Není tajemstvím, že mezi námi žijí lidé pátrající po mimozemských signálech z vesmíru. Do historie pozemské vědy i kulturního povědomí se už nesmazatelně zapsal projekt SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence), dnes hodný obdivu především díky buldočí vytrvalosti, s jakou jeho lidé, navzdory chronickému neúspěchu, dál hledají vzkazy cizích inteligencí v kosmickém šumu. Až doposud se v SETI pracovalo tak, že nadšenci prostě prosmejčili kus oblohy s radioteleskopem a pak prosívali hromady šumu, které jim z toho vzešly. Výsledky jejich snažení známe všichni. Co kdybychom se ale namísto náhodného bloumání rozlehlou oblohou důkladně podívali na nějaké zcela konkrétní místo?
Zkusil to Hayden Rampadarath z International Centre for Radio Astronomy Research na australské Curtin University, který s týmem kolegů nasadil projekt Australian Long Baseline Array na jeden vytipovaný hvězdný systém, dnes již legendární a učebnicový Gliese 581 v souhvězdí Váhy (Libra). Australian Long Baseline Array je vlastně kombinované pozorování tří australských radioteleskopů: 22-metrového radioteleskopu Mopra, radioteleskopu v Parkes Observatory a soustavy Australia Telescope Compact Array (ATCA). Tato místa jsou od sebe přitom vzdálena stovky kilometrů. Když k sobě badatelé složí data z těchto tří pozorovacích míst, získaná ve stejnou dobu, vytvoří tak snímky s úžasným rozlišením, jakoby z jediného obrovitého radioteleskopu. Takové technologii pozorování oblohy se přezdívá Very Long Baseline Interferometry (VLBI) a astronomové s její pomocí do jisté míry nahrazují funkci obrovitých teleskopů, jejichž konstrukce je prozatím mimo naše možnosti.
Bylo to vůbec poprvé, kdy někdo s pomocí technologie VLBI zacílil na jednu hvězdnou soustavu. Rampadarath a spol. odposlouchávali Gliese 581 zhruba 8 hodin, kolem pásma 1500 megahertz. Zachytili při tom celkem 222 podezřelých signálů, postupně je ale úplně všechny vyloučili jako matoucí šum, protože nepocházely z Gliese 581, nýbrž odjinud, vesměs z našich orbitálních satelitů. Zdá se ale, že z toho nikdo není zklamaný. Upřímně řečeno, bylo by dost naivní čekat, že by v soustavě Gliese 581 sídlila důvtipná civilizace, která se celá třese na posílání pozdravů k oběžnicím Slunce. Místní hvězdou je červený trpaslík spektrální třídy M, vzdálený od nás 20,3 světelných let, který sice hostí minimálně 4 planety a možná i víc, z toho minimálně jednu superzemi v obyvatelné zóně, to ho ale samozřejmě nepředurčuje jako zaručené místo výskytu živých buněk, o vychytralých mimozemšťanech ani nemluvě. Zlé jazyky tvrdí, že pokud by nějaká civilizace odposlouchávala Zemi, zachytila by od nás podezřelé rádiové signály jen po absurdně kratičkou dobu existence pozemského života. Má vůbec smysl pídit se po divných radiových signálech, když si mimozemšťané mohou povídat i mnoha jinými, pro nás možná zatím zcela nepředstavitelnými způsoby?
Rampadarath a spol. tvrdí, že by byli schopni zachytit silné vysílání, které by obyvatelé planety u Gliese 581 poslali přesně před 20 lety ze zařízení o proporcích 305 metrového radioteleskopu v Arecibu přímo směrem k Zemi. Proč by to ale měli dělat? Byla by to samozřejmě naprosto extrémní náhoda. Badatelé vlastně jenom ověřili, že pozorování s pomocí VLBI lze slušně zacílit i na konkrétní hvězdný systém a to je nepopiratelný úspěch. Pokud to někoho bude bavit, může propátrávat jeden hvězdný systém s obyvatelnými planetami za druhým.
Potenciálních cílů je k dispozici víc než dost. Podle momentálních odhadů jsou v Mléčné dráze stovky milionů planet uvnitř obyvatelných zón. Počin australských astronomů je spíše úsměvný a oni to ani moc nezastírají. Nicméně, jejich chuť pátrat po mimozemských civilizacích s tím málem, co máme k dispozici, si nepohybně zaslouží sympatie. Ostatně, nedočkaví pozemšťané v roce 2008 poslali do soustavy Gliese 581 pořádně tučný radiový signál z ukrajinského radioteleskopu Yevpatoria RT-70. Dorazí tam v roce 2029 a třeba naše případné sousedy vyprovokuje k nějaké zajímavé reakci.
Pramen:
Universe Today 5.6. 2012, Wikipedia (Search for extraterrestrial intelligence, Gliese 581, Very Long Baseline Interferometry).
Parkes Observatory
Zpochybněná exoplaneta Gliese 581 g vrací úder
Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2012)
Diskuze:
Vesmírná toxoplazmóza?
Martin Vajsar,2012-06-18 10:05:05
Konečně se mi podařilo najít epizodu SMBC k tomuto tématu:
http://www.smbc-comics.com/index.php?db=comics&id=2331
:-)
mezihvezdny vysilac podomacku
Martin Hodan,2012-06-15 13:08:56
Zajimave.
Takze kdyz bych muj HAM (radioamatersky) EME vergl (spojeni odrazem od povrchu Mesice), tak muzu posilat vzkazu k hvezdnym sousedum kolik chci (http://www.ok0bez.com/files/aprs/iaru_handbook_6-00.pdf).
Asi optimalni je vodikovej radioastronomickej band 1420MHz. Ale jako radioamater muzu leda v nejblizsim rozsahu 1240-1300MHz (http://www.ok0bez.com/files/aprs/iaru_handbook_6-00.pdf). Diky bohu nemame omezen vyzareny vykon, jen PA na 3kW PEP.
Nekteri ze zahranicnich kolegu pouzivaj homemade 10-20m paraboly "na zahradach".
A 3kW jen jako budic poradneho linearu :)
Kazdopadne by to slo, pouzit uzkopasmovejch treba 10Hz CW (Collins IF filtr 100Hz + DSP FFT filtr na vstupu) by tech 10Hz udelalo.
A pomoci spravnych delek PTT klice generovat signal na cizi planetu :)
See:
http://svetelektro.com/clanky/radioastronom-rudolf-slosiar-437.html
http://www.qsl.net/oe5jfl/index.html
http://ftp09.htlbraunau.asn-linz.ac.at:443/view/index.shtml
http://home.swipnet.se/2ingandlin/ACS.htm
http://www.ok2kkw.com/wsjt2006/23cm2008.htm
http://www.ok1ca.cz/index.php?page=gals&gallery=45&name=1296 MHz_My equipment&galpart=2
Nekteri maji k dispozici velke paraboly 15-30m (nefunkcni radioastronomicka strediska atd..).
Takze vysilat by slo, ale ten prijem je uz horsi. Na to je potreba v pasmu 1.3GHz alespon 25m parabolu.
A k tomu, ze nase TV/R atd. vysilace vysilaj do galaxie uz 100 let do vzdalenosti 100Ly, tak to pravda bohuzel neni. Vykony tv/r vysilacu jsou v podstate vsesmerove vyzarene vykony, kdy PA je do 10kW PEP do antenni soustavy do 18dBi. Coz znamena, ze to je nesoustredenej vykon, kterej skonci na urovni sumu (emzakama nezachytitelnej signal) uz nekde na pomezi 1.3Ly od Zeme, dal uz je to jen stejnej sum jako sam vesmir.
Ale kdyz by vsechny TV/R vysilace (zesilovace) prdli signal do poradne smerove paraboly, kterou bychom nasmerovali kam potrebujeme, tak takovej signal doletne az 1600Ly.
Ale na spojeni s nejblizsimi hvezdo-planetarnimi systemy do 20Ly je treba 5kW PA do 50m paraboly (sire 250Hz CW/L pasmo 1.3GHz) nebo 3kW do 3m paraboly v X pasmu (250Hz CW/ X HAM pasmo 10-10.5GHz).
Pokud pouzijeme uzsi signal treba 10Hz misto 250Hz, tak by do 15m paraboly stacilo naprat 3kW PA-PEP. A to soucasne TWT elektronky zvladaj v pohode.
Pokud to same udelame v HAM X pasmu 10-10.5GHz (misto 250Hz pouzit 10Hz), tak misto 3kW v 3m parabole postaci i 600W.
Voyager1 dava do 3.7m paraboly vykon 18W v modulaci BPSK levotociva polarizace o sirce pasma 250Hz rychlost prenosu je 160Bps a pro prijem je treba minimalne 50m parabolu s nejlepsim SDR prijimacem. Ale i kdyz je 120AU od Zeme, tak detekovat CW nosnej majak lze i s 20m parabolou v Bochumi. Takze prevedeno do CW 10Hz paraboly 12m a 3kW PA, lze signal dostat do 25Ly tak, aby to "profi" astronomicke prijimace emzaku dokazaly detekovat a dekodovat.
See:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=929&pid=77148#pid77148
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1544&pid=70943#pid70943
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/DH2VA_Bochumi_HAM_RX.pdf
http://voyager.jpl.nasa.gov/where/index.html
http://turbo.at/antares/antares_ng/doku.php?id=3_meter_radioteleskop
Takze jestli se chcete spojit s emzakama a mate vyhlednutou nejakou planetarni soustavu do 25Ly dle poslednich vyzkumu (i Kepler), tak hrr do CTU slozit radioamaterske zkousky, najit si vhodnou az 8-mi mistnou volacku OK1x/OK2x (1-Cechy, 2-Morava, treba OK1SETI) a postavit si za pomoci kamaradu zamecniku alespon 12m parabolu, ukovat 3kW TWT PA a poridit Icoma IC-9100 v plnem vybaveni (http://www.icomamerica.com/en/products/amateur/hf/9100/default.aspx) , predevsim modul UX-9100 pro pasmo 1.3GHz, 100Hz IF krystalovej filtr a jakostni OCXCO kmitoctovou jednotku ( http://www.jrmiller.demon.co.uk/projects/ministd/frqstd.htm) pro 23cm modul.
Nebo transvertor od DB6NT s timto GPS rubidiovym OCXCO (neco jako http://www.kuhne-electronic.de/produkte/empfangskonverter/ku-lnc-8084-a-pro.html , ale pro pasmo 1200-1550MHz s Helix filtrem a predzesilovacem 40dB/0.2dB).
Cili v domacich podminkach to mozne je. A pokud budete "SETI" skupina, tak date dohromady finance na techniku (postaci slusnej 28MHz TRX, treba i Yaesu FT897D co mam i ja s transvertorem pro 1.3GHz a pro prijem cele HAM i astronomicke pasmo).
Nepouzitou 320cm parabolu (sito pro C tv pasmo, tudiz L pasmo v pohode) by mel mit stryc (http://www.sat-tech.cz) jeste ve skladu na Husicke. Onehda si to objednal Vietnamec pro sledovani Vitnamske tv a uz si pro ni neprisel, sam o ni premyslim pro muj EME projekt 2m/70cm/1.3GHz....da se elegantne roztahnout az na 420cm, bohuzel po nepodarene operaci hlavy jsem invalida.
Martin http://www.ok1mjo.com
Poslali signál ?
Petr Morávek1,2012-06-10 09:56:27
To umíme tak přesně spočítat kam namířit signál, aby po 20ti letech putování trefil soustavu, která je zatím o 40 let pohybu dál než jsme ji viděli v době vyslání signálu ? Nebo se za těch 40 let pohne tak nepatrně, že se dá mířit přímo tam, kde je vidět a trefíme se vždycky ?
Míření
Josef Šoltes,2012-06-10 11:56:32
Řekl bych, že jelikož používají parabolické antény, tak šířka vyzařovací charakteristiky těchto antén je nejúčinnější v úhlu 2°. Gliese je daleko 20 světelných let, a zde jednoduchou tangentou 2° * 20 sv. let získáme odpověď, že se musíme trefit do prostoru cca 0,7 světelných let. Hvězdná soustava takto blízko Slunci se bude pohybovat po oběžné dráze kolem galaxie podobně rychle jako Slunce, tady cca 217 km.s-1. Za tuto dobu urazí touto rychlostí 0,017 svět. roku. Tedy máme poměrně velkou toleranci a stačí anténu namířit přímo na soustavu.
I nejlepší tesař se utne...
Tomáš Petrásek,2012-06-10 18:49:50
Tohle byl údajně případ zprávy vyslané v roce 1974 z Areciba k hvězdokupě M13. Tam signál poletí 25 000 let, a na pohyb hvězdokupy se "zapomnělo", takže vysílání cíl beznadějně mine.
Chybka;
Josef Šoltes,2012-06-11 10:49:40
Vidíte, teď jste mi připomněl, že jsem zapomněl na to, že na počátku už je celá soustava posunuta o tu hodnotu jinam (světlo od ní k nám letí těch 20 let), takže celkový posun bude dvojnásobný.
rozlišení
Jaroslav Kousal,2012-06-11 12:50:48
Parabola nebyla jen jedna, jde právě o to, že to funguje jako interferometr o virtuálních rozměrech jako je vzdálenost antén. Tady mají přímo simulátor.
http://www.atnf.csiro.au/vlbi/calculator_2009/
Když si nacvakáte Parkes, Mopra a ACTA pro 1400 nebo 1600 MHz a dáte deklinaci -8° pro Gliese 581 a zobrazíte Display Beam Shape, uvidíte profil svazku. Jednotky mas jsou úhlové milisekundy. Tahle sestava tedy pro dano frekvenci a pro Gliese 581 má profil svazku cca 5000x1000mas což je 0,0015x0,0003°. Pro poslech super, pro vysílání by se muselo "předstřelovat".
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
