Antibiotika jsou účinný prostředek v boji proti mnoha typům patogenních bakterií. Proti virům ale nemají žádnou šanci. Přesto jsou rutinně předepisovány při kašli, nachlazení a infekcích dýchacího traktu, a to i přesto, že většina těchto infekcí je virového původu. Zbytečné předepisování antibiotik se praktikuje proto, že bakteriální i virové infekce mají obdobné příznaky - bolení v krku, horečka,…. Lékaři, aby nechybili, mají tendenci ordinovat antibiotika až příliš často. Nadměrné užívání antibiotik se vymstilo. Dalo vznik rezistentním kmenům, jako například u střevní bakterie – enterokok. Jeho forma resistentní na vancomycin se stala původcem nejčastější nemocniční infekce v USA označované podle svého původce také jako „VRE“. Tato pohroma se již šíří i po Evropě. Obrana je víc než problematická, protože, protože alternativa k antibiotiku vancomycinu neexistuje.
Příslibem zpomalení růstu spotřeby antibiotik se jeví test, který vyvinuli výzkumníci z University Hospital ve švýcarské Bazileji. Test určí, kdy je podání antibiotika opodstatněné a kdy nikoli. Principem testu je zjištění hladiny proteinu procalcitonin v krvi. Pokud u někoho začíná bakteriální infekce, hladina procalcitoninu prudce vyrazí vzhůru. Jedná-li se o virovou infekci, hladina procalcitoninu se zvýší jen málo.
Výzkumníci již účinnost své metody testovali i na lidech. V pokusu bylo 243 pacientů s nemocemi respiračního traktu jako jsou bronchitida a zánět plic. Polovina pacientů byla podrobena klasické péči, při které lékaři použili rentgenového vyšetření, výsledků běžných laboratorních testů a řídili se klinickými symptomy u nemocného, aby co nejlépe odhadli, zda se jedná o bakteriální infekci, nebo ne. V této skupině byla antibiotika ordinována u 83% pacientů.
U druhé poloviny pacientů zjišťovali lékaři množství procalcitonu v krvi. Vyšetření z odebraného vzorku krve trvalo přibližně jednu hodinu. U 43% pacientů byla naměřena vysoká hladina zmíněného proteinu a pouze jim byla nasazena antibiotika.
Navzdory odlišnému léčebnému přístupu se pacienti v obou skupinách zotavovali stejně dobře. Test na procalcitonin se zasloužil o snížení antibiotik na polovinu, a to bez jakýchkoliv klinických dopadů na pacienty.
Dodatečně byly všem pacientům provedeny nezávislé testy, které ověřili, zda pacienti prodělali bakteriální infekci, nebo ne. Vzorky jejich hlenu byly kultivovány po řadu dní aby se zjistilo, zda bakterie z hlenu na vzorku živné půdy narostou. Výsledky těchto testů, o nichž se ví, že nemusí být vždy přesné, naznačily, že skutečnou bakteriální infekci prodělalo pouze 20% pacientů (v obou skupinách se jednalo o stejný podíl).
Závěr
Penicilin se dostal do běžné lékařské praxe v roce 1944. Dnes, po padesáti letech, musíme konstatovat, že antibiotika se stávají v boji proti celé řadě infekcí neúčinná. Můžeme si za to do značné míry sami. Jen v samotných USA byla spotřeba antibiotik v léčbě lidí propočtena, (podle 80 miliónů vydaných předpisů v roce 1998), na neuvěřitelných 12 500 tun za jeden rok! Nemůžeme se proto ani divit, že za této situace padla i jedna z posledních obranných linií, která v případě bakteriálních infekcí lidem zbývala. Stalo se to v roce 2002, kdy si stafylokok osvojil kompletní rezistenci k antibiotiku vancomycin. Rychlé a plošné uplatnění testu na procalcitonin, který nyní představil tým švýcarských výzkumníků, by nám mohlo poskytnout oddychový čas, tolik potřebný k získání nových poznatků, které by se daly využít k ochraně před šikujícími se bakteriálními „super zabijáky“.
Vancomycin rezistentní enterokokus
A jeho oběť.
Prameny: www.bioteach.ubc.ca, The Lancet, 363,600,2004
Diskuze:
Bohužel
Cephaelis,2004-02-26 18:49:59
To je bohužel pravda. Člověk, který odchází od lékaře bez receptu v ruce, obvykle prohlásí, že jeho lékař je debil. V naší republice je ohromná spotřeba (kolikrát zbytečných) léků i ve srovnání se zbytkem Evropy. Lidé křečkují, kde můžou a nechají si na účet pojišťovny předepsat i Paralen za 8,20. Jasně to ilustují případy zemřelých pacientů, chroniků, jejichž rodina přináší do lékárny bez přeháňky plné tašky léků, které si pacient průběžně střádal. Přesvědčit lidi, že léčit lze (někdy) i bez léků, není podle mého názoru jen otázkou ATB, ale celkového přístupu k léčbě. Ale kdo by chtěl držet třeba dietu, když na ten cholesterol už máme prášky, že jo... :-/ Je třeba začít od píky a to důkladnou osvětou a nekompromisností lékařů... obávám se ale, že je to téměř utopie. Lékařům je to totiž s odpuštěním "u prdele" a udržení pacienta a s ním i kapitační platby, je to jediné, co je zajímá.
Tak nevím
Josef Pazdera,2004-02-25 21:34:55
Také sdílím jisté obavy, ikdyž z jiného pohledu. Bez ohledu na počet testů, které budou s určitou pravděpodobností rozlišovat bakteriální a virové choroby, bude podle mne snížení ATB narážet především na to, co by se dalo nazvat sázkou na jistotu. Budeme všichni natolik disciplinovaní, abychom např. pro své nemocné dítě, nevyžadovali na ošetřujícím lékaři ATB clonu - pro všechny případy, abychom vyloučili hrozbu, že se k virové přidá bakteriální infekce a zkomplikuje léčbu? Nebudeme jednat, tak jako v mnoha případech, způsobem "po nás potopa"? A který z lékařů, který si bude chtít udržet klientelu, odmítne pacientovi ATB? Nepřijdou lékaři, kteří budou odmítat pacientům předepsat prášky, za "ubohých sto korun", o klientelu?...
Tak nevím ...
Cephaelis,2004-02-25 19:36:14
Snížení spotřeby ATB je nutné, o tom není pochyb. Ovšem, co se týče rozlišení bakteriální a virové infekce, tak mám za to, že takový laboratorní test již existuje a je rutinně používán. Jedná se o CRP (C-reaktivní protein) , který se v séru zvyšuje právě při bakteriálních infekcích. Možná, že má svá omezení, až tak dalece do problému nejsem zasvěcena, ale mám dojem, že zas takový superpřínosný objev ten prokalcitonin nebude.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
