Diagnosa EU je poměrně jednoduchá. Choroboplodným zárodkem je virus Pražského hřbitova jak ho popsal Umberto Eco. U lidí vyvolává patologickou oblibu fantastických a iracionálních mýtů a scénářů. Je poměrně neškodný pokud se nespojí s aktivitu produkujícím kofaktorem. Účast Evropského Parlamentu a Rady, či podobné instituce produkující směrnice, nařízení, pravidla a zákony vede k vysoce virulentní formě. Jednotky skládající kofaktor mají přednostní cíl – přežít (ve stávající nebo vyšší funkci). Proto přizpůsobují svojí sekreční aktivitu v souhlasu s mýty a iracionálními pověrami infikovaných lidí. Tím vytvářejí pozitivní zpětnou vazbu, která podporuje virus.

Bylo navrženo několik léčebných postupů. Jedna strategie se zaměřuje na kofaktor snažíc se omezit jeho sekreční aktivitu jen na omezené oblasti. Nefunguje to, protože by to ohrozilo složky kofaktoru v jejich postavení. Jiný přístup se snaží napadnout samu podstatu viru aplikací racionálního vysvětlení a vědecké argumentace jako neutralizačního prostředku proti mýtům a pověrám.Výše zmíněná studie Umberta Eca ukazuje, že je to beznadějný pokus znásilnit lidskou přirozenost.

Je tu však třetí možnost. V roce 1796 na 4. května Edward Jenner udělal tři zářezy do kůže na ruce osmiletého James Phippse a zavedl do nich obsah vředu ženy trpící kravskými neštovicemi. Po šesti týdnech infikoval hocha pravými neštovicemi. Chlapec zůstal zdráv. To byl zrod vakcinace.

Šetření Eurobarometru ukázalo, že Evropané jsou infikováni ještě dalším virem: obavou z chemického znečištění potravin a životního prostředí. Tento virus však postrádá potřebný kofaktor a proto má malý účinek. Můžeme ho však použít pro vakcinaci. Třeba pomocí následujícího vakcinačního postupu:
Symptom: Francie před volbami lobuje proti povolení pěstování Bt kukuřice MON810 v celé Evropě.
Vakcinace: Shrnout výměru všech ploch kukuřice ve Francii, které jsou ve významném stupni napadeny zavíječem kukuřičným a identifikovat prostředky, kterými se zemědělci tomuto napadení brání. Zveřejnit jména všech chemických pesticidů, které používají a sumarizovat jejich sezónní množství. Přibere se lokální hygienická norma povolující maximální přípustné residuum příslušných insekticidů v potravinách. Tím se vynásobí celkové množství sklizně z ploch ošetřených insekticidy. Výsledkem je suma chemikálií vnesených do potravního řetězce. Informaci o ní aplikovat francouzské veřejnosti v opakovaných dávkách.
Symptom: Alergie na označení “Vyrobeno z GMO“ nebo „Obsahuje GMO“.
Vakcinace: Ve vhodné zemi, třeba Nizozemsku, na trhu nabídnout dva koše brambor. Jeden – třeba s odrůdou Fortuna - označit „GM-brambor“ a druhý, s běžnou odrůdou, označit „x-krát ošetřený chemickým fungicidem“ (x odpovídá skutečnému počtu ošetření – v Nizozemsku až 12).  Monitorovat reakci spotřebitelů.

Další terapie je cílena na nejcitlivější receptor občanů – receptor na peníze. Připravit léčivo s afinitou k tomuto receptoru je složitější, vyžaduje práci zvící disertace. Metodická část popisuje přenosové neurony vybíhající z legislativního GMO nádoru a identifikuje cílové struktury, ke kterým vedou. Jsou to např. Vzorkování, analýzy, testování, separování, značení, monitorování, vedení a archivování protokolů, vyplňování žádostí a zpráv a jejich vyhodnocování příslušným úřadem,atd.
Experimentální část musí zjistit jaké náklady představuje každá z těchto struktur, řekněme za rok. Zahrnují i platy expertů a úředníků, kteří se jimi zabývají. Zvláštní pozornost je nutno věnovat tzv. nulové toleranci, která má za následek, že loď s tisíci tunami sóji se musí vrátit z evropského přístavu dodavateli, pokud je v ní nalezen jeden sójový bob odrůdy dosud v EU neschválené. Náklady na jednu takovou průměrnou loď se započítají. V diskusní části se přesně vymezí plátci zjištěných nákladů a specifikují zdroje peněz.
Takto připravené léčivo se upraví do několika lékových forem pro různé cílové skupiny infikovaných pacientů.  Aby se dosáhlo dobrých výsledků terapie, je nutno použít adjuvancia spočívající v širokém zapojení médií. Můžeme doufat, že takováto integrovaná terapie zlepší stav evropské biotechnologie a posune ekonomii EU k pozvolné rekonvalescenci.

Quo vadis EK?

Poté, co se ve Vídni letos v březnu sešlo mezinárodní konsorcium vědců konstatující, že se jim krmnými zkouškami nepodařilo prokázat dlouhodobá zdravotní rizika transgenní (GM, tj. Geneticky modifikované) kukuřice, -

Poté, co Evropská Komise shrnula patnáctiletý výzkum geneticky modifikovaných organismů za 300 milionů eur konstatováním, že co do rizikovosti se neliší od běžně vyšlechtěných odrůd, -
Poté, co s velkou pompou vyhlásila „Na znalosti založenou bioekonomiku“(KBBE), -
Poté, co proklamuje, že prostřednictvím programu HORIZONT2020 se dostane na čelo světové biotechnologie, -

po tom všem se EK ještě chystá vydat „Nařízení…“, které předepisuje pro všechny GM plodiny určené pro potraviny i pro krmiva povinné devadesátidenní krmné testy a to zkrmováním celé rostliny. ( gmosafety)
Je to podstatné a nákladné zpřísnění dosavadních světově nejpřísnějších požadavků, takže je namístě se zeptat PROČ?, co tím EK sleduje?

Vyloučíme absurdity, jako že EK z principu nedůvěřuje vědcům a jejich výzkumu, který financuje, nebo že se od 2013 budou členové EK volit a proto se musí zalíbit pověrčivým Evropanům. Pak se jeví jako nejpravděpodobnější strategický cíl: salámovou metodou vyloučit GM plodiny z Evropy. Má to své dobré důvody. V oficiálním zdůvodnění se uvádí, že dosavadní testy oponentům nestačí a EK jim chce vyjít vstříc. To však vyvolává další PROČ? Máme tři možné odpovědi:

1) Zajistí to přijetí GM plodin veřejností.
2) Znesnadní a zdraží to uvádění GM plodin na trh tak, že bude vyhrazeno pouze velkým mezinárodním firmám.
3) Podpoří oponenty, neboť EK oficiálně uznává jejich námitky a cení si je na značnou sumu, kterou by splnění Nařízení vyžadovalo. Předpokládá se, že oponenti přijdou s dalším požadavkem a umožní další salámový řez k odstranění GM plodin z Evropy.

První vysvětlení patří do absurdit. Každý prodavač v potravinářství ví, že zpřísnění kontrol na zboží z určitého zdroje (regionu, firmy, farmy), nezvýší zájem o jeho produkty jako o „lépe kontrolované“, ale právě naopak: vzbudí nedůvěru a pokles zájmu.
Druhá alternativa implikuje, že EK podléhá lobbismu ve prospěch nadnárodních firem – a tomu se nechce věřit.
Zbývá tedy ta třetí. Oficiálním uznáním námitek oponentů získá v nich EK spojence v tažení proti GM plodinám.
Faktické přesunutí jejich zavádění na nadnárodní firmy zvýší odpor veřejnosti, protože ta nadvládu těchto firem nemiluje. Tím se PROČ mění v KDO?
Kdo jsou ti oponenti, které si EK bere jako spojence tím, že je oficiálně podporuje?  Kdo si vymýšlí další a další námitky a požaduje další a další nákladné kontroly? Oficiálně to jsou politici členských států hlasující v Radě s bezpečnou jistotou vždy proti GM plodinám. Jak to bývá, selský rozum s oficiální verzí není spokojen. Je obtížné si představit váženého ministra sužovaného obavou, že by vinou GM plodin pojídal geny bakterií a byl postižen neznámými alergiemi ne hned, ale v dlouhodobém horizontu.
Takovými výmysly však veřejnost vychovávají určité pseudonáboženské ekleziomorfní organizace. Jsou dobře finančně zajištěné, mají psychology a PR odborníky pro šíření své víry v nebezpečí GMO. Veřejně prohlašují, že tato víra je nezávislá na faktech a zkušenostech. Z toho plyne, že jejich víra je nutí předkládat další a další námitky. Třeba organizace Testbiotech už požaduje nejen dlouhodobé, ale vícegenerační testy na zvířatech. To bude stoupat dál a dál až k vrcholu – konečnému zákazu.
Veřejnost ráda věří katastrofickým vizím a politik chce být opět zvolen a musí jednat v souladu s voliči. Jde o to, zda EK bude tuto víru krok po kroku následovat až ke kýženému vrcholu. Ve jménu KBBE a konkurenceschopnosti.

Pramen: AgBioChatter

V dubnovém čísle Světa biotechnologií se dále dočtete
- Biomania a její konference
- BioForum(www.cebioforum.com)>