Ve vzdálenosti pět a půl tisíce světelných let od středu Mléčné dráhy, kde číhá nenasytná superobří černá díra, leží krásná kulová hvězdokupa Messier 9, označovaná také jako NGC 6333. Je to tím pádem jedna z kulových hvězdokup, které jsou pekelnému středu naší galaxie nejbližší. Je dokonce tak blízko, že ji ohromující gravitační síly galaktického středu mírně ale viditelně protahují. Od nás je vzdálená 25 800 světelných let a pozorujeme ji v prostoru souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Encyklopedie praví, že ji v roce 1764 objevil Charles Messier, francouzský astronom a autor slavného Messierova katalogu vesmírných mlhavých objektů (čili hvězdokup, mlhovin a galaxií). Messier viděl tuhle hvězdokupu jako mlhavý obláček bez hvězd, první hvězdy v ní objevil až o 20 let později proslulý astronom hanoverského původu William Herschel.
Nedávno se právě na hvězdokupu Messier 9 zaměřilo zvědavé oko Hubbleova vesmírného dalekohledu a pomocí zařízení Advanced Camera for Surveys pořídilo doposud nejdetailnější snímek tohoto koutu oblohy. Můžeme na něm vidět podivuhodné klubko různobarevných nebeských drahokamů, které plápolají na pozadí temných hlubin širého vesmíru. Červenější hvězdy jsou o podle všeho něco chladnější, zatímco modré hvězdy jsou zase extrémně horké. Na snímcích z Hubbleho dalekohledu se ve hvězdokupě Messier 9 lze dopočítat přes 250 tisíc jednotlivých hvězd, které se tlačí v prostoru o průměru opouhých 45 světelných let. Pro nás, bytosti z extrémně nudného a prázdného koutu galaxie je to naprosto k neuvěření. Jejich noční obloha, to teda musí být něco…
Kulové hvězdokupy, kterých je jinak v Mléčné dráze cca 180 až 200, jsou často velmi staré a obývají je mnohé z nejstarších hvězd v galaxii, které se zrodily, když byl náš vesmír opravdu mladý. Hvězdy hvězdokupy Messier 9 jsou běžně zhruba dvakrát starší než Slunce a vzhledem k tomu také mají dost odlišné chemické složení.
Jak už to u starobylých hvězd bývá, mají výrazně nižší metalicitu, tedy obsah těžších chemických prvků. Nám důvěrně známé prvky, jako třeba uhlík, kyslík nebo železo, jsou ve hvězdokupě Messier 9 velice vzácné. Není to nijak zvláštní, těžší prvky ve vesmíru postupně vyrábějí hvězdné výhně – vznikají v šílenství explozí největších hvězd. Když se rodily hvězdy v Messier 9, tak bylo k dispozici jenom velmi omezené množství atomů těžších prvků.
Pro astronomy i nadšené amatéry je zajímavá nejen kulová hvězdokupa Messier 9, ale i její bezprostřední okolí. Západně od hvězdokupy se rozkládá velká temná mlhovina Barnard 64, jihovýchodně zase jiná rozlehlá temná mlhovina Barnard 259. To vše dohromady dělá z hvězdokupy Meseier 9 atraktivní místo k pozorování nejrůznějšími dostupnými technikami.
Prameny: ESA Science & Technology 16.3. 2012, Wikimedia Commons (Messier 9).
Hvězdokupa Palomar 5 je překvapivě přeplněná černými dírami
Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2021)
Nejrychlejší hvězdy Mléčné dráhy jsou uprchlíci z Velkého Magell. mračna
Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2017)
Kosmický teleskop Chandra určuje hmotnost obří vzdálené galaktické kupy
Autor: Vladimír Pecha (27.12.2014)
Nadějná černá díra z kulové hvězdokupy v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2013)
Směšně mdlé hejno hvězd na pomezí Mléčné dráhy
Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2012)
Diskuze: