Když dneska dostane někdo na Ukrajině v okolí Černobylu rakovinu nebo se mu narodí postižené dítě, s hledáním viníka dlouho neváhá. Prstem obvykle ukáže na Černobyl a jeho havarovanou jadernou elektrárnu. Podobně budou hledat v příštích padesáti letech za každým novým onemocněním rakovinou nebo narozením postiženého dítěte havárii atomové elektrárny Fukushima Daiichi obyvatelé Japonska. Nic na tom nemůže změnit skutečnost, že rakovina a vrozené defekty se vyskytovaly jak na Ukrajině tak i v Japonsku i před haváriemi atomových elektráren a tamější obyvatele by tyto zdravotní problémy postihovaly nadále, i kdyby k haváriím nedošlo.
Havárie v Černobylu byla ocejchována sedmým, tj. nejvyšším stupněm mezinárodní škály jaderných a radiačních havárií (stupnice INES - International Nuclear and Radiological Event Scale). Havárie fukušimské elektrárny dostala původně od japonské Agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost stupeň pět. Záhy však byla přeřazena na stupeň sedm. Stupnice INES má rozpětí od 0 do 7 a jednotlivé stupně jsou charakterizovány škodami vzniklými na místě havárie, zohledňují dopady havárie na okolí a berou na zřetel, nakolik byly narušeny vnitřní „obranné valy“ vlastního reaktoru a elektrárny.
V dlouhé historii atomové energetiky teď figurují dvě „sedmičkové“ havárie – Černobyl a Fukushima Daiichi. Zajímavě srovnal obě havárie přední australský odborník na jadernou energetiku Don Higson. Došel k závěru, že není sedmička jako sedmička a stávající stupnici INES navrhuje buď zrušit nebo aspoň zásadně přepracovat.
Černobyl je dodnes noční můrou, v níž se do mrti naplnil Murphyho zákon: Když něco může selhat, tak to selže. Okolnosti černobylské havárie svádějí dokonce k dojmu, že Murphy byl nechutný optimista. Dvacátého šestého dubna roku 1986 došlo k tomu nejhoršímu možnému na tom nejhorším možném místě. Všechna zabezpečovací a ochranná opatření a zařízení selhala. Došlo k roztavení paliva v reaktoru, který navíc nebyl vybaven ochrannou schránkou, jež je jinak standardním vybavením atomových reaktorů. Následky tomu odpovídaly.
Po havárii v Černobylu bylo hospitalizováno 234 lidí s podezřením na nemoc z ozáření a u 134 se toto podezření potvrdilo. Osmadvacet lidí na nemoc z ozáření zemřelo a dalších dvacet zemřelo na choroby, jež lze přímo spojit s vystavením organismu velké dávce záření. Další dva lidé zemřeli při samotné havárii z jiných důvodů než z ozáření a jeden člověk je pohřešován a předpokládá se, že rovněž zemřel. Odhaduje se, že na následky chorob vyvolaných ozářením zemře či už zemřelo asi 4000 lidí zasažených radiací z černobylské havárie. Jsou mezi nimi nejen pracovníci elektrárny a lidé, kteří havárii likvidovali, ale také obyvatelé žijící v okolí havarované elektrárny. Předpokládá se, že 4000 děti, jež spolykaly anebo se nadýchaly radioaktivního jódu z havarované elektrárny, onemocní nebo už onemocnělo rakovinou štítné žlázy. Na tento typ nádoru umírá v průměru 5 % nemocných.
Sedmičková havárie Fukushima Daiichi byla ze zcela jiného těsta. Když udeřilo zemětřesení o síle 9 Richterovy stupnice, jež je čtvrtým nejsilnějším zemětřesením, jaké kdy seismologové zaznamenali, byly reaktory elektrárny zcela standardně odstaveny. Nic neselhalo, vše fungovalo, jak mělo i v podmínkách, s nimiž jen málokdo počítal. Hlavní problémy nastaly až poté, co zcela výjimečné zemětřesení vyvolalo zcela výjimečnou vlnu tsunami. Proti dvěma po sobě jdoucím ránám bezprecedentních dimenzí nebyl systém zabezpečen. Vypadly nouzové zdroje napájení, následně nestačilo chlazení reaktorů a došlo k jejich přehřátí. V chladícím systému se začal vytvářet vodík, který pak explodoval. Ochranné nádoby většinu nebezpečného materiálu zachytily, i když byly poškozeny explozemi vodíku a možná i tavením paliva reaktoru.
Výčet dopadů na lidské životy a zdraví při fukušimské havárii mluví sám za sebe. Tentokrát se Murphyho zákon neprosadil. Mnohé mohlo dopadnout hodně ošklivě, ale bezpečnostní opatření splnila, co se od nich očekává. Na ozáření nikdo nezemřel. Dva pracovníci elektrárny utrpěli popáleniny od beta záření. Ti byli hospitalizování a po dvou dnech propuštěni do domácího ošetřování. Dva další dělníci se nadýchali radioaktivního jódu a čelí nyní zvýšenému riziku onemocnění rakovinou štítné žlázy. Další stovka dělníků byla vystavena dávce záření, která stačí k mírnému zvýšení rizika onemocnění rakovinou v následujících dvaceti letech. Na rakovinu běžně umírá každý čtvrtý člověk. U stovky zasažených dělníků může tato pravděpodobnost stoupnout asi o 2 %. Nikdo nedostal tak vysokou dávku záření, aby se u něj projevila nemoc z ozáření. Radiace nezpůsobila zdravotní potíže ani lidem žijícím v okolí havarované elektrárny ani jejich dětem.
Don Higson konstatuje, že stupnice INES byla zavedena v roce 1990 Mezinárodní atomovou agenturou s bohulibým záměrem usnadnit veřejnosti orientaci v otázkách jaderné bezpečnosti. Podle Higsona ale v případě Fukushima Daiichi zapůsobila klasifikace havárie podle stupnice INES přesně opačně. Vyvolala ještě větší zmatení. Významně přispěla ke stresu lidí žijících v okolí elektrárny, protože ti propadli mylnému dojmu, že prožívají stejnou pohromu, jakou byl Černobyl. Důvodem pro zařazení fukušimské havárie na stupeň 7 INES asi měsíc po zemětřesení bylo překročení úředně nastaveného limitu odhadovaného radioaktivního materiálu uvolněného z havarovaných elektrárenských bloků. Z Fukushima Daiichi ale uniklo ve srovnání s černobylskou havárií jen 10 % radioaktivního jódu a 15 % radioaktivního cesia.
„Pokud nemá být zcela zrušena, musí být škála INES výrazně upravena,“ píše Don Higson. „Jednou z možností je rozdělit sedmý stupeň na podstupně. Ale nejlepší by bylo vytvořit stupnici novou, která by se řídila zdravotními dopady na lidi. To by laické veřejnosti přineslo mnohem více než škála vycházející z technických parametrů. Ponechání stávající stupnice je hrou na strunu protijaderných aktivistů.“
VIDEO: Černobyl 1986
VIDEO: Mise MAAE v poškozené jaderné elektrárně Fukushima Daiichi dne 27. května 2011
Černobyl po 35 letech
Autor: Vladimír Wagner (25.04.2021)
Černobyl třicet let poté
Autor: Vladimír Wagner (23.04.2016)
Černobyl a Fukušima
Autor: Vladimír Wagner (08.05.2012)
Diskuze:
Kdo hledá najde
Mojmir Kosco,2012-03-30 07:20:23
Přece jsem našel jednu jedinou zprávu kontrolního organu NKU o temelíně i s historii kolem záruk
zpráva je zroku 1993 a mluví se tam o všem .Můžete si udělat obraz sami jak je CEZ pravdomluvný čtete rychle mužeme použít jako test kdo v česku rozhoduje možná zpráva zmizí do 30 dnů .Kontrola 44/94 z věstníku NKÚ z roku 1994 cást b závěry kontrol
Z druhého břehu
Mojmir Kosco,2012-03-28 15:19:34
Nejsem odborník na elektřinu a beru volání po nutnosti udržet jádro alespoń po nějakou dobu jako nutnost.Zdá se mi až humorné jak se tady snaží dokázat že se v podstatě nic nestalo a že za to může výšší moc v podobě té nepřející přirody. Musím říct že následující zpráva mne překvapila Japonci brzo bez jádra, funguje už jen jediný jaderný reaktor
link http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/169663-japonci-brzo-bez-jadra-funguje-uz-jen-jediny-jaderny-reaktor/ .
Ukazuje to totiž na to že když se chce tak to jde
jo jo, jádro to nemá a nebude mít lehké
Jirikk Matus,2012-03-26 17:58:35
Dík moc za článek...
jen tak pro zajímavost, někteří jistě znáte katastrofu na soustavě přehrad Banqiao - viz cz wiki:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pan-%C4%8Dchiao_(p%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE)
Čína (spolu s SSSR) přiznali skoro 200.000 mrtvých, kolik jich bylo skutečně nikdo neví.
Proč to tady píšu?
- Protože o této prumyslové katastrofě nikdo neví
- byly tam hydroelektrárny
- příčina vpodstatě stejná jako ve Fukusimě = příroda.
- a hlavně jsem sobě potřeval ulevit od neskutečné nasranosti na média a obecně na stav společnosti v naší zemi.
Selhání bezpečnostního systému
Milan Štětina,2012-03-26 11:26:12
Z pohledu článku je to sice maličkost, ale napsat, že v Černobylu selhal bezpečnostní systém je hodně nepřesné. Respektive záleží, co za bezpečnostní systém považujeme. Pokud technické prostředky/zařízení (což si asi většina čtenářů pod tím představí), tak odpojení drátu bezpečnostního systému v rozvaděči štípacími kleštěmi pracovníkem údržby (psalo se to v mnoha článcích na internetu - těžko říct, jetli je to pravda, ale vypadá to konzistentně s ostatními informacemi) nepovažuji za selhání bezpečnostního systému (ve smyslu technického zařízení, ale spíše sabotáž autorizovanou osobou. Pokud do bezpečnostního systému zahrneme i ostrahu, školení personálu, psychotesty personálu a pod. (což je samozřejmě nutné, pokud to myslíme vážně, ale málokdo to chápe), pak máte samozřejmě pravdu a bezpečnostní systém v Černobylské elektrárně selhal.
Další věc, ktrá se tohoto problému týká je maximální projektovaná porucha. To je to, co se maximálně předpokládá, že se může stát a bezpečnostní systém (teď myslím technické prostředky) adekvátně zareaguje a nedopustí nebezpečný stav (v jaderné elektrárně je to prakticky vždy odstavení reaktoru). K takovým "plánovaným poruchám" patří pád velkého letadla (ačkoliv je několik kilometrů kolem elektrárny bezletová zona), nějaké formy teroristického útoku (i když tady už zabýháme do netechnických aspektů), výpadek napájení (jak přívod do elektrárny, tak v jednotlivých částech), porucha čerpadla, porucha řídícího systému, zemětřesení (do určité velikosti). Tento pojem je důležitý také (možná hlavně) pro právníky, když se po havárii hledá viník = kdo zaplatí následky a odškodnění. Nicméně dokumentuje, že udělat cokoliv absolutně bezpečné a nikdy neselhávající nelze - vždy se pracuje s pravděpodobností nehody s určitými důsledky.
Dále stojí za připomenutí, že kolem čehokoliv jaderného vzniká euvěřitelná histerie ve srovnání s jinými katastrofami. Když srovnáme škody způsobené souvisejícím zemětřesením (ať už hmotné nebo na životech a zdraví obyvatel), tak ve zprávách byly nějaké srdcervoucí obrázky tak týden a pak o tom neštěkl pes, zatímco jaderná elektrárna se rozmazává půl roku. Tsunami jistě také "propláchla" nějakou chemickou továrnu a došlo k zamoření nějakým "prima" jedem mnoha čtverečních kilometrů. Slyšel jste někdo o něčem takovém? Nehledě na to, že některé obory lidské činnosti generují mrtvé jak na běžícím pásu a všem (tedy hlavně novinářům a tím veřejnému mínění) je to jedno (profláknutá je třeba doprava, ale kdyby člověk hledal...).
A najlepšie na tom je
Tomáš Štec,2012-03-26 00:49:26
A najlepšie na tom je, že černobyľská elektráreň sa začala stavať neskôr ako fukušimská. Keď Černobyľ začali stavať, vo Fukušime bol už prvý reaktor ládovaný palivom (ak anglická Wikipédia nekecá).
Čo všetko (ak vôbec niečo) menili na zabezpečení fukušimskej elektrárne po černobyľskej havárii hľadať nebudem. To len k tej bezpečnosti. Staršia japonská elektráreň má ďaleko lepšie výsledky, ako mladšia sovietska.
Je třeba brát v úvahu
Miroslav Nový,2012-03-25 20:20:23
jaké radioaktivní izotopy unikly. Ve Fukušimě hlavně ty s relativně krátkým poločasem rozpadu (max desítky let), v Černobylu mnohonásobně delším (palivo). Docela by mne zajímalo srovnání i podle tohoto kriteria.
Vidím ten rozdíl v tom, že celistvost
Jan Frollík,2012-03-25 01:08:07
kontejmentu nebyla vážně narušena a kdyby byl veden odfuk vodíku do atmosféry a ne do posledního patra nemohlo by dojít k výbuchům směsi vodíku se vzduchem, které jsou často interpretovány jako výbuchy reaktorů, myslím že záměrně. Naposledy v ČT24 s p. Drábovou to řekl redaktor a ona to ani nerozporovala. Tak se vyrábí panika.
recejchováním stupnic k větší bezpečnosti
Pavel Brož,2012-03-25 15:54:39
Prosím Vás, je nutné si uvědomit, že všechny tyto nářky nad mezinárodní stupnicí pro jaderné události jsou pláčem na špatném hrobě. Tato stupnice byla zavedena v roce 1990, evidentně jakožto reakce na Černobylskou havárii. Tedy více než dvacet let před Fukušimskou havárií. Aby se odlišily jednotlivé stupně, byl a zavedena kritéria, která v té době vypadala celkem rozumně. Ono ani dnes není příliš jasné, proč by se tato kritéria musela měnit, právě vzhledem k tomu, že rozhodující pro zvýšení jaderné bezpečnosti nebylo zavedení této stupnice, ale pilná práce tisíců odborníků, kteří na základě vyhodnocení údajů z černobylské havárie přispěli k tomu, že jsou dnešní jaderné elektrárny nesrovnatelně bezpečnější, než byly před čtvrt stoletím.
Trochu mě to přijde podobné, jako fiktivní dilema, které by lidstvo mělo po havárii Titanicu, kdy by zvažovaly mezi následujícími reakcemi:
a) zakázat osobní lodní dopravu, protože havárie Titanicu nade vši pochybnost ukázala, k jak tragickým následkům může vést
b) zavést mezinárodní stupnici lodních katastrof, a pokud by už nějaká zavedena byla, tak ji zpětně předělat, protože jinak by se mohla na základě už před katastrofou nastavených kritérií vyrábět panika
c) analyzovat pokud možno co nejvíce dat a okolností, které potopení Titanicu způsobily, a pokusit se jim předejít modernějšími předpisy (např. povinné počty záchranných člunů), bezpečnějšími konstrukcemi (dokonalejší dělení přepážek lodí a používání kvalitnější oceli a nýtů, lepší manévrovatelnost lodi), zavedením prostředků umožňující včasné varování před plovoucím ledem, atd. atd..
Že se po Fukušimské havárii vyprofilovala skupina aktivistů, kteří tradičně hlasují pro variantu a, není nijak překvapivé. Překvapivé je, že se takové vášně odehrávají kolem varianty b.
Jak často se očekává známkování sedmičkou?
Pavel Brož,2012-03-24 14:50:02
Nechci být rejpal, ale za celu dobu existence jaderné energetiky tu máme pouze dvě opravdu extrémně závažné havárie, které mají šanci aspirovat na tu sedmičku, obě dělí od sebe úsek 25 let. Můžeme se přít, jestli Fukušima měla či neměla být oznámkována sedmičkou, každopádně problém není v tom, jak nastavit tuto ošemetnou stupnici, ale aby žádná podobná havárie už nebyla. Bohužel havárie jsou v moderním světě nezbytné k tomu, aby následně byla nalézána co nejúčinnější opatření k jejich pokud možno neopakování se, Titanicem počínaje, a těžkými katastrofami typu Vaiont konče.
Fukušima a Černobyl byly opravdu hodně odlišné, ono totiž kdyby si byly naopak hodně podobné, tak by to znamenalo, že lidstvo je nepoučitelné. Lidstvo naštěstí aspoň částečně poučitelné je. Pokud by někdy v budoucnu měla nastat opět podobná jaderná havárie, tak bude zcela určitě úplně jiná, než Černobyl i Fukušima. Pseudoproblém recejchování stupnice INES by se tím zcela jistě objevil znovu.
Měnit INES?
Vladimír Wagner,2012-03-23 23:54:59
Mě ty úvahy o změně INES nepřipadají příliš smysluplné. Je jasné, že Černobyl a Fukušima byly hodně odlišné, ale u obou došlo k masivnímu úniku radioaktivity mimo elektrárnu. Vzhledem k počtu takových havárií nevidím moc smysl zavádět nějaké podkategorie nebo nové kategorie. Nemyslím si, že by Japonské obyvatelstvo v okolí elektrárny filosofovalo nad INES a stresovalo by je méně, kdyby měl Černobyl 7A a Fukušima 7B. Stresují je zvýšené hodnoty radioaktivity, pokračující evakuace a další kokrétní věci. To, co může pomoci, je co nejpřesnější informování o situaci v elektrárně i v okolí. Dále pomoc při dekontaminaci a revitalizaci postižených území. Také při diskuzi s protijadernými aktivisty je třeba používat co nejpřesnější konkrétní informace a znalosti. Změna číslování INES asi příliš nepomůže.
Proč ne?
Václav Vincik,2012-03-24 14:13:49
Obecný problém všech škatulek, stupnic a kategorií je potřeba selekce vstupů, aby nám to vůbec fungovalo. Přidávání kategorií po každé havárii je proto nesmysl.
Na druhou stranu žijeme ve světě, kde se dav vystrašených lidí nechová jako vzdělaný jedinec, jsou zmítáni strachem a živeni hloupými médii, které je krmí mnohdy až absurdními nesmysly. Politika pak nezajímá názor odborníka, ale názor jeho voličů. S tím vším je třeba u INES počítat. Je sice zřejmé, že ty dvě havárie mají společnou jen tuto známku, většina prostých lidí to vezme velmi jednoduše - abstraktní INES 7 = konkrétní odezva Černobyl; tudíž Černobyl = Fukušima. Japonec platí za technicky nejvyspělejší národ, a když tam mají další Černobyl, jsme všichni ve smrtelném nebezpečí.
Nejlépe by bylo takové hodnocení zrušit, aby to zbytečně nesvádělo k nějakým mystifikacím a jednoho krásného dne jsme se nevzbudili doma v jeskyni u ohně, jen proto, že lidi měli strach.
Smysl stupnice
Petr Vrána,2012-03-24 15:42:37
Já prostě ten stupeň 7 vidím jako hranici, od které je nehoda absolutně nepřijatelná. Když se zavede jemnější dělení, bude to vypadat jako "no město je na třicet let zamořené, ale v zásadě to dopadlo dobře". Takovouhle nehodu lidi nemůžou brát, ať je stupnice jakákoliv.
yamzslenie nad stupnicou
Laoce Bystrla,2012-03-30 01:50:02
Dobry vecer,skor noc.
Ja si myslim ,v tuto pokrocilu hodinu, ze presna stupnica ma zmysel. Myslienkova uvaha,ktora ma k tomu vedie je nasledovna. Odbornici pracujuci v danej oblasti ju nepotrebuju lebo stupnica detaily zmazava a odbornikom ide hlavne o detaily. verejnost ktora je laikom pre danu oblast ale takuto stupnicu ,rozumej zjednodusenie, potrebuje pretoze detailne fakty velakrat nema sancu pochopit,kedze mozu byt vytrhnute z kontextu mnohorocnej praxe odbornikov,ktori ich interpretuju. A prave z dovodu aby "investigativny" novinari (v sucastnosti to je velmi pejorativny vyraz) nevyvolavali u verejnosti chaos a paniku je potrebna tato stupnica. Rozumejte verejnost su ti ktori volia a politici (tiez pejorativny vyraz) su ti ktori chcu byt voleny a reaguju na nalady verejnosti. z tohoto myslienkoveho postupu vyplyva ze panika verejnosti a politik ktory sa chce na tejto vlne viezt vedu k nebezpecnym rozhodnutiam postihujucim vsetkych aj tych odbornikov od ktorych dane fakty vzisli. Preto tu teraz mame zbytocnu hysteriu,subjektivny dojem, okolo jadra ,co2, GMO, bio,eko a organic fenomenov. Netvrdim ze nie su ale podla mna su nafuknutejsie nez DotCom bublina. Lebo kde je hysteria tam nie je dost zdraveho rozumu a laicka verejnost velakrat nieze nevie pochopit ale nechce byt zatazovana detailami a odbornymi terminmi lebo by sa z tej zalahy informacii ktore by mudsela dennodenne preberat a filtrovat asi zblaznila. To radsej pojde na pivo :o)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
