Skotská přílivová "větrná" turbína obstála  
I když je myšlenka využít energie přílivu k výrobě elektrické energie stará desítky let, většího praktického rozšíření zatím nedoznala. Změnit situaci by mělo levné zařízení, které se podobá utopené větrné elektrárně. Testovací provoz u ostrova Eday dopadá dobře, zařízení přečkalo bez pohromy i zimní bouření severního Atlantiku.


 

Zvětšit obrázek
Jednomegawattová turbína firmy Andritz Hydro Hammerfest

Na Orknejské ostrovy se jezdí kvůli neolitické hrobce, kterou ve středověku vyloupili Vikingové, po nichž tu zůstaly navštívenky v runovém písmu. Nebo na prohlídku usedlosti Skara Brae, kterou nejdříve řádění živlů zasypalo, aby po několika tisících let jiná bouře vše napravila a kamenné stavby stavěné bez malty s ukázkou šikovnosti lidí doby kamenné zase zpřístupnila. Kromě staveb starších než egyptské pyramidy, megalitických památek v podobě kamenných kruhů připomínajících Stonehenge, si tu zábavy moc neužijete. Ledaže byste toužili po vlhké zimě, chladném létě a nebo chtěli zažít silný sluneční svit, déšť, sníh a kroupy jak holubí vejce, a to vše během jedné hodiny. Souostroví patřící Skotsku si nyní vybrala k otestování turbiny pro přílovové elektrárny firma  Andritz Hydro Hammerfest.

 

Zvětšit obrázek
První přílivová turbína typu „vetrná elektrárna“ úspěšně prochází zkušebním provozem na Orknejských ostrovech. Brzo zde budou mít desetkrát výkonnější.

Hammerfest Strom HS1000
Třicet a půl metru vysoká, jednomegawattová turbína je výrobcem označována jako "pre-komerční demonstrátor". V rámci zkušebního provozu ale již déle než půl roku napájí rodinné domy a obchody na jednom ze skotských ostrovů. Personál a obsluhu zařízení žádné nemá. Byl by zbytečný. Elektrárna nestojí na souši, ale je ponořena na mořské dno. I tam ale chod turbiny sledují čidla a uvnitř zabudovaná kamera. Data on-line přes satelit na stůl dostávají inženýři v Glasgow. 
Přílivová elektrárna firmy Andritz Hydro Hammerfest se podobá větrným, jaké vídáme na našich kopcích. Jen má listy vrtule o něco kratší a rotují pomaleji. Stojan, na kterém je umístěna strojovna s vrtulí také nemá tvar stožáru, ale ho tvoří trojnožka, jejíž do široka rozkročené nožky jsou zatíženy betonovými bloky. Na dno se jednotlivé části spouštějí na laně z plovoucího jeřábu. Jako poslední se na kovovou konstrukci nasazuje část s vrtulí (viz video).

 


Vzhledem k vrtochům tamního počasí jsou na tom Skotové se „zelenou energií“ z fotovoltaiky ještě hůře než my. Na větry se také nemohou spolehnout. Zlí jazykové dvojznačně tvrdí, že prý „kvůli jejich kiltům“. Nyní se zdá, že chudé zemi vše příroda vynahradí v podobě silných proudů valících se úžinami mezi ostrovy. Je to prakticky neomezený zdroj energie, který stačí „jen sebrat“. Keith Anderson, generální ředitel skotských energetických obnovitelných zdrojů je po vyhodnocení pokusného projektu první skotské pokusné přílivové elektrárničky nadšen a prohlásil, že jde o velice perspektivní záležitost a že na stejném principu je již v běhu projekt na stavbu zařízení o výkonu 10 MW. Bude stát na dně u ostrova Sound of Islay. 

 

Zvětšit obrázek

Jak funguje příliv a odliv.

 

Zvětšit obrázek
V Novém Skotsku je v provozu přílivová elektrárny s klasickými turbínami, ta je však investičně nákladná a s Evropou nemá nic společného, je v Kanadě. (Foto: Hartmut Inerle)

Úspěšný poloprovoz zřejmě přispěl k tomu, že nová skotská vláda se přihlásila k programu, který si klade za cíl v zemi zajistit pokrytí 100 % potřeb elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Přílivové elektrárny v tomto ambiciózním projektu mají hrát významnou roli. Není to nelogické. Na rozdíl od slunečníků a větrníků se na příliv a odliv můžeme spolehnout jako na málo co na Zemi. Dokonce i ty nejmenší výkyvy ve slapových sílách lze plánovat na desítky let dopředu. Víme, že každým rokem se pozemský den prodlouží o 0,000017 sekundy, což souvisí s nepatrným, lež vytrvalým přesunem rotačního momentu hybnosti Země na oběžný moment hybnosti Měsíce, jenž se v důsledku toho vzdaluje v průměru o 38 mm/rok. Časem tak zmizí v nenávratnu, ale to nás zatím trápit nemusí. Jeho hlavní vliv střídáním pobytu v perigeu, kdy je nám nejblíže, a apogeu, kdy je nejdál a jeví se nám o 14 % menší, přičemž jeho přitažlivá síla klesá na minimum, ještě nějaký ten pátek vydrží. Jak gravitace Slunce a Měsíce ovlivňuje příliv a odliv ukazuje nákres.
Přesun vodních mas je tedy výsledkem změn v gravitačních silách Slunce, Měsíce a odstředivé síly, která má původ v rotaci Země. Týká se to vodní hladiny na obou stranách Země – té obrácené k Měsíci i od něj. Perioda vysokého (nebo nízkého) stavu přichází s pravidelností 12 hodin a 25 minut. Příspěvek síly Slunce má na svědomí maxima a minima s periodou 14 dnů.

 

Přílivové elektrárny typu větrných turbín jsou vhodné pro hloubky od 40 až 100 metrů a místa, kde rychlost proudu dosahuje alespoň 2,5 metrů za sekundu. Jejich obrovskou výhodou je, že žádné deštivé léto, zima, nebo bezvětří nemůže přivodit nemilé překvapení poklesu výkonu.
Zdá se, že jízlivá průpovídka „Nebuď Skot“ přišla o pointu a že má šanci přežít už jen jako závistivě přející „Buď Skot“. 

Pramen: Andritz Hydro Hammerfest

Datum: 22.05.2012 07:17
Tisk článku

Související články:

Výhled evropské energetiky čtyři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu     Autor: Vladimír Wagner (28.06.2022)
Může být evropská energetika postavena pouze na obnovitelných zdrojích?     Autor: Vladimír Wagner (01.03.2014)
Japonci mění atom za vítr     Autor: Martin Tůma (01.11.2013)
Nová termosolární megaelektrárna v Arizoně     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2013)
Japonsko: přírodní katastrofa zasáhla čtyři jaderné elektrárny     Autor: Vladimír Wagner (24.03.2011)



Diskuze:

Země a Měsíc

Stanislav Kaštánek,2012-05-22 22:13:46

Článek :"Víme, že každým rokem se pozemský den prodlouží o 0,000017 sekundy, což souvisí s vázanou rotací Měsíce, který se vzdaluje v průměru o 22 mm/rok. Časem tak zmizí v nenávratnu"
http://fyzmatik.pise.cz/115356-mesic-a-slunce-se-vzdaluji-od-zeme.html
to vysvětluje zhruba tak, že je konstantní moment hybnosti - zpomalování rotace Země všde ke vzdalování Měsíce.
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010020017 píše
"Toto přelévání vod vlivem Měsíce zpomaluje rotaci Země o 1,5 milisekundy za 100 let. Platí zákon zachování momentu hybnosti soustavy - Země moment hybnosti ztrácí, získává jej Měsíc, který je vzdalován od Země. Za několik desítek miliard let by měl být Měsíc vzdálen průměrně 556 000 km, oběžná doba by byla 47,5 dne, Země a Měsíc by měly vázanou rotaci, to je, byly k sobě přikloněny stále stejnou stranou, což Měsíc dělá už dnes. Jenomže za několik miliard let se naše dobré Slunce zvětší tak, že nás pohltí a spálí. "
Fyzmatik říká, že asi nespálí, Země se dostane úroveň dnešního Marsu a Slunce ztratí hodně hmotnosti.
Můj názor -při vázané totaci, to je Země a Měsíc budou k sobě obráceny stejnou stranou, dojde k stabilnímu stavu, zanikne zpomalování rotace i vzdalování.

Odpovědět


Mea culpa

Dagmar Gregorova,2012-05-22 23:19:09

narychle jsem dělala nějaké stylistické korektury zaneprázdněnému autorovi, takže ta chyba padá na mou hlavu. Moje chybná úvaha vycházela z předpokladu, že při vázané rotaci, v níž je i náš Měsíc, se zachovává délka měsíce, např. anomalistického - od perigea k perigeu. Tedy jeden oběh Měsíce okolo Země trvá stejný počet otoček, čili delší oběžná doba vzdalujícího se Měsíce je kompenzována delším pozemským dnem (otočkou), a tak délka měsíce (jednoho lunárního oběhu) zůstává zachována. Je to sice přítažlivá teorie, ale nesprávná. O vzdalování se Měsíce jsem psala v článku o nalezeném odrážeči
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5012

Autorovi i Vám se omlouvám...

Odpovědět


ok, nepodstatné

Josef Pazdera,2012-05-23 08:05:38

Netreba se omlouvat. Ono neni podstatne jestli se Mesic vzdaluje za rok od Zeme o čtyři centimetry, nebo je to o něco méně. Ta část článku stejně jen slouží k pochopení přílivu a která z mocných sil je za něj zodpovedna (Slunce? Mesic?).
Krome toho se dalo předpokládat, že autor to může mít špatně a to hned ze dvou duvodu - v oblasti astronomie je hlupak a navíc byl vychován v dobe totality a Škodovek, kdy si každý dodělával veci k úplné dokonalosti doma sám. A s tim také stále u svých článků poněkud počítá.

Odpovědět


:O :O :O

Dagmar Gregorova,2012-05-23 08:09:29

???

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2012-05-22 19:08:53

Když se lidstvo nedokázalo dohodnout ani na postavení jaderných nebo solárních elektráren výhodně na Sahaře, mořské proudy půjdou doslova mimo náš svět.

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-05-24 21:36:37

Co je tak výhodného na tom stavět elektrárny tisíce kilometrů od míst, kde se proud spotřebovává? Navíc na území, kde chybí infrastruktura, materiál, lidi a které je ke všemu politicky nestabilní.

Oproti tomu mořské proudy proudí spoustě lidí v podstatě kousek od baráku.

Odpovědět

Potenciál

Martin Zajíček,2012-05-22 18:38:41

Tato energie má jistě obrovský potenciál, jelikož na rozdíl od větrné nezatěžuje síť, je předvídatelná. BTW Chtěl jsem poznamenat, že Watt se píše s dvojitým W.

Odpovědět


jj

Josef Pazdera,2012-05-22 18:46:26

:(

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz