřování zvýšených dovozů masa na riziko BSE - MfDnes letos publikovala několik článků o tom, že např. americká veterinární praxe není dostačující.
Nově - publikováno v pondělí 8.3. v Hospodářských novinách - byl přiznán zánik 500 provozoven, Ministerterstvo zemědělství se rozhodlo vyčlenit 200 000 000 na propagaci českých potravinářských výrobků ročně a vybraným podnikatelům prodloužit lhůtu pro přechod na nové normy do roku 2007. Připadá mi to smutné a odpovězte si sami, kolik peněz šlo dosud na národní program výzkumu a řešení problému zvaného BSE -Creuzfeld-Jacobs.
(Doufejme, že se někdo najde, kdo prostuduje záměry Ministerstva zemědělství a vytvoří k nim oponenturu - s otázkou dlouhodobé nezaměstnanosti je například spojena kriminalita - Bedřichov, předvánoční týden, hlásí 24 ukradených aut a 28 vykradených - zkusila jsem požádat rektora VŠCHT, ještě se mi neozval - zkuste s ním o tom, promluvit, kdo máte zájem).
Znamená to značné snížení počtu výrobců (a pracovních míst a nosné kreativity) - něco podobného proběhlo na začátku 90. let v konzervárenském průmyslu - z poměrně husté sítě zbyly tři subjekty o kterých věděl jen jeden těžce nalezitelný pán na Ministerstvu zemědělství a snažil se je zastupovat - a několik dalších mrňousů, které jsem objevila nedávno. Vzpomínám, že Hamé v roce 96 hledalo zahraniční dělníky - a nabízelo asi 24,-Kč za hodinu. Bohužel, živnostenské úřady většinou už ani neví o objektech, ve kterých se potravinářství provozovalo: a zde nejde jen o otázku realit a hodnoty realit (německé právo například neumožňuje přiznat realitě takovou hodnotu, jakou by předkládali bance čeští odhadci, pakliže se nemovitost odžila způsobu využití, pro který vznikla) - u potravinářských výrob je to trochu jiné - většinou vznikly na rozumně vybraném místě s ohledem na svou vysokou spotřebu vody, mají adekvátně navržené odpady a další inženýrské sítě a mají třeba železniční vlečku uvnitř závodu. Plánované zvýšení rychlosti odpisů pak lze zřejmě rozumět tak, že velké subjekty budou dále růst a malé asi byly šance na skomíravé přežívání ušetřeny. A kultura manufakturního potravinářství, v západní Evropě kvetoucí, se bude muset teprve prosadit. Důležitou podmínkou fungování potravinářského (ale i restauračního závodu) je, že si sepíše všechny problémy hygienické a bezpečnostní, které v souvislosti s jeho činností vyvstávají - zodpoví je správně, sepíše, jak mají být ošetřeny a jak se řeší a svou publikaci dá k dispozici svým zaměstnancům a začne zásady správné výrobní praxe respektovat. Hygienici zde jsou od toho, aby na sporné otázky hledaly realizovatelnou a solidní odpověď, ne aby dělali dráby - mají dostatečné vzdělání, aby hledali odpovědi na to, za jakých okolností lze provozovat restauraci v jeskyni (půvabný to turistický objekt u Assissi) i jak vyrábět manufakturně syrovou šunku nebo jak zrealizovat jarmark regionálních domácích specialit - což je záležitost, která například v Itálii běží dlouhodobě - projekt, ve kterém se podařilo synergicky provázat podporu reagionální turistiky, sledovanosti televize, restaurací, zemědělství a výrobní kreativity.
Snadno uhádnete proč: bída je všude po světě. Jo a ten člověk, co
zvolil pro řešení problémů potravinářů odborníky s veterinárním a
lékařským vzděláním měl mimořádně šťastnou ruku...
Ptejte se děkana potravinářské fakulty, kam se porozutekly potravinářským oborům
ručičky a nožičky.
Také si myslím, že se naše pohledy až tolik neliší
Pavel Brož,2004-03-03 18:55:11
Ono jde totiž opravdu o to, že pod těmi normami není možné vidět nějaké definitivní zábrany, které stoprocentně a za všech okolností ochrání zdraví občana. Je to možná pro mnohé smutné, ale normy jsou mnohdy jen výslednicí toho, co tam či onde je technicky realizovatelné, nikoliv toho, co už je za každou cenu pro zdraví člověka bezpečné. Např. české normy na úroveň dusičnanů v pitné vodě uvádějí hodnoty 30 mg/litr jako doporučenou hodnotu, a 50 mg/litr jako tzv. meznou hodnotu. Před počátkem masového hnojení dusíkatými hnojivy bylo množství dusičnanů v povrchových vodách pod 2 mg/litr, státní norma závazná pro pitnou vodu pro kojence je 15 mg/litr, Liga proti rakovině (protože dusičnany se v těle redukují na dusitany a s dalšími látkami vytváří karcinogenní nitrosaminy) považuje za bezpečnou úroveň 4 mg/litr. Současná norma je dána tím, že není v silách vodáren vyrábět pro jako pitnou vodovodní vodu takovou vodu, která by měla spolehlivě celoročně po těch 30 mg/litr (v zimě to ještě jde, ale v létě společně s hnojením a splachem jde koncentrace dusičnanů nahoru). Na druhé straně je fakt, že v některých lokalitách je díky eutrofizaci vod koncentrace dusičnanů ve studnách (tedy ne ve vodě vyráběné vodárnami) i 300 mg/litr i více (což už je skoro jako pozvánka do onkoklubu).
Jinými slovy, všeobecné mylné mínění je takové, že státní normy spolehlivě ochrání zdraví člověka. Ve skutečnosti státní normy pouze jen vyjadřují hranici technicky možného, nikoliv hranici zdravotně nezávadného. Na tuto skutečnost si my všichni budeme muset zvykat, a to tím spíše, že v důsledku sjednocování norem pro tak velký region, jako je prakticky celá Evropa, nutně na mnoha místech dojde k tomu, že normy budou měkčí, a to právě proto, že na tomto rozlehlém regionu je nemalá oblast, kde ta hranice technicky možného je prostě na dané úrovni, která se nedá reálně zlepšit. Proto bude v budoucnu čím dál tím více záležet na jednotlivém občanovi, aby se o své zdraví zajímal a sám si ho chránil, protože není možné, aby jeho zdraví chránily dostatečně přísné normy (právě pro ten mnohdy značný rozdíl mezi technicky možným a zdravotně nezávadným).
Když už jsme u těch dusičnanů, tak třeba ty v takovém Turecku neznamenají žádný problém, jejich koncentrace v tamních vodách je naprosto mizivá (mj. i díky tomu, že vegetace v jejich podnebném pásu stíhá zatím dusičnany z povrchových vod vyfiltrovat). Pokud se Turecko stane členem EU, jejich vodohospodáři budou asi taky rozpačitě koukat, jaké že to prasečí normy na dusičnany v té EU vlastně považují za bezpečné. A o tom to je. Totiž o tom, jestli je opravdu nevyhnutelné mít normy všude a za každou cenu jednotné, když v některých oblastech není problém garantovat kvalitu mnohem větší.
re:Nemyslel jsem to jako nářek nad zlou EU
kolisko,2004-03-03 18:12:50
Myslim, ze oba mluvime o stejne veci, ale kazdy z jineho pohledu. Souhlasim s tim, ze koukat nabozne na to, co vypadne z EU je hloupost. Ja jsem jen chtel rict, ze tezko si muzeme nechat svoje prisnejsi normy, pokud právo evropské unie říká: normy budou pro všechny stejné. Težko jsme taky mohli chtít, aby v rámci přístupových rozhovorů svoje normy zpřísnila EU. Takže tvrdím, že toto uvolnění norem je sice smutné, ale v danou chvíli to nešlo jinak (a nemá smysl to EU vyčítat) a za druhé hned od 1.5. můžeme tlačit na to, aby se ty normy zpřísnili.
Jinak plně souhlasím s tím, že zatímco v některých ohledech se normy zpřísnily (např výstavba čističek odpadních vod), v mnoha případech došlo k jejich uvolnění.
Nemyslel jsem to jako nářek nad zlou EU
Pavel Brož,2004-03-02 17:39:43
Jde jenom o to, že dříve nebo později přijdeme na to, že ve společné politice EU hrají první housle právě ty národní zájmy zejména stávajících členských států, a až ty druhé housle pak dejme tomu legislativa na ochranu spotřebitelů. Já sám jsem spíše eurooptimista než europesimista, přimlouvám se ale za to, aby reálie spojené s naším vstupem do EU byly nahlíženy střízlivě, nikoliv pohledem skrze růžové brýle. Jsem přesvědčen, že náš vstup do EU je ekonomickou nutností, přičemž se ale současně zdaleka nedomnívám, že by stávající EU byl nějaký spolek vůči svému obyvatelstvu altruisticky se chovajících států s např. vyšší úrovní ochrany spotřebitelů, než jaká funguje u nás. Což je pohled, který, jak se domnívám, u nás stále ještě doznívá.
Zla EU
kolisko,2004-03-02 17:22:14
Ze naše normy jsou minimalně na úrovni EU uznama i sama Evropská komise (EK), když jsme se jako první z přistupujících zemí stali členy certifikačních orgánů. Ted už je to jen na našich zástupcích, aby uhráli co nejbezpečnější normy. Jenže tohle neni jen o zájmech EU, pokud by nová norma znamenala problémy pro země jako Francie nebo Spanělsko, neprosadíme zpřísnění norem, ani kdybysme se na ucho stavěli. Prostě národní zájmy většinou převáží.
Co se týče přechodných období, u EK to fugovalo tak, že nebyl problém je získat, znamenalo to ale mít (například v případě potravinářských závodů) seznam všech podniků, které žádali o přechodná období a plánem restrukturalizace. Ze takový seznam existuje a lze se na něj dostat věděli bohužel jen větší podniky, nebo příslušné oborové svazy. Na druhou stranu spousta podniků o přechodné období nemělo zájem z toho důvodu, ze do jeho konce nemohly na evropský trh.
Co se týče podpory pro podnikatele, kteří zkrachují vlivem harmonizace norem, to je pekelně težký problém, protože jestli se na něco v EU dává sakra pozor, tak to je pomoc podinkům z veřejných rozpočtů.
No, ono je to s těmi euronormami obecně docela zaj
Pavel Brož,2004-02-27 13:44:36
Evropská unie si na nás vymohla v některých ohledech zpřísnění norem s odkazem na ochranu zdraví spotřebitele, a to zejména v oblastech, v nichž nemá problémy je splnit. V jiných oblastech si zase na nás vynutila výrazné změkčení těch českých norem, které jsou přísnější než ty v EU, a které by EU splnit nemohla. Například norma pro obsah mědi v pitné vodě byla na základě tlaku EU zvýšena z 0,1 na 1 mg/litr. EU by naši normu splnit nemohla, protože jsou v některých jejich státech velice hojně rozšířeny staré měděné vodovodní rozvody. Takže máme novou normu desetkrát měkčí, než tu starou. Koncentraci 1 mg/l člověk stále ještě rozdejchá, nicméně nedá se říct, že by byla až tak neškodná - např. v příbalových letácích u těch přípravků pro léčení některých akvarijních nemocí, které obsahují měď, se uvádí, že koncentrace 0,3 mg/litr má spolehlivě likvidovat mnohobuněčné parazity, koncentrace nad 0,5 mg/litr je letální např. pro šneky, ale také třeba pro na měď citlivější ryby, kterým se v takové vodě postupně rozpadnou játra, a koncentrace nad 1 mg/litr je zhoubná i pro ostatní ryby. Jen ten člověk zkrátka snese všechno.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
