István Raskó, president Maďarské akademie věd: „Kauza škodí rozvoji klinické genetiky“. (Kredit: Biological Research Centre)

Maďarskou lékařskou radu (ETT), která je poradním orgánem vlády, více než cokoli z oblasti zdravotní politiky zaměstnává precedens s potvrzováním rasové čistoty. Dokumenty údajně dokládají, že osoba ve svém původu nemá dědictví po Romech a Židech. Rada vyzvala státní zastupitele, aby prověřila společnost, která tuto genetickou diagnostiku provádí. Kauza je horkou politickou bramborou, protože čistým maďarským původem rádi argumentují  členové konzervativní pravicové strany. Nejde o bezvýznamného hráče ale o „trojku“ na maďarském politickém nebi.  Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik Magyarországért Mozgalom), známé pod zkratkou Jobbik, má v preambuli křesťanství a tradice a za hlavní cíl si klade chránit zájmy Maďarů. V roce 2010 již získalo hlasy 17 % voličů. S narůstajícími ekonomickými problémy země politologové tomuto subjektu prognózují další nárůst příznivců a mocenských ambicí. K prokazování rasové čistoty Maďarů se propůjčila firma NAGY GÉN Diagnosztikai és Kutatási Kft., se sídlem v budově University Eötvöse Loránda v Budapešti. Ověřování již běží delší dobu. Jeden z certifikátů, jehož kopie se objevila v mediích, je z doby před komunálními volbami v roce 2010.

Zvětšit obrázek

Dr. Nagy Szolt, PhD : „Neodpovídáme za to k čemu ten který klient výsledky testu využije.“ (Kredit: NAGY GÉN)

Tisk si na kauze všímá především jiných pikantností, například faktu, že jedním z finančních podílníků společnosti NAGY GÉN byl i Tibor Benedek, trojnásobný olympijský zlatý medailista ve vodním pólu. Poté, co se vše prolátlo na veřejnosti, sportovec, člen prominentní židovské rodiny, z firmy vystoupil.
Představitel Maďarské lékařské rady a předseda komise lékařské chemie na budapešťské Universitě doktora Semmelweise József Mandl prohlásil, že certifikát je "odborně špatný, eticky nepřijatelný“. Ve svém vyjádření se opírá o závěr jednání rady ze 7. června, který konstatuje, že potvrzení vydávané na základě genetického testu porušuje zákon z roku 2008. Podle něj se tyto analýzy mohou provádět pouze pro zdravotnické účely. S tímto stanoviskem vyjadřuje souhlas i organizace sledující dodržování lidských práv se sídlem v Amsterdamu (Human Rights Watch). Jeho představitelka Lydie Galleová pochválila verdikt lékařské komise a zdůraznila, jak je důležité, že přichází právě v době, kdy se Maďarsko potýká s rostoucím počtem útoků na příslušníky menšin.

Firma NAGY GÉN, která potvrzení o původu vydává, se hájí tím, že jen prověřuje 8 specifických lokalit v lidském genomu, zda se v nich nevyskytují posloupnosti nukleotidů, kterými se vyznačují příslušníci romského a židovského etnika. Zájemcům, kteří si nechají test udělat, posílají certifikát poštou. U výsledků testu je poznámka: "Pro interpretaci a genetické konzultace týkající se pátrání po původu, nás kontaktujte." O toto potvrzování etnické čistoty Maďarů se začala zajímat zahraniční media. Na e-mailové a  telefonické dotazy, například od Alison Abbottové, dopisovatelky časopisu Nature, NAGY GÉN neodpovídá. Na webových stránkách společnosti se ale objevila zpráva, že každý vystavovaný certifikát obsahuje klauzuli s doporučením další konzultace ve věci interpretace výsledků vyšetření a že společnost nechce být zatahována do politických sporů. Argumentuje tím, že nemá právo posuzovat, s jakým záměrem ten který jedinec si nechává vyšetření provést a tudíž ani nemá možnost ovlivnit jakým způsobem jejich klienti hodlají výsledky využívat. Proto nepovažuje za opodstatněné z etických důvodů zájemce o vyšetření odmítat.
Zatímco pravicové kruhy vydávání certifikátu rasové čistoty označili za „ušlechtilý počin“, představitelé Maďarské akademie věd jej odsoudili. Univerzita, kde firma testy provádí, se od všeho distancuje s tím, že jde o soukromý subjekt a netýká se jí to. Firmě prý stejně brzo skončí nájemní smlouva.

Smutná role genomiky

Spustitit video

K pravicové straně s dvojitým křížem ve znaku, jejíž představitelé se ohánějí rasovou čistotou, se v Maďarsku hlásí 17 % voličů.

Genomika je poměrně novým vědním oborem. Poprvé tento termín použil Thomas Roderick v roce 1986. Zaměřuje se na získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování, hledání genů a snahu zjistit význam sekvencí. Neobejde se tedy bez srovnávání genomů. Výhledově se od ní očekává, že bude poskytovat přesné informace o genetických predispozicích pacienta. I když úspěchy genomika již zaznamenává, lékařství zatím není schopno tyto informace ve větší míře využít. Na to, jak sporné je vydávání certifikátu příslušnosti k rasové skupině, lze dokumentovat na napříkladu podrobného rozboru genomů dvou význačných vědců - Jamese Watsona, objevitele dvojité šroubovice DNA a Craiga Ventera, který se půl století po Watsonovi zasloužil o přečtení lidského genomu. Oba vědečtí giganti dovolili, aby sekvence jejich DNA byla veřejně přístupná na internetu. Přesto, že jsou oba „běloši jako poleno“, v mnohém se jejich kódy života liší. Týká se to i oblastí odpovědných za reakce na léky, u nichž je známo, že na ně různá etnika reagují odlišně. Konkrétně na preparát BiDil, který s barvou pleti nemá nic společného. Afroameričané mají častěji varianty genu, které jim dávají vyšší šance, že u nich zabere. Ve Watsonově DNA je také například varianta genu zasahujícího do metabolismu kodeinu. Varianta, která je pro bělochy vzácná a vyskytuje se jen asi u tří ze sta, zato je hojná u Asiatů, se vyskytuje i u staršího z genetiků. Díky svým genům tak bude více trpět, protože k utišení bolesti mu přípravky na této bázi pomohou méně. Podobných příkladů je stále více, protože kromě genomu člověka jsme přečetli i genom neandertálce a 35 000 let stará kůstka z Děnisovy jeskyně na Altaji dovolila nahlédnout do genomu dalšího lidského druhu. Porovnáním genů vyšlo najevo, že kontakt  předků druhu Homo sapiens s dalšími lidskými druhy nezůstával bez následků, důkazy pravěké mesaliance si dodnes neseme v naší dědičné informaci. O tom ale propagátoři rasové čistoty nechtějí slyšet. Nic nedbají ani na fakt, že více než 90 % našich genů pochází ze společného dědictví po afrických předcích. A že to je podstatně důležitější, než nepatrné rozdíly v nichž se naše DNA liší, ať už jsme k těmto odlišnostem přišli jakkoli a kdekoli.

Firem, které podle několika málo znaků za pár tisíc ochotně vystaví potvrzení, že máme germánské, slovanské, keltské či jiné kořeny, jsou v Česku, Slovensku i Maďarsku desítky. Současná, rádoby vědecká moderní genomická verze rasismu je stejně neopodstatněná, jako jeho starší odnože. Pro mnoho z nás asi nejsmutnějším zjištěním na tom všem bude, že k získání politické moci se poznatků genomiky neštítí zneužít ani hnutí, která operují svými křesťanskými základy a že vliv a moc těchto institucí s hospodářským úpadkem roste.
  

Prameny:
NAGY GÉN Diagnosztikai és Kutatási Kft. 
Eötvös Loránd University 
Nature doi:10.1038/486167a
Jobbik Magyarországért Mozgalom