V horké krajině španělské Andalusie je u cesty ze Sevilly do Cordoby, západně od města Écija, k vidění tak trochu mimozemsky blyštivé oko termosolární elektrárny, která jakoby prolínala do našeho světa z dimenze plné oslnivých zrcadel Je to pouhá horká novinka mezi obnovitelnými zdroji anebo produkt ryzí technologické magie, silou odraženého Slunce zastrašující oxid uhličitý, aby nám už tolik neškodil?
Ať je to tak či onak, futuristická elektrárna Gemasolar je dílem Torresol Energy, společného podniku španělské strojírenské skupiny Sener a exotického kapitálu, poskytnutého z Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty), prostřednictvím firmy Masdar, orientující se na technologie obnovitelných zdrojů. Španělsko je vůči obnovitelným zdrojům energie velmi štědré a velkorysé. Solární a větrná energetika tu prožily intenzivní rozkvět, se všemi nešvary a průšvihy, které státní dotace prakticky nevyhnutelně přinášejí. Česká republika by ostatně mohla vyprávět. Španělsko je teď světová dvojka v solární energii a zároveň největších producent větrné energie v Evropě, který strčí do kapsy i Německo.
Žhavé oko Gemasolaru tvoří 140 m vysoká centrální věž, obklopená kruhem sestaveným z celkem 2650 zrcadel. Každé z nich přitom odráží plochou 120 čtverečních metrů. To by samo o sobě nebylo až tak převratné. Vtip je ale v tom, že tahle solární elektrárna je vůbec první, která běží i v noci, a během léta dodává elektřinu 24 hodin denně. Podle Santiaga Ariase, technického ředitele Torresol Energy, je to celé velice prosté. Panely zrcadel házejí prasátka na centrální věž a přenášejí tak energii tisíckrát intenzivněji, než běžné sluneční paprsky, dosahující na povrch Země. Ulovenou energii uchovává nádrž s 6250 tunami roztavených nitrátových solí, při teplotě přes 500 stupňů Celsia. Uskladněná energie posléze vytváří páru, která pohání turbíny a produkuje tak elektrický proud. Bez pomoci Slunce to zvládne celých 15 hodin.
Je to právě schopnost uskladnit energii Slunce a použít ji pro výrobu elektřiny během noci, co činí andaluskou termosolární elektrárnu tak zajímavou. V jejím případě už Slunce není tím, kdo určuje pravidla hry, což je pro operátory elektrárny a provozovatele rozvodné sítě velmi zajímavé. Gemasolar, jehož výkon činí 19,9 MW, může pracovat cca 6400 hodin ročně, což je několikanásobně víc oproti solárním elektrárnám neschopným skladovat sluneční energii. Nakonec to v porovnání s nimi dělá o nějakých 60 procent vyrobené elektrické energie navrch. Podle Ariase jejich elektrárna ročně uspokojí požadavky 30ti tisíc španělských domácností a také ročně ušetří 30 tisíc tun oxidu uhličitého.
Poněkud stinnou stránkou této technologie je závratná výše potřebných investic. V případě andaluské elektrárny šlo o více než 200 miliónů euro. Na druhou stranu, pokud se nějak radikálně nezmění klíčové parametry trhu s energiemi, tak by se termosolární elektrárna měla zaplatit za necelých 20 let a pak by se podle lidí z Torresol Energy měla stát doslova tiskárnou na peníze. Proč tedy podobné projekty nerostou jako houby po dešti? Utěšený rozvoj obnovitelných zdrojů v poslední době zmrazila úřadující ekonomická krize. Samotná Andalusie inkasovala velmi tvrdý úder a celé Španělsko se potácí na pokraji recese, možná i horších zážitků. I kdyby ale nedošlo na nejhorší ekonomické scénáře, postupující krize vcelku logicky otrávila ochotu obyvatelstva i úřadů experimentovat s obnovitelnými zdroji. Opět se ukázalo, že zelené technologie i myšlenky jsou luxusem, který si můžeme dovolit jen v rozjeté a optimistické ekonomice. Torresol Energy má připravené tři další projekty s technologií Gemasolar, které museli pozastavit kvůli potížím se státní pomocí. Zároveň se rozhodli tuto novou technologii vzhledem ke složité mezinárodní ekonomické situaci zatím neprodávat do ciziny, i když je o ni prý veliký zájem.
<
Prameny:
AFP 19.3. 2012, Wikipedia (Gemasolar Thermosolar Plant, Solar thermal energy, Molten salt).
Solární tepelná past překonala 1 000°C. Na obzoru je solární průmysl
Autor: Stanislav Mihulka (02.06.2024)
Nová technologie štěpení vody pro výrobu vodíku
Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2013)
Diskuze:
Dekuji. Amen.
Petr Sabik,2012-03-31 22:35:54
Me (a nejen asi me) odrazuje na ty PERLY p. Kosco doslova plytvat casem dohledavanim relevantnich zdroju a vypisovanim proc to ci ono asi nebude zrovna tak, jak popsal. Proto jeste jednou diky.
Doporučení pro místního biozemědělce.
Lukáš Klazar,2012-03-31 17:33:44
Milý pane Kosco, věnujte se raději tomu, čemu pravděpodobně rozumíte lépe – produkci biopotravin a využívání dotacemi pokřiveného evropského trhu s nimi.
Co se týče JE, házíte zde jednu perlu za druhou, což mi nemohlo uniknout ani přesto, že jsem v této oblasti laik, a donutilo mne to k reakci, ve které (vzhledem k vaší plodnosti) rozpitvám jen část vašich výtvorů. Vaše porovnávání instalovaného výkonu JE s instalovaným výkonem FVE z hlediska investičních nákladů (ještě k tomu v našich zeměpisných šířkách) je…slušně řečeno scestné. Pro vaši představu: v roce 2010 vyrobila JE Temelín cca 13,82 TWh elektrické energie. Za to samé období vyrobily veškeré FVE instalované na území ČR cca 0,62 TWh elektrické energie.
zdroje např. zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Temel%C3%ADn
http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/vodni-elektrarny-porazi-fotovoltaicke-vyrobi-3-380-gwh.aspx
Pokud bychom chtěli FVE pomoci, pak nebudeme zohledňovat kapacity připojované během roku 2010 (které celkový instalovaný výkon zečtyřnásobily), ale budeme celkovou produkci el. energie za rok 2010 vztahovat pouze na instalované kapacity z počátku roku, které činily 463 MW (viz zdroj výše). Při přepočtu dodané elektřiny za rok 2010 na 1MW instalovaného výkonu nám tedy vychází 6,91 GWh u JET oproti 1,34 GWh u FVE. Kdybychom tedy chtěli dosáhnout v roce 2010 (a +- nějaké drobné i v letech jiných více či méně slunečných) stejné produkce elektřiny z FVE, jaká byla vyprodukována jednou z našich JE, pak bychom museli její instalovaný výkon nahradit více než pětinásobkem instalovaného výkonu FVE. Potom se dostáváme k podstatě vašeho scestného uvažování, a tou jsou investiční náklady, které by rovněž musely být více než pětinásobné.
Pro další výpočty se musím zeptat, odkud jste čerpal údaj o nákladech 80 mld. za 2GW instalovaného výkonu. Pokud vezmu dostupné údaje o velkých FVE (např. Vepřek 35,1 MW/2,7 mld. Kč)
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/FVE_Vep%C5%99ek
pak po přepočtu na porovnávané 2 GW Temelína mi náklady na odpovídající instalovaný výkon FVE vycházejí okolo 150 mld. Kč (při potřebě pětinásobně vyššího instalovaného výkonu tedy fotovoltaický ekvivalent JET bude stát 750 mld. Kč).
Kdybych počítal s vašimi vysněnými 80 mld., pak při pětinásobné potřebě zvýšení instalovaného výkonu budou celkové náklady činit 400 mld. Kč. To by mohlo být dokonce srovnatelné s nejčernějšími odhady na cenu dostavby JE Temelín. „Oficiální“ odhady sice hovoří o 200-300 mld. Kč, ale konečná cena se bude odvíjet jednak od nabídky budoucího zhotovitele a jednak od případného zdražení v průběhu výstavby (u JE Olkiluoto nejčernější předpoklady hovoří o prodražení na více než dvojnásobek z plánovaných 3 mld. €, na druhou stranu se jedná o 1600 MW reaktor, nikoliv námi kalkulovaný 1000 MW, a zároveň je to novinka, u níž je prodražování při vychytávání „much“ asi nevyhnutelné a nemělo by s v takovém rozsahu objevit u dalších projektů).
I při takové pro-FVE manipulaci (doslova) nám zůstávají neakceptovatelná negativa na straně FVE – v životnosti (FVE plánovány na 20 let, nové reaktory JE na 60 let), nestabilitě a neřiditelnosti FVE, nutnosti zálohovat FV zdroje, nutnosti posilovat přenosovou soustavu při navyšování instalovaného výkonu FVE, nutnosti (?) dotování FVE, které se negativně odráží na cenách elektřiny pro koncového spotřebitele, záborech zemědělského půdního fondu, atp. Pokud bychom se k problému stavěli realističtěji, pak bude výsledek pro FVE ještě daleko horší.
Dalším vašim zajímavým postřehem je způsob dotování cen elektřiny vyprodukované ve FVE (u člověka provozujícího svůj byznys v dotovaném prostředí podivuhodné). Cena vykupované elektřiny se vůbec nemusí snižovat, naopak zde existuje možnost využít garance výkupní ceny po celou dobu životnosti FVE (stanoveno na 20 let), jejíž výše se odvíjí od data připojení k distribuční soustavě
zdroj: http://www.itserve.cz/index.php/fotovltaicke-elektrarny/musite-vedet
Samozřejmě si můžete zvolit příplatek k tržní ceně elektřiny – tzv. zelený bonus. Pokud se ale jedná o FVE připojenou k distribuční síti v letech 2007 - 2010, bylo by to z pohledu vlastníka FVE slušně řečeno nemoudré :)
Výše uvedené si může dohledat a vyhodnotit každý, kdo umí číst a nebyl obdařen výjimečně nízkým intelektem. Není k tomu potřeba žádné speciální nadání ani odbornost např. pana Wagnera, kterému jako i ostatním „krmičům Osla“ děkuji za jejich práci (byť mám k extremistickému pojetí skepticismu některých z nich taky občas výhrady, které tu třeba jednou budu z pohledu laika ventilovat :))
Vaše oslí můstky a fabulace, pane Kosco, jsou sice podnětné pro rozjetí diskuse (jak už jsem se přesvědčil v diskusi u článku „Evropa v ohrožení“), ale ubíjející z pohledu hodnocení stavu obyvatel (nejen) této republiky. Bohužel jsme čím dál častěji svědky toho, že místo času pro hledání relevantních údajů a jejich následného logického vyhodnocení se lidé spokojují s tím, co jim nějaký přemostěný myslitel s bujnou fantazií naservíruje. Potom se nedivme, když bývalá Jihočeská máti z ministerského postu (nebo to už bylo pouze z poslanecké sesle?) plamenně hovoří o náhradě JE dřevní hmotou. Není na škodu těmto lidem občas nastavit zrcadlo.
Vaši poslední perlu, jíž pokládáte paralelu mezi přístupem odpovědných lidí v případě havárií JE Černobyl a Fukušima, už nechám bez reakce, protože bych se při vyvracení této sprosté a do očí bijící lži neubránil použití vulgarismů.
Stejně je to sranda.
Jan Jaroš,2012-03-31 16:42:55
Stejně je sranda, jak může obyčejný dotaz na výkupní cenu elektřiny z tohoto zařízení způsobit, že se většina následné diskuse vůbec tématu článku netýká... :-)
Můj zavěr a oslí můstek
Mojmir Kosco,2012-03-31 01:27:42
jediná možnost podpory JE je založena na důvěře . Protože nevídím daleko snažím se sáhnout vždy po nejblžším mně uchopitelném motivu.U mne to byl Temelín.ČEZ 4 řádky odbyl celkové náklady na výstavbu (levnost energie z jádra je hlavní argument.)I laik jako já při prověřovaní těchto 4 řádků našel rozpory až to hezké není.
V článku je nastíněná možnost úpravy stupnice havarií neboť se zdá že havarie ve Fukušimně nedosahuje úrovně v Černobylu . Ale je to skutečně tak ? Zřejmě ty podmínky pro stupnici v současnosti byli splněny.
To se nerozporuje . Byl přístup odpovědních činitelů JE elektrárny Černobyl a Fukušima tak rozdílný? .Obě přiznali pouze to co někdo uviděl hezky zvenku a víc už nic. A upravit stupnici tak aby se veřejnost tak chuděra netrápila je postoj rovnajicí se postoji lekaře který nemá povinost informovat pacienta o jeho zdravotním stavu. Tak proč věřit ?
zobrazení reakce
Maroš Štulajter,2012-03-30 17:20:59
pochopil som to tak že najmodernejšie solárno tepelné elektrárne sú zhotovené tak že každé zrkadlo má svoj zberač tepelnej energie.
samostatné zrkadlá
Maroš Štulajter,2012-03-30 12:26:28
p. Wagner vo svojom článku o tepelných elektrárňach uvádza že účinnejšie sú tie ktoré majú zrkadlá kde sa priamo v nich zohrieva tepelné médium. myslím si ale že sústredené lúče od zrkadiel na jeden väčší bod zaberajú menšiu plochu na jednotku výkonu a môžu vytvoriť väčšiu teplotu média.
Kde to tam je?
Vladimír Wagner,2012-03-30 16:48:10
Přečetl jsem si znovu ten svůj článek a nějak jsem nenašel, že by tam byl popisován rozdíl mezi efektivitou slunečních tepelných elektráren, u kterých se koncentruje světlo zrcadel na jeden zásobník a těch, kde máte ohřev media v absorpčních trubicích procházejících ohnisky jednotlivých zrcadel. Jedině se říká, že z hlediska efektivity jsou obojí tyto typy daleko výhodnější než fotovoltaika.
Zdroje
Mojmir Kosco,2012-03-30 06:59:40
Samozřejmě chápu rpzdíl mezi věřitelem a ručitelem a majitelem .
Dividendy bere jako majitel
Poplatky za závazek převzit odpad se neodráží v záverečném učtu pracoje s ním SURAO .Je otázkou jaké celkové naklady budou na uložiště vycházím s udajů SURAO které zvyšují náklady na již prodanou energii o 1mld korun za 50 let .Těchto uložišť bude jednou 3 až 4 ? nevím jak dlouho se musí vyhořelé palivo skladovat.
1mld ročně jde statní záruky za temelínem je to v zpravě uvedeno.
Prostě dnes je to tak že čez prohlásil že dostavba temelína stála 100 mld korun .Optimisté říkají čez vý co mluví a určitě to je pravda.A já říkám a kde je nezavíslá kontrola .Kontrola NKU ,celkové naklady podle položek skusil jsem propočítat kolik stál beton na JE temelín při současných cenách a vyšlo mi cca 55 mld můžů tam mít chybu .Dobře budu jenom rád když doložíte tvrzení čezu že JE Temelín stála 100 mld nějaký jiným věrohodným nebo aspoň jiným zdrojem.
Rekl bych, ze soude podle vasich vyroku
Josef Straka,2012-03-30 08:19:45
"Optimisté říkají čez vý co mluví... kde je nezavíslá kontrola... skusil jsem propočítat ... vyšlo mi cca 55 mld můžů tam mít chybu" je pravdepodobnost, ze vsude mate nejakou chybu, pomerne vysoka.
Šmarjájozef
Jan Jaroš,2012-03-30 09:58:27
Pane Kocián, co chcete "nezávisle kontrolovat"? Soukromá společnost ČEZ si proinvestovala 100 miliard a teď je splácí. Jediný, kdo jim má co kontrolovat na penězích, jsou vlastníci a finanční úřad. Stát by do toho vstoupil jen v případě, že by splácet nemohli.
Fakt nevím, co ještě chcete. Včera jste tvrdil, že stavba Temelína šla ze státního rozpočtu. Připadá mi, že poté co vám to bylo vyvráceno, se už jenom snažíte kalit vodu. Nevidím důvod, proč v debatě pokračovat, takže vám přeji hezký den.
Kontrola NKÚ
Mojmir Kosco,2012-03-30 10:29:55
NKÚ přece jenom se jednou pokusila Temelín z hlediská toku statních peněz zkontrolovat . link http://www.nku.cz/kon-zavery/K94044.pdf
Kontrola se přesně jmenuje Kontrolní závěr z kontroly poskytnutí státní záruky za úvěr pro České energetické závody-Jadernou elektrárnu Temelín a hospodaření s finančními prostředky tímto úvěrem získanými je z roku 1994 tam si každý může ověřit
a. Tvrzení ČEZu že mu stát nic neposktl
b. Důveryhodnost tvrzení že výstavba temelína stála 100 mld korun.
Šnažím se řídít heslem Důveřuj ale prověřuj a to že přiznám že nevím jistě holt pochybuji o svých závěrech mužete je vyvrátit
Neni tam nic, co naznačujete
Vladimír Wagner,2012-03-30 16:59:48
Vážený pane Kosco. Z Vámi odkazovaného materiálu se dá jen konstatovat, že stát se zaručil za některé úvěry, které ČEZ získal u Investiční banky a u Agrobanky. Takže v dokumentech rozebírané finance neposkytl stát, ale byly to komerční úvěry u bank a ČEZ je splatil. Takže to není v rozporu s tvrzením, že ČEZ od státu žádné peníze na dostavbu Temelína neobržel a financoval ji z vlastních prostředků a komerčních úvěrů. Samotné popisované půjčky jsou natolik malé, že z nich opravdu nelze vyvozovat, že by měl být Temelín dražší než 100 miliard korun. Přiznám se ale, že nejsem ekonom, takže jsem třeba něco přehlédl. Ale opravdu nevím, co z tohoto dokumentu vyvozujete.
Záměna jmen
Jan Jaroš,2012-03-30 17:17:49
A já koukám, že se mi v příspěvku z 9:58 podařilo zaměnit jméno pana Kosca za jméno pana Kociána. Oběma za to patří omluva.
beton
Zarathushtra Spitama,2012-03-30 21:52:29
>skusil jsem propočítat kolik stál beton na JE temelín při současných cenách a vyšlo mi cca 55 mld můžů tam mít chybu
Temelin se nebetonoval letos, ale kolem roku 1987
dnesnich 55mld Kc odpovida zhruba 10mld Kcs v dobe stavby
vychazim z CPI, pro presnejsi udaj lze dohledat tehdejsi cenu mixu
Záruka
Mojmir Kosco,2012-03-30 23:57:26
Strana 156 citovaného větníků - 85% garantován primárně Exim bank USA a Office National de Ducroire Belgie. Podmínkou garance těchto bank byla garance českév vlády,-15% úvěru garantováno přímo českou vládou.
Připomínám že je to z roku 1994 a ukazuje to na jasnost průhlednost a duvěryhodnost tvrzení že JE Temelín stála 100 mld korun
Totální ptákoviny..
Lubomír Denk,2012-03-31 14:01:04
Pane Kosco máte svéráznou schopnost domýšlet si neexistující.. Ve Vámi zmíněném nálezu NKÚ je ČEZ kritizován v podstatě za to, že občas použil na zaplacení něčeho jiného než bylo v původní dohodě. Asi jako by Vám rodiče půjčili na pračku a Vy si místo toho koupil ledničku. Děsný průser:) Pokud sečtete všechny sumy, které jsou tam uvedené dojdete k částce mnohem menší než 100 miliard korun. A to už tam je zmíněn úvěr pro WEC za dodávku nového řídícího systému + dodávku paliva (což je v podstatě provozní, nikoliv investiční náklad), tak částka pro Škodu Praha jako generálního dodavatele. Jak toto může zpochybnit tvrzení ČEZu, že Temelín stál více než tato částka víte evidentně jenom Vy sám, každý jiný kdo to četl v tom žádný rozpor nenalezl.
údaje sa rôznia
Marek Hrabčák,2012-03-29 18:39:55
Stači trochu gugliť po webe a tie citované ekonomické údaje začnu hneď "blednúť". O tejto elektrárni je už pomerne dostatok článkov z rôznych zdrojov, ale každý autor uvádza iné investičné náklady:
- investične náklady boli 200 mil EUR,resp . 300 mil EUR resp. 260 mil GBP, resp. 410 alebo 419 mil USD....
t.j. čo autor to iné údaje.
Podobne je to aj s výkonom - 15, resp 19,9 MW parná turbína z čoho potom niektorý uvádzajú ročný výkon 110 alebo 119 GWh
Ročné využitie je tiež u každého autora mierne odlišné: 63 - 70 %
t.j. 5500 hod/r alebo 64000 hod/r alebo...
Investičné náklady v prepočte na výkon sú uvádzané 18 - 23 000 USD/kW.
náklady na Watt cca 13 - až 33 USD.
Nikto neuvádza životnosť tej náplne a teda aj prevádzkové náklady. A o údržbe zrkadiel sa už vôbec nikto nezmieäuje...
Takže seriozna CB analýza asi nejestvuje.
Srovnání sluneční tepelné a jaderné elektrárny
Vladimír Wagner,2012-03-29 11:55:47
Podrobný rozbor různých typů slunečních tepelných elektráren, jejich výhod a nevýhod je zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5664 . Nejpodstatnější je, že sluneční tepelné elektrárný se dají využívat jen při velmi dobrých slunečních podmínkách, ted na jihu Evropy či v Africe. Nejsou určitě řešením pro nás. Zatím stavba elektrárny, která dodá stejné množství energie je 3 až 4krát dražší než je moderní jaderný blok (na příklad EPR ve Finsku i po zdraženích). V našem případě dostanete výkon EPR bloku v popisovaném typu slunečních elektráren za 17 miliard EUR. To je 425 miliard Kč a tedy více než 3krát cena EPR bloku.
Údržba tak velkých polí zrcadel a provozů pak nebude méně náročná než u jaderného bloku.
Likvidace jaderné elektrárny stojí zhruba třetinu ceny její výstavby a cena likvidace ekvivalentní sluneční elektrárny nebude příliš odlišná. Je to na velmi velké ploše a spousta materiálu. Pro její stavbu potřebujete dost velké území, jak už zde bylo zmíněno.
To není úplně přesné.
Jaroslav Dvořák,2012-03-29 20:02:44
Akumulace energie ve formě tepla je ideální řešení. Které umožní provoz solární elektrárny na libovolném místě snad vyjma pólů. U méně příhodných lokalit je potřeba zvětšit plochu zrcadel. Dobu provozu bez slunečního svitu zvýšíte navýšením objemu tepelného kondenzátoru a jeho ohřevem na vyšší teplotu. Provoz je možný i za horších světelných podmínek vzhledem ke koncentraci světelného toku velkým množstvím zrcadel. Jenom pro představu betonová krychle o rozměrech 10x10x10m ohřátá na 800°C akumuluje 454MW/h tepelné energie při delta t 700°C. Cenu lze snížit použitím levných materiálů především pro tepelný zásobník a pracovní medium výměny tepla. Další zajímavou vlastností je při využití solární energie nezvyšujeme tepelnou bilanci planety. Tepelnou bilanci naopak snižuje "ochlazuje povrch". Změnou albeda odrazivé plochy se více světelného záření odrazí zpět než v situaci standardního povrchu. Jaderná energetika naproti tomu teplotní bilanci výrazně zvyšuje. Při využití řízeného rozpadu těžkých prvků je přeměna na užitečnou elektrikou energii maximálně v řádu desítek procent. Zůstatek je pouze generování rozptýleného tepla. Pokud budeme striktně hlídat aby naše energetické zdroje nezvyšovaly celkovou tepelnou bilanci tak je nutné vyloučit a i netrpělivě očekávanou řízenou termonukleární fúzi a jeho pilotní projekt ITER. V tomto ohledu je situace ještě horší než při štěpných jaderných reakcích. Celkové množství generovaného rozptýleného tepla bude výrazně zvýší ale za použití menšího množství paliva. Právě tento parametr bude hlavním pro určování typu našich energetických zdrojů. A zcela jistě vyloučí jaderné a zdroje využívající fosilní paliva jako dlouhodobě využitelné zdroje energie. Likvidace komponent termosolární elektrárny nebude potřeba spíše půjde o průběžnou obnovu zrcadel. Materiál kov a sklo jsou zpětně výborně recyklovatelné v solární peci. Nejsou ani zapotřebí sklady vyhořelého paliva s kapacitou pro uskladnění materiálů a komponent po likvidaci jaderné elektrárny. Panu Stanislavu děkuji za dobrý článek.
Pane Dvořáku,
Josef Straka,2012-03-29 21:17:01
stačí si přečíst ve vašem kontextu jenom tenhle váš výplod 'Jaderná energetika naproti tomu teplotní bilanci výrazně zvyšuje' a každému (kromě vás, tedy) je jasné, že o věci nemáte jaksi páru a jenom tak žblebtáte. Zkuste si za domácí úkol spočítat (nebo najít), jaký tepelný příkon dodává Zemi Slunce a jaký všechny jaderky světa dohromady. Pak si ta čísla porovnejte a žasněte.
Mytý a fakta o ekonomice kolem JE
Mojmir Kosco,2012-03-29 11:27:53
Zde citovaný zdroj se nedá použít jako nezávislí Výzkumný ustav jaderný v Řeži ani ČEZ který to rovněž cituje nejsou nezavislé zdroje Jako typické pro popdporu jaderné energie je mlžení spravně by mělo zde se citovat Cena
Celkové investiční náklady na dva bloky o celkové elektrickém výkonu 2 000 MW dosáhly i z důvodu zcela zásadních úprav projektu v průběhu výstavby 98 mld. Kč (cena do konce září 2004)[37], což představuje investiční náklady ve výši cca 50 000 Kč/kW. Stavbu financovala společnost ČEZ pomocí úvěrů, které poskytly dvě bankovní konsorcia (konsorcium bank vedené Citibank (USA) a konsorcium bank vedené bankou Fortis bank (Belgie)), za úvěry se zaručil stát a americká Exim Bank [1].[38][39] Čistě ekonomická návratnost investice je odhadována na méně než 20 let.[40].zdroj wikipedia
Správně by se mělo říct na výstavbu JE Temelín si čez za podpory statu pujčil 100 mld korun Kolik bude stát celková incestice včetně úroků není nikde zveřejněno .Ale je možné že se jedná o bezuroční půjčku . Rovněž mi není známo kolik bylo dostaveno před rokem 1990. V té době bych rozpracovanost stavby odhadl na 30% . Taky pojem čistá ekonomická návratnost ukazuje jak zastupci jaderné energetiky jednají ukazatel se totiž nedá použít ani při výměně oken v baráku při jednání z bankou o financování
Ještě jeden údaj
Mojmir Kosco,2012-03-29 12:23:44
Většinou se tvrdí že neumíme stanovit cenu provozu jaderného uložiště .Je zajímavé že SURAO uložiště u JE dukovany stojí ročně v stavajícím stavu 20 mil /kč.
Nevím kolik se tam vejde a kolik stala investice .(A vůbec kromě jednoduchého tvrzení psí bouda stála 100 mld kč a vypadne s ní tolik psů že za 20 let se nám vše vráti tvrzená kynology a přáteli neumím dohledat žádne nezávislé zdroje o ekonomice JE).Je jasné že provoz uložiště nám každy 50 let zdraži enrgii o 1 mld. již použité energie. Největší nárust mezi lety 2004 až 2008 elektrické energie le ČSU byla právě po dokončeni Temelína .Co jsem četl ze zavěrčné zpravy Ministerstva financí ČEZ platí každy rok za státní záruky na Temelín cca 0,86 až 1,02 mld korun ročně .Jů ja chci taky půjčit 100 mld a platit ročně 1 %
Na sluneční elektrárny si musíte půjčit 3krát více
Vladimír Wagner,2012-03-29 12:38:53
Když budete stavět stejný výkon ve slunečních tepelných elektrárnách, tak si musíte půjčit nejméně 3krát více. Ony by se daly stavět menší reaktory (tedy třeba i 20 MW). Na jednotku výkonu by byly dražší než ty velké, ale ne tak, jako ty sluneční. Prostě, pokud je něco dražší celkově, tak se to nedá ošolichat. Tepelné sluneční elektrárny nejsou fotovoltaika, musí být velké, aby byly efektivní, proto těch 20 MW. Pokud by byly menší tak na jednotku výkonu budou 4krát, 5krát ... dražší. Proto je to velká investice se všemi negativy.
Je to zajímavé tvrzení a jednoduché porovnání
Mojmir Kosco,2012-03-29 13:58:34
JE Temelín 100 mld instalovaného výkonu cca 2000 MWh
Solární panely do roku 2011 instalovaný výkon 2000 MWh
cena investic cca 80mld.
Dotace JE ve formě státní záruky dle statního zavěrečné účtu ČEZ platí v rámci dohodnutých podmínek 1mld korun ročně navratnost pro stát 100 let.Placeno dopřed
Solarní energie producent dostavá zelený bonus , každoročně upraveny dle ceny silové energie za prodanou energii s tím že je počítána asi 10%-20% učinost a návratnost investice 20let .
ČEz ani neuvažuje ani nechce připustit možnost podobného placení jaderné enrgie proč asi ?
Není megawatt jako megawatt
Vojtěch Kocián,2012-03-29 16:24:16
Problém je v tom, že těch temelínských 2000 MW (ne MWh) instalovaného výkonu dodá do sítě několikanásobně více energie než 2000 MW instalovaného výkonu fotovoltaiky. Kdyby to bylo 2000 MW ve slunečních tepelných elektrárnách s akumulací jako je tato, tak už by se o porovnání dalo mluvit, ale ty u nás nemají smysl.
Zdroj
Jan Jaroš,2012-03-29 16:40:11
Pane Kosco, mohl byste dodat odkazy na oficiální zdroje, ze kterých čerpáte své údaje o financování výstavby JETE? Zajímaly by mě...
Jinak
Jan Jaroš,2012-03-29 16:49:15
Jinak v materiálech ČEZu, na Wikipedii i v dalších zdrojích čtu vždy o financování výstavby Temelína ze zdrojů ČEZu a komerčních úvěrů. Nevidím důvod, proč by měl ČEZ splácet státu úvěry, které mu stát neposkytl. Proto by mě zajímalo, o jaké částce vlastně ve svém příspěvku z 12:23 píšete.
Přímo na stránkách ČEZu se píše výslovně toto: "Výstavbu Jaderné elektrárny Temelín financoval plně ze svých prostředků ČEZ, nebyly použity žádné dotace či půjčky ze strany státu k výstavbě. Žádná položka „Temelín“ ve státní rozpočtu nikdy nebyla, a to ani před rokem 1989." (http://www.cez.cz/cs/pro-media/otazky-odpovedi/1.html)
Pokud to chcete zpochybnit, opravdu by to chtělo HODNĚ důveryhodné zdroje...
Demagogie
Lubomír Denk,2012-03-29 17:56:02
Pane Kosco, domnívat se, že banky ČEZu na Temelín půjčily bezúročně (tedy de-facto by tím ČEZu platily za to, že si u nich půjčil:) je tedy utopie par excelence..
Suma sumárum, ČEZ platí jednak úrok bankám + Vámi uváděnou skorem miliardu státu hjako výpalné za to, že se za úvěry zaručil. Z tohoto hlediska je provoz úložiště státu "předplacen" na desítky let dopředu, nehledě na to, že za ukládání do něj tuším ČEZ platí poplatky ... A to už vůbec nemluvím o desítkách miliard, které každoročně státu jako majoritnímu akcionáři plynou z dividend. Příslušný zisk je přitom generován minimálně z 30% jadernými elektrárnami, přičemž třeba takové Dukovany jsou nyní jen čistým generátorem zisku, neboť jejich stavba je už několik let zaplacena.
2000 MW není totéž co 2000 MW
Jiří Kocurek,2012-03-29 18:56:12
Ta zásadní veličina se jmenuje koeficient ročního využití. JE dodává cca 6900 hodin ročně. Což znamená 13840 GWh ročně. Solárka teoreticky může za ideálních podmínek dodávat 4380 hodin. Prakticky ale dodává jen asi 1100-1200 hodin, podle toho, jaké bylo počasí. Reálný průměr vychází 2300 GWh ročně.
JE asi 360 000 Kč/GWh při době 20 let.
FVE asi 1 400 000 Kč/GWh při době 20 let.
Vtip je v životnosti. Temelín je po dvaceti letech v polovině. Solárka na konci. Takže tímto prostým kupeckým výpočtem se dostaneme k meritu věci: Investiční náklady na VYROBENOU a DODANOU energii jsou u solárky 8x vyšší.
Zdroje
Mojmir Kosco,2012-03-29 23:25:03
Šel jsem touto cestou vycházel jsem se všeobecného předpokladu že dotace do energie je vždy přitomná a to do všech typů zdrojů.Což se mi potvrdilo je ovšem v různych podobách a to od státních záruk přes skladování emisní povolenky až po různé podpory rekultivace a přímá podpora produkce je v tom zmatek a myslím že by se mohla zavést jedna podpora třeba na produkci .Po upozornění p.Wagnera na celkové naklady na investice jsem pohlédl na stránky vyzkumáku z Řeže ,které převzalo investiční náklady Z ĆEZu nikde ani náznak o nějakých dotacích nebo zárukách ... Hledal jsem nezavislý zdroj našel jsem pouze wikipedii která předcházející informaci rozšířila že za uvěry na dostavbu temelína ruči stát a jedna banka .Šel na stránky Ministerstva financi které pravidelně zveřejňuje v zavěrečném státním účtu kolik ČEZ platí za temelín . Rovněž mne zaujal ekonomický výraz který je hodnocen v podnikatelských serverech jako zcestný nebo alespoň nevyhovující . Takže je mi jasné že dopátrat se kolik stála dostavba temelína je těžké a zveřejněný udaj o 100mld jako značně problematický.
Kolik stojí provoz jaderného uložiště Dukovany jsem převzal ze stání správy jaderných uložišť SURAO.
Dobu kdy v největší míře došlo k největšímu zdražení energie v ČR tj mezi lety 2004 až 2008 a tudíž před solarním bůmem jsem předvzal z ČSU
Hmm
Jan Jaroš,2012-03-30 01:08:59
Pane Kosco, problém je asi v tom, že si pletete pojmy "věřitel" a "ručitel". Stát není věřitelem, je pouze ručitelem a ze finance státní kasy by šly na splácení pouze v případě, že by ČEZ jako dlužník nebyl schopen splácet z vlastních zdrojů. Což, troufám si tvrdit, při neustále stoupajících cenách elektřiny (daných tím, že po elektřině je poptávka a nabídka není dostatečná - a s nástupem použitelných elektromobilů a plug-in hybridů bude hůř!) je značně nepravděpodobné. Do té doby stát naopak pouze inkasuje - poplatky na provoz budoucího úložiště, tu vaši miliardu ročně za to, že na sebe stát vzal jako ručitel riziko, dividendy ČEZu...
Přepisování - matka žbleptů
Jan Jaroš,2012-03-30 01:15:12
Samozřejmě místo "a ze finance státní kasy" má být "a finance ze státní kasy".
Cena stavby JETE
Petr Sabik,2012-03-30 11:39:07
Mimochodem cena stavby JETE je zrovna tak trosku specialitka - tolik rozkradeneho - pardon, vlastne poztraceneho materialu co tuto dlouholetou stavbu potkalo se jiste taky nezanedbatelne podepsalo. Spolu s delsi dobou vystavby, nez byly plany a s tim souvisejicim rustem cen stavebnich materialu. Takhle si to aspon pamatuju z medii z detstvi;) + potvrzeno od lidi zijicich v blizkem okoli v pozdejsim veku.
Jan Jaroš,2012-03-30 15:25:44
Mám pocit, že největší navýšení ceny měla na svědomí změna projektu během stavby, kdy se půlka systémů přeorientovávala z ruského na amerického dodavatele. Nedokážu to posoudit z technické stránky, ale řekl bych, že tehdy šlo o primárně politické rozhodnutí, do kterého technici moc mluvit nemohli. Alespoň co si z té doby pamatuju. Díky těmhle změnám také bylo spuštění elektrárny o mnoho let odloženo, z čehož následně pramenily třeba problémy s prověšenými rotory turbín atd...
Je tu někdo, kdo by byl schopen zpětně zhodnotit, nakolik byl přechod na systémy od Westinghouse skutečně potřebný či přínosný?
Temelín a Westinghouse
Lubomír Denk,2012-04-02 10:04:34
Pane Jaroši, na Temelíně na neměnila ani zdaleka půlka systémů. V podstatě 99% „hardware“ zůstalo česko/ruské – kompletní stavba včetně ochranné obálky, turbogenerátor, reaktor, parogenerátory, čerpadla, potrubí atd.. Westinghouse (WEC) dostal jen zakázku na systém kontroly a řízení a na palivo. Podle toho co je mi známo, přechod na I&C systém a palivo od WEC byl sice politické rozhodnutí, nicméně co se technické stránky týče, tamní technici jej přivítali. Temelínu se tím dostalo v podstatě jako prvnímu komerčnímu reaktoru na světě v podstatě plně digitálního systému řízení, které ale už bylo odzkoušené z velké části jinde. S tím byly spojené i doprovodné věci jako výměna většiny kabelů za mnohem odolnější, co se týče hořlavosti. Co jsem slyšel, tehdy to došlo tak daleko, že za techniku odpovědní na Temelíně chtěli po WEC řadu dalších vylepšení, ten to ochotně (a za peníze za nadpráce:) zahrnoval do plánů a z toho pramenila i značná část zpoždění dodávky WEC. Většina starších bloků JE nyní na podobné systémy stejně přechází, takže rozhodnutí udělat to už na začátku bylo nadčasové a rozumné.
Co dodávky paliva týče, tam byl problém, že WEC s trojúhelníkovou mříží paliva VVER neměl zkušenosti. Takže první generace palivových kazet nebyla příliš povedená a trpěla dětskými „nemocemi“ – hlavně za vyššího vyhoření (průhyby apd.). Nicméně druhá generace už byla značně vylepšená. Mezi tím se Temelín vrátil k ruskému dodavateli – ovšem nové ruské palivo je také značně vylepšené oproti původnímu. Ve výsledku ale máme ve WEC alternativního dodavatele paliva, takže ani ty peníze za palivo nebyly až tak vyhozené..
Takže jako zatím u všech "zelených" zdro
Václav Čermák,2012-03-29 10:20:07
Použitelné jenom někde (třeba v Lybii na poušti pro živení něčeho odlehlého to vypadá fajn. Ale lepší by asi bylo třeba tohle: http://www.gen4energy.com/. U nás nepoužitelné). A drahé. A to píšu s tím, že se mi to technicky docela líbí. Asi první "zelené" řešení, které dodává kdy je potřeba a ne kdy se mu chce (když nepočítám vodní el.).
Plocha
Jan Jaroš,2012-03-29 09:01:18
A ještě jeden technický dotaz: jakou plochu to při výkonu necelých 20MW zabírá? Z obrázku to odhaduju tak na kilometr čtvereční (od oka, soudě podle výšky věže). A kolik hodin provozu ročně by to asi tak mohlo jet na plný výkon u nás - přece jen máme sluníčka trošku míň. A jaká je plánovaná životnost?
Zajímá mě samozřejmě teoretická využitelnost v našich podmínkách. Pokud to dobře počítám, za rok to - ve španělských podmínkách - vyrobí něco kolem 127GWh. Celková spotřeba ČR je podle statistik něco nad 70000GWh ročně...
Plocha a využitelnost
Vojtěch Kocián,2012-03-29 09:47:53
Podle
http://www.torresolenergy.com/TORRESOL/gemasolar-plant/en
Zabírá 185 hektarů, což je podobná plocha, jakou zabírá temelínská elektrárna. Tedy výkon na jednotku plochy je zhruba setinový.
Využitelnost v našich podmínkách by byla mizerná. Opravdu slunečných dní je málo a stav, kdy chvíli slunce svítí a chvíli je za mrakem tomu asi moc neprospívá (než se věž ohřeje, už zase chladne).
Cena za údržbu a životnost by mě také zajímala. Zrcadla se budou špinit, poškrábe je písek...
Vida,
Jan Jaroš,2012-03-29 10:13:21
Vida, čekal jsem, že jsem s odhadem plochy přestřelil a ve skutečnosti jsem to naopak podcenil. Díky.
Plocha uhelné elektrárny
Vojtěch Kocián,2012-03-29 10:56:16
Oproti jaderce to vypadá hrozně, ale když vezmeme hnědouhelnou elektrárnu, tak takový Prunéřov má výkon nějakých 1700 MW a i s přilehlým dolem zabírá plochu velmi hrubým odhadem 40 km čtverečních. Tedy tato slunečná elektrárna má čtvrtinový výkon na jednotku plochy oproti hnědouhelné. To už není tak zlé, když vezmeme v úvahu i další výhody jako nezávislost na zdrojích paliva, nulové emise (teď nemám na mysli CO2, ale spíš prach z dolu, popílek a podobně).
Popravdě
Jan Jaroš,2012-03-29 11:59:18
No jistě, ale to se stále bavíme o výkonu, který to má ve Španělsku. Mně zajímalo spíš jak by to bylo využitelné u nás, k tomu směřovaly moje otázky. Jestli se to (bez dotací!) uživí ve Španělsku, tím líp.
Jinak já nejsem ani příznivcem hnědouhelných elektráren, beru je jen jako nutné zlo... :-)
Udrží se jaderná energie bez dotací ?
Mojmir Kosco,2012-03-29 08:55:40
A vůbec udrží se cokoliv v počátcích bez dotací ?
Rozdíl mezi sluneční energii a jadernou enrgii z hlediska dotací je ten že dotace jsou různě časově nastaveny.Nebudu se zde zabývat dotací do výzkumu jádra a obnovitelných zdrojů. Nebudu se ani zabývat potřebnosti stabilní sitě.( představa že by síť fungovala tak aby se výrabělo v případě dostatku energetických zdrojů a jindy ne tj. v slunečný den nebo větrný je pro většinu šílená a v noci aby nesvítila celá města tam patří rovněž) .Uvedu zakladní rozdíl mezi podporou výstavby JE a sluneční elektrárny .JE je vždy stavěna s garancí a finanční podporou státu a to dopředu stát rovněž přebýrá dlouhodobou odpovědnost za odpady (70 a více let) tj stát dopředu plátí výstavbu doplňujicí investice,vicednáklady inflaci , investor zhrábne zisk nasledně zbankrotuje a stát se postará o dlouhodobý odpad.Energie z obnovitelných zdrojů je přitom podprována na produkci co vyprodukuješ prodáš to dostaneš zaplaceno.Výše dotace a podmínky stanovuje stát a může je měnit a pravidelně tak činí ve všech státech .
To je samozřejmě nesmysl
Jan Jaroš,2012-03-29 09:11:56
http://www.ujv.cz/web/ujv/fakta-a-myty-o-jaderne-energetice (Mýtus číslo 6).
Co se týče odpadu, z každé MWh jde 50Kč na takzvaný jaderný účet, což je fond shromažďující prostředky na výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva...
Nemluvěo
Jan Jaroš,2012-03-29 09:16:17
Nemluvě o povinnosti ČEZu vytvářet finanční rezervy na budoucí likvidaci elektráren.
Pán Jaroš,
Rudolf Dovičín,2012-03-29 14:41:33
zabudli ste dodať, koľko rokov treba úložisko opatrovať.
Ani ne
Jan Jaroš,2012-03-29 16:38:25
No ono ani není jasné, jestli nějaké úložiště bude pro odpad z JE (protože jsou i jiné provozy, jejichž odpad je radioaktivní) potřeba. Protože současný odpad z JE je z velké části dále využitelný. Ale o tom by asi více mohl říct pan Wagner...
Preto, že aj iné prevádzky produkujú
Rudolf Dovičín,2012-03-29 20:56:58
jadrový odpad, nie je jasné, že nejaké úložisko pre odpad z JE bude treba? Čítate aj po sebe?
Koľko odpadu z JE sa ďalej využíva?
Nikoli
Jan Jaroš,2012-03-30 01:02:03
Nikoli, je jsem mezi řečí - a proto v závorce - upozorňoval na to, že nejen z JE je radioaktivní odpad. Co se týče využití, zkuste se podívat třeba do archivu tohoto webu na články pana Wagnera o příštích generacích jaderných reaktorů.
Doba splácení
Jan Jaroš,2012-03-29 08:37:38
Technický dotaz: těch 20 let, po kterých by se údajně zaplatila, by jela v dotovaném nebo nedotovaném režimu? :-)
Výpočet
Vojtěch Kocián,2012-03-29 09:51:01
Není problém to dopočítat. Z uvedených hodnot vyplývá, že by prodávali za zhruba 2 Kč/kWh. Není v tom však zahrnuta údržba, platy zaměstnanců a podobně (pokud to není v pořizovací ceně).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
