Jen tak, ne úplně k věci.

Milan Zolman,2012-09-04 21:59:06

Dobře, tak to zkusím ještě jednou. Setkal jsem se s několika méně inteligentními opeřenci, nežli jsou havranovití a opravdu dokázali reagovat na hlas určité osoby jinak a dle toho co očekávali, nežli na hlas jiné osoby a přitom tyto osoby neviděli.
Mě tyto a jim podobné udivující závěry výzkumů vždy dovádí k závěru, že kdosi, kdysi, kdesi vymyslel, že zem je středem všeho a koruna na ní je člověk a ti ostatní tvorové jsou jen hovádka a nedej bůh, aby myslela. Z nějakého důvodu má značná část světa v sobě toto snad výchovou či prostředím zakódováno.
Jak to myslím?
Například: našel jsem definici dobývání vesmíru! Gagarinem počínaje je udělován titul hrdina kosmonaut na základě tohoto: kosmonaut musí obletět naší Zemi minimálně 1x a to v minimální výšce 100 km. Těm nadšencům, co ihned potom nadšeně prohlašují, jak hnedle zítra poletíme ke hvězdám, když jsme již dokázali toto, sděluji: Vezměte si prosím Globus, najděte Českou republiku, když bude dost velký, najděte, když ne, odhadněte, kde je Praha, potom odhadněte, kde je Hradec Králové, to je 100 km. Vezměte, dle velikosti globu, šupleru, nebo mikrometr a vztyčte to, co zachytíte do výšky. No a nyní se budeme bavit o dobývání.
Vždy se mi také líbil názor, že lidé v době prvobytně pospolné si byli všichni rovni. To je blábol. Člověk je tvor společenský. Podívejte se na každou smečku, nebo stádo. Nikdy si nejsou všichni rovni. Vždycky to stádo někdo vede. Vždycky tam platí přísná dělba, jsou různé úrovně a funkce a je o ně boj. Toto vymýšlí snad lidé kdesi v útrobách studoven, které nikdy neopustili. Asi jako to, že pračlověk Janeček v době ledové na mamutí dálnici vydlabal pěstním klínem jamku, do které lovil mamuty tak dlouho, až je vyhubil. Potom se dočtete o tom jak je nesnadné ručo udělat jakoukoli větší dirku do věčně zmrzlé země. Následně vidíme vědátora u naleziště mamutích kostí na jižní Moravě, úplné rovině, jak začne rozvíjet teorii o tom, že teda asi ty jamky nebyly rozhodující, ale pračlověk v organizované tlupě nahnal mamuta do rokliny a tam mu házel na hlavu oblázky tak dlouho až.
Kde v té rovině sehnal onu roklinu. A mamuta naháněl asi jako slepice, né. Následně jde v televizi poutavý dokument, jak lovili domorodci v Africe slony, na rovině, bez jamek, bez roklin, bez střelných zbraní. Jo pokud by udělali - „Kšá, hejda do rokliny!“ asi by je slon udupal. Já mám dojem, že jako ten africký kmen použily dva schůdné a možné způsoby – jed, nebo druhý způsob: jeden lovec na sebe naláká slona a druhý schovaný mu v momentě odlákání od stáda přesekne achilovku, případně dva lovci obě na zadních nohou. A pak už se jen čeká.
Pokud, jak nás moudří učí, byl v té době člověk sběrač a lovec nemohl vědět, (to až když se usadil a začal chovat a pěstovat) že když pozná onu děvu, že až za devět měsíců. A tak byl matriarchát. (Je zajímavé, že takový lev je také blbý lovec, ale pokud převezme nový samec tlupu a jsou tam koťata, která nejsou dostatečně rychlá, aby utekla, a jsou samozřejmě jiného otce, tak je prostě zakousne.
Mnoha živočichům je dán určitý ritus, vosa kutilka uloví pavouka, přinese k vyhrabané dírce, položí pavouka, vleze do dírky a pavouka za sebou vtáhne. Dělá to tak co je kutilka kutilkou. Když jí, v momentě, kdy vleze do dírky, pavouka seberete - co se stane. Poletí pro dalšího - musí. Znovu jí ho seberete. Myslíte, že se něco změní, dříve než zemře vyčerpáním? Zkuste si to - změní. Co jí k tomu dohnalo - myšlenka?
Někdy mi také přijde, že například pán, který nedovede zatlouci hřebík, aby si při tom nezpůsobil středně těžké zranění, si vezme do hlavy, že vyzkoumá, jak pračlověk vyráběl z pazourku hroty šípů a po usilovném omlácení všech prstů něco vyzkoumá. Asi tolik, co by mu u piva prozradil každý středně zručný kameník. No nic už toho nechám.

Odpovědět

Lidské hlasy

Karel Wágner,2012-05-19 07:42:41

V případě rozpoznávání lidských hlasů (a zřejmě všech akustických projevů lidí i zvířat)se mi zdá být nejtalentovanější loskuták. A to nemluvím o jeho schopnostech nejrůznější zvuky napodobovat.

Odpovědět