Jak jistě každý ví, v americké aeronutické společnosti SpaceX založené podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem před pouhými deseti lety (2002), nedávno psali historii během testovacího letu Dragon C2+ (COTS Demo Flight 2). Na nosné raketě Falcon 9 úspěšně vypustili kosmickou loď Dragon, ta se pak elegantně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), vyložila tam a také naložila náklad a nakonec, skoro na chlup přesně podle plánu, přistála do Pacifiku, 900 km západně od pobřeží Kalifornského poloostrova. Je to vůbec poprvé, kdy soukromá společnost razantně vstoupila do hájemství státní kosmonautiky. Ve SpaceX ale na bujaré oslavy nemají moc čas. Je před nimi spousta práce a jejich plány jsou příjemně velkolepé.
SpaceX teď na Vandenbergově letecké základně (Vandenberg Air Force Base) v Kalifornii, severně od Los Angeles, staví novou odpalovací rampu v ceně 30 milionů dolarů a usilovně vyvíjí novou sebevědomou nosnou raketu Falcon Heavy, která by měla dosáhnout přibližně poloviny výkonu legendární americké nosné rakety Saturn V a o něco málo slabších sovětských raket Energia a N1. Pokud se to SpaceX skutečně podaří, tak nejspíš přesvědčí Pentagon, aby jim svěřil lukrativní dopravu vojenských satelitů na oběžnou dráhu. Díky úspěchu projektu Dragon mají už teď prakticky v kapse kontrakt s NASA za 1,6 miliardy dolarů na dalších 12 zásobovacích letů k ISS. Až do Evropy bylo slyšet hlasité oddechnutí NASA, která je po ukončení programu raketoplánů ve vleklé krizi.
To ale ještě není všechno. Ve SpaceX touží získat Svatý grál raketových technologií, tak běžný ve sci-fi příbězích a tak velice postrádaný v našem světě, totiž opakovaně plně použitelný nosný systém, který by vynášel náklad na oběžnou dráhu a poté se svižně vrátil na kosmodrom, kde by byl za několik hodin připraven k dalšímu startu. Donedávna ještě bohapustá fantazie, ale SpaceX už testuje experimentální suborbitální systém Grasshopper. V rámci společného projektu Stratolaunch Systems, kde také figurují lidé známí z projektu SpaceShipOne, vyvíjejí technologii upravených kosmických lodí Falcon 9 Air, odpalovaných z nosného letadla Stratolaunch carrier aircraft.
Během toho všeho lidé ze SpaceX také musejí, při práci v programu Commercial Crew Development, vybavit senzačně úspěšného Draka systémy pro přežití lidské posádky a připravit ho tak na přepravu živého nákladu. Ke slovu přijde systém podpory dýchání, kontrola teploty na palubě a v neposlední řadě záchranný systém, který by mohl zachránit životy v případě neúspěšného startu. Raketoplán to sice nebude, ale v dnešní době je to i tak dar z nebes. Jistě nebude od věci zaplatit smečku šamanů a zaříkačů, aby se snad přepravovaným astronautům něco nestalo. To by SpaceX rázem mohla zmizet v propadlišti dějin.
Do kosmického průmyslu je velmi těžké vůbec vstoupit a ještě mnohem těžší v něm uspět a něco vydělat. SpaceX se teď musí rvát v nelítostné konkurenci mladých soukromých firem, které cítí krev z umírajícího NASA a všechny se chtějí zúčastnit nového kola dobývání vesmíru, tentokrát s významným přispěním soukromého kapitálu. V porovnání se zkušenými rváči na kosmickém trhu, jako je například Boeing s 170 tisíci zaměstnanci v 70 zemích světa, budí SpaceX se svými 1 800 zaměstnanci dojem slabšího protihráče. Podle některých analytiků je to ale naopak zásadní výhoda. SpaceX se neprohýbá pod tíhou mnoha vrstev rigidní byrokracie a taky si skoro všechno vyrábí pod svoji střechou – tedy v proslulém komplexu Hawthorne, kde se, poněkud ironicky, kdysi montovaly součásti letadel Boeing 747.
Jay Gullish, analytik společnosti Futron Corp, vidí jako klíčovou přednost SpaceX charakter podnikatelského myšlení, které si Elon Musk a jeho lidé přinesli z tavícího kotlíku Silicon Valley. Jedním dechem ale podotýká, že pro SpaceX bude velmi těžké si ho udržet. Jdou po penězích a ty v kosmickém průmyslu bohužel přinášejí zejména velké státní kontrakty. Tím podle Gullishe ve SpaceX riskují, že se stanou poslušnou součástí systému, na jehož mrtvole chtěli hodovat. Podobně se vyjadřuje i Loren Thompson, analytička z Lexington Institute. Washington je podle ní hrobem podobně svěžích podnikatelských záměrů.
Ve Washingtonu lze uspět jedině se zástupy lobbistů, spoustou zdrojů k nezbytnému obětování a hlavně s ochotou podnikat pod taktovkou vlády, což znamená všemožné regulace, normy, nařízení a příkazy, jinými slovy vyšší náklady. Jiné cesty není. Podle dostupných údajů ve SpaceX zatím na lobbisty vynaložili 3,5 milionů dolarů a jistě to nebude konečná částka. Naštěstí ale nejsou zcela závislí na americké vládě. Dostali se i ke kontraktům s telekomunikačními společnostmi a jinými státy, kterým by měli vynést telekomunikační satelity. Není to sice kdovíjak inspirující byznys, budou z něho ale snad peníze na další fascinující projekty. Mohl by to být třeba Rudý drak (Red Dragon), nízkonákladová kosmická loď, s níž by SpaceX mohla už před rokem 2020 přistát na Marsu.
Prameny:
Los Angeles Times 3.6. 2012, Wikipedia (SpaceX).
Dragon přistává u pobřeží Kalifornie
Diskuze:
