Vrány jsou schopny rozlišit lidské hlasy  
O tom, že krkavcovití ptáci jsou vyjímečně inteligentní, není pochyb. Nejenže umí používat nástroje, ale i plánovat. S ořechy létají nad křižovatku, kde je upustí, aby kola projíždějících aut jim pomohla rozbít skořápku. Když pak na semaforu autům svítí červená, dokráčejí si pro pamlsek. V sebezapření a čekání na možnost výměny malého pamlsku za větší nebo lepší jsou lepší než děti. Rakouští vědci nyní připsali vránám další „plus“ - schopnost rozeznávat komu lidský hlas patří.

Zvětšit obrázek
Rozeznali byste je? Shora: havran polní (Corvus frugilegus), vrána černá (Corvus corone) a krkavec velký (Corvus corax). Zdroj: Wikipedia Brian Snelson a David Hofmann

Již před pěti lety jsme na Oslu psali, jak novokaledonské vrány zvládají výrobou nástrojů z větviček, a jak pak s jejich pomocí vytahují hmyz z úkrytu. Umějí dokonce využít jeden nástroj k získání jiného nástroje. Když se tito ptáci poprvé střetli s drátem, rychle se ho naučili ohýbat do háčku, který se jim dokonale hodil pro vyšťourání hmyzu z děr. Vrány dokonce upravují nástroje podle toho, zda jsou praváci nebo leváci. Když krkavcovití chtějí někoho „klofnout“, zahajují konverzaci podobně jako my, lidé. Rakouští vědci se domnívají, že krkavcovití jsou ze všech ptáků nejchytřejší. Utvrdil je v tom pokus s vránami obecnými černými, které jak zjistili, jsou schopny podle rozdílů v hlasu rozeznat, zda se jedná o osobu kterou znají, nebo „cizince“


 

Zvětšit obrázek
Anna Braun a Claudia Wascher, autorka studie. Kredit: Konrad Lorenz Forschungsstelle für Ethologie, University of Vienna

Důkaz jim poskytl jednoduchý pokus. Nahráli hlasy pěti osob, které se o ně ve voliéře někdy staraly a k tomu hlas pěti dalších dobrovolníků, kteří s ptáky neměli nikdy nic společného. Nahrávka spočívala v jednom slově - "hej". Když toto zvolání později osmi pokusným vránám, náhodně přehrávali vždy se stejnou intenzitou, ptačí reakce nebyly stejné. Mnohem rychleji a výrazněji vrány zpozorněly při neznámých hlasech a otáčely se za nimi. Odborníci na psychiku opeřenců to vysvětlují tím, že ptáci v hlasech, které nedovedli identifikovat, spatřovali potenciální hrozbu, a proto jim věnovaly mnohem větší pozornost.
Poté učinili s vránami ještě jeden pokus. Lišil se jen v jednom detailu – lidský hlas zaměnili za ptačí. Nahráli skřehotání pěvců, se kterými již měli možnost si poklábosit. Vybrali druhy, s nimiž se vrány běžně setkávají i ve volné přírodě. Kavky, se kterými se slétávají na stejná nocoviště a straky, s nimiž často sdílejí teritorium obživy. Tentokrát reakce byla opačná. Vrány se více měly k hlasům známých opeřenců, zatímco ty neznámé je nezajímaly. Podle odborníků to souvisí s tím, s kým již mají uzavřenou „dohodu vzájemného varování“ před případným nebezpečím nebo zkušenost ze spolupráce při shánění potravy. Cizince, od kterých neví, co mohou čekat, ignorují.

    
 
Otázkou je, jestli to tentokrát vědci z University of Vienna s tou inteligencí vran poněkud nepřepískli. Inteligenci zkoumaných opeřenců dokládají tentokráte něčím, co není cizí ani slepicím v kurníku...

 

Pramen: Claudia A. F. Wascher, Georgine Szipl, Markus Boeckle a Anna Wilkinson.:Carrion crows can differentiate between the calls of known and unknown heterospecifics , Animal Cognition, 2012, DOI: 10.1007/s10071-012-0508-8


Dva amatérské záběry dokládající vraní inteligenci:

 

 

 

 

 

Datum: 18.05.2012 08:59
Tisk článku


Diskuze:

Jen tak, ne úplně k věci.

Milan Zolman,2012-09-04 21:59:06

Dobře, tak to zkusím ještě jednou. Setkal jsem se s několika méně inteligentními opeřenci, nežli jsou havranovití a opravdu dokázali reagovat na hlas určité osoby jinak a dle toho co očekávali, nežli na hlas jiné osoby a přitom tyto osoby neviděli.
Mě tyto a jim podobné udivující závěry výzkumů vždy dovádí k závěru, že kdosi, kdysi, kdesi vymyslel, že zem je středem všeho a koruna na ní je člověk a ti ostatní tvorové jsou jen hovádka a nedej bůh, aby myslela. Z nějakého důvodu má značná část světa v sobě toto snad výchovou či prostředím zakódováno.
Jak to myslím?
Například: našel jsem definici dobývání vesmíru! Gagarinem počínaje je udělován titul hrdina kosmonaut na základě tohoto: kosmonaut musí obletět naší Zemi minimálně 1x a to v minimální výšce 100 km. Těm nadšencům, co ihned potom nadšeně prohlašují, jak hnedle zítra poletíme ke hvězdám, když jsme již dokázali toto, sděluji: Vezměte si prosím Globus, najděte Českou republiku, když bude dost velký, najděte, když ne, odhadněte, kde je Praha, potom odhadněte, kde je Hradec Králové, to je 100 km. Vezměte, dle velikosti globu, šupleru, nebo mikrometr a vztyčte to, co zachytíte do výšky. No a nyní se budeme bavit o dobývání.
Vždy se mi také líbil názor, že lidé v době prvobytně pospolné si byli všichni rovni. To je blábol. Člověk je tvor společenský. Podívejte se na každou smečku, nebo stádo. Nikdy si nejsou všichni rovni. Vždycky to stádo někdo vede. Vždycky tam platí přísná dělba, jsou různé úrovně a funkce a je o ně boj. Toto vymýšlí snad lidé kdesi v útrobách studoven, které nikdy neopustili. Asi jako to, že pračlověk Janeček v době ledové na mamutí dálnici vydlabal pěstním klínem jamku, do které lovil mamuty tak dlouho, až je vyhubil. Potom se dočtete o tom jak je nesnadné ručo udělat jakoukoli větší dirku do věčně zmrzlé země. Následně vidíme vědátora u naleziště mamutích kostí na jižní Moravě, úplné rovině, jak začne rozvíjet teorii o tom, že teda asi ty jamky nebyly rozhodující, ale pračlověk v organizované tlupě nahnal mamuta do rokliny a tam mu házel na hlavu oblázky tak dlouho až.
Kde v té rovině sehnal onu roklinu. A mamuta naháněl asi jako slepice, né. Následně jde v televizi poutavý dokument, jak lovili domorodci v Africe slony, na rovině, bez jamek, bez roklin, bez střelných zbraní. Jo pokud by udělali - „Kšá, hejda do rokliny!“ asi by je slon udupal. Já mám dojem, že jako ten africký kmen použily dva schůdné a možné způsoby – jed, nebo druhý způsob: jeden lovec na sebe naláká slona a druhý schovaný mu v momentě odlákání od stáda přesekne achilovku, případně dva lovci obě na zadních nohou. A pak už se jen čeká.
Pokud, jak nás moudří učí, byl v té době člověk sběrač a lovec nemohl vědět, (to až když se usadil a začal chovat a pěstovat) že když pozná onu děvu, že až za devět měsíců. A tak byl matriarchát. (Je zajímavé, že takový lev je také blbý lovec, ale pokud převezme nový samec tlupu a jsou tam koťata, která nejsou dostatečně rychlá, aby utekla, a jsou samozřejmě jiného otce, tak je prostě zakousne.
Mnoha živočichům je dán určitý ritus, vosa kutilka uloví pavouka, přinese k vyhrabané dírce, položí pavouka, vleze do dírky a pavouka za sebou vtáhne. Dělá to tak co je kutilka kutilkou. Když jí, v momentě, kdy vleze do dírky, pavouka seberete - co se stane. Poletí pro dalšího - musí. Znovu jí ho seberete. Myslíte, že se něco změní, dříve než zemře vyčerpáním? Zkuste si to - změní. Co jí k tomu dohnalo - myšlenka?
Někdy mi také přijde, že například pán, který nedovede zatlouci hřebík, aby si při tom nezpůsobil středně těžké zranění, si vezme do hlavy, že vyzkoumá, jak pračlověk vyráběl z pazourku hroty šípů a po usilovném omlácení všech prstů něco vyzkoumá. Asi tolik, co by mu u piva prozradil každý středně zručný kameník. No nic už toho nechám.

Odpovědět

Jsem smutný.

Milan Zolman,2012-08-24 21:40:05

Povedl se mi hezký příspěvek a ono mi to napíše, že nejsem přihlášen. Byl jsem, byl. Znovu to psát nebudu.

Odpovědět

Lidské hlasy

Karel Wágner,2012-05-19 07:42:41

V případě rozpoznávání lidských hlasů (a zřejmě všech akustických projevů lidí i zvířat)se mi zdá být nejtalentovanější loskuták. A to nemluvím o jeho schopnostech nejrůznější zvuky napodobovat.

Odpovědět

"Finta" s namočením

Jan Strejček,2012-05-18 09:26:20

Nechci být rejpal, ale "fintu" s namočením potravy zvládá kdejaký střední papoušek(z mé zkušenosti senegalec a královák), tak mi to nepřijde jako moc vhodná ukázka. Stejně tak s tím rozpoznáváním hlasu.

Královák se dokonce naučil vířit vodu, když se mu náhodou potopil hrozen vína. Vířením ho nadzvedával ze dna a chytal do zobáku.

Tímto nechci shazovat inteligenci vran, jsem si vědom, že jsou to nejspíš ti nejchytřejší ptáci, ale je jim v tomto článku přisuzováno "umění", které zvládá každý druhý papoušek.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz