K nejkrásnějším poslům jara patří dřeviny, které vykvétají na konci zimy, v době kdy již mizí sníh a ve vzduchu je cítit jaro. Příroda sice stále vypadá, jako by spala, stromy a keře nemají listy a v zahradách se nesměle krčí první sněženky, bledule a šafrány. Přesto však existuje několik druhů keřů, jarních poslů, kteří předběhnou všechny ostatní a vykvetou již v tomto období. Z našich domácích dřevin vykvétají jehnědy lísek, ale ty nejsou příliš ozdobné.

K nejkrásnějším, ale stále jen zřídka pěstovaným keřům, jež jsou předzvěstí nastávajícího jara, patří vilíny (Hamamelis).

Charakteristika

Vilíny jsou  opadavé keře poněkud podobné lísce. Na větvích a někdy i listech mají hvězdicovité trichomy. Kmínky jsou štíhlé, nahnědlé nebo šedavé. Jsou vidět i během vegetace a proto dodávají keřům strnulý vzhled. Listy jsou střídavé, jednoduché, nesouměrné a nepravidelně zubaté, na podzim krásně vybarvují dožluta, oranžova nebo červena. Působí strnulým dojmem, větve jsou totiž šikmo vystoupavé a poměrně málo větvené.

Oboupohlavné, čtyřčetné květy jsou neobvyklé, dekorativní a nápadné. Drobný kalich je červeně nebo oranžově zbarvený. Ozdobné jsou nezvykle úzké a dlouhé korunní lístky. Květy vykvétají v úžlabních řídkokvětých chomáčcích, na bezlistých větvích, takže se neztrácejí. Květy vynikají jednou neobvyklou vlastností, která brání jejich zmrznutí a prodlužuje kvetení. Je-li mráz, stočí se korunní plátky dovnitř květu a opět se narovnají, jakmile se oteplí. Některé odrůdy příjemně vonní.

Plodem je dřevnatá tobolka ukončená zobáčky, která obsahuje dvě černá lesklá semena. Tobolky vytrvávají na keřích dlouho, minimálně do doby květu. Někdy se větve s tobolkami používají jako doplněk ve vazačství.

Nároky
Vilíny vyžadují dostatek prostoru. Zprvu rostou pomalu, ale časem dosahují větších rozměrů a nemají rády řez. Vilínům se daří v humózních, svěžích a stále mírně vlhkých půdách. Spokojí se s neutrální nebo mírně kyselou zemí, pouze vilín viržinský snáší i půdy vápenité. Půdu je možné vylepšit přidáním kompostu nebo rašeliny. Nikdy je nevysazujeme na suchá, vyprahlá stanoviště. V létě, zvláště je-li dlouho sucho, jsou vděčné za zálivku. Vyžadují dostatek světla, ale snáší i mírné zastínění. Na suchých stanovištích je snadno poškodí sluneční úpal. V našich podmínkách jsou otužilé a zimní mrazy je poškozují jen zřídka. V tomto ohledu patří k nejvděčnějším v zimě kvetoucím dřevinám, protože exotické asijské druhy jako ocasatec (Stachyurus), zimnokvět (Chimonanthus) či lískovníček (Corylopsis) vyžadují chráněná stanoviště, neboť jejich květy snadno namrzají. Vilíny dobře rostou a netrpí chorobami, škůdci ani okusem zvěří. Špatně však snášejí přesazování. Množí se poměrně obtížně. Vilíny vysazujeme nejlépe na podzim z kontejnerů. Dbáme na to, aby rostliny neměly poškozený kořenový systém. Přes zimu povrch půdy pro jistotu namulčujeme zetlelým hnojem, kompostem nebo rašelinou. Mladé rostliny pravidelně zaléváme.

Použití
Vilíny jsou vyslovené solitéry.  Vyžadují dostatek místa, aby se mohly uplatnit v celé své kráse. Dorůstají až do výšky čtyř metrů a jsou dlouhověké.  Kombinovat je s ostatními listnatými keři je dosti obtížné. Rozhodně se nehodí do živých plotů. Ideální jsou, a to zvláště žlutokvěté kultivary, jako předsadba před tmavými jehličnany (tisy, tsugy, jedle) a vyšší stálezelené dřeviny (cesmíny, zimostráz). Volíme pro ně dominantní a dostupné místo, kde především v zimě oceníme krásu jejich květů. Dají se pěstovat také v nádobách, menší rostliny si v době květu přeneseme na ideální stanoviště a po odkvětu je můžeme umístit na odlehlejší místo zahrady. Větévky se hodí k rychlení.
Pokud máte rozlehlejší okrasnou zahradu, vilíny by v ní rozhodně neměly chybět. Celý keř totiž bývá obalený květy a je-li vysazený před tmavými jehličnany, svítí do dálky.

Zkuste vysadit kombinaci vilínu kvetoucího žlutě a červeně.

Některé odrůdy s červeným květem:

žlutočervené: H. virginiana ´Rubescens´ 

oranžově červené: H. mollis ´Brevipetala´, H. x intermadia ´Ruby Glow´

růžové: H. vernalis ´Carnea´

červené: H. x intermedia ´Rubin´  a ´Friesia´ – měděně červené

              H. x intermedia ´Diane´ - rezavě červené

temně červené: H. x intermedia ´Carmine Red´ , H. japonica var. flavo-purpurescens ´Carmine Red´ a H. japonica var. flavo-purpurescens ´Adonis´,  H.x intermedia ´Feuerzauber´