Blyštivý svět Star Treku v dnešní době může iritovat nespoutaným idealismem a nepříliš realistickým zobrazením blízkého vesmíru, hustě obydleného mnoha civilizacemi, které jsou podezřele často nápadně humanoidního vzezření i chování. Jistě se na tom podílí i zklamání, že to tak ve skutečném světe nefunguje a že pokud nějaké mimozemšťany najdeme, tak to nebudou ušatí Vulkánci, ale nějaké pofiderní buňky zalezlé pod ledem. Nicméně, mýtus Star Treku mohutně zasáhl celou naši civilizaci a dodnes inspiruje popkulturu i vizionáře, kteří odmítají propadnout tichému zoufalství.
Jedním z nich je uživatel BTE Dan, sám sebe popisující jako inženýra přední technologické společnosti, který spustil projekt BuildTheEnterprise. Je to osvěžujícím způsobem bláznivá záležitost, která zaujala znuděnou světovou síť. Ostatně, koho by nelákalo být svědkem konstrukce sebevědomé vesmírné lodi už za dvacet let? Ve světě Star Treku byla původní vesmírná loď Enterprise (NCC-1701), čili těžký křižník třídy Constitution, vypuštěna ze sanfranciských doků na oběžné dráze Země roku 2245. Jak je reálné pomýšlet na konstrukci velké vesmírné lodi, samozřejmě prozatím bez warpového pohonu a dalších snových technologií, které nám geniální mozky zatím ještě dluží, už v roce 2032?
Dotyčný vizionář navrhl projekt vesmírné lodi o rozměrech a tvaru odpovídající startrekovské Enterprise, která by disponovala umělou gravitací, vytvářenou rotací uvnitř přední talířovité části o průměru 536 m, a iontovým motorem, poháněným jaderným reaktorem o výkonu 1,5 GW. Další tři jaderné reaktory by poskytovaly nezbytnou energii pro palubní systémy. Podle představ BTE Dana je to zvládnutelné s již existujícími technologiemi během 20 let. Reálná vesmírná Enterprise Gen1 by měla být smontována na oběžné dráze a tak, jak je navržena, působí praktickým dojmem. Se zhruba tisícičlennou posádkou by fungovala jako vesmírná loď, vesmírná stanice a také jako základna pro vypouštění menších lodí. Enterprise Gen1 by se zatím nepohybovala napříč galaxií, ale brázdila by blízké končiny Sluneční soustavy, kde by na ní čekalo poměrně dost práce. Za 3 dny by se dostala k Měsíci, za 90 dní k Marsu, mohla by operovat u Venuše, rozličných asteroidů a třeba i u pozoruhodných měsíců našich plynných obrů, jako jsou Europa s Titanem. Všude tam by mohla vypouštět spousty robotických sond, satelitů a dalších strojů, třeba i s lidskou posádkou a také na příhodných místech stavět podzemní základny. Pokud by taková Enterprise měla na palubě účinné lasery, nepoužívala by je prý jako zbraní, ale spíše jako zařízení k průniku pod povrch zkoumaných těles.
1976: setkání dvou světů. Původní posádka Enterprise s raketoplánem stejného jména. Kredit: NASA. |
Kde na to vzít? Autor projektu to vidí optimisticky. Největší překážkou je prý naše dobrovolně spoutaná představivost, která náš drží při Zemi. Stačí ji překonat, rozhodnout se vyměnit stesky za chuť konat velké činy a je vyhráno. Projekt Enterprise by podle něj ekonomiku USA nepoložil. Vlastně plánuje stavět více takových lodí, vždy za 33 let, tedy pro každou následující generaci jednu. Je to docela elegantní řešení, jak se konečně vydat alespoň do Sluneční soustavy. Ostatně, „Enterprise“ znamená podnikavost, s přídechem odvahy a dobrodružství. Mezi námořníky je tohle jméno populární a nesl ho i první testovací raketoplán NASA, který se původně měl jmenovat Constitution, ale početní fanoušci Star Treku s tím nesouhlasili.
V poslední době se v oblasti dobývání vesmíru objevuje řada projektů, které spojuje ambice vytvořit zdánlivě nedosažitelnou konstrukci s využitím již zcela reálně dostupných technologií. Jako by naše dovednosti předběhly vůli objevovat okolní svět a dosahovat úžasných úspěchů. Zdá se, že nám to začíná docházet a to je moc, moc dobře.
Prameny: Universe Today 11.5. 2012, Wikipedia (USS Enterprise, NCC-1701).
Tipněte si, kdy spadne sonda LADEE
Autor: Tomáš Kohout (10.04.2014)
Mighty Eagle
Autor: Tomáš Kohout (07.06.2013)
Sonda Ulysses zamrzá
Autor: Miroslava Hromadová (02.03.2008)
Znovuvzkříšená kosmická výprava
Autor: Pavel Koten (30.03.2006)
Recyklace kosmických sond
Autor: Pavel Koten (28.03.2006)
Diskuze:
replikatory
Milan Tuček,2012-05-24 11:51:46
Ve startreku meli fajn replikatory, ktery (jak si to predstavuju ja) z vodiku a helia termojadernou fuzi vyrobily dalsi prvky a ty pak sestavili do pozadovanych materialu a veci :) Tedy nemuseli sebou vozit zadny zasoby zeleza, cementu atd na stavbu zakladen... Jak to chteji delat ted? Nejakej tendr s matrosem? :)
soukromníci jsou hnací silou
Tomáš Hluska,2012-05-23 09:01:01
Soukromá raketa se dostala do vesmíru za cca 1.2 milionu dolarů. NASA to zvládala za 1.6 až 4 miliony. Tady je vidět, v čem je síla soukromníků. Ti budou vždy tlačit cenu dolů a pokud na tom mají zájem, aby se nic nestalo, tak si pohlídají, aby nepouštěli do světa žádné šunty.
Funkčnost Enterprise
Tomáš Jelínek,2012-05-22 17:48:52
Mám trochu obavu o funkčnost lodi Enterprise, protože jak se zdá, její hlavní motor je poněkud mimo osu, prostě to není vyvážené a asi by to byl trochu divoký let :D
Jinak každý takový ať už více či méně "ulítlý" nápad vítám, kde bychom byly bez těch snílků...
Nesmysl
Asdf Fdsa,2012-05-21 18:11:49
Projekt je zbytečně zatížen stavbou samotné lodě... Pokud by se někomu skutenčě podařilo postavit 1.5GW iontový motor klidně někde "na letišti", tak adaptace do nějaké použitelné lodě už by byla legrace...
A vůbec nedůležitější krok by imho byla schopnost motorů unést alespoň sámy sebe.
Je dobře,
Pavel Hudecek,2012-05-20 15:07:32
že jsou na světě takoví lidé. Jen bych se raději vydal cestou popsanou v Asimovově Nemesis, protože zatím nemáme dostatečně účinnou technologii, která by placatou loď chránila před kosmickým zářením a třeba takové radiační pásy u Jupiteru by byly spolehlivě smrtící. V Nemesis mají lodě ve tvaru koulí, uvnitř zase rotor na umělou gravitaci. Vnější povrch je pokryt zásobami horniny vytěžené z asteroidů, který díky síle několik stovek m slouží zároveň jako radiační stínění. Příjemnou vlastností koule je také fakt, že se do ní vejde mnohem více lidí, takže je to skutečná možnost expanze populace do vesmíru (miliony lidí při hustotě populace, asi jako v Praze - celá ČR v kouli o průměru 4-5 km).
Perry Rhodan
Ondi Vo,2012-05-21 02:39:19
Ten to udělal efektněj, vzal planetoid o průměru dest, dvacet kiláků, vyhloubil ho, namontoval odpovídající pohon a bylo to.
Jinak cestoval Mléčnou dráhou buď tisícinásobkem světelné rychlosti a nebo se rovnou transmitoval bez ztráty času do Andromedy.
To byl jiný pašák, v poušti měl v náprsní kapse hektolitr vody v pilulkách a proti ozáření stačila injekce.
Jinak si myslím, že je dobře oddělit fiktion (fantazii) od reality. Ten projekt repliky vehiklu z TV serie Star treck je nerealizovatelný nesmysl. To je asi jako by někdo stavěl Titanik a chtěl ho pohánět veslama.
hlavní problém bude
Tomáš Hluska,2012-05-20 13:52:59
jak ji sestavit na orbitě, když jsou dnes Amíci odkázaní na Rusy. A současné těžkopádné rakety na to asi nebudou to nejlepší.
-
Zdeněk Jindra,2012-05-18 19:08:38
Amerika je, slovy písně, "dokonale odpísaná." Tuhle misi podnikne až Čína.
Jenže...
Tomáš Bartoň,2012-05-18 18:18:45
to všechno, totiž to létání, vypouštění sond, "střílení" laserem, dolování a tak dále, zvládnou mnohem levněji jednoúčelové sondy bez posádky.
Lidi pod vlivem kosmického "boomu" studené války a souběžné vlny kosmické sci-fi pořád žijí v bludu, že člověk musí ke hvězdám. Ve skutečnosti je člověk pro každou kosmickou loď jen zbytečnou příteží, vhodně vybavené roboty udělají to samé, a to nejlepší nakonec: když se stane cokoli, s čím program nepočítá, nebude se muset bolestivě a emočně vypjatě řešit nové Apollo 13, prostě se ten "kus šrotu" odepíše a hotovo :-)
jenže..
Martin Jahoda,2012-05-18 23:57:45
Jak ukázalo Apollo ani dest kamer nedokázalo objevit tolik co oko skušeného geologa. To co roboti a dálkový průzkum objevují náhodně a velmi obtížně zvládne lidské oko odborníka na místě jedním přehlédnutím krajiny.... No a nakonec, žádné území není dobyto dokud na něj nevstoupí noha pěšáka...
jenže...
Tomáš Bartoň,2012-05-20 11:30:34
jak ukazují marsovské sondy, stačí mít tým geologů u obrazovek. Doby, kdy se mimozemské vozítko pohybuje "náhodně" jsou dávno pryč. Vyjde to neskonale levněji než ten tým dopravit na Mars, takovou dobu ho tam živit a... neřkuli ho pak dopravit pak zpátky :-)
Mars
Ondi Vo,2012-05-21 02:50:10
Jenže pane Jahodo, kdyby se čekalo s výzkumem Marsu, až bude vhodný prostředek na transport zkušeného geologa, tak ještě dnes o Marsu nic nevíme.
Přiznám se, že jsem se těšil z úspěchů misse Apollo a věřil jsem prorokům, kteří tvrdili, že do roku 2000 bude jak na Měsíci, tak na Marsu trvalé lidské osídlení a spojení se Zemí bude obstarávat kyvadlová doprava.
No a tak koukám trochu skepticky na vesmírné výtahy s lanem dlouhým 70 tisíc kilometrů se stokrát větší pevností než má kevlar a chemickou odolností platiny.
Nafukovací věž, další krásný projekt. Verne nechal raděj odlít kilometrové vertikální dělo. Řek bych, je krásné snít ... ale realizace bude možná až se zdrojem energie, ketrý nemáme, s materiály o vlastnostech, které nemáme a vesmírným pohonem udělujícím potřebné zrychlení ... a ten také nemáme.
Martin Jahoda má pravdu
Tomáš Kohout,2012-05-21 10:52:44
Je to tak, že geolog na palubě Apolla 17 udělal daleko víc objevů než všechny automatické sondy předtím. Co byste dneska viděl z Hubblova teleskopu nebýt lidských servisních misí. Když jsme u toho Marsu, vozítka tam ujela několik km a bere se to jako obrovský úspěch. Navíc Spirit "pouze" zapadl do písku. Kdyby ho lidský opravář by vyprostil a očistil panely, mohl fungovat stále, takhle nepřežil zimu. Neříkám, že robotický výzkum Marsu, potažmo celé sluneční soustavy nepřinesl výsledky. Tvrdím ale, že měl po něm následovat výzkum s lidskou posádkou, který by už tušil, na co se má zaměřit a hlavně by pro budoucí robotické mise určil další směr výzkumu. Naštěstí lidstvo má odvěkou touhu se do kosmu vydat a všechno k tomu směřuje, aby se tak stalo. Od státních agentur žádný zázrak nečekám, ale soukromníci už zjistili, že se jejich kosmické sny dají realizovat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
